Investování po česku: pasivní a neefektivní

Společnost Factum Invenio včera zveřejnila výsledky "Vnímání českého investičního prostředí očima laické i odborné veřejnosti". Studie vznikla ve spolupráci ČSOB (profil, názory) a CAIP (České asociace investičních manažerů, nezisková organizace prosazující odbornou kvalifikaci a uplatňování profesionálních a etických standardů v oblasti kapitálových trhů a investičního managementu). Jak jsme dopadli?

Z investičních produktů upřednostňujeme podle hlavních zjištění stavební spoření (57 %), životní pojištění (39 %) a penzijní připojištění (32 %). Z výsledků výzkumu Evropské komise Eurobarometr například vyplývá, že penzijní připojištění je v České republice využíváno častěji, než je průměr patnáctky EU. V porovnání s minulým rokem také stále častěji uvažujeme o nákupu nemovitosti (nyní 18 %).

Poměrně málo zatím investujeme například do podílových fondů, stále velmi vysoký naopak zůstává podíl klasických termínovaných depozit. Na druhé straně poté, co se poprvé objevily ve výzkumu zajištěné fondy (jsou relativně novým fenoménem na trhu), okamžitě získaly stejné preference investorů jako tradiční hodnoty, např. zlato (dodejme ale, že tyto preference jsou jedny z nejnižších, viz dále). "Nasvědčuje to měnícímu se investičnímu chování populace, která v prostředí nízkých úrokových sazeb aktivně hledá alternativy k běžným bankovním vkladům. Oceňuje přitom poradenství svých bankéřů a často se řídí jejich radou", uvádí Josef Beneš, generální ředitel ČSOB Asset Managementu.

Nejméně prostředků vkládáme do:

• nákupu zboží trvalé hodnoty (této investiční možnosti využila v lednu 2005 podle výzkumu jen asi 3 % Čechů),
• investování do podnikání (asi 3 %)
• nákupu cenných papírů (asi 3 %),
• nákupu zlata a diamantů (asi 2 %),
• nákupu podílu v podílovém fondu (asi 2 %),
• nákupu podílu v zajištěném fondu (asi 2 %).

Věříme "mramorovým podlahám"

Češi poskytovatelům finančních služeb obecně příliš nedůvěřují, mají-li si vybrat, pak nejlépe vnímají stavební spořitelny, banky a pojišťovny.
V očích veřejnosti vede žebříček důvěryhodnosti Česká spořitelna (profil, názory) - důvěřuje jí 86 % dotázané veřejnosti, Komerční banka (profil, názory) - 77 %, ČSOB (profil, názory) - 73 %, a Poštovní spořitelna (profil, názory) - 71 %. Tyto výsledky jsou ovšem ve velkém rozporu s mírou důvěry, které se tyto banky "těší" u odborníků: České spořitelně důvěřuje 59 % odborníků, Komerční bance 8 %, ČSOB jen 6 % a Poštovní spořitelně pouhá 4 % finančníků.

Jako nejméně důvěryhodné jsou veřejností vnímány společnosti poskytující krátkodobé úvěry a nebankovní podílové fondy.

"Závěr, že banky jsou českou populací vnímány jako jedny z nejdůvěryhodnějších finančních institucí, není překvapující," vysvětluje Michal Mareš, prezident CAIP. "V národních ekonomikách, které zatím neprošly delším obdobím vývoje a dostupnosti širšího portfolia investičních produktů, je důvěra laické veřejnosti v bankovní instituce logická – a pro stabilní ekonomický rozvoj nezbytná."

Máme co dohánět

"Podle názorů české finanční a odborné veřejnosti je investiční chování české populace ve srovnání s chováním populace původní patnáctky Evropské Unie méně efektivní," říká Jan Herzmann, generální ředitel výzkumné agentury Factum Invenio.
Podle výsledků výzkumu investiční produkty opravdu příliš využívat neumíme. 42 % finančníků říká, že Češi využívají investiční produkty rozhodně pasivněji než "staří Evropané", 52 % tvrdí, že "spíše pasivněji" a pouze 4 % si myslí, že investujeme na "stejné úrovni" (2 % neví). Lépe než obyvatelé EU15 Češi s produkty nenakládají podle nikoho z oslovených.

Odborníci nás příliš nechválí ani po stránce efektivního ukládání našich úspor. Podle 21 % odborníků s nimi totiž zacházíme rozhodně neefektivně, podle 65 % spíše neefektivně a jen každý desátý finančník nás označil za "spíše efektivně" ukládající. "Rozhodně efektivní" nejsme podle žádného respondenta (4 % neví).

Příliš obstojně jsme tedy nedopadli. Kdo za to může? Kdo nás v našem investování finančních prostředků ovlivňuje? Podle odpovědí české veřejnosti se 72 % z nás řídí vlastním úsudkem, případně radou partnera, 18 % doporučením příbuzných, kolegů či známých, 3 % Čechů dává na doporučení nezávislého finančního poradce a 1 % spoléhá na svého bankéře. Zbylých 6 % volí jinou cestu.
Finanční odborníci si ovšem myslí, že 68 % Čechů investuje podle rad příbuzných, kolegů či známých, sami, případně s partnerem si své finance spravuje každý pátý Čech (20 %), 8 % dá na svého bankéře a zbytek se rozhoduje jinak.

Tak jako tak se máme co učit. Zhodnotit své peníze kvalitně bez znalostí investičních možností je obtížné, my si proto klademe za cíl vám v našich článcích potřebné a kvalitní informace poskytovat.

Co si o výsledcích výzkumu myslíte? Překvapil vás? Jsou Češi zdatní finančníci, nebo se ještě máme co učit?