Když jsme se na počátku roku ptali, kolik budou mít jednotlivé investiční společnosti pod správou, dostali jsme velmi vyhýbavé odpovědi. Jediným zástupcem velké investiční společnosti, který vyslovil konkrétní odhad, byl Jiří Brabec ze ŽB-Trustu (profil, názory). Na konci roku měla mít jeho společnost pod správou zhruba 5,5 mld. Kč, podle aktuálních údajů ŽB-Trust jako pátá největší investiční společnost spravuje 6,2 miliardy korun.
Miliardy jsou dobrá věc, ovšem záleží i na tom, jaké miliardy to jsou. Miliarda v postkupónovém fondu má totiž mnohem vyšší hodnotu než miliarda ve fondu peněžního trhu. Proč? Kvůli správcovskému poplatku, ze kterého investiční společnosti žijou. Zatímco u retailových fondů peněžního trhu se správcovský poplatek pohybuje od 0,7 procenta vlastního jmění ročně u fondu IKS Peněžní trh (profil, názory) až po 1,3 procenta u ČP Invest fondu peněžního trhu (profil, názory, koupit), u fondů smíšených se v naprosté většině pohybuje od 1,75 do zákonem maximálně povolených dvou procent. A vzhledem k tomu, že náklady českých investičních společností se v průměru pohybují okolo jednoho procenta z majetku pod správou, dávají velké postkupónové fondy investičním společnostem velmi slušný polštář procenta majetku pod správou (dvě procenta vybraná od podílníků v rámci správcovského poplatku mínus procento nákladů).
Velké fondy s vysokými poplatky jsou ovšem až na Pioneer Trust (profil, názory) pozůstatky kupónové privatizace, takže s odchodem podílníků z nich poměrně rychle mizí majetek - a investiční společnosti přicházejí o zaručené a pohodlné příjmy. Nahradit je mohou pouze přilákáním nových peněz, které ovšem v naprosté většině tečou do fondů peněžního trhu a do fondů dluhopisových. Činí-li průměrný správcovský poplatek velkého fondu peněžního trhu 0,9 procenta a velkého dluhopisového fondu 1,5 procenta, je vidět, že na zacelení ztráty příjmů z jedné miliardy v postkupónovém fondu je potřeba získat až dvojnásobek nových peněz.
Navíc je velmi pravděpodobné, že bude hůř. Správcovské poplatky českých fondů jsou totiž výrazně vyšší, než je zvykem ve světě a pokračující expanze zahraničních fondů bude české investiční společnosti nutit ke snižování poplatků. Zvláště v době nízkých výkonností konzervativních fondů je každá desetina procenta rozhodující. Prostor pro snižování poplatků tady bezpochyby je, protože zatímco správcovský poplatek Sporoinvestu (profil, názory) činí 0,9 procenta, fondu IKS Peněžní trh (profil, názory) 0,8 procenta a ŽB-Sporokonta (profil, názory) jedno procento, je správcovský poplatek ING českého fondu peněžního trhu (ZFINGCFP) 0,55 procenta a korunového fondu KBC Multi Cash ČSOB (ZFKBCMCZ) dokonce jen 0,4 procenta. Je tedy vidět, že tlak na snižování poplatků bude vysoký a například ČSOB již ústy Josefa Beneše, ředitele ČSOB Asset Managementu, postupné přejímání "světových" poplatků již oznámila.
Řeč čísel
Pokud by ovšem všechny týdny vypadaly jako ten minulý, nemusely by se české investiční společnosti budoucnosti příliš bát. Všechny skupiny fondů s výjimkou dluhopisových vykázaly růst, fondy fondů a akciové fondy dokonce o více než osm procent. Také majetku přibylo téměř 1,7 miliardy, i když v podstatě vše směřovalo do fondů peněžního trhu.
Především pohled na tabulku nejvýkonnějších fondů minulého týdne je velmi příjemný. Všech deset fondů podílníkům připsalo alespoň deset procent, první ISČS Eurotrend (profil, názory) dokonce 12,8 procenta, druhý Akro Eurotech (profil, názory) 12,7 prcenta a třetí ČP Invest fond nové ekonomiky (profil, názory, koupit) 11,7 procenta. Tabulku fondů s nejnižší týdenní výkoností tentokráte obsadily především fondy dluhopisové, kterým nepříznivá situace na finančním trhu ubrala čtvrt až půl procenta.
A kam tekly peníze? Jako obvykle je v čele korporátní fond ČSOB Výnosový (profil, názory), který minulý týden vykázal čisté prodeje ve výši 1,2 miliardy korun. Druhý byl Sporoinvest (profil, názory) s 218 miliony a třetí sesterský Sporobond (profil, názory) se 177 miliony. Po dvojici fondů ISČS (profil, názory) následují dva fondy IKS KB (profil, názory), korporátní IKS Dividendový (profil, názory) se 169 miliony a IKS Peněžní trh (profil, názory) se 146 miliony. Nejvíce peněz naopak odplynulo z postprivatizačních fondů ISČS Výnosový (profil, názory) a ISČS Český (OFICSCES) a z fondu IKS Plus bondový (profil, názory).
Co dalšího se ve světě fondů minulý týden stalo? Vše potřebné jako vždy najdete v našich pravidelných tabulkách:
Tabulka výkonnosti a prodejů jednotlivých kategorií fondů
Tabulka fondů s nejvyššími a nejnižšími čistými prodeji, nejvyššími prodeji a nejvyššími odkupy pro retailový segment, segment institucionálních fondů i celkově
Čtveřice tabulek s fondy s nejlepší a nejhorší výkonností v týdenním horizontu a v horizontu ročním
Tabulka tržních podílů a celkových prodejů jednotlivých investičních společností v rámci celého trhu, v retailovém segmentu a v segmentu fondů institucionálních
Jaký správcovský poplatek je podle vás rozumný u fondu peněžního trhu a jaký u fondu akciového? Podělte se s ostatními o své názory!
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
21. 10. 2002 12:10, TGP
Poplatky by se sice snizovat mely, ale myslim, ze to nepujde tak rychle. Distribuce zahranicnich fondu je stale v plenkach, takze ten tlak nebude tak silny, jak by se pri pouhem srovnani mohlo zdat. ISCS proste z klientu sporitelny bude umet vydojit spoustu penez vzdy a vsude...
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
21. 10. 2002 18:38, CSrypatschek
...a jedině, žel, proto, že jim to ti spořitelní bučáci, co jim tam nosí peníze, tak pěkně všechno žerou ! A přitom byly doby, kdy jsem tam byl i já celkem spokojený, ale to už je hodně dávno, já ještě nebyl zmorfovaný do CSrypatscheka, úrokové sazby byly výše a proto to asi tolik nebolelo, holt, ta nostalgie... Jinak s ostatním souhlas !
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
V diskuzi je celkem (7 komentářů) příspěvků.