Konsolidace je téměř za námi

Tento týden oznámil fond Credit Suisse Life and Pensions (profil, názory) dokončení "největší fúze" penzijních fondů u nás. Z pohledu čísel šlo skutečně o největší transakci svého druhu (slučoval se s bývalou jedničkou Vojenským otevřeným PF). Celkově už ale v penzijních fondech proběhla řada sloučení a dvě další velká spojení se ještě v brzké době očekávají - sloučení ČSOB PF (profil, názory) a Českomoravského PF (profil, názory) a na základě nedávné akvizice dojde i k fúzi Penzijního fondu České pojišťovny (profil, názory) s Commercial Union PF (profil, názory) (koupi tohoto fondu oznámil PF České pojišťovny na konci letošního září). Z někdejších 44 penzijních fondů jich taky zbude jen jedenáct a ani toto číslo nemusí být konečné. Na trhu totiž zbývají tři malé fondy - Generali PF (profil, názory), Hornický PF (profil, názory) a Zemský PF (profil, názory). Ty asi nebudou do budoucna pro své vlastníky příliš atraktivní (nebudou přinášet dostatečně zajímavé výnosy v poměru k vynaloženému úsilí) a je možné očekávat, že se jich budou chtít zbavit. Jejich problém však je ve skutečnosti, že malé fondy nejsou pro případné akvizice zajímavé, protože starosti a náklady spojené se slučováním fondů jsou v jejich případě tak vysoké, že se prostě nevyplatí. Existuje jen jeden zájemce, kterému by tyto starosti mohli stát za to. Jako jediný z oněch tří malých fondů má Generali PF (spravuje asi 461 milionů korun) za sebou silnou finanční skupinu, která by mohla mít zájem na posílení pozice fondu a tedy koupi zbývajících dvou fondů. Tím by zdvojnásobil majetek ve správě a téměř ztrojnásobil počet svých klientů. Možná by ještě přicházel v úvahu čtvrtý od konce, Allianz PF (profil, názory), je však otázkou, zda-li mu nárůst klientů o deset až dvacet procent stojí za vynaložené peníze a úsilí.

Kde brát další klienty?

Akvizice konkurentů byly nejsnadnější, ale loni pravděpodobně i jedinou cestou, jak získávat výrazně větší tržní podíl. Trh se totiž již blíží bodu nasycení. Podle Petra Žaludy, generální ředitele fondu Credit Suisse Life and Pensions (CSLP), jsme již dnes při porovnání účasti (v systému je asi 2,5 milionu obyvatel ČR, tj. polovina práceschopného obyvatelstva) na dobrovolném penzijním pilíři evropskou raritou. Přesto je podle něj možno očekávat pomalý růst až na úroveň tří milionů účastníků. Tento prostor už ale nedává moc možností pro další boj o klienty a tak ti, kteří zaspali (především penzijní fondy Generali, Zemský a Hornický) budou možná v budoucnu nuceni se prodat silnější konkurentům. Posledních tři fondy za ostatními zaostávají skutečně hodně, počet jejich klientů se pohybuje mezi 15 až 22 tisíci účastníky. Alianz PF, který je čtvrtý od konce, má podstatně více – 104 tisíc klientů. Přitom právě hranice sto tisíc klientů byla považována za mez, od které může fond fungovat efektivně z pohledu výše provozních nákladů. Možná právě i to mohl být důvod, proč byl prodán Commercial Union PF. Jeho počet klientů totiž od akvizice fondu (původně se jmenoval Všeobecný vzájemný penzijní fond) klesl o téměř 30 tisíc klientů a jejich počet tak spadnul pod onu magickou stotisícovou hranici.

Snížit náklady, snížit náklady, snížit náklady...

Důležitým vedlejším efektem slučování fondů je snižování relativních nákladů (v přepočtu na podílníka) na správu fondů. V první fázi se dá očekávat, že úspory se projeví především v nižším počtu zaměstnanců. Například fondy CSLP a Vojenský otevřený měly před sloučením 167 zaměstnanců (stav z konce roku 2000), cílovým stavem by podle představitelů fondu mělo být čtyřicet pracovníků. Méně zaměstnanců znamená také další úspory díky menší potřebě kancelářských prostor a tak by bylo možné pokračovat... Je však otázkou, jak moc se tyto úspory projeví ve výnosech klienty, podle naší tabulky měly totiž oba zmiňované fondy dosti velký prostor pro úspory už před sloučením. Aby tedy došlo k realizaci možné vyšší efektivnosti plynoucí z množství majetku ve správě, bude muset CSLP na nákladech hodně zapracovat. Především v kontrastu s mnohem menším PF České spořitelny má (a nejen on), co dohánět. Zajímavým faktem plynoucím z naší tabulky je skutečnost, že fond Generali, který nesplňuje onu podmínku 100 tisíc účastníků, dosáhl lepšího výsledku než řada mnohem větších konkurentů. Konec tabulky ale teorii o drahých malých fondech beze zbytku potvrzuje. Z loňských čtyř nejmenších fondů tam najdeme tři – ČSOB PF, Zemský PF a Hornický PF.

Kde je podle vás hranice maximálního počtu účastníků systému penzijního připojištění? Myslíte si, že roční náklady na účastníka ve výši 500 korun by nemohly být menší? Podělte se o své názory s ostatními.