Má smysl pojistit bezpečnou kartu s čipem?

Za rok v tuzemsku banky zablokují nejméně 150 tisíc platebních karet kvůli jejich ztrátě či krádeži. Jen Česká spořitelna vyřadí z používání každý měsíc sedm až osm tisíc karet. Podobně vysoká čísla uvádí i skupina ČSOB. Pro držitele karty je nejrizikovější doba od zjištění, že kartu nemá, do okamžiku, kdy ji banka na jeho pokyn zablokuje. U karet, kde jediným potvrzením platby je podpis, hrozí, že případný zloděj může kartu snadno zneužít. Jejímu majiteli se tak vyplatí kartu proti takovým podvodným výběrům a nákupům pojistit.

Zneužití stále rozšířenějších čipových platebních karet, je podstatně složitější. Hlavní rozdíl v bezpečnosti mezi oběma typy karet tkví v tom, že u transakcí kartou s magnetickým proužkem stačí podpis držitele, který lze snadno napodobit. U platby s čipovou kartou je třeba zadat PIN. Jenže neplatí to ve všech případech.

Vyšší stupeň zabezpečení se týká jen těch platebních operací, kdy obchodník má terminál, který umí s čipem komunikovat. Pokud čipovou kartu projede přes klasickou čtečku magnetických proužků, je ochrana karty stejná, jako v případě těch, které čip nemají. „Některé přístroje ještě stále nejsou schopny přečíst celý PIN. To je také důvod, proč jsou všechny čipové karty stále dodatečně opatřeny magnetickým proužkem. Pokud magnetický proužek použijete, musíte platbu ověřit podpisem,“ upřesňuje Marek Roll z Poštovní spořitelny.

Kde máte vedenou platební kartu?

Zdroj: Median

Podobný případ může nastat, pokud někdo embosovanou kartu zneužije u obchodníka s takzvanou žehličkou (off-line imprinter), kde stačí jen přetisknout reliéfní plastické písmo na kartě a podepsat se. Protože se přitom elektronicky neověřuje zůstatek na účtu, čip v této situaci zneužití nezabrání.

I při používání čipové karty tedy může hrozit, že majitel přijde o peníze na účtu. „S využitím čipu sice riziko zneužití klesá a pojištění má menší význam, nedá se ale říci, že by nemělo smysl,“ konstatuje Ondřej Moravec z Výkonného výboru Sdružení pro bankovní karty (SBK). Součástí pojištění karet totiž bývají podle Moravce i další služby a výhody.

Zástupci tuzemských bank se sice shodují, že čipové karty jsou bezpečnější a že pojištění může být do určité míry zbytečné, oficiálně to ale nikdo z nich říci nechce. Banky proto parametry pojištění karet upravují tak, aby se vyplatilo i držitelům modernějších čipových karet. Zatímco dříve například nebylo možné pojistit transakce, u nichž majitel karty potvrzoval platbu zadáním čísla PIN, dnes už to například v České spořitelně možné je. A nemusí být kvůli tomu držitel karty ani přepaden, ani násilně donucen k vyzrazení PIN.

Česko je na tom s přechodem na čipovou technologii docela dobře. Podle údajů SBK je čipovou technologií vybavena už většina bankomatů (98,3%). Terminálů u obchodníků takzvaných POS je zmodernizováno už více než čtyři pětiny (přes 85 %). Z vydaných tuzemských kreditních a debetních karet má zatím čip více než polovina. Dá se předpokládat, že výměna všech karet je otázkou dvou či tří let, tvrdí na svých webových stránkách SBK. Nejpozději v roce 2010 by tak měli Češi platit už jen pomocí moderních čipových, takzvaných hybridních karet, jak požadují pravidla Jednotné eurové platební oblasti SEPA (Single Euro Payment Area) Evropské rady pro platební styk (European Payments Council – EPC).

Jednotlivé bankovní instituce u nás i v zahraničí mají zatím odlišnou politiku přechodu na čipové technologie. Kupříkladu všechny bankomaty už má čipem vybavené ČSOB spolu s Poštovní spořitelnou. Čipových karet hlásí přes 80 procent, tedy 1,4 milionu. Zabezpečení zlepšuje i Česká spořitelna, která chce podle Kristýny Havligerové více než tisícovku svých bankomatů ještě letos vybavit zařízením proti instalaci přídavných systémů, které kopírují informace z karet (tzv. antiskimmingová zařízení). Čipem opatřila Česká spořitelna karty už více než polovině svých klientů, tedy u 1,6 milionu. Dokončenou výměnu všech 1,5 milionu karet, potvrzuje i Komerční banka.

Citibank a.s., zástupce jedné z největších světových bank, čipové karty dosud vydávat nezačala. Podle Ondřeje Moravce, který je současně i vedoucí karetních produktů této banky, zvažuje Citibank přechod na čipové karty ve středoevropském regionu nejdříve na přelomu let 2008 a 2009. A například ve Spojených státech amerických čipy Citibank nevydává vůbec. V zahraničí je celkově situace o poznání různorodější. „V Evropské unii sice existuje centrální doporučení a plán přechodu na čipovou technologii v letech 2008 až 2010. Je to však jenom doporučení, nemusí ho respektovat všechny banky. V dalších částech světa to není jednotně stanovené vůbec,“ konstatuje Milan Zátka z SBK.

Karty vybavené čipem v současnosti znamenají lepší komfort i bezpečí pro své uživatele. Přesto se jejich držitelům zatím pořád ještě vyplatí i pojištění karty proti zneužití. Navíc je nejspíš jen otázkou času, kdy přijdou podvodníci s novou a ještě lepší technologií, která zneužití zase usnadní.

Jaké máte zkušenosti s čipovými kartami u nás a v zahraničí?