Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Jak došly platební karty do českých zemí aneb historie karet plná zajímavostí

Jak došly platební karty do českých zemí aneb historie karet plná zajímavostí
Historie platebních karet se začala psát v roce 1914. Tehdy společnost Western Union Telegraph Company poslala na světlo světa první úvěrovou kartu. Milníkem na časové ose moderních karet se ovšem stal až rok 1949. To jeden newyorský podnikatel v restauraci při placení zjistil, že si zapomněl peněženku. A tuto trapnou situaci již zažít nechtěl... V dnešním článku se podíváme na zrození prvních platebních karet ve světě, ale hlavně na to, kdy a jak se karty dostaly do zemí českých. Proč to trvalo tak dlouho a proč se do toho nechtělo ani bankám ani obchodníkům.

První karta dostupná širší veřejnosti byla vydána v USA roku 1914 společností Western Union Telegraph Company. Zákazník měl možnost s ní telefonovat a zasílat telegramy, přičemž vyúčtování mu přišlo vždy na konci měsíce. Společnost tak svým zákazníkům poskytovala vlastně krátkodobý úvěr, prakticky tedy šlo o věrnostní úvěrovou kartu. Měla zákazníka přimět nejen k častějšímu využívání služeb dané společnosti, snahou bylo také udržet si dobré zákazníky.



První předchůdkyně dnešních platebních karet

Podobné karty v následujících letech začalo v různých podobách nabízet čím dál tím více společností. Některé z nich měly dokonce plechovou podobu a podobaly se identifikačním štítkům americké armády. Takové karty začaly vznikat v roce 1928 a již tenkrát mohl obchodník údaje na kartě při placení otisknout pomocí imprinteru. Pokud si o těchto úplných počátcích chcete přečíst více, navštivte např. tuto stránku. My se totiž v našem vyprávění totiž vydáme do "modernějších" dob a pak hlavně na území České republiky.


Proč se Diners jmenuje Diners?

Jednoho lednového večera roku 1949 Frank McNamara pozval několik přátel do restaurace Major's Cabin Grill v New Yorku. Před večeří si ovšem převlékl oblek. A po večeři, když číšník přinesl účet, Frank zjistil, že si zapomněl peněženku v původním obleku. Z trapné situace mu pomohl majitel restaurace, který mu nabídnul možnost zaplatit útratu až na konci měsíce, a ke vzniku první kreditní karty již nechybělo mnoho. "


První platební karta je na světě...

Proč by lidé měli být ve svém utrácení omezováni tím, kolik hotovosti u sebe nosi? Místo toho, kolik si mohou dovolit utratit?" Zamyslel se Frank McNamara a založil klub, jehož úkolem se stalo vydávat svým členům úvěrové karty nazvané Charge Card pro bezhotovostní placení v restauracích (a později u všech smluvních hotelů, restaurací a obchodů), které s klubem uzavřou smlouvu. V únoru 1950 se pak se svým partnerem Ralphem Shneiderem do restaurace Major's Cabin Grill vrátil. Tentokrát ovšem, když došlo na placení, vytáhl McNamara malou, z kartónu vyrobenou kartu a místo zaplacení účet jen podepsal. První kreditní karta s příznačným názvem Diners Club Card  byla na světě. V odvětví platebních karet je tato událost stále známá jako "první večeře".

V roce 1950 vydala společnost Diners Club asi dvě stovky kreditních karet, na konci roku používalo kartu Diners Club již přes 20 000 klientů. Stejně rychle rostl počet smluvních partnerů, kteří kartu akceptovali (z původních 14 na 285 partnerů na konci roku 1950). V následujících letech karta Diners Club postupně pronikala i do dalších zemí. A právě Diners Club karta byla i první platební kartou, kterou uvidělo tehdejší Československo.

TIP: Prohlédněte si náš Atlas platebních karet! Je to bohatá sbírka platných i neplatných platebních karet z různých zemí. Můžete je poslat i známým.


Karty byly až do pádu komunizmu jen v rukou cizinců

Akceptace platebních karet v České republice, resp. v Československu, fungovala dlouho před tím, než u nás byla první platební karta vydaná. Jak jsme již předeslali, i u nás drží prvenství karta Diners Club. Oficiálně jsme ji začali akceptovat už v roce 1965, první transakce ale byla provedena až o 3 roky později. 24. 10. 1968 kdosi zaplatil pomocí Diners karty za služby v pražské pobočce Čedoku.

Jediné karty, které se zde před pádem komunizmu vyskytovaly, byly ovšem ty v rukou cizinců. A jediná společnost, která přišla do styku s cizinci, byla právě cestovní kancelář Čedok – spadaly pod ní všechny subjekty působící v oblasti cestovního ruchu. Není proto divu, že akceptací platebních karet byl pověřen právě Čedok.


Plodná byla v ČR až léta 90.

Na začátku 90. let, částečně z podnětu ČNB, vznikaly v bankách útvary, které se začaly společně zabývat jednotným mezinárodním systémem placení. Již v této době provozovala svůj vlastní systém bankomatů Česká spořitelna (profil, názory), šlo ale pouze o systém off-line, který umožňoval výběr hotovosti. Přejít ze stávající struktury na zcela novou je podstatně složitější, než systém vybudovat od nuly. Česká spořitelna, ačkoli se na vývoji nového systému podílela, se tedy po jeho vzniku nepřipojila, ale učinila tak až později, v roce 1996.

Roku 1991 vzniklo Mezibankovní sdružení pro platební karty, mezi jehož zakladatele patřily ČSOB (profil, názory), Komerční banka (profil, názory), Investiční banka, Agrobanka a dvě slovenské: Tatrabanka a Všeobecná úvěrová. Po rozpadu ČSFR jeho aktivity přešly na nově vzniklé Združenie pre platobné karty a u nás na dnešní Sdružení pro bankovní karty.


VISA místo bonů


První platební kartu na našem území vydala v roce 1988 Živnobanka jako dispoziční kartu k tuzexovému účtu.

Za zmínku stojí i tehdejší aktivity Živnostenské banky (profil, názory), která se stala průkopníkem ve vydávání karet. Nejenže v roce 1988 začala k tuzexovému účtu poskytovat první kartu na českém trhu, ale jako první banka na našem území se stala členem mezinárodní společnosti a již v roce 1991 vydala první VISA kartu u nás.

Vznik bankovních karet je tak u nás spojen s aktivitami třech skupin: Českou spořitelnou a jejími off-line bankomaty na výběr hotovosti, Živnobankou a jí vydanou VISA kartou a jednotlivými bankami, které se v rámci dnešního Sdružení pro bankovní karty staly vydavateli produktů společnosti EuroCard/MasterCard. 


Kdo dřív přijde…

Některé banky, například Investiční banka, měly na začátku 90. let velký zájem od Čedoku, který byl akceptací karet pověřen, převzít obchodníky VISA a Master Card. Technicky na to ovšem nebyly připravené. Připravena byla jen Komerční banka, která v roce 1992 převzala obchodníky Master Card, a právě zmiňovaná Živnobanka, které koupila obchodníky VISA a Diners Club. V roce 1996 je ovšem prodala České spořitelně. Komerční banka a Česká spořitelna z těchto důvodů získaly oproti ostatním bankám výhodu, ze které těží dodnes - bonitní korporátní klientelu.

Banky věděly, že platební karty jsou nezbytností, ale některé z nich vývoj přesto podcenily. Podle slov těch, kteří stáli u počátku karetního boomu v ČR, se karty prosadily jen díky několika "nadšencům", kteří se této problematice věnovali. Vlažný přístup bank ještě umocňovaly náklady, které byly v počátcích opravdu vysoké, například instalace jednoho bankomatu vyšla na zhruba 1,5 miliónu Kč. A částečně také fakt, že ve vedení bank v té době stáli 60letí ředitelé, kteří navíc neměli mezinárodní zkušenosti.

Příliš "draví" do zapojení se do systému nebyli zpočátku ani obchodníci, jejichž klienty tvořili převážně tuzemští obyvatelé. Pro ty, kteří nabízeli své zboží či služby cizincům, byly platební terminály nezbytností. Ostatní ale argumentovali tím, proč by zrovna oni měli brát platební karty, když je obyvatelstvo nedrží a naopak lidé nevěděli, proč karty chtít, když s nimi nemohou nikde zaplatit. Na začátku 90. let tak 90 % "kartového obratu" tvořily karty vydané v zahraničí, s kterými bylo placeno v prodejnách skla, starožitností, v autopůjčovnách, restauracích a zejména v hotelech. Dnes je převážná část obratu realizována v hypermarketech.



Boom karet kreditních spustila HVB Bank vydáním karty Maxim.


Rozmach "úvěrů po kapsách"

Kreditní a charge karty přišly o dost později. V roce 1998 zahájilo činnost české zastoupení Diners Club a začalo nabízet svoji charge kartu. V tomtéž roce nabídla kreditní kartu Česká spořitelna, šanci dostali ale jen vybraní zákazníci s prověřenou historií.

Větší rozjezd kreditek znamenal až vstup Bank Austria Creditanstalt, dnes HVB Bank (profil, názory) s kreditní kartou Maxim v květnu roku 2000. Ještě než ale začal, Bank Austria Creditanstalt a Živnostenská banka, které měly smlouvu přímo s Diners Club Austria, začaly pro své nejbonitnější klienty vydávat charge kartu Diners Club zajišťovanou přímo z Rakouska.

Roky 2001 a 2002 jsou pak označovány za skutečný start kreditních a charge karet u nás. Ruku v ruce s těmito kartami přišel i rozmach různých nákupních karet.


Vše, co vás zajímá o platebních kartách...

... se dočtete v článcích:

  • Platební karty: jak nezabloudit v plastovém bludišti
    Karty elektronické, embossované, chipové, kreditní, debetní, úvěrové či charge... Vyznáte se v nich? K čemu která slouží? Jaké výhody a naopak úskalí přináší? Jak drahé je její použití? Podle jakých kritérií vybírat? Jak dopadlo srovnání nákupních úvěrových karet hlavních společností na trhu?
  • Platební karty: jaká zneužití číhají a jak se jim bránit
    Víte, že podle zákona máte nárok na vrácení peněz, pokud nesouhlasíte se zaúčtovanou platbou bez přítomnosti platební karty, tedy na internetu? Jak v takovém případě postupovat? Proč se vám při platbě kartou Maestro či MasterCard může stát, že vám obchodník naúčtuje k částce nákupu i přirážku? Víte, že žádná banka nepřijala zásady ČNB k vydávání platebních karet?
  • Platební karty: jednoduché a účinné rady a tipy
    Víte, jak probíhá platba platební kartou po technické stránce? Jak banky řeší reklamace související s platbou kartami? Proč je dobré si vzhled karty z obou stran okopírovat? Proč podpis na kartě odlišit od vašeho podpisového vzoru u banky nebo proč nenosit kartu vedle mobilního telefonu? Víte, jak si zapsat PIN, když už si jej musíte poznamenat? Toto a mnohé další prozradí poslední díl seriálu o kartách.


Karty 21. století

Dnes jsou již karty logicky mnohem vyspělejší, než tomu bylo na počátku českého karetního boomu. Život bez plastu v kapse, ať již debetního, kreditního, charge či úvěrového si umí představit už jen málokdo z nás. Psát o tom, na co banky lákají dnes, do našeho historického exkurzu již nepatří. Na tomto místě se tedy již rozlučme a odkažme např. na tyto články:

Jakou kartu a proč máte vy? Jste s ní spokojen/a? Co více byste rádi o platebních kartách věděli?

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

-4
Ano
Ne

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

28. 4. 2007 14:13, PatrikChrz

Viděl bych jeden rozumný důvod - dovolená. Nemusím si předem měnit valuty a ceny v turistických střediscích jsou tak jako tak nadsazené, takže nějaké procento, co musí obchodník odvádět bance se na té ceně stejně neprojeví. Díky používání devizového kurzu to vychází lépe než nákup valut v bance (ale zase hůře než nákup valut ve směnárně).

Reagovat

 

+43
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu (Eric 27. 04. 2007 12:50)

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

28. 4. 2007 14:11, PatrikChrz

Já mám kartu jen proto, že jsem jí dostal zadarmo k účtu. Mám jí už několik měsíců a zaplatil jsem s ní zboží za pár stovek (jen abych si ověřil že funguje), jinak platím v hotovosti (můžu si vybrat levnější obchody, které karty neberou; např. obchod s potravinami mám přes ulici - Norma (karty nebere), i když tam si koupím max. pečivo, sem tam nějaký sýr, nic moc výběr, jinak nakupuji v Kauflandu (cca 10 minut autobusem od baráku) - taky karty nebere. Nejbližší obchod, který bere karty je Delvita. Je asi 10 minut pěšky a je zbytečně drahá.
A ohledně té krádeže - blokace karty zatím není u všech bank zadarmo + něco stojí vydání nové. A pokud je embossovaná a musí se platit stoplistace, tak to může být víc než s sebou někteří lidé nosí v peněžence. No a pak je tu otázka jestli si platit pojištění nebo riskovat, že mi někdo nalezenou kartu "vyluxuje", když si půjde koupit do Electroworldu novou ledničku (naštěstí mám Maestro, tam si bez PINu nikdo neškrtne, ale VISA kartou je stále ještě možné zaplatit "na podpis").

Reagovat

 

-35
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu (janasv 27. 04. 2007 13:23)

Další příspěvky v diskuzi (16 komentářů)

28. 4. 2007 | 16:25 | PatrikChrz

dvanáct stovek ročně není tragédie (jsou i horší banky), ale škoda jich. Byl jsem u ŽB v době "předUNICREDITOvé", ale co do ní vstoupili ti Italové - první co udělali je, že zdražili :-( Každopádně teď mám FIO a v podstatě...více

28. 4. 2007 | 15:12 | janasv

Potraviny take kartou neplatim. Ale vsechno ostatni ano - obleceni, benzin, v restauracich... Take vybiram v bankomatech, to je na rozdil od vyberu u prepazky zdarma. Blokaci mam u ZB zdarma a kdybych kartu ztratila, vydani...více

28. 4. 2007 | 14:13 | PatrikChrz

Viděl bych jeden rozumný důvod - dovolená. Nemusím si předem měnit valuty a ceny v turistických střediscích jsou tak jako tak nadsazené, takže nějaké procento, co musí obchodník odvádět bance se na té ceně stejně neprojeví....více

28. 4. 2007 | 14:11 | PatrikChrz

Já mám kartu jen proto, že jsem jí dostal zadarmo k účtu. Mám jí už několik měsíců a zaplatil jsem s ní zboží za pár stovek (jen abych si ověřil že funguje), jinak platím v hotovosti (můžu si vybrat levnější obchody, které...více

27. 4. 2007 | 23:05 | janasv

A jake jsou vlastne ty nevyhody? více

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

Defraudace, Investiční bankovnictví, Veřejná emise, unicredit, petr fiala, architektura, jan raška, daň z příjmů, přínos, zakládací listiny, poplatek za odpad, barák, přerušení živnosti, nové smlouvy, místo podnikání, mimořádné pojistné, Stříbrná koruna, dominance

2K41978, 8B12900, 8B12889, 5B53741, 5M25644

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK