Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Čip přichází do Čech

Čip přichází do Čech
Chvíle dlouho očekávaná na kartovém trhu konečně přišla. Po dlouhém čekání byla českou bankou vydána první čipová karta.

Vítězem soupeření o to, kdo bude první, je Komerční banka (profil, názory). Podle informací, která má náš server k dispozici, se dá očekávat, že zpoždění konkurence nebude moc velké. Téměř připravena na vydání karty je prý například ČSOB (profil, názory). Naopak u České spořitelny (profil, názory) se nepředpokládá, že bude vzhledem k několika milionům vydaných karet mezi prvními.

Nová karta Komerční banky nese čip standardu EMV (Europay MasterCard VISA) a kromě něj i klasický magnetický proužek. Ten bude pravděpodobně na všech "přechodových" kartách, neboť je nutné zajistit funkčnost karty i u obchodníků a v bankomatech, které čip zatím nepodporují. Aby však byl využit bezpečnostní potenciál čipu, bude možné platit proužkem pouze u obchodníků, kteří čip nepodporují. Všude jinde při použití proužku vyzve terminál obchodníka, aby provedl transakci čipem.

Více se o fungování a výhodách čipových karet se dozvíte zde.

Výměna stávajících karet vydaných Komerční bankou bude probíhat postupně podle jejich platnosti. Dokončení celého procesu je možné očekávat koncem roku 2004. Klienti, kteří budou chtít přejít k čipu předčasně, zatím nebudou nijak zvýhodněni.

Trochu sporné benefity

Čipové karty přinášejí především dva hlavní benefity. Díky možnosti bezpečného uložení PINu do paměti karty umožňují off-line transakce, tedy platby bez nutnosti ověření v nějakém centru. Odpadne tak spojování terminálu s centrálou, čímž se ušetří jednak čas (průměrně 45 sekund na jednu platbu) a také náklady na připojení. Například ve Francii, která je díky desetiletým zkušenostem s čipovými kartami považována za vzor, probíhá 93 procent všech transakcí off-line. Otázkou však je, od kdy budou naplno využívány i u nás. Při prezentaci první čipové karty řekli představitelé KB, že off-line transakce budou spuštěny během následujících týdnů, ale že tento fakt nebude z bezpečnostních důvodů nijak publikován. Karta si bude "sama" podle předdefinovaného algoritmu rozhodovat, kdy ověření provede a kdy ne. Přitom toto nastavení půjde udělat odlišně pro každou jednotlivou kartu.

Druhou významou přidanou hodnotou čipu je možnost provozovat na jedné kartě více aplikací. Vedle platební funkce může karta sloužit jako identifikace držitele například v knihovnách nebo školách, dále může být připojena elektronická jízdenka na městskou hromadnou dopravu apod. Například plány migrace na čip v Itálii již dopředu počítají s uvedením elektronické peněženky a digitálního podpisu na bankovních kartách. V tomto směru nebyly u nás zatím představeny žádné konkrétní projekty. Karta Komerční banky prý umožňuje implementaci až 40 věrnostních programů vytvořených ve spolupráci s obchodníky, zatím však žádný z nich neběží.

Skepse z předchozích odstavců ale neznamená, že by bylo zavedení čipových karet u nás zbytečné. V každém případě přinesou vyšší míru bezpečnosti, a to jak pro banku, tak pro klienta. Rozlousknout data v paměti čipu, která jsou často kódována dynamickými šifrovacími algoritmy, je pro zloděje příliš drahé. Navíc se můžeme výhledově těšit na možnost měnit si PIN podle vlastního přání. Samotní představitelé jednotlivých platebních asociací od zavedení čipu očekávají pokles kartových podvodů o 80 až 90 procent.

Neumíš čipy? Tak to zaplatíš!

Postup zavádění čipu v jednotlivých zemích
Implementační proces již běží:
Velká Británie, Francie, Švýcarsko, Itálie, Rakusko, Česká republika, Slovenská republika, Dánsko, Švédsko, Finsko, Estonsko, Litva, Island, Israel,
Implementace se plánuje:
Irsko, Portugalsko, Španělsko, Nizozemí, Belgie, Lucembursko, Německo, Slovinsko, Maďarsko, Polsko, Norsko, Ukrajina, Řecko, Turecko, Rusko
Zavedení čipů teprve analyzují:
Chorvatsko, Bulharsko, Rumunsko, Lotyšsko
Některé banky v zemi již migraci zahájily, ne však všechny v dané zemi:
Portugalsko, Španělsko, Německo, Polsko, Řecko, Turecko, Slovinsko, Rusko

Aby banky se zaváděním čipové technologie příliš neotálely, mají stanoveny pevné termíny. V Evropě musí být do ledna roku 2005 všechny elektronické karty VISA a Maestro opatřeny čipem a celá síť platebních terminálů musí být schopna přijímat čipové karty bez ohledu na zemi vydání. Každý terminál musí mít také PIN Pad, neboli klávesnici pro zadání kódu PIN, který by měl postupně plně nahradit podepisování stvrzenky. S lednem 2005 vejde v platnost také tzv. liability shift, neboli přesun odpovědnosti. "Pokud dojde k podvodné transakci s kartou a bude zjištěno, že některá ze zúčastněných bank (vydavatel karty či správce platebního terminálu) dosud neakceptuje čipovou technologii, bude muset celou ztrátu nahradit," vysvětluje Christoph Zehnacker z MasterCard Europe. Tento "přesun odpovědnosti" bude uvnitř jednotlivých regionů zaveden mezi rokem 2004 a 2006. Poté by měl být rozšířen i na meziregionálně.

Kartou nebo mobilem?

Vedle čipových patebních karet se postupně rozvíjí také tzv. m-commerce, neboli placení pomocí mobilních telefonů. Ty mají v sobě také čipovou kartu, na které může být nahrána platební aplikace. Nabízí se tedy otázka, zda mobily nenahradí klasické karty. "Pro platební operace má daleko silnější postavení čipová karta, protože u ní došel vývoj podstatně dál," říká Toni Merschen, viceprezident MasterCard Europe. "M-commerce se teprve rodí, doposud nebyl přijat ani mezinárodní standard," dodává. Přesto jsou ale "mobilní platby" již dnes často využívány, a to zejména pro dobíjení kreditu. V oblasti běžného placení, kdy by mobil suploval platební kartu, se můžeme setkat jen s menšími lokálními projekty. Testováno bylo například přenášení údajů o platbě z mobilu do terminálu obchodníka přes infračervený port nebo potvrzování transakce přes zasílaný jednorázový kód, podobně jako pro aktivní operaci v internetbankingu eBanky.

O tom, že m-commerce stává věcí žádanou, svědčí založení různých národních organizačních skupin, které mají pracovat na vytvoření standardu pro platby. U nás je takovým příkladem loni založené Sdružení pro mobilní platby, které zatím sestavuje pravidla svého fungování a nepřineslo žádné hmatatelné výsledky. Než se jednotlivé systémy na národní úrovni rozjedou a mezinárodně sjednotí, uplyne hezká řada let, a tak zatím klasické karty konkurenci v globláním pohledu nemají.

Považujete vysoká očekává spojená s čipem za reálná? Myslíte, že by jej české banky mohly zavádět rychleji? O své názory a zkušenosti se můžete podělit s ostatními.

Na článku spolupracoval Dušan Hradil.

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

+1
Ano
Ne

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

20. 2. 2003 20:58, CSrypatschek

...pane Hradil, já se tomu musím opravdu jen a jen smát. Nechci tady nějak více propagovat právě Poštovní spořitelnu a Maxkartu, ale předchozí odpověď pana Pavla vlastně je i za mne. Usvědčil Vás z téměř trestuhodné neznalosti, a nebo i záměrného matení čtenářů tohoto serveru ? O tom, že se zde neustále zapomíná v různých článcích a cenových srovnáních na Poštovní spořitelnu upozorňuji již déle, avšak, jak vidno, bezvýsledně. Místo toho tady neustále vidím reklamy na zlotřilou a drahou Českou spořitelnu, o tendenčních článcích v její prospěch ani nemluvě. Když byla tehdy před lety čipová Maxkarta na světě a já mohl přes ní nakládat se svým účtem na kterékoli poště v republice, tak Česká spořitelna byla úplně v p....li, neboť ke sporožiru jsem mohl pouze a jen na své mateřské pobočce ! A panenky a panáčci z České spořitelny se chodili pokoutně dívat se závistí a obavou na poštu, co že jim to tam montují u přepážek za snímače, jóóó, ta nostalgie. Také to bylo myslím zrovna a jako na potvoru právě tehdy, když Česká spořitelna, protože neuměla obsloužit rychle klienty, tak zaváděla odrazující vstupní poplatek na sporožiru, někde až v řádech tisíců Kč ( Praha ). Na tom je ta hovadnost, ničemnost a bezmocnost České spořitelny vidět velmi dobře. A dnešní výmluva České spořitelny u čipových karet ? Vždyť ten odkaz na množství již vydaných "starých" karet je mi k smíchu, no, možná tam ale vymyslí ti trumberové něco náhradního, něco jako tenkrát ty odpadkové koše pro sběr platebních příkazů, ale aby to zase neodskákala bezpečnost a tedy jejich klient, ach jo... Mimochodem, jak velký je sponzoring České spořitelny tady tomuto serveru ?

Reagovat

 

+32
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu ( 20. 02. 2003 12:56)

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

20. 2. 2003 12:56

Máte samozřejmě pravdu. Komerční banka je však první bankou, která u nás vydala čipovou kartu odpovídající mezinárodním standardům EMV, které zajišťují mezinárodní kompatibilitu. Pokud jde o druhou část vašeho příspěvku, čip na Maxkartě můžete využít na zhruba pěti tisících obchodních míst, a to jako elektronickou peněženku. Tu je třeba nejdříve nabít, až pak s ní lze platit. Toto řešení je ale nekompatibilní s ostatními čipovými systémy, počet akceptačních míst je také malý a už neroste a konečně klienti Poštovní spořitelny aplikaci elektronické peněženky moc nevyužívají - to vše vedlo k rozhodnutí tuto službu zrušit.

Reagovat

 

-5
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu (Kaja Marik 18. 02. 2003 10:58)

Další příspěvky v diskuzi (11 komentářů)

12. 10. 2004 | 22:01 | Tifa

Ano, je to tak, Postovni Sporitelna (PS) ma cipovou kartu uz dlouho a system podavani prikazu na kterekoliv poste mi jiz dlouhou dobu vyhovuje. Souhlasim, ze srovnavani s CS, ktere cas od casu provadim, vyznelo vzdy ve prospech...více

21. 2. 2003 | 12:10 | CSrypatschek

Závěr ? Čipovým kartám fandím a někdy před více než 2 lety, když nás zde zase nějaký takový "Vykoukal" a "Hradil" vyzýval, ať se vyjádříme, co by přispělo ke strategickému rozvoji právě České spořitelny, uvedl jsem mj. právě...více

21. 2. 2003 | 12:09 | CSrypatschek

A srovnávejme ! Na čipové Maxkartě je při podání platebního příkazu kdekoli na poště nebo v Poštovní spořitelně přístup, tj. identifikace postžira, přes poměrně bezpečný PIN a z úřadovny odejdu s relevantním, vlastně již...více

21. 2. 2003 | 12:08 | CSrypatschek

...tak jo, já tedy věc čipových karet obecně natáhnu o další konkrétní a podstatný rozměr ! Čipová Maxkarta Poštovní spořitelny už roky zcela a běžně tady v České republice umožňuje navíc (!!!) podávání normálních BEZHOTOVOSTNÍCH...více

21. 2. 2003 | 8:54 | omen

Děkuji panu Rypáčkovi, že byl v tomto příspěvku věcný, sprosté slovo vytečkoval, nikde nebučel a nenatáhl příspěvek na více dílů. více

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

Technická úroková míra, LIBID, Autarkie, účastnické fondy, jan sedláček, transformované fondy, penzijní fondy, daňové odpočty, železná ruda, stagnace ceny, zdeněk rudolský, GEnius Gratis, Luboš Smrčka, délka fixace, úsporná opatření, zaplo finance, Neograph, blankoindosament

4L07584, 3AE0651, 4L07584, 9S21140, SH0A0004

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK