Tisíce účastníků doplňkového penzijního spoření zřejmě čeká na konci roku nebo na začátku roku příštího změna fondu. Každý účastnický fond totiž musí podle zákona do dvou let od založení obhospodařovat majetek ve výši alespoň padesáti milionů korun. Jenže vzhledem k tomu, že za rok a půl existence, tedy do poloviny letošního roku, doplňkové spoření přilákalo jen necelých sto šedesát tisíc lidí, řadě z víc než třiceti fondů už se do určené doby nepodaří na oněch padesát milionů korun dosáhnout. „Ke konci července byl pohodlně nad zákonným limitem nebo blízko něj zhruba tucet fondů. Z těch ostatních můžou některé limit stihnout splnit díky přestupům klientů z penzijního připojištění. Část fondů s majetkem v milionech korun ale zřejmě zanikne. Výjimky zákon nepřipouští, fond s méně než padesáti miliony přijde o licenci. Tedy pokud se zákon narychlo nezmění,“ komentuje situaci finanční analytik společnosti Partners Aleš Tůma.
Rychlá změna zákona ani případné výjimky ze strany regulátora – České národní banky – ale nejsou pravděpodobné. „Nemyslím si, že by mohlo dojít k nějakému posunutí limitů nebo výjimkám, zákon přece hovoří jasně. Proto předpokládám, že Česká národní banka s každou společností provozující účastnický fond nesplňující příslušný limit zahájí správní řízení,“ odpovídá bez váhání na náš dotaz Vladimír Bezděk, prezident Asociace penzijních společností a šéf Penzijní společnosti České pojišťovny. Je tedy dost pravděpodobné, že v příštím půlroce dojde k čistce, která počet účastnických fondů výrazně sníží.
O peníze nepřijdete…
Klienti penzijních společností ovšem můžou zatím zůstat v klidu. Určitě jim nehrozí, že by přišli o peníze. Ty se přesunou do jiného fondu v rámci stejné penzijní společnosti, případně můžou být převedeny do konkurenční penzijní společnosti. „Záleží na jednotlivých penzijních společnostech, zda se na základě vývoje majetku v daných účastnických fondech nerozhodnou řešit situaci jinými způsoby, které zákon také umožňuje – to je sloučení obhospodařovaných účastnických fondů, převod obhospodařování účastnických fondů na jinou penzijní společnost nebo odnětí povolení k vytvoření účastnického fondu, a to na vlastní žádost, nikoliv tedy sankčně z moci úřední,“ vyjmenovává možnosti Kateřina Bartůšková z odboru komunikace České národní banky.
Penzijní společnosti by také, jak se spekuluje, mohly zkusit zákon částečně obejít tím, že by založily nový účastnický fond s podobnou investiční strategií, do kterého by později převedly klienty stávajícího fondu, a tím by v podstatě získaly další dva roky času pro jeho naplnění. „Právně to teoreticky možné je. Penzijní společnost by při takovém kroku musela s Českou národní bankou zahájit licenční řízení nutné pro získání povolení k fungování nového účastnického fondu. Zároveň by došlo ke správnímu řízení, kdy by centrální bance byla předložena žádost o převod klientů z fondu nesplňujícího limit do fondu nového. Celý proces může odhadem trvat jeden až dva měsíce, podle kvality předkládaných materiálů, případných dotazů nebo žádostí o doplnění dokumentace a podobně. Pokud by licenční i správní řízení proběhly s kladným výsledkem, což však nelze předvídat, opět by novému fondu běžela dvouletá lhůta,“ připomíná Vladimír Bezděk.
Aleš Tůma z Partners se ale domnívá, že si Česká národní banka nechá podobnou fintu jen těžko líbit: „Jestli by správci pro malé fondy dostali znovu povolení a dvouletá lhůta by jim tak začala běžet od začátku, to je otázka. Záleží na centrální bance, jak by při licenčním řízení byla přísná, protože samozřejmě může vzít v úvahu to, že se stejný fond už jednou nepodařilo naplnit. Být další dva roky ve fondu, který je tak malý, že ani pořádně neinvestuje a sedí v hotovosti, ostatně ani není v zájmu klientů.“
… o investiční strategii ano
Nejpravděpodobnější tedy je, že penzijní společnosti budou nenaplněné účastnické fondy mezi sebou slučovat. Pak se ale klientům může stát, že i když si původně zvolili například dynamickou investiční strategii, najednou se octnou ve fondu, který s jejich prostředky bude nakládat mnohem konzervativněji, než by si přáli. Podle zákona o doplňkovém penzijním spoření ale můžou v takovém případě odejít do fondu konkurenční společnosti, který bude víc odpovídat jejich investičnímu profilu, bez jakéhokoliv poplatku za převod.
Společnosti by tak měly být opatrné, aby nešikovným sloučením odlišných fondů neodstartovali odliv klientů. „Na rozdíl od většiny ostatních penzijních společností se nám daří naplňovat především dynamické strategie, tedy Globální akciový účastnický fond. Toho by se tedy žádné změny dotknout neměly. Co se týče slučování dluhopisových fondů, tak to samozřejmě nepůsobí na pohled dobře, ale fakticky se to zvolených strategií téměř nedotkne. Změny budeme muset promítnout do způsobu, kterým řídíme naše garantované strategie, neboť ty byly postaveny právě na fondech státních dluhopisů s cílovým datem, zatímco nově je budeme muset opřít o obecný dluhopisový fond. Nejedná se ale o žádnou závažnou komplikaci a klienti mají své strategie a případné garance ze smlouvy nadále platné,“ vysvětluje ředitel obchodu společnosti Conseq Richard Siuda. Jeho penzijní společnost se nyní bude snažit k přestupu aktivně přesvědčovat některé ze sta tisíc klientů, které má v transformovaném fondu penzijního připojištění získaném od společnosti Aegon.
Vyjít klientům vstříc chce při slučování fondů i Penzijní společnost ČSOB: „Snažíme se najít řešení, které bude pro klienty nejvýhodnější. Do konce roku se však primárně zaměřujeme na naplnění vyváženého fondu. V případě, že by nedošlo do konce roku 2014 k naplnění dynamického fondu na zákonem požadovanou částkou, pak tyto fondy sloučíme. Většina klientů má zájem o garantovaný fond a vyváženou strategii. Průběžně sledujeme poptávku a při jakýchkoliv změnách hodláme reagovat,“ říká tisková mluvčí ČSOB Pavla Hávová, podle které se její společnost odlivu klientů neobává.
Třetí pilíř čekají změny
Vláda ve svém programovém prohlášení mimo jiné uvádí, že by ráda zatraktivnila třetí pilíř důchodového systému, tedy právě doplňkové penzijní spoření.
Zástupci Ministerstva financí nedávno předložili důchodové komisi vedené Martinem Potůčkem materiál, který „zatraktivnění“ představuje blíže a mluví o možných změnách ve třetím pilíři. Jedna z nich se týká i padesátimilionové hranice, kterou musí každý účastnický fond během prvních dvou let svého fungování překonat. Ministerstvo navrhuje, aby Česká národní banka fondům, které podmínku nesplní, nemusela automaticky odebrat licenci, ale aby k tomu měla pouze možnost. „Připomínám, že jde stále jen o návrh k diskuzi, konečnou podobu zákona nelze předjímat. Změna by mohla platit nejdříve s účinností novely příslušného zákona. Tato změna by například lépe řešila hraniční případy, kdy je otázkou krátkého času, kdy může být splněna zákonná hranice,“ dodává Michal Žurovec z tiskového oddělení Ministerstva financí. Další novinky, které ministerstvo navrhuje, se týkají i samotného parametrického nastavení produktu, o který zatím není příliš velký zájem. Ve hře jsou například daňové úlevy, zrušení dolního věkového limitu pro uzavření smlouvy nebo možnost částečného předčasného výběru nashromážděných prostředků.
„Některé okruhy návrhů ministerstva se de facto vykrývají s oblastmi, které diskutujeme v rámci naší asociace. Změny v regulaci distribuce i zatraktivnění produktu spočívající v zavedení možnosti předčasného výběru, podobnému bývalé výsluhové penzi by mohly dále zvýšit zájem lidí o spoření na důchod. Vítané budou také úpravy v investování, kde mám na mysli možnosti investování do cenných papírů kolektivního investování nebo změny v kapitálových požadavcích. Všechny návrhy ministerstva ale ještě budou v odborné komisi detailně diskutovány a musíme si počkat na výsledek dalších jednání,“ komentuje předložený materiál ministerstva financí prezident Asociace penzijních společností Vladimír Bezděk.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
29. 8. 2014 21:33, Vít Suchý
Vážený pane Grone,
stát ruku v ruce s komunitou finančních poradců různého druhu bohužel nenávratně promrhal téměř DVACETILETOU šanci, jak efektivně vysvětlit veřejnosti, že „starobní důchod“ není sprosté slovo, ale z 92% jistota pro každého z nás, na kterou se každý musíme připravit a nelze to neustále odkládat na „ Yindy“.
Jeden z výsledků této „trestuhodné“ nečinnosti je pak ukázka pokřivené a naivní logiky, že stačí „nějaké to penzijko“ uzavřít, v polovině cyklu si půlku vybrat a pak si v penzi chrochtat…
Zklamu vás, tak to nefunguje...
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
28. 8. 2014 16:00
S prominutim-jen totalni idiot,nebo lobbista muze vymyslet to, ze si muzou lidi v polovine doby sporeni na duchod vybrat polovinu prostredku vcetne statnich prispevku. Cp jim pak z toho mala zbyde,az do skutecne penze pujdou ?
V diskuzi je celkem (10 komentářů) příspěvků.