Peníze v některém z těchto produktů mělo 4 961 201 lidí. A drtivá většina z nich (4 870 174) stále spoléhá na penzijko. O produkty spojené s důchodovou reformou vlády Petra Nečase je minimální zájem. Do účastnických fondů doplňkového penzijního spoření si k poslednímu dni loňského roku začalo posílat peníze 91 027 klientů a do fondů druhého pilíře jich vstoupilo ještě o devět tisíc míň (81 962).
O rok dřív investovalo s penzijními společnostmi o 190 tisíc lidí víc. „Je to tím, že se trh postupně vrací k rovnováze, ze které ho vychýlil podzim 2012, kdy se měnily podmínky penzijního připojištění. Lidé brali pobočky penzijních společností útokem, aby získali smlouvu ještě se starými podmínkami. Skokově tak vstoupilo do třetího pilíře velké množství lidí, kteří by do něj normálně vstupovali pozvolně dva až tři roky. V případě penzijního připojištění měly penzijní společnosti předprodáno na několik let dopředu a teď se jen postupně vracíme zpět k přirozené rovnováze trhu, která se bude pohybovat okolo pěti milionů účastníků,“ vysvětluje loňský pokles prezident Asociace penzijních společností a generální ředitel Penzijní společnosti České pojišťovny Vladimír Bezděk.
Podle ekonoma Jaroslava Vostatka bude ovšem počet účastníků klesat ještě dál: „Očekávám pokračování trendu z roku 2013, tedy celkový pokles účastníků ve třetím pilíři. Klientů je tam zkrátka příliš mnoho. Uvědomme si, že ekonomicky aktivních obyvatel v předdůchodovém věku je u nás 4,7 milionu.“
Penzijní společnost | Třetí pilíř | Druhý pilíř | |
Transformovaný fond | Účastnické fondy | Důchodové fondy | |
479 472 | 4205 | přes 10 000 | |
412 568 | 4481 | – | |
98 325 | 507 | – | |
683 944 | 9988 | přibližně 3200 | |
386 940 | 3428 | – | |
537 270 | 19 890 | 13 845 | |
1 277 511 | 23 552 | 29 800 | |
994 144 | 13 918 | 14 000 | |
– | 1037 | Přes 12 000 | |
Celkem | 4 870 174 | 91 027 | Zhruba 84 000 |
| Údaje o třetím pilíři k 31. prosinci 2013, zdroj Asociace penzijních společností, údaje o druhém pilíři ke konci února 2014, zdroj penzijní společnosti | |||
Loňské změny – transformace penzijních fondů třetího pilíře a zavádění druhého pilíře – znamenaly pro hospodaření penzijních společností nejhorší výsledek od roku 1995. „S těmito náklady penzijní společnosti dopředu kalkulovaly a jejich letošní ztráty byly plánované. Za celý trh je souhrnná ztráta penzijních společností 282 milionů korun. Je ale třeba důrazně upozornit, že tato ztráta je provozní záležitostí penzijních společností, která nemá žádný vliv na hodnotu podílů jednotlivých účastníků, lidé ji tak žádným způsobem nepocítí. Hospodaření fondů je od hospodaření penzijních společností ze zákona odděleno,“ říká Vladimír Bezděk.
Zástupci některých penzijních společností si začínají uvědomovat, že jim produkty spojené se zajišťováním na stáří nebudou přinášet takové zisky, jak možná čekali. A už tu máme první odpadlíky. Na začátku března ohlásila Raiffeisen penzijní společnost, že její klientský kmen přebere Penzijní společnost České pojišťovny. Ta tím pádem získá 12 tisíc klientů do druhého pilíře a další tisícovku klientů do pilíře třetího. Transakce by měla být dokončena na začátku druhého pololetí letošního roku. Cenu, na které se společnosti domluvily, ani jedna ze stran nezveřejnila. „Jako nováček na trhu bez historie i klientského kmene nemáme v současné politické situaci možnost naší investici dále rozvíjet, proto budeme dále spolupracovat se zavedenou a silnou penzijní společností,“ řekl k obchodu generální ředitel Raiffeisen penzijní společnosti Josef Beneš. Jisté je ale to, že finanční skupina Raiffesen nebude na svou spoluúčast při zavádění produktů důchodové reformy vzpomínat v dobrém. Investice do marketingu a nových elektronických systémů totiž rozhodně nebyly zanedbatelné.
Klientská škatulata v rámci třetího pilíře důchodového systému ale proběhla už v loňském roce. Nejprve přešlo zhruba 76 tisíc klientů Penzijního fondu Generali pod křídla Penzijní společnosti České pojišťovny. Vzhledem k tomu, že byl Penzijní fond Generali nejmenší na trhu a měl s Penzijní společností České pojišťovny stejného majitele (Generali PPF Holding), šlo o celkem logický krok.
Koncem září pak finanční skupina Aegon prodala svůj penzijní fond společnosti Conseq, která tak ve třetím pilíři ke svým účastnickým fondům nového doplňkového penzijního spoření přikoupila dalších takřka sto tisíc klientů transformovaných fondů, tedy klasického penzijka. „Byla to pro nás obchodní příležitost ve smyslu posílení postavení na trhu v oblasti penzijních fondů. Především chceme uplatnit naše zkušenosti a dosavadní výsledky při řízení konzervativních portfolií a dosahovat pro klienty transformovaného fondu také pokud možno nejlepších výsledků ve srovnání s konkurencí. Samozřejmě budeme i nadále prezentovat náš názor, že pro mladší klienty s dlouhodobějším investičním horizontem není tak konzervativní investice, jakou jsou transformované fondy, tou správnou variantou a že dnes nabízí penzijní spoření i jiné alternativy,“ vysvětlil nám své záměry ředitel prodeje společnosti Conseq Richard Siuda.
Vláda ohlásila rušení druhého pilíře. Jakým způsobem k němu dojde a jak se dostanou účastníci důchodového spoření ke svým penězům, zatím nikdo přesně neví. Ve hře jsou i možné arbitráže a soudní pře penzijních společností a jejich klientů se státem.
Diskuze se ovšem povedou o osudu druhého pilíře. Tedy – sociální demokracie už před vznikem důchodového spoření ohlašovala, že diskuze se nepovedou, že produkt bude prostě zrušen. A nová ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová také po nástupu do funkce toto odhodlání potvrdila. Ovšem druhý pilíř není možné zrušit bouchnutím do stolu ani škrtem ministerského pera, bude k tomu potřeba dohodnout se v parlamentu na příslušných zákonech a zástupci penzijních společností stále věří, že se jim podaří vládu a zákonodárce přesvědčit, aby si své stanovisko ještě rozmysleli. Pokud by k tomu nedošlo, mohly by zkoušet své investice hájit u soudu nebo arbitráže.
Ani nástupce penzijního připojištěníní zatím moc netáhne. K doplňkovému penzijnímu spoření se nehrnou ani noví klienti, ani se do něj hromadně „nepřestupuje“ z penzijka. Tiskový mluvčí Penzijní společnosti Allianz Václav Bálek připomíná, že bude nesmírně důležité přistupovat individuálně k situaci každého klienta. Zatímco dřív bylo nastavení ve třetím pilíři pro každého úplně stejné, dnes jsou možnosti účastnických fondů díky volbě různých investičních strategií velmi široké. „Motivace klientů k přestupu do účastnických fondů musejí být založené na poskytnutí transparentních informací se zohledněním jak specifik a rozdílů transformovaných a účastnických fondů, tak se zohledněním individuálního věkového i investičně rizikového profilu účastníka.“
Alespoň mladší lidi, kteří mají do penze ještě daleko, by mohla ke změně nalákat možnost „hrát“ o vyšší zhodnocení vložených peněz. U penzijního připojištění, které nesmí v žádném roce skončit v minusu, se totiž budou výnosy pohybovat sotva kolem jednoho procenta (což je po započtení inflace fakticky v minusu). Mnohem zajímavějších čísel by naopak mohly v dlouhodobém horizontu dosahovat v doplňkovém spoření účastnické fondy s dynamičtější investiční strategií. Lákadlem by mohly být hned výsledky některých fondů za minulý rok, dlužno ovšem podotknout, že tato čísla o zhodnocení za deset, dvacet nebo třicet let nevypovídají zhola nic. Ale přesto – třeba Globální akciový účastnický fond Conseq penzijní společnosti dokázal za rok 2013 zhodnotit peníze klientů o úctyhodných 19,5 procenta. „Vsadili jsme na indexy hlavních světových akciových trhů. K úspěchu fondu však přispěla nejen dobrá výkonnost samotných akciových investic, ale samozřejmě také výrazné oslabení koruny po intervencích ČNB,“ vysvětluje Richard Siuda ze společnosti Conseq. Vysokého zhodnocení loni dosáhl také růstový účastnický fond Raiffeisen penzijní společnosti.
Možnost vyšších zisků s sebou ale zároveň přináší i riziko, že o část ze svých peněz můžete přijít. Ačkoli totiž architekti důchodové reformy pojmenovali nové penzijní produkty jako spoření, v obou případech jde o investování. Se vším, co k tomu patří. Pikantní na tom je to, že soukromým firmám loni v létě Česká národní banka důrazně doporučila (čti přikázala) spoření a investice oddělovat a nemíchat.
Předseda představenstva Penzijní společnosti České spořitelny Aleš Poklop věří, že si klienti cestu k účastnickým fondům najdou a poukazuje na další skupinu obyvatelstva, na kterou by mohly penzijní společnosti více cílit. „Zájem klientů nepovažujeme za malý, každý měsíc uzavíráme dva až tři tisíce nových smluv o doplňkovém penzijním spoření. Nadále však vidíme velké rezervy především mezi mladými lidmi, kteří přemýšlejí o tom, jak se zabezpečí na budoucnost, ale ke spoření se ještě neodhodlali.“
Proti tomu stojí nonkonformní postoj ekonoma Jaroslava Vostatka: „Motivovat mladé ke spoření na stáří je v zásadě nesmysl. Mladí, v typickém případě, mají nízké výdělky. Měli by především studovat, pracovat, bydlet, užívat si a mít děti. Pokud možno by se neměli zadlužovat. Spořit by měli krátkodobě a střednědobě, rozhodně ne na stáří. Až dosáhnou nejlepšího věku, tak by měli především splatit případné hypotéky či jiné úvěry a až potom uvažovat o spoření na stáří.“
Předdůchody na Peníze.cz:
Účastnické fondy ale můžou být zajímavé i pro starší ročníky, a to díky takzvanému předdůchodu. Jde o speciální případ „starobní penze na určenou dobu“ vyplácené z prostředků, které má člověk našetřené v doplňkovém penzijním spoření.
Na zavedení předdůchodů se domluvila Nečasova vláda se zástupci odborových svazů. Jejich smyslem je ulevit lidem, kteří přijdou pár let před důchodem o práci – a novou budou jen těžko shánět. Stát za ně proto alespoň zaplatí zdravotní pojištění. A během předdůchodu nebudou muset platit ani sociální pojištění, protože se jedná o takzvanou vyloučenou dobu. Háček je ale v tom, že pro výplatu před důchodovým věkem je nutné mít naspořeno tolik, aby měsíční „výplata“ dosáhla alespoň 30 procent celorepublikové průměrné mzdy. V letošním roce jde o částku 8150 korun. Při minimální době pobírání předdůchodu, která je podle zákona dva roky (maximální doba je pět let), tak musí mít účastník doplňkového penzijního spoření na kontě u penzijní společnosti alespoň 195 600 korun. Peníze je však možné kvůli předdůchodu do účastnických fondů „nalít“ i jednorázově. Podle statistik Asociace penzijních společností se v roce 2013 předdůchod vyplácel dohromady 274 osobám.
STÁT SE O VÁS NEPOSTARÁ. MY ANO…
Čím dříve začnete spořit na stáří, tím lépe se budete mít.
V Ušetři.peníze.cz dokážeme mnohem víc. Přesvědčte se sami.
Jak už bylo řečeno, vláda s druhým pilířem důchodového systému nepočítá. Naopak třetí pilíř by ráda podporovala ještě víc než doteď. V koaliční smlouvě se tak můžeme dočíst: „[…] podpoříme stávající produkty ve III. pilíři, kde stát poskytuje příspěvky, a navrhneme vylepšení jejich parametrů s cílem větší motivace lidí spořit na stáří“. Bude se tedy zvyšovat státní příspěvek? Ten je v současné době pro penzijní připojištění i doplňkové penzijní spoření maximálně 230 korun měsíčně. Ani samotní zástupci penzijních společností si nejsou jistí, jestli by něco takového fungovalo. „Případnou vyšší podporu státu bychom samozřejmě uvítali, ale nedomníváme se, že je za současné ekonomické situace reálné, aby lidé spořili ze svého výrazně víc,“ říká Aleš Poklop z Penzijní společnosti České spořitelny a jedním dechem dodává: „Uvítali bychom proto větší podporu zaměstnavatelů, aby více využívali možnosti poskytovat příspěvek zaměstnavatele jako firemní benefit, například formou vyšších daňových úlev.“ Za větší zapojení zaměstnavatelů do spoření ve třetím pilíři pléduje také šéf Asociace penzijních fondů Vladimír Bezděk.
Naopak Jaroslav Vostatek, na jehož myšlenky často odkazují členové ČSSD, je k tomuto přístupu opět hodně skeptický: „Stát by si měl co nejdříve ujasnit, co vlastně chce podporovat a v jakém rozsahu. Nejde jen o parametry, ale o celou koncepci. Je tedy potřebné definovat produkt, například spoření s navazujícím doživotním důchodem, a definovat úlohu zaměstnavatelů a samozřejmě také dotační a daňový režim. Příspěvky zaměstnavatelů by rozhodně neměly být zvýhodněny. Stejně tak je absurdní zvýhodňovat penzijní společnosti před jinými poskytovateli.“
Srovnávat se vyplatí
Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění a financí. My počítáme, vy šetříte.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
11. 3. 2014 13:04, jp
Stát (lidi) chce lidi motivovat... Proč by měl stát někoho k něčemu motivovat? Když budeme mít všichni penzijko (a třeba se stejným příspěvkem), tak peníze nejprve pošleme "státu" na daních, ten něco spolkne na administrativě, a zbytek nám rozdělí, aby nás motivoval... Ať se raději sníží daně a každý ať si najde svou vlastní motivaci a podle toho s penězi naloží. Někdo peníze "prožere", jiný si je bude spořit na důchod atd. Každého se však zima zeptá, co dělal v létě a každý si za to ponese odpovědnost, nebo pobere plody.
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
11. 3. 2014 11:49, akcak
at vrátí lidem příplatky už za 100kč
V diskuzi je celkem (14 komentářů) příspěvků.