Od ledna 2013 můžou firmy v České republice zvýšit částku, kterou přispívají svým zaměstnancům na důchod. Vklad zaměstnavatele na smlouvu penzijního připojištění (a nově také doplňkového penzijního spoření) či životního pojištění zaměstnanců je totiž nově osvobozen od platby daně z příjmů a sociálního a zdravotního pojištění až do výše 30 tisíc korun ročně. Oproti loňskému roku, kdy byla tato hranice nastavená na 24 tisíc korun, si zaměstnanci můžou teoreticky polepšit až o šest tisíc korun. Hlavní motivací pro zaměstnavatele by měla být možnost daňové úspory.
O novince, která vzešla z jednání vlády Petra Nečase se zástupci Českomoravské konfederace odborových svazů, se zatím příliš nemluví, zůstala trochu upozaděna ve smršti změn, které se na nás na začátku roku tradičně sesypaly (ačkoli letos jich snad bylo ještě víc, než bývá i v našich legislativně nestabilních krajích zvykem). Přednost v médiích dostávala na první pohled atraktivnější témata, jako jsou zvyšování daní, pomalejší růst důchodů, zdražování energií či rozjezd druhého pilíře důchodového systému. Možnost navýšení příspěvku zaměstnancům na penzijní připojištění a životní pojištění byla přitom loni schválena společně s takzvanými předdůchody v rámci novely zákona o doplňkovém penzijním spoření. Využijí zaměstnavatelé tuto možnost a zvýší zaměstnancům příspěvek?
Firmy se v přispívání nepřetrhnou
I když příspěvek od zaměstnavatele na penzijní připojištění nebo životní pojištění patří k vůbec nejoblíbenějším benefitům českých zaměstnanců, rozhodně se nevyužívá v plné výši. Nedá se tedy ani zvlášť čekat, že by se možnost zvýšení příspěvků od zaměstnavatelů v praxi nějak výrazně projevila. „Neočekávám, že by tato změna vedla k plošnému navyšování příspěvků zaměstnavatelů. Ti sice přispívají zaměstnancům celkem často, ale nikoliv v závratných částkách. Například průměrný měsíční příspěvek, poskytovaný zaměstnavatelem na penzijní připojištění, loni nepatrně klesl a činí 517 Kč, na životní pojištění příspěvek rovněž klesl na 522 Kč,“ říká finanční analytik společnosti Partners Dušan Šídlo. Podle něj se na vyšší příspěvky můžou těšit především zaměstnanci v lukrativních oborech, kde už zaměstnavatelé přispívali maximem – dvěma tisíci korun měsíčně.
Žádné zásadní změny neočekávají ani zástupci penzijních společností. „Příspěvek na penzijní připojištění podle našich informací nabízí víc než dvacet procent českých firem a využívají ho dvě třetiny jejich zaměstnanců. Počet firem, které tento benefit nabízejí, se v zásadě nemění. Jeho obliba sice stále roste a průměrná výše měsíčního příspěvku byla v našem fondu stabilně nad hranicí 600 Kč, nepředpokládáme však, že by díky změně docházelo k výraznějšímu nárůstu tohoto příspěvku,“ vysvětluje Karel Svoboda, generální ředitel ČSOB Penzijní společnosti a prezident Asociace penzijních fondů ČR. Jeho slova potvrzuje i Aleš Poklop, generální ředitel Penzijní společnosti České spořitelny: „Výše průměrného příspěvku stále roste, přibližně o čtyři procenta ročně. Počet zaměstnanců s příspěvkem roste také, ale pomaleji než počet klientů bez příspěvku. Průměrný příspěvek od zaměstnavatelů se tedy i letos pravděpodobně zvýší, skokový nárůst ale neočekáváme.“
Podobné je to i u zaměstnanců, kterým jejich firmy přispívají na životní pojištění. Podle statistik Pojišťovny České spořitelny využívají maximální výše daňově uznatelného nákladu na příspěvky na životní pojištění jen čtyři procenta zaměstnavatelů. Průměrná částka příspěvku zaměstnavatele na jednu pojistku pak činí 450 Kč za měsíc. I v oblasti životního pojištění je tak maximální měsíční příspěvek od zaměstnavatelů (nově ve výši 2500 korun) pro drtivou většinu zaměstnanců naprosto nedosažitelný.
Odboráři: budeme tlačit
Dobré vyhlídky na zvýšení příspěvku od zaměstnavatelů tak budou mít především členové odborů. Ty byly totiž jedním z hlavních iniciátorů možnosti navýšení příspěvku a v posledních týdnech se dokonce nechaly několikrát slyšet, že se budou v této záležitosti výrazně angažovat. „Řada českých zaměstnavatelů tuto možnost sice už využívá, my se přesto v kolektivních vyjednáváních budeme v tomto roce zaměřovat na to, aby se jejich podíl ještě zvýšil. Situace je samozřejmě ovlivněna tím, že jak příspěvky zaměstnavatele na doplňkové spoření, tak úhrada pojistného na životní pojištění jsou z pohledu zaměstnavatele dobrovolným benefitem, u kterého zvažují své finanční možnosti a priority v oblasti řízení lidských zdrojů,“ vysvětluje Vít Samek, vedoucí právního oddělení Českomoravské konfederace odborových svazů. Podle statistik ministerstva práce a sociálních věcí je příspěvek na penzijní připojištění součástí ujednání 58,2 procent podnikových kolektivních smluv. To sice není málo, ale prostor pro další růst tu ještě rozhodně je.
Kde to vázne?
Jak už bylo řečeno, většina zaměstnanců si o tučném příspěvku od svého zaměstnavatele může zatím nechat jen zdát. Do karet jim nehraje ani neutěšená ekonomická situace, se kterou musí většina tuzemských společností zápolit. „O tento druh příspěvku je mezi zaměstnanci skutečně velký zájem. Problém je ale na straně zaměstnavatelů – buď jim zavedení příspěvků neumožňuje ekonomická situace, nebo se bojí administrativní náročnosti, či mají vůči tomuto benefitu nějaké předsudky a obávají se, že ho zaměstnanci neocení,“ zdůrazňuje analytik Dušan Šídlo. Nepříznivou hospodářskou situaci zmiňují i zástupci Sdružení podnikatelů a živnostníků ČR, podle kterých se malé firmy už léta potýkají s finančními problémy na hranici únosnosti a to je prý hlavní důvod, proč nenabízejí zaměstnancům benefity. Přispívat na tyto produkty tak budou ještě delší dobu především větší a nadnárodní společnosti.
Právní expert odborů Vít Samek však apeluje na firmy, aby se ke svým zaměstnancům neotáčely zády a snažily se jim v případě zájmu o zvýšení příspěvku vyjít vstříc: „I pro zaměstnavatele je tento benefit důležitý, a to především z hlediska dlouhodobé strategie lidských zdrojů, jeho reputace a společenské odpovědnosti. Jde o standardní nástroj podpory zajištění ve stáří zaměstnanců, přispívající ke stabilizaci jejich pozice a zvýšení jejich loajality k zaměstnavateli. To vše se projevuje ve zvýšení konkurenceschopnosti zaměstnavatele, který tento benefit využívá, na trhu. Věřím, že se tento důležitý prvek zaměstnaneckých důchodů bude rozvíjet v daleko širší míře než dnes.“
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
24. 1. 2013 18:59, Fredy
Citace - eďa / 24.01.2013 18:11
Eďo, s Vámi je diskuze takřka nemožná. Jednak se blbě ptáte a když Vám to vysvětlím, tak otočíte o 180% a plácáte zase další nesmysly. Tvrdil jste, že se nemůžete dát 100% mzdových nákladů do výdajů. Což je nesmysl. Ale Vy to otočíte s tím, že musíte na ty mzdy nejdříve vydělat a že to dělat nebudete. Což je samozřejmě Vaše věc, ale měl byste vědět, že když chci na nějakou pozici zaměstnance, tak musím mít spočítáno, že si, přinejmenším, na sebe vydělá a nejen to (to by pokryl jen náklady), ale že bude generovat i zisk. Ale Vám tohle vysvětlovat je asi zbytečné. Ve Vašem imaginárním světě, nejsou peníze, tudíž ani práce a všichni mají stejně, tedy ho.no ....
Nic Vám nebrání zde propagovat ono vymývání mozku, ale nepouštějte se do odborných diskuzí. Jen byste se ještě více ztrapňoval ....
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
25. 1. 2013 10:21, Fredy
No jo no...
Především jsem absolutní kliďas a za ničím se nehoním. To jsem dělal za mlada a vydělal na to, že teď si mohu dělat co chci. A to také dělám. Mohl bych sice ležet doma, popíjet vínko a koukat na bednu. Mohl, ale nedělám to, neboť smysl života vidím jinde. Hlavně mezi lidmi.
Mým krédem je obhajoba svobody jednotlivce a nedotknutelnost lidského života. Nebo-li zastávám skutečné pravicové hodnoty, které, bohužel, ze světa mizí rychlostí blesku. Proto jsou mi cizí různé sekty a podobné vymývárny mozků. Tudíž si budete muset, až Vám skončí šichta, najít někoho jiného, s kým si budete notovat .... :)
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
V diskuzi je celkem (20 komentářů) příspěvků.