Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Škola finanční gramotnosti: penzijní připojištění

| rubrika: Jak na to | 13. 9. 2011 | 5 komentářů
Škola finanční gramotnosti: penzijní připojištění
I kdyby nakonec důchodová reforma nebyla, má už teď jeden pozitivní efekt. O penzích se totiž letos řeklo a napsalo tolik, že se nikdo nemůže vymlouvat, že nevěděl, že se o své spokojené stáří musí přičinit zejména sám. Pomůže nám k tomu penzijní připojištění?

V anketě u minulé lekce Školy finanční gramotnosti vyšlo najevo, že asi třetina našich čtenářů by se státním důchodem a svými rezervami nevydržela ani měsíc. Alarmující číslo. Od státu řešení neočekávejte, ten bude důchody spíš snižovat. Je čas začít někde spořit a investovat. Je logické, že nejdřív se člověk začne poohlížet po nabídkách, které mají přímo v názvu slovo penzijní či důchodový. První na ráně je tedy penzijní připojištění. Název připojištění je trošku zavádějící, s pojištěním jako takovým totiž tenhle produkt nemá moc společného. Přesnější by bylo mluvit spíš o velmi opatrném investování, ale berme věci, jak jsou. Podstatné je pro nás vědět, jak penzijní připojištění funguje a jaké jsou jeho výhody a nevýhody.

První penzijní připojištění jste si mohli v Česku koupit v roce 1994. Na konci roku 1995 už existovalo celkem 44 penzijních fondů. Dnes jich máme pouze deset – většinou zanikaly sloučením: menší fondy byly spolknuté fondy většími.

Penzijní připojištění si platí téměř tři čtvrtiny ekonomicky aktivních Čechů – zhruba 4,5 milionu. Ve fondech je celkem uloženo 216 miliard korun. Průměrně má tedy každý účastník uloženo 48 000 korun – což rozhodně penzistův rozpočet nemůže vylepšovat dlouho.

Důvodem pro masové zapojení do penzijního připojištění ovšem není výnosnost penzijního připojištění, ta je poměrně nízká, ale zejména státní příspěvek a možnost odečítat si něco z příspěvků na penzijní spoření z daní. A také to, že na penzijní připojištění často přispívají lidem zaměstnavatelé, kteří si zase tyto příspěvky můžou odečíst ze svých daní.

Jak penzijní připojištění funguje

Zřejmě každý ví o státním příspěvku. Minimální vklad je sto korun, ke své stokoruně dostáváte od státu příspěvek 50 korun. Když si budete ukládat 500 korun, dostanete od státu příspěvek 150 korun. Je to milé, ale závratné talíře z těchhle halířů na penzi nebudou.

Někdo ještě zná jinou příjemnou výhodu penzijního připojištění: možnost daňového odpočtu. Od základu daně si můžete odečíst vše, co v průběhu jednoho roku do fondu dáte nad šest tisíc korun, maximálně však dvanáct tisíc. Šest tisíc korun za rok odpovídá příspěvku pět set korun měsíčně. Měsíční platba, která už vám umožní dosáhnout na nejvyšší možnou úlevu, je 1 500 korun měsíčně.

Tímto ovšem znalost produktu u většiny lidí končí. Ne každý se už například zajímá o to, co vlastně penzijní fond se svěřenými penězi dělá.

Fond prostředky svých zákazníků investuje, musí ale při tom podle zákona postupovat velmi konzervativně. To je na jednu stranu fajn, protože nehrozí, že by se vaše peníze „zmenšily“ (nominálně ovšem – inflace nikdy nespí!), na druhou stranu to správcům fondu neumožňuje pustit se do sice rizikovějších, zato potenciálně výnosnějších akcí. Možnost volby ve státem podporovaném produktu dnes nemáte, buď budete spořit konzervativně, nebo spořit nebudete.

Opáčko

O vztahu mezi rizikovostí a potenciální výnosností investice jsme si říkali v lekci Školy finanční gramotnosti věnované investování:
Škola finanční gramotnosti: úvod do investování

Státní příspěvek. Pozor, prozatím!

váš vkladstátní příspěvek
100 Kč 50 Kč
200 Kč90 Kč
300 Kč120 Kč
400 Kč140 Kč
500 a více Kč150 Kč

V pátek poslanci ve třetím čtení schválili novelu zákona o penzijním připojištění. Pokud novela začne platit (teď si ji vezmou do parády senátoři, počítá se, že ji nepřijmou, že pak budou přehlasováni a potom prezident zákon podepíše) pravidla se změní. Státní příspěvek se bude poskytovat až u vkladů od 300 korun výš. Podpora bude nově 90 korun plus 20 procent z částky přesahující 300 korun, a to až do 999 korun. U vkladů 1000 korun a více bude státní podpora 230 korun.

Z hlediska uživatele to funguje jednoduše. Po podepsání smlouvy o penzijním připojištění si zřídíte trvalý příkaz ze svého běžného účtu na svoje penzijko a už investujete. (Pokud někdo bude někdy mluvit o penzijním připojištění jako o spoření, nemějte mu to výjimečně za zlé – z povahy věci, kvůli zákonné podmínce, že fond nesmí dosáhnout záporného výnosu, to rysy spoření vlastně má.) Podle výšky vkladu dostanete příspěvek od státu. Když si to v práci domluvíte, možná vám přispěje i zaměstnavatel. Tohle všechno se sečte a zúročí podle hospodaření fondu. Jednou ročně pak dostanete výpis, na kterém je krásně vidět, kdo a kdy vám dal na váš penzijní účet peníze a jakým procentem se všechno zúročilo. No a při odchodu do důchodu si pak vyberete, jestli chcete peníze jednorázově vyplatit nebo nadosmrti pravidelně dostávat nějakou částku.

Když se podíváte na svoji smlouvu, zřejmě budete mít sjednanou výsluhovou penzi, to znamená, že po patnácti letech spoření si můžete vybrat polovinu peněz, které na účtu jsou. Nebo taky nemusíte.

Možná máte sjednanou i „invalidní penzi“, to v jednoduchosti znamená, že v případě, že se stanete invalidním, nebudete muset na vozíčku čekat až na důchodový věk, abyste dostali peníze z penzijka, ale můžete je začít vybírat hned.

A víte vůbec, kdy do důchodu budete moci odejít? Nezapomněli jste, že reforma to mohla změnit? Naše kalkulačka vám spočítá nejen váš penzijní věk, ale také o kolik let z důchodu vás připravila penzijní reforma.

Kdy půjdete do důchodu

Co u penzijního připojištění lze a co nelze

Dnes je velmi časté, že lidé penzijní připojištění ruší, protože už nemají na to, aby si na něj přispívali. To je ovšem krajní řešení, které vás připraví o všechny státní příspěvky, které jste dosud nasbírali. Někdy by stačilo snížit příspěvek na minimum (100 Kč) nebo penzijko „zapauzovat“, přečkat krizi a pak prostě pokračovat dál. O žádné peníze tím nepřijdete a dosud naspořená částka se dál úročí.

Stejně jako u pojistek můžete určit obmyšlenou osobu, která po vaší předčasné smrti dostane peníze.

Opáčko

Co chtěl básník říci, když stvořil slovní spojení „obmyšlená osoba“? Je to otázka banální, nebo zapeklitá? Pojišťovácký lid je jazykově tvořivý. Ať už jde o jeho mluvu oficiální, kterou se baví s námi, nebo o mluvu profesní, slang, který používají pojišťováci mezi sebou.

Výši příspěvku můžete po předchozí domluvě s fondem skoro libovolně měnit. U některých fondů to dokonce zvládnete přes formulář na internetových stránkách, ani nemusíte nikam volat, nebo dokonce chodit.

Na penzijní připojištění vám může přispívat i zaměstnavatel, je to oblíbený a poměrně častý zaměstnanecký benefit. Pokud zaměstnání po pár letech opustíte, tyto peníze vám samozřejmě ve fondu zůstanou. Samotné přispívání může mít trojí formu:

Anketa

Jak vám přispívá na penzijko zaměstnavatel?

  • zaměstnavatel dává přesně tolik, co zaměstnanec
  • zaměstnavatel dává pevnou částku, bez ohledu na vklad zaměstnance
  • zaměstnavatel dává nějaké procento z platu, bez ohledu na vklad zaměstnance

Kolik platit na penzijko?

V excelové kalkulačce, kterou jsem pro vás připravil, si snadno můžete vypočítat, kolik vám k vašemu spoření přidá stát, kolik si případně budete moci odečíst na daních – a samozřejmě také výnosy. Tam ovšem záleží na tom, kolik konkrétní fond bude doopravdy vynášet. Jako inspirace vám může posloužit článek Dušana Šídla Penzijní fondy: Srovnání 2011, ve kterém najdete výsledky fondů za minulý rok. Ale pozor! Pouze pro inspiraci, minulé výnosy nijak nepředjímají výnosy budoucí. I když – obecně se dá říci, že o moc lepší než loňský nejlepší výsledek to asi jen tak nebude. A ten rozhodně nebyl kdovíjaký.

Když si tedy shrneme výhody na nevýhody penzijního připojištění:

  • Výhody: státní příspěvek, možnost daňového odpočtu, motivace zaměstnavatelů přispívat
  • Nevýhody: malé zhodnocení

Řekněme třeba, že odhadujete, že při odchodu do důchodu byste potřebovali tak 1,5 milionu korun, abyste si udrželi životní úroveň. A pak se podívejte znovu na kalkulačku. Kolik byste museli od zítřka začít na penzijko ukládat, kdyby vám cílový milion a půl mělo přinést jen ono? Asi by to byly pěkně tučné sumy. Ale nezoufejte, v některém z příštích dílů se naučíme, jak si stanovit, kolik budete po odchodu do důchodu opravdu potřebovat, a jak té částky efektivně dosáhnout. Dopředu vám prozradím, že penzijní připojištění při tom bude hrát jen okrajovou roli, řekněme s úložkou pouhého sta korun měsíčně.

Autor je poradce Partners

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

+4
Ano
Ne

Diskuze

19. 2. 2012 | 22:11 | Vít Suchý

Dobrý den, pane MArtine,
obecně platí, že pokud stát nějaký systém založil a reguluje jej, tak jem může "doregulovat" i v budoucnu - viz konec penzijního připojištění v MAďarsku v roce 2010.
Spíše se zkuste zamyslet...
více

25. 1. 2012 | 10:41 | Martin

zdravím, platím si již přes 11 let 1500 měsíčně a již mám něco naspořeno, ale nebylo by nyní lepší spíše penzijko ještě teď vypovědět a ty peníze si uložit na jiném účtě, kde jsou pojištěny a nemůže je nikdo zpronevěřit?...více

13. 9. 2011 | 22:07 | jezevec

špatný příklad. spíše si představte, že je vám 60, už se vám prostě nechce makat, a do důchodu ještě 10 let. s naspořeným 1,5M máte šanci se na práci vyfláknout - a do tech 70 ty prachy v klídku probendíte, rychlostí (se...více

13. 9. 2011 | 14:14 | sheiny

A co když se, pane Gnojku, "nedejbože" důchodového věku dožijete? Netvrdím, že penzijní připojištění je lék na to, jak si naspořit na stáří, existují samozřejmě progresivnější varianty. Penzijní připojištění je o tom, že...více

13. 9. 2011 | 12:09 | R.Gnojek

,,Řekněme třeba, že odhadujete, že při odchodu do důchodu byste potřebovali tak 1,5 milionu korun, abyste si udrželi životní úroveň“ ---A teď realita: 30% pravděpodobnost že se 70 roku nedožiji, na 30% budu dementní a...více

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

Politický cyklus, Reálná výnosová míra, Výnosová křivka, eet, petra pospíšilová, daně, michal wantulok, elektronická evidence tržeb, plánované, úřady, peněžní fond, olga lamačková, roční výkonnost, chráněné pracovní místo, Jaroslav Krabec, retailové fondy, obcodník, pleny

4AL2601, 5C53548, 4AC9470, 3AF0043, 2SF2469

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK