Škola finanční gramotnosti: penzijní připojištění

V anketě u minulé lekce Školy finanční gramotnosti vyšlo najevo, že asi třetina našich čtenářů by se státním důchodem a svými rezervami nevydržela ani měsíc. Alarmující číslo. Od státu řešení neočekávejte, ten bude důchody spíš snižovat. Je čas začít někde spořit. Je logické, že nejdřív se člověk začne poohlížet po nabídkách, které mají přímo v názvu slovo penzijní či důchodový. První na ráně je tedy penzijní připojištění. Název „připojištění“ je trošku zavádějící, s pojištěním jako takovým totiž tenhle produkt nemá moc společného. Přesnější by bylo mluvit spíš o „spoření“, ale berme věci, jak jsou. Podstatné je pro nás vědět, jak penzijní připojištění funguje a jaké jsou jeho výhody a nevýhody.

První penzijní připojištění jste si mohli v Česku koupit v roce 1994. Na konci roku 1995 už existovalo celkem 44 penzijních fondů. Dnes jich máme pouze deset – většinou zanikaly sloučením: menší fondy byly spolknuté fondy většími.

Penzijní připojištění si platí téměř tři čtvrtiny ekonomicky aktivních Čechů – zhruba 4,5 milionu. Ve fondech je celkem uloženo 216 miliard korun. Průměrně má tedy každý účastník uloženo 48 000 korun – což rozhodně není moc.

Předchozí lekce

• Škola finanční gramotnosti: jak zvládat rodinný rozpočet
• Škola finanční gramotnosti: pojišťovácká hantýrka
• Škola finanční gramotnosti: vyrážíme do pojišťovny
• Škola finanční gramotnosti: životní pojištění
• Škola finanční gramotnosti: životní pojištění podruhé
• Škola finanční gramotnosti: pojištění majetku
• Škola finanční gramotnosti: jak si (ne)půjčovat
• Škola finanční gramotnosti: úvěry a půjčky – proč je tak důležité RPSN?
• Škola finanční gramotnosti: úvod do investování

Důvodem pro masové zapojení do penzijního připojištění ovšem není výnosnost penzijního připojištění, ta je poměrně nízká, ale zejména státní příspěvek a možnost odečítat si něco z příspěvků na penzijní spoření z daní. A také to, že na penzijní připojištění často přispívají lidem zaměstnavatelé, které si zase tyto příspěvky mohou odečítat z daní.

Jak penzijní připojištění funguje

Zřejmě každý ví o státním příspěvku. Minimální vklad je sto korun, ke své stokoruně dostáváte od státu příspěvek 50 korun. Když si budete ukládat 500 korun, dostanete od státu příspěvek 150 korun. 

Někdo ještě zná jinou příjemnou výhodu penzijního připojištění: možnost daňového odpočtu. Od základu daně si můžete odečíst vše, co v průběhu jednoho roku do fondu dáte nad šest tisíc korun, maximálně však dvanáct tisíc. Šest tisíc korun za rok odpovídá příspěvku pět set korun měsíčně. Měsíční platba, která už vám umožní dosáhnout na nejvyšší možnou úlevu, je 1 500 korun měsíčně.

Tímto ovšem znalost produktu u většiny lidí končí. Ne každý se už například zajímá o to, co vlastně penzijní fond se svěřenými penězi dělá.

Fond prostředky svých zákazníků investuje, musí však při tom podle zákona postupovat velmi konzervativně. To je na jednu stranu fajn, protože nehrozí, že by se vaše peníze „zmenšily“ (nominálně ovšem – inflace nikdy nespí!), na druhou stranu to správcům fondu neumožňuje pustit se do sice rizikovějších, zato potenciálně výnosnějších akcí. Možnost volby ve státem podporovaném produktu dnes nemáte, buď budete spořit konzervativně, nebo spořit nebudete.

Opáčko

O vztahu mezi rizikovostí a potenciální výnosností investice jsme si říkali v lekci Školy finanční gramotnosti věnované investování:
Škola finanční gramotnosti: úvod do investování

Z hlediska uživatele to funguje jednoduše. Po podepsání smlouvy o penzijním připojištění si zřídíte trvalý příkaz ze svého běžného účtu na svoje penzijko a už spoříte. Podle výšky vkladu dostanete příspěvek od státu. Když si to v práci domluvíte, možná vám přispěje i zaměstnavatel. Tohle všechno se sečte a zúročí podle hospodaření fondu. Jednou ročně pak dostanete výpis, na kterém je krásně vidět, kdo a kdy vám dal na váš penzijní účet peníze a jakým procentem se vše zúročilo. No a při odchodu do důchodu si pak vyberete, jestli chcete peníze jednorázově vyplatit nebo nadosmrti pravidelně dostávat nějakou částku.

Když se podíváte na svoji smlouvu, zřejmě budete mít sjednanou výsluhovou penzi, to znamená, že po patnácti letech spoření si můžete vybrat polovinu peněz, které na účtu jsou. Nebo taky nemusíte.

Možná máte sjednanou i „invalidní penzi“, to v jednoduchosti znamená, že v případě, že se stanete invalidním, nebudete muset na vozíčku čekat až na důchodový věk, abyste dostali peníze z penzijka, ale můžete je začít vybírat hned.

Co u penzijního připojištění lze a co nelze

Dnes je velmi časté, že lidé penzijní připojištění ruší, protože už nemají na to, aby si na něj přispívali. To je ovšem krajní řešení, které vás připraví o všechny státní příspěvky, které jste dosud nasbírali. Někdy by stačilo snížit příspěvek na minimum (100 Kč) nebo penzijko „zapauzovat“, přečkat krizi a pak prostě pokračovat dál. O žádné peníze tím nepřijdete a dosud naspořená částka se dále úročí.

Stejně jako u pojistek můžete určit obmyšlenou osobu, která po vaší předčasné smrti dostane peníze.

Opáčko

Co chtěl básník říci, když stvořil slovní spojení „obmyšlená osoba“? Je to otázka banální, nebo zapeklitá? Pojišťovácký lid je jazykově tvořivý. Ať už jde o jeho mluvu oficiální, kterou se baví s námi, nebo o mluvu profesní, slang, který používají pojišťováci mezi sebou.

• Kdo či co je osoba obmyšlená, najdete v článku Škola finanční gramotnosti: životní pojištění,
• minislovníček pojišťováckého slangu v článku Škola finanční gramotnosti: pojišťovácká hantýrka.

Výši příspěvku můžete po předchozí domluvě s fondem skoro libovolně měnit. U některých fondů to dokonce zvládnete přes formulář na internetových stránkách, ani nemusíte nikam volat, nebo dokonce chodit.

Na penzijní připojištění vám může přispívat i zaměstnavatel, je to oblíbený a poměrně častý zaměstnanecký benefit. Pokud zaměstnání po pár letech opustíte, tyto peníze vám samozřejmě ve fondu zůstanou. Samotné přispívání může mít trojí formu:

• zaměstnavatel dává přesně tolik, co zaměstnanec
• zaměstnavatel dává pevnou částku, bez ohledu na vklad zaměstnance
• zaměstnavatel dává nějaké procento z platu, bez ohledu na vklad zaměstnance

Kolik platit na penzijko?

V excelové kalkulačce, kterou jsem pro vás připravil, si snadno můžete vypočítat, kolik vám k vašemu spoření přidá stát, kolik si případně budete moci odečíst na daních – a samozřejmě také výnosy. Tam ovšem záleží na tom, kolik konkrétní fond bude doopravdy vynášet. Jako inspirace vám může posloužit článek Dušana Šídla Penzijní fondy: srovnání 2011, ve kterém najdete výsledky fondů za minulý rok. Ale pozor! Pouze pro inspiraci, minulé výnosy nijak nepředjímají výnosy budoucí. I když – obecně se dá říci, že o moc lepší než loňský nejlepší výsledek to asi jen tak nebude. A ten rozhodně nebyl kdovíjaký.

Když si tedy shrneme výhody na nevýhody penzijního připojištění:

• Výhody: státní příspěvek, možnost daňového odpočtu, motivace zaměstnavatelů přispívat
• Nevýhody: malé zhodnocení

Řekněme třeba, že odhadujete, že při odchodu do důchodu byste potřebovali tak 1,5 milionu korun, abyste si udrželi životní úroveň. A pak se podívejte znovu na kalkulačku. Kolik byste museli od zítřka začít na penzijko ukládat, kdyby vám cílový milion a půl mělo přinést jen ono? Asi by to byly pěkně tučné sumy. Ale nezoufejte, v některém z příštích dílů se naučíme, jak si stanovit, kolik budete po odchodu do důchodu opravdu potřebovat, a jak té částky efektivně dosáhnout. Dopředu vám prozradím, že penzijní připojištění při tom bude hrát jen okrajovou roli, řekněme s úložkou pouhého sta korun měsíčně.

Autor je poradce Partners For Life Planning