Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Jiří Rusnok chce vyšší státní podporu penzijního připojištění

Jiří Rusnok chce vyšší státní podporu penzijního připojištění
Na stáří se lidé stále zajišťují nedostatečně, zejména proto, že jim hodně bere stát. Efektivní způsob, jak přimět lidi spořit, je zvýšení státní podpory penzijního připojištění, slevy na dani jsou podporou jen pro bohaté. Zákon by neměl bránit zpoplatnění přechodu klienta mezi jednotlivými fondy. Toto a mnohé další prohlásil Jiří Rusnok, bývalý ministr financí a ministr obchodu a průmyslu.

Společnost ING Česká republika (profil, názory) včera uspořádala setkání novinářů s Jiřím Rusnokem, poradcem výkonné rady a ředitelem pro penzijní připojištění společnosti ING Česká republika a Slovensko a prezidentem Asociace penzijních fondů. Podívejme se, co na setkání s podtitulkem budoucnost penzijní reformy za současného politického patu padlo. 


Pouhé upravování parametrů současného průběžného systému je krátkozraké řešení

Jiří Rusnok začal hodnocením současné situace. Podle něj počet klientů penzijního připojištění sice vytrvale narůstá, lidé se však na stáří zajišťují stále nedostatečně. Důvodů je několik, hlavním je ale ten, že lidem z kapes hodně bere stát, který ovšem naopak ve stáří nabízí částku ve výši pouze těsně nad životním minimem.

Podle Rusnoka je nutno brát s rezervou i optimisticky vypadající zprávu Eurostatu, podle které máme velmi nízké procento důchodců pod hranicí chudoby. Jelikož je náš průběžný důchodový systém založený spíše na principu redistribuce, nikoliv na principu zásluh, rozdíly ve výši důchodu v závislosti na sumě odvedené na pojistném jsou minimální. Velké procento důchodců tak může pod hranici chudoby spadnout tak říkajíc z roku na rok.


Východiskem je státem podporované soukromé penzijní připojištění

Po ustavení vlády je proto podle Rusnoka potřeba co nejdříve problém penzijní reformy znovu položit na jednací stůl. Rusnok za nejschůdnější řešení považuje postupnou redukci současného průběžně financovaného penzijního systému a přechod ke spoření v soukromých penzijních fondech. Za efektivní způsob, jak přimět lidi spořit, považuje zvýšení státní podpory penzijního připojištění.
Tento způsob podpory považuje za spravedlivější, než daňové zvýhodnění, neboť podporuje spoření na důchod nezávisle na výši příjmu. Naopak slevy na dani začínají hrát roli až od vyšších příjmů zdaňovaných sazbou 32 %, a jsou tak ve skutečnosti podporou pouze pro bohaté. Navíc v souvislosti s očekávaným trendem odstraňování progrese daně z příjmu fyzických osob by postupně v rozhodování lidí přestávalo hrát roli úplně.

Za nešťastnou považuje Rusnok současnou regulaci poplatkové politiky penzijních fondů, kdy je jim zákonem bráněno zpoplatnit přechod klienta mezi jednotlivými fondy. Tyto přestupy totiž představují náklady, které musejí penzijní fondy někde naúčtovat, nechtějí-li prodělat. Nezbývá jim proto nic jiného, než tyto výdaje strhnout z výnosu fondu. Tím pádem jsou však ale potrestáni paradoxně ti klienti, kteří ve fondu zůstanou, což je podle Rusnoka nespravedlivé.

Častou námitkou na adresu soukromého spoření, se kterou se Rusnok setkává, je prý otázka, kdo zaručí, že lidé o své peníze nepřijdou. Na tuto výtku Jiří Rusnok reaguje tak, že lidé se musí smířit s tím, že jisté není nikdy nic. Jde jen o posouzení výše různých typů rizik. Dále dodává, že renomované soukromé fondy mají v současnosti vyšší rating než Česká republika. Nechápe proto, jak může stát po soukromých subjektech požadovat absolutní garanci, když sám veřejně prohlašuje, že za pár let nebude na důchody mít.


Ani na Slovensku není systém dokonalý

Upozorněme na to, že mediální obraz slovenské důchodové reformy ovšem realitě tak úplně neodpovídá a že v řadě zemí světa podobně koncipovaný systém kapitalizace po několika letech existence vykazuje vysoké náklady, velmi nízkou úroveň konkurence a kvality služeb, vysoký stupeň politického propojení atd. Více se dočtete v článcích Nabrala slovenská reforma penzí správný kurz? a Slovenský II. pilíř: sousto pro finanční žraloky?
Navíc nyní v souvislosti se změněnou politickou situací na Slovensku je možné, že tamní reforma penzí utrpí a dojde k oslabení druhého pilíře opět ve prospěch prvního, více viz článek Slovenský tygr pod novým bičem zkrotne: reformy reforem.

Můžeme si vzít příklad ze Slovenska?

Penzijní reformu na Slovensku Rusnok hodnotí vcelku kladně. Velmi pozitivně posuzuje ve srovnání se světem a Evropou minimální poplatky za správu (zhruba pětkrát nižší než např. poplatky původně nastavené v Polsku). Vyzdvihuje také moderní prvek volby mezi třemi fondy reprezentujícími tři odlišné investiční strategie (odstupňované podle míry rizika a výnosnosti). Za zbytečně drahé však považuje související zprostředkovatelské služby, kdy zprostředkovatelé mohou poskytovat klientům poradenství pouze na základě udělení speciální licence.

Slovenský model reformy však podle Rusnoka nelze v České republice uplatnit beze zbytku. Na české politické scéně totiž není síla, která by chtěla povinné spoření do soukromých penzijních fondů, tedy obdobu slovenského druhého pilíře (prvním pilířem je zde průběžný penzijní systém a třetím dobrovolné penzijní připojištění).

Podle našeho názoru směřuje reformní krok nastíněný panem Rusnokem správným směrem. Otázkou však je, proč zvýhodňovat zrovna jeden z mnoha způsobů, jak se na stáří zajistit. Navrhované zvýšení státní podpory penzijního připojištění totiž není ničím jiným, než přerozdělováním od lidí, kteří by si raději spořili jinak, k lidem využívajícím spoření v penzijních fondech. Nelze tedy ani říci, že by šlo o přerozdělování od bohatých k chudým.

Na újmě tak v tomto případě bude pan Vomáčka, který by raději své peníze investoval během produktivního života do vlastní restaurace, kterou by na stáří pronajal. Pan Vomáčka očekává z této investice větší výnos v poměru k riziku, než kdyby peníze spořil v penzijním fondu. Stát mu však část peněz vezme, aby mohl někomu jinému zvýhodnit spoření ve fondech.

Je jasné, proč navýšení státní podpory penzijní fondy prosazují. Jiří Rusnok na naše pochybnosti reagoval tím, že pokud si stát jednou stanoví jako svoji prioritu podpořit nějakým způsobem spoření na stáří, otázkou již pouze je, jak to udělat.

Otázka, má-li vůbec smysl nějaký konkrétní způsob zajištění se na stáří podporovat z vybraných daní, tedy nebyla na pořadu dne.

Souhlasíte s Jiřím Rusnokem? Jak byste problém penzijního systému řešili vy?

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

+7
Ano
Ne

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

9. 8. 2006 10:33

Sociální pojištění znamená závazek státu, že se o platícího občana postará, ať je momentální hodota měny nebo akcií jakákoliv. V případě penzijních fondů jde pouze o vyplacení naspořeného, jehož hodnota v případě nepříznivých okolností může bý třeba 0.

Reagovat

 

+44
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu (Michal 09. 08. 2006 08:59)

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

9. 8. 2006 16:28

Ano, právě Vámi uvedený státní bankrot je moc pěkný příklad. Po takovém bankrotu může být státem nově vypočítán důchod v nové měně, ale majetek penzijních fondů (stará měna + akcie) bude trvale znehodnocen.

Reagovat

 

-11
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu (Michal 09. 08. 2006 10:42)

Další příspěvky v diskuzi (95 komentářů)

5. 9. 2006 | 8:56 | Michal

Proč by neměla? A právě pro ně je právě určena příma dotace na vklad. Ta stávající. 50 % nestačí??? Navýšením dotace chce právě Rusnok naopak namotivovat vyšší příjmové skupiny. více

2. 9. 2006 | 10:32 | Karel Liška Cvikov

Souhlasím s p.Rusnokem. Skupina obyvatel s nižšími příjmy nemá možnost zvýhodnění danových odpisů a proto je třeba dle mého názoru zvýšit státní příspěvek.Je to výhodnější i pro spořící v důchodovém věku. více

2. 9. 2006 | 10:30 | Karel Liška Cvikov

Souhlasím s p.Rusnokem. Skupina obyvatel s nižšími příjmy nemá možnost zvýhodnění danových odpisů a proto je třeba dle mého názoru zvýšit státní příspěvek.Je to výhodnější i pro spořící v důchodovém věku. více

2. 9. 2006 | 10:26 | Matuš Josef

Souhlasím s p.Rusnokem. Skupina obyvatel s nižšími příjmy nemá možnost zvýhodnění danových odpisů a proto je třeba dle mého názoru zvýšit státní příspěvek.Je to výhodnější i pro spořísí důchodce. více

29. 8. 2006 | 9:18 | janasv

Problem je, ze penzijni fondy drzi statni dluhopisy a ne akcie. Kdyz stat krachne, nebudou mit nic ani ty penzijni fondy. více

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

Absolutní hodnota, Poplatek při prodeji, Veřejné výdaje na zboží a služby, petr brousil, příspěvek zaměstnavatele, o2, vodafone, čtú, Evropská nadace pro zlepšování životních a pracovních podmínek, pravidelná investice, bezpečnostní systém, ekonomicky aktivní obyvatelé, Rudé moře, náklady soudního řízení, cena potravin, zůstatková hodnota, eurozóna, penze

2SV8750, 2SV8750, 4L63300, 3C66698, 3C66699

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK