Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Nezávislost KCP? Cílový stav na desetiletí

Nezávislost KCP? Cílový stav na desetiletí
Víte, proč ani po roce stále nefunguje drahý systém Camass, tak jak by měl? Zda Komisi zajímá také problém důchodové reformy a její vliv na kapitálový trh? Co soudí o KCP veřejnost? Tato a další témata jsou obsahem druhé půlky našeho rozhovoru s předsedou Komise Pavlem Hollmannem.

Peníze.CZ: Na webu KCP jsem ve zprávách o činnosti Komise našel informaci o poměrně vysoké fluktuaci zaměstnanců. Např. už v polovině loňského roku dosáhla vyššího procenta než za celý předcházejí rok. Čím je to způsobeno?

foto Pavel Hollmann: Zčásti je to dáno možnostmi odměňování, které Komise má. To vymezuje okruh lidí, kteří mají zájem na Komisi pracovat. Navíc pracovníci Komise, kteří se osvědčí a nabudou praxe, pak odcházejí většinou pracovat na finanční trh, za daleko výhodnějších finančních podmínek. Vysoké procento pracovníků Komise tvoří čerství absolventi vysokých škol a ti po absolvování několika málo roků na Komisi odcházejí zkusit i jiný druh práce.
Jako jeden z důvodů se uváděla i nízká prestiž práce na Komisi. Nemyslím si ale, že by toto ještě dnes byl podstatný faktor oné fluktuace. Na základě rozhovorů s lidmi, kteří sem přicházejí, se mi zdá, že názor na práci na Komisi se mění pozitivním směrem.

Co vy můžete dělat s tím, aby zaměstnanci Komise mohli brát víc peněz?

Určitý prostor, ale velmi omezený tu snad bude. Jednal jsem o tom s ministrem financí, jednáme i s dalšími pracovníky Ministerstva, abychom mohli určité profese na Komisi lépe odměnit. Jde o profese, které jsou z dozorového hlediska nejdůležitější.

Jak se díváte na problém nezávislosti Komise? Myslíte si, že by měla být financována účastníky trhu, tak jak je např. uznávaná britská FSA?

Pavel Hollmann
Vystudoval ČVUT, fakultu strojní, a získal MBA na Prague International Business School při VŠE. Absolvoval několik odborných zahraničních seminářů a kurzů.
Od roku 1993 do roku 2004 působil na pražské Burze cenných papírů, od 1998 jako její generální tajemník. V roce 2004 si jej ministr financí vybral jako svého poradce, od října loňského roku pak působí jako předseda Komise pro cenné papíry.
Pavel Hollmann je ženatý a má 3 děti.
Financování Komise účastníky trhu je možná cesta. Ne ale za současných podmínek, kdy je zatížení firem na trhu veliké a není možné trh zatížit ještě více. Zažíváme sice velký boom a obchodníci na tom vydělávají, ale zvažovat pouze toto hledisko nestačí. Nejprve je nutná důkladná analýza, je to tedy možná otázka poměrně vzdálené budoucnosti. Nezávislost Komise? Samozřejmě, FSA je financována účastníky trhu, je nezávislá. Myslím si, že to je pěkný stav na britském trhu, který se ovšem vyvíjí několik století. Jde ale o obrovský "londýnský" trh, jeden z největších na světě. U nás máme spíše malé tržiště, samozřejmě v dobrém slova smyslu. Nezávislost Komise je věc především legislativní a z hlediska nezávislosti je postavení české Komise velmi silné a doufám, že i tak v budoucnu zůstane.

Důchodová reforma kapitálově

Komise se chce zasazovat o posílení penzijních fondů v systému důchodového zabezpečení i z hlediska kapitálového trhu. Kam směřuje tato snaha, jak by měl podle vás vypadat penzijní systém?

Netvrdím o sobě, že jsem odborník na tuto problematiku, na Komisi se tím zabývá zejména profesor Musílek. Nicméně já si myslím, že je potřeba, aby si každý člověk na své důchodové zabezpečení určitou formou přispíval. A role státu je neodmyslitelná. Čili systém podle mě musí mít dva pilíře.
Chceme spoluvytvářet prostředí, aby v případě, že bude role penzijních fondů posílena, byly úspory občanů tohoto státu ve fondech uložené využity bezpečně. Tedy ve známém prostředí, v němž je možné investovat. A za druhé, aby tyto úspory mohly být využity pro podporu ekonomického růstu. Nesporně by mohly znamenat obrovský finanční potenciál. Komise může zasahovat jen nepřímo. Především budeme podporovat vytvoření dostatečné nabídky a bezpečného investičního prostředí.

Nebojíte se toho, k čemu došlo na Slovensku, totiž že správci penzijních fondů musejí investovat minimálně 30 % aktiv do cenných papírů, které emitovaly společnosti na Slovensku? Což budou moci být nejspíš jen vládní dluhopisy, a tak řada ekonomů tvrdí, že i proto budou mít důchodci vyšší penzi z průběžného než z kapitalizačního pilíře.

Nařídit určité procento pro investování do domácích akcií je určitě dobré pro domácí ekonomiku. Ale musí to být současně s tím, že na trhu je co nabídnout, co koupit. Měly by to být především tzv. blue chips společnosti. V opačném případě by to mohlo znamenat zvyšování rizika pro fond a snižování potenciálního výnosu.

A je podle vás na našem trhu co nabídnout, aby případně mohlo dojít v rámci reformy penzí k "povinnému" investování do tuzemských cenných papírů?

Myslím si, že teď určitá omezená nabídka je, ale záleží na dalším vývoji. Pokud by měl odejít z trhu Telecom, bylo by to dost velké omezení, např. pan Koblic (šéf pražské burzy – pozn. red.) mluvil o 20 %. Příležitost investovat a mít likvidní cenné papíry by se hodně omezila. Na druhou stranu každý signál, jako byla Zentiva nebo jako je Orco, je dobrý a podporuje investiční prostředí obecně.
Není to jen záležitost nařízení určitého procenta investic. Pokud je dobrý trh, každý raději investuje ve známém prostředí. Má-li investor vysoký výnos, není důvod aby šel někam, do neznámého prostředí.

Camass je třeba dobudovat

Materiál klade důraz na vytvoření efektivního dozoru na místě a na dálku. Co to znamená?

Finanční vzdělávání již na základní školu, říká Hollmann
Proč Komise pro cenné papíry podle názoru veřejnosti neplní své cíle a jak to chce napravit? Chystá se sjednotit podmínky pro zprostředkovatele? Uznává svůj dluh v přípravě prostředí pro nové produkty kapitálového trhu? Nejen o tom jsme si povídali s předsedou KCP Pavlem Hollmannem v prvním dílu rozhovoru.
Dostáváme spoustu údajů, které chceme zpracovávat zcela automaticky. Budujeme na to systém a zčásti už ho máme. Umíme na dálku zkontrolovat, zda-li jsou plněny určité povinnosti např. obchodníka s cennými papíry. Z toho nám může vyjít impuls pro kontrolu na místě. Efektivnost vidím v tom, že dostaneme data, která nezbytně potřebujeme a budeme je umět zpracovat. Bez toho, že bychom potřebovali další participaci dozorovaného subjektu.

Jakou roli v dozoru na dálku hraje systém Camass? Ten by měl automaticky upozorňovat na neobvyklé obchody a změny kurzů, jeho spuštění bylo oznámeno už na konci roku 2003.

Camass je prostředek, který slouží dozoru na dálku. Je to mj. prostředek pro sběr dat, zpracování dat s uživatelskými programy pro potřeby příslušných odborů Komise včetně sledování obchodování na trhu.

Systém funguje více než rok, jsou už k dispozici nějaké výsledky?

Praxe ukázala se, že Camass je třeba z uživatelského hlediska dobudovat. Teď na něm dokončujeme tzv. atomizaci. To znamená, že nad správou všech databází a dat, která dostáváme, vytváříme další moduly, které budou uživatelsky nastaveny. Zároveň se ukazuje potřeba, v případě "poptávky" jednoduše zadat a vytvořit nový software, modul, který bude zpracovávat automaticky jiný okruh dat a vazeb. To Camass předtím plně neposkytoval.

Jak je možné, že se na tak drahém systému, stál přes 3 milióny eur, objevily takové nedostatky? Nese někdo zodpovědnost za to, že Camass nepracoval od začátku tak, aby z uživatelského hlediska vyhovoval?

Nebyl jsem u jeho vzniku, a tak nemohu posoudit, jak dalece byl ovlivněn při svém zrodu tím, že se vzhledem ke způsobu dodávky vycházelo ze zahraničního modelu. Tento zahraniční model vznikl v jiných podmínkách a fungoval v prostředí poněkud odlišném od našeho. Nemohu ani posoudit, jak dalece zasáhl velmi rychlý vývoj českého trhu, legislativy a stupeň rozvoje SW technologií. Pro mne je kriteriem pro vyvození případné zodpovědnosti to, zda-li bude k termínu dokončení úprav Camass, tj. 30. 4. letošního roku, systém v provozu podle výše uvedených požadavků.

Komise udělala velký pokrok

KCP si nechala v loňském roce zpracovat průzkum veřejného mínění. Z něj kromě jiného vyplývá, že profesionálové a odborná veřejnost se staví kriticky k naplňování tzv. statutárních cílů Komise, kterými jsou ochrana investora, rozvoj kapitálového trhu a osvěta a informovanost veřejnosti. Co si o tom myslíte?

Když jsem se připravoval na svůj příchod na Komisi, díval jsem se na ni "zvenku" a tvořil si názor. A musím říct, že zvlášť ve srovnání s počátky fungování Komise jsem viděl veliký pokrok. Neříkám, že se mi to zdá ideální, ale myslím si, že Komise v zásadě naplnila, co je od ní očekáváno. Tedy že začíná fungovat standardně.
Odpovědí na vámi prezentovaný názor je vyjádřena v naší strategii. Jejím obsahem jsou myšlenky a kroky, které říkají co a jak chceme zlepšit.

Jak jste vnímal asi nejznámější aféry Private Investors a KTP Quantum? Hodně se diskutovalo o tom, jestli Komise zde měla a mohla udělat víc. Říkalo se mimo jiné, že veřejnost po Komisi požaduje věci nebo spíš skutky, ke které ta nemá pravomoci. Bývalý člen KCP Tomáš Ježek v roce 2002 pro BBC nicméně řekl, že k určitému pochybení v případu PI ze strany Komise mohlo dojít. Bylo to prý nicméně proto, že Ministerstvo financí nereflektovalo na žádost Komise o posílení inspekčních kapacit.

Rozhodně každá taková věc trh poškodí. Obě kauzy jsou velmi složité a jako outsider v té době nemám dostatek informací k tomu, abych se k položené otázce mohl vyjádřit.
Jinou věcí je, zda Komise může předem něčemu podobnému zabránit. To by bylo očekávání podobné tomu, že policie může předejít všem trestným činům. Samozřejmě existují různé nástroje využitelné k tomu, aby se podobné problémy indikovaly co nejdříve a zasáhlo se co nejdříve. To je úkolem Komise. Důležité je vytvářet určitý systém prevence současně s prováděním kontroly.
Otázka ovšem také může znít: kde je míra regulace, nákladů na regulaci a jejich efektivní využití? Teoreticky by za každým pracovníkem dozorovaného subjektu mohl sedět jeden člen Komise, a pak by kontrola byla téměř dokonalá. Ale za jakou cenu.

V rozhovorech jste, pokud jde o tuzemský kapitálový trh, vesměs optimistický. Ovšem vaše kolegyně, Komisařka Matolínová v loňském roce pro časopis Profit řekla, že neočekává oživení akciového trhu, protože pro české podniky je získávání peněz na financování cestou úpisu akcií v porovnání s bankovním úvěrem zdlouhavé a drahé.

To ale neplatí pouze pro české podniky, iniciační náklady jsou drahé možná až předražené obecně. Vždy, když se zvažují jenom náklady na IPO, je to ve srovnání s bankovním úvěrem drahé.
Ale: je strašně důležité podívat se do dalších let, vzít v úvahu, že ne vždy se může firmě dařit tak, jak má naplánováno, a pak může být problém splácet úvěr. Navíc, IPO sice znamená určité rozmělnění vlastnictví firmy, ale totéž by firmu, pokud se chce rozvíjet, nejspíš čekalo tak jako tak. A firma, která se nerozvíjí, obvykle zanikne.

Jak na vás Pavel Hollmann zapůsobil? Je pro Komisi přínosem?Co o Komisi soudíte vy? Odvádí dobrou práci?

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

-204
Ano
Ne

Diskuze

2. 3. 2005 | 13:43 | ♠ ♣ ♥

Zajímalo by mne , kolik jsou ty nízké platy. 15.000 korun nebo kolik ? více

2. 3. 2005 | 12:06 | Rejpal

Souhlasím a připojuji se ! dnes je 2.3. a už by měly být k dispozici předběžné výsledky za rok 2004. Kde je ale souhrně hledat. Jedná nejmenovaná firma uvede kolik hodlá investovat, druhá jaký měla hrubý zisk, třetí, že provozní...více

2. 3. 2005 | 4:57 | Kalamajka Mikmikmik

Jestli se chce vzbudit zajem ceskeho lidu o akcie vsech 100 ceskych akciovych spolecnosti , musi se zadarmo zpristupnit v internetu jejich grafy s indikatory MACD ALL a RSI , grafy 1 den , 10 dni , 3 mesice , 1 rok , 10 let....více

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

Basket certifikát, Reálná veličina, Absolutní hodnota, státní podpora, daň z příjmů, penzijní připojištění, daňové odpočty, doplňkové penzijní spoření, likvidní složka fondu, daňový rozpočet, Konto Komplet, daňové paušály, není co závidět, zamrzlé, andrej kiska mladší, konvergenční program, Stanislav Fiala, cece eur

1HCVERVA, 1HCVERVA, 4E16485, 6C20415, 7T77760

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK