Novela insolvenčního zákona (přesněji novela zákona o úpadku a způsobech jeho řešení) už ve Sněmovně prošla prvním čtením. Pokud bude schválena, přinese v oblasti oddlužení a insolvence hned několik novinek – například jasnější noty pro postup při srážkách ze mzdy. Nová pravidla by měla platit od začátku příštího roku.
Zaměstnavatelé lidí, kteří jsou v exekuci a přitom požádají o osobní bankrot, dnes mnohdy bývají bezradní. Nevědí totiž, komu mají v té chvíli srážky ze mzdy vlastně vyplácet. Je třeba už v okamžiku, kdy člověk zažádá o osobní bankrot, exekučně strhávané srážky ze mzdy zastavit? Současný zákon jednoznačnou odpověď nedává. Říká k takové situaci pouze toto: „Výkon rozhodnutí či exekuci, která by postihovala majetek ve vlastnictví dlužníka, jakož i jiný majetek, který náleží do majetkové podstaty, lze nařídit nebo zahájit, nelze jej však provést.“
Jak jako první upozornil server Podnikatel.cz, výklady toho, co uvedená věta vlastně znamená, se různí. A v praxi to dělá paseku. „Neexistuje jednoznačná odpověď, názory soudů se různí a Nejvyšší soud České republiky se k věci dosud nevyjádřil,“ potvrdila nám mluvčí Exekutorské komory ČR Petra Báčová.
První názor říká, že zaměstnavatel po zahájení insolvenčního řízení dále posílá srážky ze mzdy exekutorovi „A ten v případě, že je prohlášen úpadek, vyplácí celou částku insolvenčnímu správci, a v případě odmítnutí návrhu na insolvenci zasílá peníze věřiteli,“ objasňuje mluvčí exekutorů.
Pokud se topíte v dluzích a žádost o oddlužení zvažujete, vyplatí se ještě vyhrábnout ze zapadlého šuplátka na poradu s právníkem. Obrátit se ale můžete také na řadu neziskových organizací, které nabízejí pomoc bezplatně. Patří k nim například Asociace občanských poraden. Na pozoru se mějte před soukromými „oddlužovacími“ společnostmi, které nabízejí správu vašich dluhů – mnohdy tak drahou, že se v dluhové pasti propadnete ještě o pár pater níž.
„Druhý názor soudu stanovuje, že zaměstnavatel soudnímu exekutorovi již ničeho nezasílá, ale veškeré srážky deponuje [uschová, pozn. red.], s tím že je dle výsledku insolvenčního návrhu následně vyplácí insolvenčnímu správci (v konkurzu), dlužníkovi (v některých typech oddlužení) nebo v případě odmítnutí návrhu opět soudnímu exekutorovi,“ vysvětluje Petra Báčová. Tento postup podle ní přináší všem zúčastněným největší právní jistotu.
„Třetí soudní rozhodnutí, na které je třeba brát zřetel, nejméně chrání věřitele. Určuje, že zaměstnavatel od podání návrhu na insolvenci peníze nesráží ani nedeponuje,“ říká mluvčí Exekutorské komory. Podle tohoto výkladu by tedy měly být srážky ze mzdy úplně pozastaveny, dokud nebude o insolvenci rozhodnuto. Peníze by tak zůstávaly dlužníkovi. Podle ministerstva spravedlnosti, se objevují případy, kdy dlužníci této možnosti zneužívají – opakovaně žádají o osobní bankrot bez naděje na úspěch jen proto, aby jim byly srážky ze mzdy pozastaveny.
Poddlužník (neboli dlužník povinného) je osoba, vůči níž má dlužník sám pohledávku. Pohledávka dlužníka vůči poddlužníkovi může sloužit k uspokojení pohledávky věřitele, a to i k uspokojení nucenému (tedy exekuci). Poddlužníkem tak může být například banka, u které má dlužník vklad, nebo jeho zaměstnavatel, který mu vyplácí mzdu. Pokud poddlužník nepostupuje správně, hrozí mu takzvaná poddlužnická žaloba ze strany věřitele.
Hodnotit, který výklad zákona je správnější, podle Petry Báčové Exekutorské komoře nepřísluší. „Z důvodu právní jistoty zaměstnavatelů však Exekutorská komora dlouhodobě volá po přesnějším zákonném vyjasnění tohoto praktického problému,“ dodává. Zodpovědnost za prováděné srážky ze mzdy totiž padá právě na bedra zaměstnavatelů. „Na nich je, aby se v dané zákonné úpravě orientovali, správně vypočetli výši srážky a poukázali ji oprávněnému orgánu. V případě nesprávného postupu má věřitel možnost domáhat se svých práv takzvanou poddlužnickou žalobou proti plátci mzdy,“ upozorňuje mluvčí exekutorů.
Odpověď na výše popsané dilema by mohla dát novela insolvenčního zákona, která právě leží ve Sněmovně. Návrh nové první úpravy vzešel z pera Ministerstva spravedlnosti. Resort si je podle důvodové zprávy vědom výkladových nejasností. Výklad, podle kterého by měly být srážky ze mzdy uvolněny ve prospěch dlužníka, je podle něj nepřijatelný.
„Probíhá-li exekuční řízení, postižené peněžní prostředky nenáleží dlužníku, ale jeho věřiteli, který svou pohledávku uplatnil individuální cestou. Je-li zahájeno insolvenční řízení, individuální práva jsou nahrazena kolektivními právy všech dlužníkových věřitelů a v souladu s insolvenčním zákonem se i věřitel, který postupoval individuální cestou, musí podřídit pravidlům kolektivního insolvenčního řízení. Jinými slovy, pro dlužníka to znamená pouze to, že nárok na jeho peněžní prostředky (dosud postižené exekucí) nemá pouze jeden konkrétní exekuční věřitel, ale tyto peněžní prostředky se stávají nárokem všech věřitelů přihlášených v insolvenčním řízení,“ stojí v důvodové zprávě k novému zákonu. Dlužníci, kteří dnes nejasné formulace v zákoně využívají a domáhají se pozastavení srážek ze mzdy do doby, než bude o jejich žádosti o oddlužení rozhodnuto, budou mít nejspíš od příštího roku smůlu.
„Ministerstvo spravedlnosti se přiklání k závěru, že prostředky sražené ze mzdy dlužníka na základě nařízeného výkonu rozhodnutí či exekuce nesmí být vyplaceny ani dlužníkovi, ani oprávněnému, ale deponují se do doby rozhodnutí o způsobu řešení úpadku, kdy jsou vyplaceny insolvenčnímu správci,“ vysvětluje mluvčí Ministerstva spravedlnosti Robert Schuster.
Srážky ze mzdy tedy budou podle nových pravidel při souběhu insolvenčního řízení a exekuce nadále probíhat. Nebudou se však vyplácet věřiteli – nýbrž ukládat u buď u zaměstnavatele, nebo u exekutora. „Zásadní je, aby se tyto prostředky zahrnuly do majetkové podstaty určené k rozdělení mezi přihlášené věřitele v konkurzu a oddlužení zpeněžením majetkové podstaty nebo aby byly použity jako mimořádná splátka v oddlužení plněním splátkového kalendáře,“ doplňuje Robert Schuster.
Nová pravidla dostanou také dohody o srážkách ze mzdy mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Změnu přinese nový občanský zákoník už od ledna 2014. Do roku 2007 jste mohli po zaměstnavateli žádat, aby vám strhl část mzdy a poslal ji třeba na splátku půjčky v bance nebo na úhradu dluhu bývalé manželce. Zaměstnavatel na to musel přistoupit. Výrazná změna nastala v roce 2007 – zaměstnavatelé od té doby musí akceptovat pouze dohody o úhradě výživného.
Od příštího roku to ale bude znovu jinak. Své dluhy budete moct opět splácet formou dobrovolných srážek ze mzdy. Srážky ovšem nebudou smět přesáhnout polovinu platu. Nadále také budete potřebovat zaměstnavatelův souhlas – a nově dokonce i v případě srážek na výživné.
Úleva pro zaměstnavatele má spočívat v tom, že zákon nově jednoznačně určuje maximální výši srážek. Nebudou už tedy muset ověřovat, zda nepřekračují zákonem stanovené limity na ponechání nezabavitelné částky.
Dlouhodobý investiční produkt
Myslete na sebe a zabezpečte se na penzi co nejlépe. Třeba investováním do široké nabídky fondů.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
7. 6. 2013 19:09, Podlesni
Sposta zaměstnavatelů zadlužené lii zaměstnat nechce, nikdo zadluženého neubytuje, bojí se o svůj majetek. S tímto a s výší minima by se mělo taky něco dělat, vždyť Ti kteří půjčují mají také svůj díl viny.....
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
8. 6. 2013 7:43
No tak je to ale správně! Když jste si půjčoval, tak jste měl přemýšlet, bohužel to muselo hodně bolet, tak jste bolest rozehnal práškama (radama od expertů) a pak se to vrací. Aspoň něco vás odradí od toho si půjčit na blbosti: když to není vlastní hlava, tak je to aspoň riziko následného vyloučení ze společnosti. Když budou věznice luxusně vybaveny a bude tam vařit Pohlreich, tak se taky nebudu tolik bát někoho zabít. Podle vaší teorie by nejen vrah, ale i ten zavražděný nesl část viny (já ho nechtěl zabít, ale on tak strašně otravoval moje děti, že jsem ho majznout prostě musel, to přece musíte uznat taky jeho část viny néé?).
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
V diskuzi je celkem (10 komentářů) příspěvků.