Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Zlato: zvláštní komodita

Zlato: zvláštní komodita
Zlato je ve finančních médiích uváděno jedním dechem vedle hlavních akciových indexů, měnových kursů a ceny ropy. Proč zrovna zlato?
Proč ne měď nebo jiná průmyslová komodita? Proč je cena zlata tak důležitá pro finanční trhy na celém světě? Jaké vlastnosti má zlato jako investiční aktivum? Má vůbec cena zlata nějaký ekonomický význam? Není to jen výsledek poptávky a nabídky relativně nevýznamného klenotnického průmyslu? Odpovědi na tyto zajímavé otázky nabídneme v seriálu článků o zlatu.

…zlato nadále ve světě představuje prostředek platby poslední instance…a je vnímáno jako prvek stability měny a konečné hodnoty měny…
(Alan Greenspan guvernér centrální banky USA – slyšení před senátní bankovní komisí 20. května 1999)

Stabilní kupní síla, likvidita, vzácnost, odolnost

Koncem roku 2000 celková světová zásoba zlata činila zhruba 142 600 tun. Ve stejném roce se vytěžilo přibližně 2573 tun nového zlata. Roční produkce zlata činila v roce 2000 pouze 1,8 procenta celkové vytěžené světové zásoby zlata. Přestože množství zlata roste každým rokem a nikdy neubývá, tak vytěžená světová zásoba zlata přestavuje pouhý zlomek roční produkce průmyslových komodit, například méně než 1,5 procenta roční produkce mědi nebo zhruba 0,5 procenta roční produkce hliníku.

Zlato je nejen jednou z nejvzácnějších komodit, patří také mezi nejlikvidnější. Průměrný denní obrat na klíčovém londýnském trhu (London Bullion Market) činil v roce 2001 přibližně 700 tun. Za méně než jeden pracovní týden se pouze na londýnském trhu zobchoduje celá roční produkce zlata, za rok se potom zobchoduje nejméně jednou celá světová zásoba zlata.

Zlato je odolné proti působení vody, vzduchu a kyslíku. Je vysoce kujné a tažné. Zlatým mincím starým stovky let stačí trocha úpravy a jsou pro laika nerozeznatelné od čerstvých mincí z mincovny.

Pověstné je zlato zejména stabilitou své dlouhodobé kupní síly, která jej proslavila jako monetární kov. Moderní studie tento všeobecně známý poznatek potvrzují (pionýrskou prací v této oblasti je kniha Roye Jastrama -profesora z Berkley - The Golden Constant, která se zabývá kupní silou zlata za poslední čtyři století.).

…Zlato si v dlouhých časových intervalech – např. půlstoletích - uchovává svou kupní sílu…
(Roy Jastram – The Golden Constant, John Willey &Sons,1977)

graf

Poznámka: Jastramův třicet let starý závěr názorně ilustruje: zatímco kupní síla jednoho amerického dolaru se za posledních padesát let scvrkla na méně něž dvacet centů, zlato si svou kupní sílu uchovalo.

Globální trh

Se zlatem se obchoduje v Londýně, New Yorku, Curychu, Hongkongu, Sydney, Dubaji, Singapuru a na mnoha dalších místech. Obrazně se říká, že putuje za sluncem, protože je možné s ním obchodovat na organizovaných burzách téměř 24 hodin denně.

Historicky byl a stále je klíčovým trhem Londýn. Podle tradice od roku 1919 (přerušené druhou světovou válkou) dochází vždy dvakrát denně v kanceláři bankovní firmy N. M. Rothschild v londýnské City k vyhlášení ceny zlata - k tzv. londýnskému fixu, který slouží jako referenční nebo orientační cena pro ostatní trhy na celém světě. V kanceláři firmy N. M. Rothschild se scházejí zástupci dalších čtyř hlavních členů London Bullion Market Association. Zástupce firmy Rothschild na základě kontaktu s obchodním jednotkou své firmy vyhlásí první cenu. Zástupci ostatních firem Rothschildovu cenu následně konzultují s obchodními jednotkami vlastních firem, které jsou napojené na zákazníky z celého světa. Obchody se spárují a každá firma zjistí, jestli potřebuje zlato dokoupit či prodat. Jestliže dojde k převisu nabídky či poptávky vyhlásí se nová cena a celý proces pokračuje dokud není převis nabídky či poptávky eliminován.

Se zlatem se dá obchodovat také prostřednictvím forwardů, futures a opcí. Zlato totiž může nést úrok. Těžební firmy si například často půjčují zlato za úrok jako prostředek k financování těžebních projektů, protože úrok za zapůjčení zlata je většinou nižší než jiné úrokové sazby. V posledních let v souvislosti s klesající cenou zlata firmy prodávaly zapůjčené zlato na spotovém trhu, aby tak financovaly těžbu, a zároveň se zajišťovaly proti budoucím poklesům zlata prodejem své budoucí produkce prostřednictvím forwardů.

Má zlato budoucnost jako uchovatel hodnoty? Fascinuje vás tento kov? Nebo je vám lhostejný? Podělte se o své názory a zkušenosti s ostatními!

Další díl seriálu o zlatu si přečtete opět za týden.

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

-2
Ano
Ne

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

28. 7. 2002 16:44, TGP

Rád bych si někdy nějakou cihličku koupil, ale kde ji skladovat? Doma? Vztahuje se na to pojistka domácnosti???

Reagovat

 

+45
Líbí
Nelíbí

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

28. 7. 2002 13:49, Matous

Autor ma svatou pravdu, zlato bylo, je a bude. Tesim se vsak vice na pokracovani serialu, kde ocekavam, ze se autor vyjadri k tomu, proc lide opustili kazdodenni pouzivani zlata a vlozili svou duveru a sve zlato do bank. Ty pak svou zapujcenou moc zlata vyuzily k svemu obohaceni a kam az to jejich obohacovani vedlo vidime vsichni moc dobre i v dnesnich dnech. Zajimalo by mne, jestli si autor mysli, ze kdybychom sve zlato nevlozili do bank, jestli by svet byl stejne vyspely jako je ted a nebo jestli bychom diky predejiti tunelovani bank zaplatili dan ve forme nizsi urovne blahobytu.

Reagovat

 

-1
Líbí
Nelíbí

Další příspěvky v diskuzi (7 komentářů)

24. 4. 2008 | 15:42 | vaclav

no na strankach matrixu cosi píšou o tom že ve vesmíru je hodně zlata a nasa to zatajuje ani nevím či nasa je akciovka asi ne škoda.taky o tom něco vím jake ma nasa tajne plány to nevím.chce to zjistit více

30. 7. 2002 | 14:35 | Simpanz

Dovolím si s Vámi nesouhlasit. Zlato je těžké a málo likvidní - v obchodě s ním těžko zaplatíte - to bylo možné asi před těmi zmíněnými 6000 lety. Při jeho uchovávání nebo transportu riskujete absolutní ztrátu. I když jsou...více

29. 7. 2002 | 12:37 | PK

Na to už je skoro pozdě. Zlaté doly byly hitem posledního roku či dvou. Teď už mají ale pravděpodobně největší část růstu za sebou. Předtím ovšem celé desetiletí zoufale stagnovaly. Žádný všelék. více

28. 7. 2002 | 16:44 | TGP

Rád bych si někdy nějakou cihličku koupil, ale kde ji skladovat? Doma? Vztahuje se na to pojistka domácnosti??? více

28. 7. 2002 | 13:49 | Matous

Autor ma svatou pravdu, zlato bylo, je a bude. Tesim se vsak vice na pokracovani serialu, kde ocekavam, ze se autor vyjadri k tomu, proc lide opustili kazdodenni pouzivani zlata a vlozili svou duveru a sve zlato do bank....více

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

Strukturální nezaměstnanost, Měnové futures, Extrapolace, česká spořitelna, banky, bankovnictví, daňové úniky, fintech, nezávislí, zcizitel, podpora při rekvalifikaci, BankKlient, přehlednost formuláře, bavlna, URL adresa, účelové vázání, advokát, odborné stanoviko

3A30100, 1SP7998, 9A90000, 7U67866, 7U18766

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK