Kdysi se říkalo, že na reklamaci si je třeba vzít dovolenou. Doba se přece jen mění. Zavedení dvouleté záruky, tvrdší pravidla pro reklamace, ale také silná konkurence na trhu, hlavně ze strany internetových prodejců, přinesly změnu k lepšímu. Stejně jako možnost řešit spory mimosoudní cestou, pokud s tím ovšem obě strany sporu, tedy prodávající i kupující, souhlasí.
Kupující ocení, že je možné zboží, objednané přes internet , do čtrnácti dnů bez udání důvodu vrátit. Některé internetové obchody tuto lhůtu dokonce prodloužily. „V klasických obchodech to možné není. Pokud to prodávající přímo nedeklaruje při koupi, o vrácení zboží, nebo jeho bezplatnou výměnu žádat nemůžete,“ říká mluvčí Sdružení obrany spotřebitelů(SOS) Jan Votočka.
Čtrnáctidenní lhůta na vrácení zboží zakoupeného přes internet běží od data jeho dodání. Stejná lhůta, která začíná dnem uzavření smlouvy, platí podle Votočky i pro nákup, který se uskutečnil mimo prostory obvyklé k podnikání, tedy na předváděcích akcích a při podomním prodeji. Pokud ovšem prodejce kupujícího na možnost odstoupení od smlouvy v tomto případě během 14 dnů písemně neupozornil, prodlužuje se tato lhůta na jeden rok.
Vrácení zboží je ovšem něco jiného než reklamace. Když ho kupující nevrací s prodaným příslušenstvím, původním obalem a výplní, která ho v krabici či bedně chrání, může za to chtít obchodník náhradu. Kupující samozřejmě hradí i dopravu vráceného zboží.
Vracet není možné vadné zboží, které je nutné reklamovat, upozorňuje Votočka. Na většinu zboží, zakoupeného přes internet či v klasických obchodech, ale i při předváděcích akcích či podomním prodeji, se vztahuje dvouletá záruční lhůta. Existují však výjimky – například u živých zvířat jde o šest týdnů, v případě potravin o osm dnů.
V klasickém kamenném obchodě je nejvhodnější uplatnit reklamaciosobně. K tomu je třeba záruční list či jiný doklad, potvrzující koupi a samozřejmě poškozené zboží. Při reklamačním řízení u internetového obchodu by měl klient postupovat podle reklamačního řádu prodejce. To podle Votočky zpravidla vyžaduje zaslat zboží na určenou adresu či navštívit stanovený servis.
O reklamaci se sepisuje reklamační protokol. Prodejce nesmí její vyřízení odmítnout a musí o ní rozhodnout do 30 dnů. Když tento termín nestihne, má kupující právo na vrácení peněz, nebo může požádat o výměnu výrobku za nový. Prodávající za to navíc dostane pokutu. „Třicetidenní lhůtu je možné po vzájemné dohodě prodloužit, proto si je třeba dát pozor na text reklamačního protokolu“, upozorňuje Votočka. Při uznané reklamaci má zákazník právo na náhradu účelně vynaložených nákladů (poštovné, apod.).
Jestliže se u zboží třikrát po sobě objeví stejná vada, nebo má najednou tři různé vady, může zákazník žádat vrácení peněz.
Prodávající může reklamaci zamítnout jako neoprávněnou. Klasickým případem je podle Votočky mechanické poškození zboží zákazníkem, nebo vada, která vznikla běžným opotřebením.
Reklamovat je samozřejmě možné i zboží z vietnamských tržnic, nebo bazarů. V praxi ale často bývá uplatnění podobné reklamace z řady důvodů problematické, a to i tehdy, pokud získáte, což nemusí být snadné, paragon či jiný doklad o koupi zboží.
U použitého zboží prodávající ze zákona neodpovídá za vady, které se projeví později, než při převzetí zboží. Neplatí zde tedy žádná zákonná záruka, pokud ji prodávající kupujícímu dobrovolně neposkytne. Prodávající podle občanského zákoníku odpovídá jen za vady, které má zakoupený výrobek již při převzetí, což ale musí kupující prokázat. Běžné opotřebení k nim však nepatří.
Od dubna 2008 je možné řešit případné spotřebitelské spory nejen prostřednictvím soudu, ale i mimosoudní cestou. Nespokojený zákazník se může obrátit na kontaktní místo Hospodářské komory ČR nebo spotřebitelských organizací. Bližší informace najde na www.komora.cz.
Na základě jeho elektronické stížnosti je pak zahájeno řízení. Poté jsou kontaktováni prodávající i kupující s cílem dosáhnout smírného řešení sporu za pomoci dohodnutého mediátora. Pokud se obě strany nedohodnou, záležitost lze řešit v rozhodčím řízení přes Rozhodčí soud Hospodářské komory. Za to se již platí, a to 3 procenta z předmětu sporu, nejméně však 800 korun. Tento způsob řešení sporu je tedy vhodný u větších reklamací.
Aby bylo možné postupovat touto cestou, je třeba souhlas obou stran. V některých případech se tedy kupující nakonec řešení reklamace soudní cestou stejně nevyhne. Proto je důležité snažit se vyhýbat nákupům, u nichž je hrozba reklamace na první pohled vysoká, což platí hlavně u (příliš) levného zboží. Neškodí zjistit si, zda nenajdete na internetu vůči společnosti, od níž hodláte něco většího koupit, negativní reakce. Totéž platí u značky zboží, na které máte zálusk.
Jaké máte zkušenosti s reklamováním vadného zboží? Podělte se o názor.
Sdílejte článek, než ho smažem