Nedávno jsem volala do Komerční banky, abych zadala příkaz k platbě. Když jsem chtěla ukončit hovor, začal se mnou „telefonní bankéř“ zapřádat řeč o jakési nové nabídce. Hned jsem ho zarazila a hovor ukončila, ale přesto mě to naštvalo. Volání na Expresní linku Komerční banky si musím platit. Protože mám jen mobil, stojí mě minuta 5,90 Kč. Připadá mi nehorázné, když si banka za moje peníze dělá marketing svých produktů. Má na to vůbec právo?
Jan Votočka, právník spotřebitelského sdružení dTest, říká: „Takováto činnost nezákonná není, často navíc může zákazníkovi přinést v konečném důsledku užitek. To ovšem pouze za předpokladu, že je na druhém konci telefonu prověřený a solidní obchodní partner. Rozhodně by však tato cesta neměla být využívána během hovorů se zvýšeným tarifem volání a hovorů, které platí klient, neboť tímto způsobem se banka na jeho úkor obohacuje.“
V mém případě bude asi celkem jednoduché se podobným obchodním praktikám Komerční banky vyhnout. Stačí, když jí oznámím, že si nepřeji, aby mi napříště telefonicky nabízela produkty nebo služby či zasílala jakákoli jiná obchodní sdělení. Podle zákona č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti, by to mělo být dostatečnou ochranou.
Podle zákona o některých službách informační společnosti se za obchodní sdělení považují
„všechny formy sdělení určeného k přímé či nepřímé podpoře zboží či služeb nebo image podniku fyzické či právnické osoby, která vykonává regulovanou činnost nebo je podnikatelem vykonávajícím činnost, která není regulovanou činností; za obchodní sdělení se považuje také reklama podle zvláštního právního předpisu.
Za obchodní sdělení se podle téhož předpisu nepovažují
„údaje umožňující přímý přístup k informacím o činnosti fyzické či právnické osoby nebo podniku, zejména doménové jméno nebo adresa elektronické pošty; za obchodní sdělení se dále nepovažují údaje týkající se zboží, služeb nebo image fyzické či právnické osoby nebo podniku, získané uživatelem nezávisle...“
Jenže za cizí reklamu někdy zaplatíme z vlastní kapsy i proto, že nevíme, kdo volal. Určitě jste to už zažili. Na mobilu se vám objeví nezodpovězený hovor, a teprve když kontaktujete volajícího, zjistíte po několika minutách, že jde o obchodního zástupce, mobilního operátora, banku, pojišťovnu nebo pracovníka agentury, kteří vám chtěli něco nabídnout, dělají anketu nebo průzkum. I když hovor rychle ukončíte, nějakou tu korunu vás to přece jen stojí. Jak se proti tomu bránit?
Takzvaný Jednotný telefonní seznam je souborný seznam telefonních čísel mobilních telefonů a pevných linek, jejichž majitelé se zveřejněním v tomto seznamu souhlasili. V současné době ho spravuje a nabízí společnost Mediatel (na internetu na adrese www.zlatestranky.cz).
Pokud ve veřejném seznamu nejste, neměl by vám s obchodní nabídkou volat nikdo, komu jste k tomu jinde nedali svolení. Stejně tak by vám neměl nikdo telefonickou marketingovou nabídku činit, pokud je v tomto seznamu u vašeho čísla výslovně uvedeno, že si to nepřejete. I kdyby to v něm stálo teprve od předvčerejška.
Jestliže chcete být do tohoto seznamu připsání, chcete se z něj nechat vymazat nebo chcete ke svému číslu připsat, že si nepřejete být obtěžováni obchodním sdělením, kontaktujte svého telefonního operátora, který vám musí vyjít vstříc a změnu zprostředkuje.
Jan Votočka doporučuje: „Můžete požádat, aby u vašeho čísla ve veřejném telefonním seznamu, bylo poznamenáno, že si nepřejete být obtěžováni nevyžádanými hovory. Pak můžete na každý subjekt, který by toto vaše přání systematicky ignoroval a obtěžoval vás, podat stížnost na Český telekomunikační úřad (ČTÚ) nebo na Českou obchodní inspekci (ČOI). Narušitel vašeho soukromí může dostat pokutu.“
Miroslava Fléglová z ČOI nám řekla, že stížností na nevyžádané telefonáty příliš mnoho nedostávají, a proto ani nemají důvod dělat v tomto směru nějaké větší kontroly. Nicméně upozorňuje na případy, kdy si lidé stěžují, že jim někdo nabízel po telefonu zboží. Aniž jsou si vědomi toho, že si je objednali, poslal jim je pak i s fakturou a požadoval zaplacení!
Fléglová doporučuje, abychom se na takové hovory připravili. Pokud o nabídku nemáme zájem, měli bychom hovor rychle ukončit a můžeme vyslovit i požadavek, aby nám dotyčná firma už netelefonovala. Hovory bývají nahrávány, takže se pak můžeme na záznam svého odmítnutí odvolat.
V případě, že nás nabídka zaujme a chceme si ji vyslechnout, měli bychom být opatrní na to, co do telefonu řekneme. Nejlepší je jasně vyjádřit, že nabízené zboží nebo služby neobjednáváme, že potřebujeme více informací a musíme si to rozmyslet.
Problém ale bývá i v tom, že velmi často dáme sami dobrovolně své svolení s využitím svých osobních údajů včetně telefonního čísla k marketingovým účelům. Podobný souhlas je součástí obchodních podmínek telefonních operátorů, se kterými uzavíráme smlouvu. Snadno ho získávají e-shopy, bývá v podmínkách získání věrnostní nebo klubové karty obchodních řetězců, skrývá se v pravidlech soutěží, podmínkách účasti na prezentačních akcích, u poukazů na zvýhodněný nákup, nebo dokonce v průzkumech a anketách.
I když nám zákon dává možnost kdykoli později tento svůj souhlas s komerčním zpracováním osobních údajů odvolat, nemůžeme to udělat, pokud už si nepamatujeme, komu jsme ho vlastně poskytli. Podle vyjádření Českého telekomunikačního úřadu není možné považovat za správní delikt, pokud je marketingová reklama prováděna na základě smluvního vztahu mezi volajícím a účastníkem, když k ní dal účastník souhlas.
Své bance podepisujeme souhlas se zpracováním osobních údajů. Je totiž povinna je roky skladovat. Snadno se pak stane, že zároveň podepíšeme i to, že nám banka smí mailem, poštou či telefonicky nabízet své služby. A banky to dělají! Například nás přemlouvají, abychom se k nim vrátili, když je opustíme. Více v článku Iva Jeníka: Změna banky: nenechte se přemlouvat!
Nepříjemné je i obtěžování anketami a marketingovými průzkumy. Útočí nás nejčastěji večer nebo o víkendu, protože jejich organizátoři už zjistili, že během pracovního dne na ně nemá nikdo čas. Lidé si na ně stále častěji stěžují a Český telekomunikační úřad na ně pohlíží stejně jako na reklamní volání – pokud je tedy zakážeme ve veřejném telefonním seznamu nebo přímo u organizátora průzkumu, neměl by nás s nimi obtěžovat.
Výjimkou snad mohou být případy, kdy počítač náhodně generuje telefonní čísla, vytáčí je a ty, kteří hovor přijmou, pak osloví marketingový pracovník. Ať už se nám pracovník marketingu dovolá, nebo nám v mobilu zůstane nepřijatý hovor, za jehož vytočení pak zaplatíme, je to druh obtěžování, proti kterému je obrana těžká. Zakázat počítači, aby vygeneroval právě naše telefonní číslo, asi není reálné. Úřad na ochranu osobních údajů nepovažuje takový kontakt za porušování práv na ochranu osobních dat, protože není určen předem známému adresátovi.
Srovnávat se vyplatí
Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění a financí. My počítáme, vy šetříte.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
29. 11. 2012 20:17, Tomas Nekolny
A mohl bych se optat, jestli nekdo nevi, co to je ten "Verejny telefonni seznam?" Je to O2 telefonni seznam, nebo je nejaka instituce, ktera spravuje nejaky verejny tel. seznam? Diky.
V diskuzi je celkem (11 komentářů) příspěvků.