Kdy je lepší koupit auto na benzín a kdy na naftu
Ještě doporučujeme:
Ředitel ČOI: Lidé by se měli naučit číst pořádně smlouvy
V listopadu loňského roku odvolal ministr průmyslu a obchodu Martin Kocourek ústřední ředitelku České obchodní inspekce Janu Příhodovou. Nový ředitel ČOI Jan Štěpánek poskytl serveru Peníze.cz exkluzivní rozhovor, ve kterém mluvil nejen o svých plánech, ale i o tom, proč v řadě oblastí nelze publikovat kompletní seznamy hříšníků jako například u čerpacích stanic.
V čem vidíte největší rezervy ve fungování inspekce?
Obchodní inspekce by měla zasahovat především tam, kde se spotřebitel nemůže ochránit sám, a je tady také od toho, aby spotřebitele učila, jak se má sám chránit. Kde může, ale neumí to, tam mu chceme pomoci.
Od ledna zveřejňujete seznam benzínek s nekvalitními pohonnými hmotami. Budete dělat další podobné seznamy?
Bývalé vedení z nějakého nepochopitelného důvodu odmítalo zveřejňování seznamu čerpacích stanic. S tím jsem nesouhlasil a po mém nástupu došlo ke změně. Ovšem nejde to dělat ve všech sférách našich kontrol. Za prvé se jedná o administrativně náročnou věc, na kterou nemáme zdroje. Za druhé – ne vždy má zveřejnění takového seznamu pozitivní účinky. Například u restaurací. Zveřejnit prohřešky totiž můžeme až po nabytí právní moci. Představte si třeba, že inspekce uloží pokutu za to, že číšník okrádá při účtování hosty. Majitel ho vyhodí, ale po třech měsících bude přesto na seznamu restaurací, které šidí zákazníky. Souhlasím, že by se mělo upozorňovat na podnikatele, kteří podvádějí, ale mělo by k tomu docházet jen u větších prohřešků.
Spotřebitelské úvěry: trh nemůže být úplně sešněrovaný
Pojďme nyní ke spotřebitelským úvěrům. Kolik kontrol ročně provedete?
Za loňský rok bylo provedeno 156 kontrol a z nich u 71 bylo zjištěno porušení povinností stanovených zákonem. Letos máme v plánu počet kontrol zvýšit. Chceme také upozorňovat spotřebitele, na co by si měli u smluv na spotřebitelský úvěr dát pozor. Především v tomto ohledu je třeba s lidmi pracovat. Musí se naučit číst důkladně smlouvy a nepůjčovat si zbytečně. Někteří dlužníci jednají naprosto iracionálně. Jednu půjčku umořují další půjčkou a dostávají se tak do zkázonosného kolotoče, ze kterého je cesta ven těžká.
Jaký je váš názor na zavedení úrokových stropů u spotřebitelských úvěrů?
Podle mě trh nemůže být úplně sešněrovaný. Existuje zkrátka určitá nabídka a poptávka, což se musí respektovat. Nejsem příznivcem podobných zásahů. Samozřejmě souhlasím, že jsou nastavena určitá pravidla, která by se měla dodržovat. Pakliže je podnikatel nedodržuje, musí dostat přes prsty. U spotřebitelských úvěrů je u každé relevantní stížnosti provedena kontrola, ale výhodnost úvěru musí zvážit spotřebitel před podpisem smlouvy, s tím mu žádný dozorový orgán nepomůže.
Letošní novinky v zákonu o spotřebitelském úvěru na Peníze.cz
Co pro vás znamenala novela zákona o spotřebitelském úvěru?
Podle předešlého znění zákona o spotřebitelském úvěru jsme kontrolovali i bankovní subjekty, což dnes náleží ČNB. Tam jsme však často při kontrole naráželi na bankovní tajemství, takže věřím, že teď si ČNB dokáže své ovečky ohlídat důsledněji.
Kolik pracovníků na kontrolu spotřebitelských úvěrů máte?
Na každém inspektorátu se této oblasti věnují dva až tři vyškolení inspektoři. Záleží ale na konkrétním regionálním řediteli, jestli si určí dva, nebo pět zaměstnanců, kteří se tomu budou věnovat. Za první čtvrtletí tohoto roku proběhlo celkem 61 kontrol a většina z nich nebyla dosud uzavřena.
A jaká byla nejvyšší pokuta udělená loni za spotřebitelský úvěr?
Za prokázané porušení povinností stanovených zákonem o spotřebitelském úvěru může ČOI uložit poskytovateli úvěru nebo jeho zprostředkovateli pokutu až pět milionů korun. V této oblasti zatím nedošlo k tak závažnému porušení zákona, jemuž by odpovídala milionová sankce. Pokuty se zatím pohybují v řádech tisíců až desetitisíců.
Na základě čeho se vůbec určuje výše pokuty?
Pokuty ukládají v rámci svých pravomocí ředitelé jednotlivých inspektorátů. Ti musí vzít v úvahu závažnost porušení, dobu trvání, případně následky prohřešku. Také záleží na tom, zda nešlo o záměr. Faktorů je mnoho.
Restauratéři nás často na své zaměstnance zavolají sami
Česká obchodní inspekce je strašákem pro mnoho provozovatelů restaurací. Jaké jsou největší problémy v této oblasti?
S restauracemi byl vždy trochu problém. Zejména se zjištěním, zda šlo o záměr, či nikoli. Jestliže vám někdo nalije panáka whisky, který má mít 40 ml, a vy dostanete jen 20 ml, tak je záměr jasný. Pokud vám nalije jen 38 ml, tak jde také o porušení zákona, ale samozřejmě o nějakém záměru nemůže být řeč. Vždy to ale není bohužel takto jednoznačné.
Na šizení hostů se často podílí personál restaurace...
Problém je v tom, že majitelé často nevědí, co jejich personál dělá. Samozřejmě je to neomlouvá, měli by si vše důkladně ověřovat. Často se nás dokonce ptají, jak to mají udělat. Nebo si i na své zaměstnance přivolají kontrolu sami, i když by následnou pokutu museli platit. Odpovídáme jim, že se o svou restauraci musí více starat. Když bude zákazník spokojený, přijde znovu a rozhodně si nebude stěžovat u inspekce.
To ovšem neplatí u restaurací, které jsou zaměřeny na cizince. Zákazník přijde jen jednou...
Děláme kontroly i na základě podnětů od cizinců, v tomto ohledu spolupracujeme s příslušným ministerstvem. Máme jazykově vybavené inspektory, kteří jsou schopni hrát zahraniční turisty a pak provést kontrolu. Podobně děláme kontroly například i u taxislužby.
Do pasťáku Nike nesmí
V médiích se inspekce nejčastěji objevuje v souvislosti s padělky značkového zboží. Co se děje třeba se stohy zabaveného oblečení, které vídáme ve zprávách?
Udržujeme kontakt s dětskými domovy a dalšími sociálními ústavy, které nám píšou, co by potřebovaly. Veškerá loga a nápisy ale musí být před předáním odstraněny. Náš pracovník nejdříve posoudí, u jakého zboží je to vůbec možné. To si daná organizace odveze, odstraní nápisy, naši inspektoři to přijedou zkontrolovat, a pokud je vše v pořádku, mohou být věci předány dětem nebo dalším žadatelům. Nápisy a loga se však odstraňují stále obtížněji. Drtivá většina padělků tak končí ve spalovnách nebo drtičkách.
V poslední době jste objevili padělky i v luxusních prodejnách v centru Prahy. Jedná se o nový trend nebo spíše o následek pečlivějších kontrol?
Je pravda, že jsme se zaměřili i na luxusní prodejny a padělky jsme opravdu našli. V minulosti také k podobným případům docházelo, ale v menším rozsahu.
Jak probíhají kontroly v tržnicích?
Kontroly jsme zintenzivnili. V loňském roce jich bylo poměrně málo, proto se nyní jejich počet zvýšil. Stále totiž nacházíme velké množství padělaného zboží. Za první čtvrtletí tohoto roku máme zabavené zboží za zhruba 20 milionů, jen za duben pak za dalších 15–16 milionů. Za celý loňský rok bylo přitom dohromady zabaveno zboží za 53 milionů, takže si můžete udělat obrázek sami.
Učit se, učit se, učit se
V jaké sféře podnikání a obchodu se udělují nejvyšší pokuty?
Vysoké pokuty jsou ukládány u pohonných hmot, když rozborem zjistíme hrubou odchylku od stanovené jakosti, která ukazuje na neoprávněnou manipulaci s palivem, tedy záměr. Dále u nebezpečných výrobků, které mohou poškodit zdraví. V takovýchto případech je třeba být nekompromisní. Velmi často se kontrolují například hračky. Tam musíme být maximálně obezřetní, protože děti jsou při styku s vadnou hračkou v opravdovém nebezpečí.
V úvodu rozhovoru jste říkal, že chcete spotřebitele naučit, jak se mají chránit. Jak toho chcete docílit?
Na tomto poli usilovně pracujeme a snažíme se najít způsob, jak toho dosáhnout, i když někteří spotřebitelé jsou nepoučitelní. Jak už jsem říkal, spoléháme v tomto směru na spolupráci s médii i nejrůznějšími asociacemi a také s ministerstvem průmyslu a obchodu. Existuje mnoho možností. Zároveň si ale uvědomujeme, že v mnoha ohledech jsme teprve na začátku dlouhé cesty.
