Maloobchodní ceny v březnu oproti únoru klesly. Sice jen o 0,1 procenta, tedy o desetník na stokoruně, ale byl to první měsíční pokles cen od loňského září. Ovšem za stokorunu, kterou bychom byli zapomněli založenou v diáři u loňského březnu, bychom dnes nakoupili zboží a služeb o 7,10 Kč méně. O tolik v březnu stouply ceny v meziročním srovnání. Znehodnocování peněz se ovšem zpomalilo, v únoru činila míra inflace ještě 7,5 procenta.
Některé zboží za rok podražilo poměrně hodně. Chléb byl letos v březnu dražší o 35,9 %, zemní plyn o 16,5 %, elektřina o 9,5 %, regulované nájemné se zvýšilo skoro o 30 procent a tržní o 1,5 procenta. Naproti tomu zlevnily brambory (o 41 %) a ceny šly dolů u některých průmyslových výrobků, např. spotřební elektroniky nebo oblečení.
Za poslední dva měsíce ovšem ceny potravin klesají, od února o 0,3 procenta. Zlevnily také ovoce, mléčné výrobky a maso. S koncem sezóny klesly i ceny zimních rekreačních zájezdů.
Relativně vysoké ceny potravin jsou způsobeny vysokou světovou poptávkou. V tuzemsku mohlo k růstu cen přispět také zvýšení snížené sazby DPH k 1. lednu letošního roku. „Čistě technicky vzato by tento posun sazby DPH měl vést ke zdražení o 3,8 procenta. Nyní jsou ovšem ceny potravin jen o 1,5 procenta vyšší než v prosinci loňského roku,“ upozorňuje David Marek, hlavní ekonom investičního portálu Patria Online. „Vysvětlením může být, že dopad změny DPH ještě bude doznívat, anebo že byl ztlumen konkurencí v maloobchodě.“
Ve srovnání se zeměmi Evropské měnové unie rostou ceny v ČR o 3,6 procentního bodu rychleji. Přitom hlavní inflační tlaky jsou stejného původu (ceny potravin, nerostných paliv a komodit). Jedním z vysvětlení, proč tomu tak je a proč se třeba ještě neprojevil silný kurz koruny důraznějším zlevněním dováženého zboží, může být vysoká zaměstnanost a růst mezd.
Za posledních 12 měsíců, vztaženo k nejnovějším březnovým údajům, vzniklo 94 tisíc nových pracovních příležitostí. O jedno volné místo se ucházejí jen 2,2 nezaměstnaní, to je nejméně od roku 1996. Míra nezaměstnanosti v březnu klesla na 5,7 % proti únorovým 5,9 %.
O nová pracovní místa se stará silný ekonomický růst. Rozšiřují se výroby, zaměstnavatelé potřebují více pracovníků. Z jejich pohledu je ale 2,2 uchazeče na jedno volné místo žalostně málo. „Na pracovním trhu není možné si vybírat. Někteří zaměstnavatelé již rezignovali na kvalitu zaměstnance. Jiní se snaží přeplatit konkurenci. Mzdy tedy zákonitě musejí růst,“ vysvětluje Vladimír Pikora, hlavní ekonom poradenské firmy Next Finance.
To ovšem různou měrou platí o různých krajích. Nejnižší míru nezaměstnanosti má tradičně Praha, dvouciferná zůstává v severních Čechách a na severní Moravě.
Vysoká zaměstnanost a vysoké mzdy mohou být také jednou z možných odpovědí na otázku, proč je řada různého zboží v Česku dražší než například v Německu. Češi jsou prostě ochotní vysoké ceny platit.
Ekonomové očekávají, že míra nezaměstnanosti už letos příliš neklesne. Dočasně, tedy zhruba do konce léta, by mohla spadnou k pěti procentům, pak se ale vrátí na nynější úroveň. Míra inflace naopak bude klesat, podle odborníků až ke 4 %na konci roku a v příštím roce už by neměla být vyšší než tříprocentní.
Myslíte si, že je v Česku draho? Jak bojujete s vyšší inflací? Podělte se o zkušenost.
Dlouhodobý investiční produkt
Myslete na sebe a zabezpečte se na penzi co nejlépe. Třeba investováním do široké nabídky fondů.
Sdílejte článek, než ho smažem
