Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Čerstvý vzduch z Východu zafoukal do těžkopádné EU

| 18. 7. 2005
Čerstvý vzduch z Východu zafoukal do těžkopádné EU
Rozšíření Unie o 10 zemí přineslo například tlak na zavedení rovné daně či změněné postoje k Rusku a USA. Máme pro vás ucelené shrnutí ročního působení EU-25. Některé obavy se naplnily - záplava levné pracovní síly při otevření pracovního trhu, jiné nikoli - nováčci neusnuli na "ekonomických vavřínech", naopak unaveným "starochům" ukazují cestu.

Loňský první květen rozšířil rodinu Evropské unie o 10 členů a 75 miliónů lidí, tedy o 20 % obyvatel. Protože ale 9 z těchto 10 států je velmi malých a jejich společná ekonomická síla dosahuje jen 5 % evropského HDP, jejich politický a hospodářský vliv je omezený. Vysoké tempo růstu ekonomik Střední Evropy udělá jen málo pro vylepšení evropských růstových statistik, obdobně Polsko, největší z nováčků, se nemůže hospodářsky ani politicky porovnávat s Německem, Francií či Velkou Británií. Tak jako tak ale rozšíření mění fungování EU, a to jak po stránce ekonomické, tak geopolitické.

"Čerstvým vzduchem z východu" nazvali například rakouští představitelé zavádění tzv. rovné daně v mnoha nových členských zemích (více viz článek Rovná daň: strhne východní Evropa Západ?). Překvapivě i poradci německé vlády již vypracovali studie proveditelnosti zavedení rovné daně, ačkoli Německo považuje rovnou daň za fiskální dumping a podle Joschky Fischera, spolkového ministra zahraničí, si Slováci a další mohou nízké zdanění dovolit jen díky velikým dotacím z EU. Je příliš brzy na závěry, nicméně tento "daňový příklad" je jedním z prvních znamení, že rozšíření Unie spíše tlačí staré členy do ekonomických reforem, než aby uspalo nováčky ve "sladkém nicnedělání" (mnozí se obávali, že nově přijaté země vstupem do EU ztratí motivaci pro další reformy).

Pracujeme za hubičku

Nejen ochota nových zemí k reformám mění EU. Největší úder přinesla realita levné pracovní síly. V Německu, Rakousku, Švédsku či Finsku, tedy zemích, které s novými členy sousedí, není přemísťování produkce žádnou novinkou. Například z výrobního sektoru v Německu byly mezi lety 1995 a 2003 "vyneseny" skoro 2 miliardy pracovních hodin (tj. celých 14 %). Ze Západní Evropy doslova zmizely továrny na výrobu vysavačů, bot či elektroniky. Byly přesunuty do Číny nebo do nových členských států. Obdobný osud čeká automobilové produkce – zatím se v nových zemích dělají jen 3 milióny z 18 miliónů v Evropě vyrobených aut, jejich produkce ale ve Střední Evropě vzrostla za posledních 5 let o 30 %.

Na vývoj relokace produkce tedy rozšíření vliv nemělo, jen jej zdůraznilo a ve Francii a Španělsku podtrhlo problém stále rostoucí nezaměstnanosti. Je zřejmé, že společnosti budou i nadále využívat pracovní síly v nových zemích, která je až pětkrát levnější než německá.

Náklady na 1 hodinu práce (v euro, rok 2002)

Obavy o zaplavení pracovního trhu potvrzeny

Jen 3 země z EU-15 (Británie, Irsko a Švédsko) nevyužily možnost zavřít svůj pracovní trh pro nově přijaté členy a své hranice novým pracovníkům otevřely. Před rozšířením Británie odhadovala, že se do ní za prací nebude snažit přestěhovat víc než 15 000 lidí z přistupujících zemí. Ve skutečnosti ale za první rok fungování EU-25 dosáhlo toto číslo 133 000. I kdyby předtím, jak se předpokládalo, pracovalo v Británii 40 % pracovníků z přistupujících zemí ilegálně, nová statistika je více než třínásobek původních odhadů. (Irsko dostalo 70 000 žádostí o práci a Švédsko 5 000.)

Jak migranti z "Východu" vypadají?

  • Přes polovinu jich pochází z Polska, Litvy, Lotyšska a Slovenska. Počet Čechů a Maďarů je zanedbatelný.
  • Jsou to v převážné většině lidé mladí a svobodní: 83 % z nich je ve věku 18 – 34 let a 95 % jich přijíždí samo. Většina jich plánuje do roka nebo dvou návrat do domovské země.
  • Migranti jsou jak vzdělaní, tak nevzdělaní – mnozí pracují v pohostinství, zahradnictví, stavebnictví či v dopravním sektoru, někteří jsou lékaři, dentisté či vědci.
  • Ve všech 3 zemích existují programy na přilákání určitého typu pracovníků – Británie např. oslovuje polské řidiče autobusů, Švédsko zase pracovníky v lékařství.

Ostatní země EU, kromě Německa a Rakouska, plánují otevřít své pracovní trhy nováčkům v roce 2006.

Pohled na USA a Rusko mění unijní politiku

Rozšíření změnilo také geopolitickou roli Unie. Zřejmé to začalo být s odlišným postojem k válce v Iráku – nově přijaté země se jasně přidaly na stranu USA a Velké Británie, tedy do opozice vůči Německu a Francii. Politiku Unie ale nemění jen postoj nových zemí k USA, lze předpokládat, že ji ještě více změní přístup nováčků k Rusku.
Když v prosinci 2004 EU dělala prostředníka ve sporných volbách na Ukrajině, byli to prezidenti Polska a Litvy, kdo vládli znalostmi a byli důvěryhodní pro vyjednávání s oběma stranami. Byl to jeden z nejjasnějších veřejných projevů toho, že právě nově přijatí členové vidí do ruského dění a potenciálních rusko-unijních vztahů mnohem hlouběji, než se kdy povedlo EU-15. Jeden z vrcholných představitelů EU to komentoval takto: "Rusko ví, že už nadále nemůže s EU udržovat Potěmkinovy vztahy." Vztahy EU k Rusku tak oproti těm, které praktikovalo Německo, Francie či Itálie, jistě přiostří. Pravděpodobně budou více konfliktní, protože nově přijaté země jsou ochotné se Rusku postavit a bránit své zájmy.

Důsledky rozšíření v datech pro nováčky i původní členy

Co přinesl vstup 10 novým členským zemím?
(více v článku První vysvědčení pro Novou Evropu)

  • Ekonomický přínos pro nové členské státy je zřejmý. Zatímco v roce 2003 vzrostl jejich hrubý domácí produkt průměrně o 3,7 %, v roce 2004 činil průměrný růst HDP 5 %.
  • Pro letošní rok ekonomové předpokládají, že růst HDP bude něco přes 4 %, což je více než dvojnásobek oproti starým členským zemím.
  • Administrativní problémy s vyplácením zemědělských dotací jsou menší, než se předpokládalo. Z dostupných údajů vyplývá, že např. v Polsku o přímé dotace úspěšně požádalo 1,4 miliónu farmářů. Agentura EK Eurostat odhaduje, že průměrný příjem zemědělských farem v 10 nových členských státech se v roce 2004 zvýšil o více než polovinu.
  • Masivní investice putovaly ze strukturálních a kohezních fondů do zastaralé infrastruktury nových členů. V roce 2004 to bylo více než 1,3 mld. euro.
  • Nové členské země z rozpočtu EU loni více čerpaly, než do něj přispěly. Podle předběžných údajů činily jejich odvody do unijního rozpočtu 3,2 mld. euro, zatímco celkem z něj vyčerpaly téměř 6 mld. eur. Rozdíl v jejich prospěch tedy činil 2,8 mld. euro. Kromě infrastruktury šly tyto masivní investice do výzkumu, podpory podnikání, ochrany životního prostředí, rozvoje cestovního ruchu, vzdělávání, posilování demokracie a do inovací.
  • Pozitivní vliv rozšíření EU se v nových členských zemích projevuje i v jiných oblastech. Navštěvuje je podstatně více turistů. Například slovinská Lublaň přivítala v roce 2004 o 23 % zahraničních hostů více než v roce předchozím. Na druhé straně studenti a mladí lidé z nových členských zemí vůbec využívají možnost snadněji cestovat, studovat v zahraničí a učit se cizí jazyky.
  • Pokud jde o oblast politiky, nedávné události na Ukrajině Východoevropanům připomněly, jaké bezpečnostní výhody členství v EU má.
  • Průzkumy veřejného mínění ukazují, že občané nových zemí svůj vstup do EU hodnotí příznivěji než před rokem.

Co vstup přinesl 15 původním členům EU?
(více v článku První vysvědčení pro Novou Evropu)

  • Rozšíření podpořilo rozvoj obchodu. Objem zahraničního obchodu (dovozu i vývozu) mezi původní evropskou patnáctkou a desítkou nových členů se podstatně zvýšil. Ekonomický růst nových zemí je pro průmyslové podniky, obchodníky i zemědělce ze starých států příležitostí k dobrým obchodům.
  • Pozitivní vliv plánovaného rozšíření EU se v západní Evropě projevuje již celé desetiletí. V letech 1993 až 2003 se totiž díky hospodářskému růstu a zvyšování životní úrovně kandidátských zemí objem dovozu z EU zvýšil o 140 %.
  • To platí i o obchodování se zemědělskými produkty. Předběžné údaje ukazují, že objem dovozu zboží s vysokou přidanou hodnotou z původních do nových členských zemí se podstatně zvýšil.
  • Rozšíření EU významně přispělo k nárůstu přímých zahraničních investic v nových zemích. A jsou to právě investoři ze západní Evropy, kteří patří k největším. Například Rakousko je dnes nejvýznamnějším zahraničním investorem ve Slovinsku, Rumunsku a Bulharsku a třetím největším v Maďarsku, na Slovensku a v České republice.
  • Z údajů Eurostatu vyplývá, že staré členské země investovaly v roce 2004 v nové desítce 13,8 mld. euro, což oproti roku 2003, kdy bylo investováno 7 mld. euro, představuje velmi významný nárůst.
  • Nicméně zatím se stále nepodařilo dosáhnout úrovně z počátku desetiletí (v roce 2001 tyto investice činily 17,2 mld. euro), navíc ve srovnání s objemem investic mezi původními členskými zeměmi navzájem (v roce 2004 to bylo 156 mld. euro) jsou tyto částky zanedbatelné.
  • Společnosti z původní evropské patnáctky nyní sklízejí ovoce, které jim přinášejí investice realizované v uplynulých letech. Podle údajů Eurostatu se jejich investiční výnosy z 10 nových členských zemí zvýšily v roce 2004 na 7,5 mld. eur (z 5,3 mld. eur v roce 2003 a 2,5 mld. eur v roce 2002).
  • Neuskutečnil se ani žádný z očekávaných katastrofických scénářů – západní Evropu nezaplavil levný dovoz zboží z Východu, masová migrace ani nekvalitní a zdraví ohrožující potraviny. Nebylo tedy nutné uplatnit ani obecnou ekonomickou garanční klauzuli zahrnutou do smluv o přistoupení, ani tři speciální garanční klauzule týkající se opatření v oblasti vnitřního trhu, soudnictví a vnitřních záležitostí. Opakovala se tak podobná situace jako při předchozích rozšířeních EU, především při rozšíření v roce 1986, kdy do EU vstoupilo Španělsko a Portugalsko. I tehdy byly kvůli obavám veřejnosti do smluv o přistoupení zahrnuty klauzule, které měly zabránit levnému dovozu a migraci pracovní síly, ale nikdy je nebylo nutné uplatnit.
Zdroj: tisková zpráva Evropské komise ke stavu po roce od rozšíření EU

Článek čerpal údaje ze studie "Rok poté: důsledky rozšíření EU" vydané Economist Intelligence Unit.

Které země si rozšířením pomohly nejvíce? Ztratili tím některé? Jak se Unii povede do budoucna?

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

0
Ano
Ne

Diskuze

Žádný komentář nebyl vložen.

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

Korporace, Míra inflace, Pasivum, daně, bankovnictví, elektronická evidence tržeb, psd2, petr dvořák, peněžní loterie, úrokový rozdíl, panelová sídliště, rodinné hospodaření, finanční poradci, pojistka, jiří schneller, Google Talk, lhůta pro vrácení zboží, MeteoUniqa

9S71088, 5S32466, 1U22017, 8S08552, 5C82462

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK