Legislativní paskvil motivuje naruby

Čtvrtého ledna jsme vydali článek Množme se a plaťme méně aneb daně a děti ve 2005, který bohužel již v okamžiku vydání obsahoval nesprávnou informaci, za což se upřímně omlouváme. Vycházel totiž z textu schválené novely zákona o daních z příjmů. Jenom pár hodin předtím ale spatřil světlo světa Pokyn Ministerstva financí ČR D - 274, v němž MF sděluje (pokud to řekneme hodně zjednodušeně), že podmínka mít vyděláno alespoň 7 185 Kč za měsíc nebo šestinásobek této částky za rok je sice podmínkou pro nárok na daňový bonus na děti, ovšem nikoli pro osoby v pracovním poměru. Ty mají totiž, na rozdíl od ostatních, na bonus nárok prakticky vždy.

V této souvislosti překládáme jeden citát z důvodové zprávy k návrhu novely zákona o daních z příjmů, kterou se institut daňového bonusu zaváděl: "Z důvodu zamezení zneužití části daňového zvýhodnění - daňového bonusu, se zavádějí limity, při jejichž splnění teprve vzniká nárok na uplatnění daňového bonusu. Úprava limitů pro jednotlivé druhy příjmů byla zvolena tak, aby se jednalo o v podstatě stejné podmínky u všech dotčených poplatníků."

O co tedy jde?

Zákonodárce, a mnohokrát to veřejně potvrdil i ministr financí, měl v úmyslu možností čerpání bonusu motivovat osoby, které žijí ze sociálních dávek, snažit se pracovat alespoň s minimálním výdělkem. Ten minimální výdělek byl formulován jako "minimální mzda" v průběhu měsíce nebo její šestinásobek pro nárok na zpětné doplacení bonusu za rok a z kontextu jasně vyplývalo, že jde o minimální mzdu osoby v pracovním poměru na plný úvazek (viz sloupek). O kratších úvazcích a hodinové mzdě se neuvažovalo.
Nicméně v nařízení vlády jsou dvě minimální mzdy - hodinová a měsíční a rovněž její krácení při zkráceném pracovním úvazku, což si zřejmě předkladatel neuvědomil - jinak by jistě bylo snadné definovat v zákoně tento pojem přesněji. Byť tedy se v zákoně o daních z příjmů o zkrácených úvazcích nehovoří, Ministerstvo podle nařízení vlády č. 303/1995 usoudilo, že stačí odpracovat hodinu a podmínka nároku na bonus je splněna. Pokud jste tedy v pracovním poměru. (Ovšem pozor - pokud bude někdo celý měsíc nemocný, bonus nedostane. Aby ho dostal, musí aspoň na hodinu do práce!)

Dovedeme-li tuto logiku ad absurdum, pak podle zmíněného pokynu Ministerstva úplně stačí, když bude otec pěti dětí zaměstnán v pracovním poměru na jednu hodinu měsíčně, dostane hodinovou minimální mzdu 42,50 Kč a získá tím nárok na bonus ve výši 30 tisíc Kč za rok. A ani nepřijde o podporu v nezaměstnanosti, pokud ji pobírá – pro tu je totiž podmínkou neodpracovat více než polovinu stanovené pracovní doby. Takže žádný problém.

Je skutečně zajímavé, jak dobré úmysly vlády mívají jakési opačné účinky. Změny jsou prezentovány jako pomoc potřebným, kteří se snaží svou situaci zlepšit, a zpřísnění podmínek pro ty, co se nesnaží. Výsledkem bývá, že snaha je po zásluze potrestána a prostor pro "profesionální pobírače dávek" se stále zvětšuje. Stačí připomenout nové ustanovení, že nezaměstnaní si mohou legálně přivydělávat, což naprosto znemožnilo odhalit jejich práci načerno.
V tomto konkrétním případě je možné si celkem realisticky představit "podnikatele", který "z dobrého srdce" zaměstná pár desítek svých dosud nezaměstnaných spoluobčanů, pokud možno takových, co mají hodně dětí - každého na jednoprocentní úvazek. O dávky se pak všichni bratrsky podělí. Nebo že by to byla příliš skeptická představa a ve skutečnosti to nikoho ani nenapadlo?

Autorka děkuje paní Věře Liškové, která na tento ministerský pokyn redakci upozornila

Co si o této úpravě myslíte? Budou ji lidé v převážné míře jenom zneužívat, nebo má své opodstatnění?