Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Outsider, nebo favorit? II.

Outsider, nebo favorit? II.
Připravili jsme pro vás závěr napravování mýtů o neotřesitelné ekonomické nadvládě USA nad evropskými zeměmi. Mimo jiné se dočtete proč si Evropané vydělají méně peněz než Američané a jakou roli v tom hraje jejich vlastní volba, proč americký HDP vypadá opticky lépe nebo o tom, že si Spojené státy v poslední době možná zadělaly na vážné problémy.

Minulý týden jste si mohli přečíst první část textu. Jaké další zajímavé argumenty pro zpochybnění neohrožené pozice USA pokud jde o ekonomiku existují?

Již bylo řečeno, že základní statistiky poukazují na nárůst produktivity během poslední dekády v obou oblastech. HDP roste v Americe rychleji, rozdíl však není příliš výrazný. Jenže používání oficiálních statistik se jeví trochu jako sčítání jablek s hruškami. Ty americké například uvažují výdaje na software jako investici, která v HDP zůstává zahrnuta, zatímco v Evropě se takový výdaj pokládá za náklad, který se od HDP odečítá.
Přes tyto statistické nesrovnalosti nelze zapřít, že průměrný občan eurozóny je stále o 30 % chudší (pokud budeme uvažovat HDP na osobu měřený paritou kupní síly) než průměrný Američan, a tato propast se v posledních 30 letech zmenšuje jen pomalu. Přestože příjem na osobu roste přibližně stejným tempem jako v USA, Evropané mají stále mnohem nižší životní standard než obyvatelé Spojených států.
Mnohem optimističtější pohled ovšem nabízí ekonom Olivier Blanchard z Massachussetts Institute of Technology. Hlavním důvodem, proč se propast v příjmech nenarovnává, je podle něj ten, že Evropané část z nárůstu produktivity užívají v rámci svého volného času, ne k zvýšení příjmů. V kontrastu s tím se Američané stále dlouhé hodiny dřou kvůli vyšším příjmům. Kdo je na tom lépe?

Eurozóna vs. USA


Vysvětlivky: produktivita, průměrný počet odpracovaných hodin na osobu a HDP na osobu
Zdroj: The Economist


Ve skutečnosti není evropský HDP na osobu nižší než v Americe, protože evropská ekonomika jako taková je mnohem méně produktivní. Průměrný HDP na odpracovanou hodinu v eurozóně je pouze o 5 % nižší než v USA; před 30 lety byl nižší o 30 %. Hrubý domácí produkt na hodinu ve Francii a v Německu je v současnosti vyšší než v Americe.
Příjem na osobu je v USA mnohem vyšší, protože člověk tu v průměru pracuje více hodin. V eurozóně pracuje méně lidí a navíc i v průměru kratší dobu. Existují odhady, podle nichž průměrný Američan odpracuje během svého života o 40 % hodin více než průměrný pracovník v Německu, Francii či Itálii.
Pokud by volný čas byl normálním zbožím, bylo by samozřejmě přirozené, že poptávka po něm roste zároveň s příjmem. Podrobnější analýzy životní úrovně postavené na ekonomickém blahobytu by tedy měly spíše než HDP přičíst určitou hodnotu volnému času. Otázkou zůstává, zda za poklesem počtu odpracovaných hodin stojí upřednostňování volného času před vyšším příjmem ze strany zaměstnanců, anebo deformace v důsledku vynucených předčasných odchodů do důchodu nebo vysokých daní.

Rozdílná životní úroveň? 

Olivier Blanchard tvrdí, že pokles počtu odpracovaných hodin v Evropě je spíše důsledkem snížení průměrného počtu odpracovaných hodin na pracovníka (díky delším dovoleným a kratším pracovním týdnům), než důsledkem zvýšení nezaměstnanosti či snížením podílu obyvatelstva v produktivním věku. Kromě toho je snížení odpracovaných hodin dobrovolnou volbou zaměstnanců pracujících na plný úvazek, spíše než vynucená zaměstnanost na úvazek částečný, konstatuje Blanchard.
Někteří ekonomové říkají, že právě vysoké daně jsou pravou příčinou. Nasvědčoval by tomu i fakt, že se daně za posledních 30 let zvýšily významněji pravě v eurozóně. Podle Blancharda je tu ale jen malá korelace. Jako příklad používá Irsko, kde od roku 1970 došlo k 25% poklesu v počtu odpracovaných hodin, zatímco daňové sazby tu rostly pomaleji než v USA.
Robert Gordon, ekonom z Northwestern University, jde ještě dál. Amerika musí utrácet více než Evropa, říká Gordon, jak za vytápění tak za klimatizaci kvůli extrémům v počasí. To zvyšuje HDP, ale ne blahobyt. Vysoká míra kriminality v USA znamená, že část z HDP je vložena do bezpečnosti domácností a podniků. Cena za udržování 2 milionů lidí ve vězení, což je mnohem větší procento populace než v Evropě, vylepšuje americký HDP, ale opět ne blahobyt. Pohodlnost veřejné dopravy Evropy také nelze promítnout čísly v HDP. Po "sečtení" všech těchto faktorů a přidání volného času navíc Robert Gordon odhaduje, že evropská životní úroveň je nyní nižší než americká o méně než 10 %.

Koho čeká lepší budoucnost? 

Jenže i pokud by se eurozóna za Amerikou skutečně neloudala, nevěští její žalostný růst v několika posledních letech problémy do budoucna? Není nepochybně rychlejší americké zotavení z globálního ekonomického propadu v roce 2001 důkazem větší flexibility zaoceánského hospodářství? K rychlé americké obnově přispěly především největší monetární a fiskální stimuly v historii země. Od roku 2000 stoupl deficit amerického strukturálního rozpočtu (po přizpůsobení vlivu ekonomického cyklu) o téměř 6 procentních bodů HDP. Naproti tomu v eurozóně žádný takový stimul nepřišel. Rovněž americké úrokové sazby byly snižovány mnohem více. V minulosti výrazně rychlejší americký růst je tedy možná výsledkem spíše volné monetární a fiskální politiky než větší flexibility.
To ovšem vypovídá málo o výkonu americké ekonomiky v nadcházejícím období. V každém případě se objevují pochybnosti o udržitelnosti amerického růstu. Strukturální rozpočet za rok 2000 byl přebytkový, ovšem nyní se pohybuje ve schodku téměř 5 % HDP, což je 3x víc než v eurozóně. Americký deficit běžného účtu dosahuje 5 % HDP, zatímco eurozóna má drobný přebytek. Americké domácnosti v současnosti spoří méně než 2 % svého disponibilního příjmu, v eurozóně je to uspokojivých 12 %. Celkový dluh domácností v USA je 84 % HDP, oproti 50 % v eurozóně.

Současný americký rapidní růst byl ovšem zčásti tažen hypoteční bublinou. Jak šly dolů úrokové sazby a ceny bytů rostly, lidé si nabírali větší hypotéky a za ty nakupovali nová auta či kuchyně. Ceny domů byly "čilé" rovněž v některých zemích eurozóny, například v Itálii, Francii, Španělsku či Irsku dokonce zaznamenaly dvoucifermý nárůst za poslední rok. Obecně je ale možné říct, že se evropské domácnosti nenechaly tímto nárůstem kapitálu tak úplně zlákat.

Schodek vládního rozpočtu


Zdroj: The Economist

Evropa stárne, bude třeba déle pracovat

Shrneme-li tedy vše, co bylo doposavad napsáno, můžeme říci, že tvrzení o americké ekonomické nadvládě v uplynulé dekádě je hodně přehnané. Produktivita rostla stejně rychle jako v eurozóně, kde HDP na stoupal o něco pomaleji, ale zejména proto, že Evropané dávají přednost volnému času před zvyšováním příjmů. Evropská zaměstnanost v posledních letech rostla dokonce rychleji než v Americe a konečně, USA vytvořily několik vážných nevyrovnaných kroků, které by mohly mít na ekonomiku negativní dopad.
Dá se říci, že americký výkon ekonomiky se od toho evropského moc neliší. Na jedné straně americký hlasitý optimismus a zahrávání ekonomických nesrovnalostí do autu a na straně druhé ustarané výroky evropských politiků na téma strukturální ztuhlosti, rostoucího rozpočtového deficitu a blížícího se problému penzí. To zřejmě vytváří zdání o lepší kondici USA.
To ovšem neznamená, že by se eurozóna měla cítit spokojeně. Nemůže být pochyb o nutnosti provedení strukturálních reforem. Její průměrná míra nezaměstnanosti ve výši 9 % je oproti americkým 5,6 % příliš vysoká. I přes to, že na kontinentální Evropě proběhly v uplynulém desetiletí určité reformy a zaměstnanost se tak rozproudila, zůstává nezaměstnanost vážným problémem a, bohužel, ekonomické reformy ve Francii a Německu se zastavily.

Faktem zůstává horší demografická situace Evropy. S nižší porodností, mírou imigrace a tím způsobeným stárnutím obyvatelstva se podíl produktivní síly bude v Evropě neustále zmenšovat. Proto bude pro Evropu čím dál obtížnější udržet si současný růst HDP na osobu a pro jednotlivé vlády vyplácet penze. Bez rychlejšího růstu si Evropa nebude moci udržet současný blahobyt.
Pokud si budou Evropané chtít udržet stejnou výši HDP na osobu i v budoucnu, budou muset během svého života pracovat déle než je tomu nyní. Alternativně budou moci dávat přednost svému volnému času před hromaděním peněz. Je to jejich volba. Pravdivý obrázek o jejich ekonomice jim pomůže rozhodnout se kvalifikovaně, uzavírá The Economist.

Co si myslíte vy o údajném upřednostňování volného času před vyššími příjmy ze strany Evropanů? Zadělaly si podle vás Spojené státy některými kroky na nepříjemné problémy?

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

-1
Ano
Ne

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

2. 9. 2004 8:17, ZikaM

Mne na tom nepripada nic nesmyslneho, z dalsi vety jasne vyplyva, ze jde o hodinove HDP.

Reagovat

 

+38
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu (Tomas 01. 09. 2004 22:15)

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

6. 9. 2004 9:46, bresta

Dotaz na autora
Je známo kolik z toho růstu HDP v USA tvoří válečný a bezpečnostní průmysl a kolik normální produkce?

Reagovat

 

-29
Líbí
Nelíbí

Další příspěvky v diskuzi (8 komentářů)

6. 9. 2004 | 9:46 | bresta

Dotaz na autora Je známo kolik z toho růstu HDP v USA tvoří válečný a bezpečnostní průmysl a kolik normální produkce? více

4. 9. 2004 | 4:07 | Tomas

To Gergi: To se jenom zda, ze bydleni a zdravotni pece v evrope je levnejsi nez v USA, protoze zbytek ceny za vas plati stat. Takze si napriklad myslite, ze je zdravotni pece zdarma, zatimco ve skutecnosti ve svych danich...více

2. 9. 2004 | 10:54 | Gergi

Jste si tim tak jisty? Ono v USA muze trochu zkreslovat to, ze nutnosti tam jsou drahe a "zbytecnosti" levne. Takze si clovek muze koupit vice (a lepsich) veci, ktere si kupuje rad: elektroniku, auta, pocitace, atd. atd....více

2. 9. 2004 | 8:17 | ZikaM

Mne na tom nepripada nic nesmyslneho, z dalsi vety jasne vyplyva, ze jde o hodinove HDP. více

1. 9. 2004 | 22:15 | Tomas

Muze mi nekdo vysvetlit autorovu vetu: "Ve skutečnosti není evropský HDP na osobu nižší než v Americe, protože evropská ekonomika jako taková je mnohem méně produktivní."?
Nebo to mozna neni autorova veta, ale jenom...
více

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

PX 50, Krytá opční pozice, Úrok, architektura, operátoři, brno, tarify, martin stára, eliška wagnerová, icahn capital, pravidelná platba, nebankovní poskytovatelé, ZP, zóna pohodlí, KB - Dětské konto, inominátní smlouva, United Airlines, uživatelské prostředí

3AC0926, 3AC0926, 3AD4238, 8B49809, 7C02051

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK