Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Podniky v EU: štědré strukturální fondy

| 7. 4. 2004 | 1 komentář
Podniky v EU: štědré strukturální fondy
Česká republika získala od roku 1990 do května 2003 v rámci předvstupních fondů přibližně 1,39 miliard euro. Po vstupu na nás ale čeká až 2,6 miliard euro, které je nutné vyčerpat do konce roku 2006. Jak se k těmto penězům dostat? Na základě jakých kritérií jsou rozdělovány? Povede se nám to?

Strukturální fondy EU nelze považovat za přímou podporu podnikání tak jako například Víceletý program na podporu podnikání, obzvláště pak malých a středních podniků 2001 – 2005 (čtěte Podniky v EU: odkud tečou peníze). Slouží primárně ke snížení hospodářských rozdílů mezi jednotlivými regiony EU. Jsou tedy nástrojem regionální politiky EU, nikoli politiky na podporu podnikání.

Co do významu však hrají strukturální fondy prim. Na výdajích rozpočtu EU se podílejí přibližně 35 %, v absolutních číslech jde o 34 miliard euro v letošním roce. Po zemědělství jde o druhou nejvyšší částku. Podnikatelům a firmám plyne sice pouze část peněz, nicméně i tak mnohonásobně vyšší než v rámci podpory podnikání a hlavně v podobě nenávratné přímé pomoci (dotací a grantů).

Na nejvyšší úrovni

Mechanismus distribuce peněz je možné rozložit do tří základních stádií. Celý proces začíná na úrovni EU (tedy jejích institucí, zejména Evropské komise), pokračuje na národní úrovni a končí u jednotlivých příjemců podpory, tedy také podnikatelů a firem.

Z rozpočtu EU putují finanční prostředky do jednotlivých států (jde tedy o přerozdělení od bohatších zemí k chudším) na víceleté plány rozvoje, které státy nebo dílčí regiony vyjednají s Evropskou komisí. Pokud mluvíme o regionech, jedná se o tzv. regiony soudržnosti (NUTS II) – tj. uměle vytvořené statistické jednotky sestavené podle počtu obyvatel, v případě České republiky ve většině případů kopírují krajské samosprávy.

Na financování strukturálních operací má EU k dispozici následující nástroje:

Cíle strukturální politiky EU

Vyjadřují oblasti, kam EU bude prioritně zaměřovat svoji pomoc, tedy regiony nebo specifické oblasti, které budou financovány.
Cíl 1 – zaměřuje se na srovnání hospodářských rozdílů mezi regiony. Pomáhá regionům, jejichž HDP nepřesahuje 75 % průměrného HDP v EU. Tento cíl pokrývá většinu Španělska, Portugalska, Řecka, bývalé zámořské kolonie evropských států a málo osídlené oblasti Švédska a Finska. Cíl 1 spotřebovává přibližně tři čtvrtiny objemu peněz na strukturální operace. V rámci ČR jsou to zatím všechny regiony s výjimkou Prahy (průměr unijního HDP s rozšířením o 10 "chudších" států klesne).
Cíl 2 – přispívá regionům postižených strukturálními změnami v ekonomice (například restrukturalizace těžkého uhelného průmyslu nebo přechod zemědělsky orientovaných oblastí na moderní průmyslovou výrobu). Zaměřuje se na ty postižené oblasti, které nespadají pod Cíl 1. Z celkových výdajů strukturálních fondů čerpá přibližně 12 % prostředků. V ČR spadá pod Cíl 2 pouze region Praha.
Cíl 3 – shrnuje veškerou podporu na rozvoj lidských zdrojů a zvýšení zaměstnanosti v regionech, které nespadají pod Cíl 1. Víceméně jde o všechny zbývající územní celky NUTS II v EU. Na Cíl 3 je v rámci strukturálních fondů vyčleněno přibližně 13 % objemu peněz. V ČR se týká opět pouze území Prahy.

Evropský fond regionálního rozvoje (ERDF) se v obecné rovině zaměřuje na pomoc hospodářsky slabším regionům. Jeho příspěvky financují především výstavbu a rozvoj infrastruktury, nové investice do produktivního sektoru, podporu rozvoje podnikání (ať již přímou prostřednictvím dotací, tak nepřímou vytvářením příznivého podnikatelského klimatu) nebo rozličné regionální rozvojové projekty typu cestovní ruch nebo lokální vybavenost daného území. Spojen je s Cílem 1 a Cílem 2 (viz sloupek).

Evropský sociální fond (ESF) má napomáhat při tzv. aktivní politice zaměstnanosti (tj. snižování nezaměstnanosti) a rozvoji pracovních sil. Významný je také boj proti všem formám diskriminace na trhu práce nebo pomoc při hledání pracovních příležitostí znevýhodněným skupinám obyvatelstva (zdravotně postižení, absolventi škol, lidé v předdůchodovém věku apod.). Fond přispívá všem cílům strukturální politiky.

Evropský zemědělský řídící a garanční fond (EAGGF) směřuje své zdroje do dvou oblastí. První z nich je společná zemědělská politika EU (garanční sekce), druhou pak podpora projektů na rozvoj zemědělských podniků a na rozvoj venkovských oblastí (orientační sekce).

Finanční nástroj na podporu rybářství (FIFG) je v podstatě obdobou EAGGF pro oblast chovu a lovu ryb. V malé míře se dotkne také ČR, i když není přímořským státem a rybářství zde není tradičním odvětvím.

Kohezní fond (fond soudržnosti) nepatří v pravém smyslu slova do strukturálních fondů, ale z hlediska konečného efektu se jim velmi podobá. Financuje projekty většího rozsahu v oblastech dopravy a ochrany životního prostředí. Prostředky z něho nejsou přidělovány regionům soudržnosti, ale státům. Na peníze z Kohezního fondu mají nárok pouze státy, jejichž HDP je nižší než 90 % průměru EU. O vhodnosti tohoto kritéria se v současné době vedou vážné diskuze, nicméně zůstává platné minimálně do konce roku 2006.

Kandidátské země a strukturální fondy?

Dnem vstupu se otevře možnost v plné míře čerpat prostředky ze strukturálních fondů EU také deseti státům, které stojí za branami unie. Evropská patnáctka již kandidátským zemím poskytla finanční podporu ve formě tzv. předvstupních nástrojů. Nejprve byl založen fond Phare s cílem podpořit transformaci struktur státní správy na podmínky EU. Působnost Phare se rozšiřovala až do podoby jakéhosi cvičení na přípravu projektů podporovaných strukturálními fondy.

Zbývající dva programy byly od samého počátku pomyslnými příbuznými strukturálních fondů. Konstrukce programu SAPARD do značné míry odpovídala programům financovaných z EAGGF, předvstupní fond ISPA pak kopíroval Kohezní fond. Co do objemu financí však předvstupní nástroje svým strukturálním kolegům konkurovat nemohly. Česká republika získala od roku 1990 do května loňského roku v rámci těchto fondů přibližně 1,39 miliard euro. Ze strukturálních operací bude možné čerpat podstatně více. Jen pro porovnání, v letech 2004 – 2006 to může činit až 2,6 miliard euro.

O rozdělení zdrojů ze strukturálních fondů na úrovni ČR si přečtete příští týden.

Víte jakými mechanismy financuje EU svou regionální politiku? Myslíte, že strukturální fondy pomohou snížit rozdíly mezi jednotlivými regiony?

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

-179
Ano
Ne

Diskuze

5. 5. 2004 | 8:48 | Mirek

wau tak to jsem opravdu nečekal více

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

Auditing, Výsledovka, Nulové navýšení, spotřebitel, daňové úniky, brno, fayn, operátoři, výhradní pojišťovací agent, podnikatelský úvěr, Aura, Protistrana, počítač, pojištění spoluúčasti, časově rozlišená provize, spojení exekučních řízení, Next Finance, provázanost

2SL1034, DS111111, R3500000, 3H07241, 3H88601

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK