Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Budeme v roce 2050 bohatí?

Budeme v roce 2050 bohatí?
Jak by na tom v důsledku demografického vývoje byla Česká republika za 50 let, kdyby zůstaly parametry hospodářské politiky nezměněné? Ukazuje se, že její veřejné finance by byly neudržitelné.

O stárnutí obyvatelstva, rostoucím podílu obyvatel v důchodovém věku a nutných penzijních reformách již bylo napsáno poměrně hodně i na serveru Peníze.cz. Jak se ale také může projevit nepříznivý demografický trend v českém státním prasátku? Bude mít plné bříško nebo bude hladovět, zůstanou-li parametry českých veřejných financí nastaveny v dnešní podobě i pro léta příští?
V praxi se fiskální udržitelnost zjišťuje projekcemi těch oblastí, které ovlivňují budoucí vývoj veřejných financí. Projekce jsou standardně zpracovávány mezinárodními organizacemi (Evropská komise, OECD). V tuzemsku jsou v péči ministerstva financí, kde byla taková projekce poprvé vypracována v rámci projektu OECD v roce 2001, a ministerstva práce a sociálních věcí, které se zabývá pouze zmíněnou důchodovou problematikou. Podstatné je, že projekce nepředstavují prognózu, ale pouze ukazují rozsah budoucích nerovnováh, čímž významně a včas napomáhají hospodářské politice korigovat nedostatky a vyhnout se hrozícím problémům.

Projekce se skládá ze tří vzájemně propojených modulů:
   • Demografické projekce
   • Projekce trhu práce a makroekonomické projekce
   • Fiskální projekce

Demografická projekce

Východiskem projekce byla střední varianta demografické projekce Českého statistického úřadu (ČSÚ) z roku 2000, která v době zpracování tohoto úkolu existovala pouze do roku 2030. Vývoj do roku 2050 byl extrapolován. Tato projekce ukazuje, že struktura populace se bude výrazně měnit a bude vytvářet problémy z hlediska budoucí fiskální rovnováhy a vývoje na trhu práce. Podíl starších obyvatel (nad 60 let) se více než zdvojnásobí. Naopak podíl obyvatel v produktivním věku (20-59) klesne o téměř 15 % (z 59 % na 45 %) a pokles zaznamená i podíl mladých lidí (z 23 % na 17%). V důsledku prodlužující se střední délky života se enormně zvýší demografická míra závislosti* (31,4 na 83,0 %.) a průměrné stáří populace se prodlouží o téměř 10 let.

* poměr počtu lidí v důchodovém věku (zde 60+) na počtu lidí ve věku ekonomické aktivity (zde 20-59).

Poznámka: tato projekce je v této chvíli neaktuální, protože ČSÚ a PF UK publikovaly novou, která bere v úvahu výsledky sčítání lidu a obě jsou k dispozici do roku 2070 (resp. 2065). Nové demografické projekce, které byly zveřejněny na přelomu loňského a letošního roku, přinášejí ještě pesimističtější obrázek o stárnutí populace. V budoucnu se tak dočkáme korigované fiskální projekce s pesimističtejšími výsledky.

Projekce trhu práce a makroekonomická projekce

Dopady stárnutí populace na trh práce a ekonomický růst udává následující tabulka.

Dopady stárnutí populace na trh práce a ekonomický růst

rok

2000

2010

2020

2030

2040

2050

Předpoklady

 

 

 

 

 

 

    Míra participace (20-64 letých)

77,3

77,5

79,3

78,7

78,7

80,3

    Míra nezaměstnanosti

8,8

7,0

6,5

6,5

6,5

6,5

    Produktivita práce (míra růstu v %)

2,2

3,4

3,4

1,9

1,8

1,8

Výsledky

 

 

 

 

 

 

    Zaměstnanost (míra růstu v %)

-0,9

0,3

-0,5

-0,7

-1,0

-1,2

    Mzdy (míra růstu v %)

1,6

3,3

3,4

1,9

1,8

1,8

    HDP (míra růstu v %)

1,2

3,7

2,8

1,2

0,7

0,5

    HDP na hlavu (míra růstu v %)

1,3

3,7

3,0

1,6

1,4

1,3

Zdroj dat: MF ČR


Fiskální projekce

Z pohledu stárnutí populace lze vymezit dvě kategorie vládních výdajů: Výdaje závisející na věkové struktuře obyvatelstva (důchody, výdaje na zdravotní péči, výdaje na vzdělání, dávky sociální podpory určené rodinám s dětmi) a ostatní výdaje nesouvisející s vývojem počtu a věkové struktury obyvatelstva (např. vládní investice), Zatímco projekce demograficky citlivých vládních výdajů vychází z demografické projekce, ostatní výdaje jsou .projektovány za předpokladu konstantního podílu na HDP na úrovni roku 2003. Tento předpoklad vede k tomu, že výdaje závisející na demografickém vývoji plně ovlivňují primární bilanci a veřejný dluh.

Výsledky fiskální projekce
(průměrné výdaje na obyvatele jako procetní podíl na HDP na hlavu)

 

2000

2005

2010

2020

2030

2040

2050

Výdaje na důchody

 

 

 

 

 

 

 

    Starobní důchody

6,6

6,9

6,9

7,6

8,7

10,6

12,0

    Ostatní důchody

2,7

2,6

2,5

2,5

2,7

3,0

3,3

Celkem

9,3

9,5

9,4

10,1

11,4

13,7

15,2

Další výdaje závislé na věku

 

 

 

 

 

 

 

    Zdravotní péče

6,6

6,8

7,0

7,6

8,0

8,4

8,5

    Vzdělání

4,1

4,1

3,9

3,6

3,6

3,5

3,5

    Zvýhodnění rodin s dětmi

1,6

1,4

1,3

1,3

1,2

1,3

1,3

Celkem

12,3

12,3

12,3

12,5

12,9

13,2

13,4

Výdaje závislé na věku celkem

21,5

21,8

21,6

22,6

24,3

26,8

28,6

Další vládní výdaje

20,1

22,6

22,6

22,5

22,5

22,5

22,5

Celkové výdaje

41,6

44,4

44,2

45,1

46,9

49,4

51,2

Příjmy

 

 

 

 

 

 

 

    Příspěvky na soc. zabezpečení

14,5

14,9

14,9

14,9

14,9

14,9

14,9

    Další vládní příjmy

24,9

24,9

24,9

24,9

24,9

24,9

24,9

Celkové příjmy

39,3

39,8

39,8

39,8

39,8

39,8

39,8

Primární bilance

-2,3

-4,6

-4,3

-5,3

-7,1

-9,6

-11,3

    Splátky úroků z dluhu

1,1

1,1

1,9

4,1

8,1

14,9

25,7

Dluh

16,7

33,5

55,0

112,5

217,8

397,3

680,6

Zdroj dat: MF ČR


Fiskální udržitelnost – projekce dluhu

Z uvedené tabulky a grafu je zřejmé, že Česká republika bude citelně zasažena stárnutím populace.

V mezinárodním srovnání se Česká republika řadí mezi jednu z nejrychleji stárnoucích zemí. Kumulativní dopad procesu stárnutí populace na trh práce a veřejné finance bude v příštích letech značný. Lze očekávat zpočátku jen mírný a později dokonce negativní růst zaměstnanosti, což se projeví velmi skromným tempem růstu HDP. Veřejné finance v ČR jsou za daného demografického vývoje a při současném nastavení parametrů fiskální politiky neudržitelné. Růst demograficky citlivých výdajů (zejména důchody a zdravotní péče) vede k růstu primárního deficitu a rychlé akumulaci dluhu. Růst veřejného dluhu je ještě zesilován nevýhodnou startovací pozicí projekce, neboť Česká republika čelila deficitním veřejným financím již v počátku projekce, v roce 2000. I kdyby byly současné veřejné finance zdravé (primární saldo vyrovnané a celkové finance dokonce přebytkové) dosáhl by vládní dluh v roce 2050 z titulu stárnutí populace 280 % HDP.
Růst výdajů, deficitu a dluhu bude rozložen v čase a bude se tak projevovat jen postupně. To může být ale nebezpečné, protože politici mohou problém bagatelizovat a odkládat jeho řešení. Pro obnovení fiskální udržitelnosti bude nutné odstranit primární deficit veřejných rozpočtů, přistoupit k parametrickým změnám důchodového systému a následně implementovat systémové reformy důchodového systému a systému zdravotní péče.

Na přípravě článku spolupracoval Ing. Aleš Krejdl, Ph.D., Ministerstvo financí ČR

Co si myslíte vy o veřejných financích České republiky?

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

+3
Ano
Ne

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

8. 3. 2004 11:43, Jarmila

To má něco do sebe. Člověk za socíku spúořil na penzi do státní pokladny. Ta ale byla při tzv. kupónové privatizaci, lépe řečeno obrovské rozkrádačce, rozkradená do morku kostí. Někdo holt má teď vilu na Bahamách, jiný šanci na to, že bude třít v důchodu bídu s nouzí. Kdo za to může? No jednoznačně komunisti. Nedokázali vytvořit takové zdroje, že by nám vydržely rozkrádání a privatizaci, delší než 10 let. Může za to vláda ODS, pro kterou nebylo nic svaté. Řešení je: současní důchodci beze změny. Ti, co půjdou do důchodu za 10 let: povinně spořit, ale s ohledem na plat (mohou být nezaměstnaní, bez práce...). Okamžitě zavést státní fiktivní účty, kde bude jasně uvedeno, že k dnešnímu datu mám nárok na tolik a tolik. A mladší ročníky, co jim je 30 a méně si mohou vybrat, zda do vlastního podniku a vlastního majetku (pokud si vybuduje vlastní podnik a celá jeho rodina bude žít z výnosů firmy a z kapitálu, je to jeho rozhodnutí. Kdyby ale zkrachoval, nedostane od státu ani korunu a může jít žebrat na charitu. Protože on se rozhodnul naprosto svobodně a dobrovolně) nebo do státního nebo kombinaci obou. A roli státu postupně omezovat. Ono by to mělo dopady i jinam: děti by byly rodiči tlačeny do vzdělání, firma by vychovávala dědice (to bez dětí nejde)... A kdo krade, tomu ty pazoury nemilosrdně urazit!! (ne zavřít do fešáckého kriminálu, třikrát denně ho krmit, topit mu a umožnit hrát tenis, ale zavřít ho do káznice s pracovní povinností).

Reagovat

 

+24
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu (TGP 05. 03. 2004 11:38)

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

5. 3. 2004 13:53, SedivyJ

ted uz to jen politicky prosadit.

Reagovat

 

-1
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu (Fredy 05. 03. 2004 12:22)

Další příspěvky v diskuzi (38 komentářů)

11. 9. 2007 | 9:14 | Vinca

Ja nevim, moc tem to tabulkam neverim. Pokud je nekdo chytry, tak tomu rozumi, ale ja ne, mam inteligenci jen na 114:( http://cz.iq-test.eu/ ?d=325 více

11. 9. 2007 | 9:14 | Vinca

Ja nevim, moc tem to tabulkam neverim. Pokud je nekdo chytry, tak tomu rozumi, ale ja ne, mam inteligenci jen na 114:( http://cz.iq-test.eu/ ?d=325 více

8. 3. 2005 | 10:05 | klient

Souhlas více

8. 3. 2004 | 11:43 | Jarmila

To má něco do sebe. Člověk za socíku spúořil na penzi do státní pokladny. Ta ale byla při tzv. kupónové privatizaci, lépe řečeno obrovské rozkrádačce, rozkradená do morku kostí. Někdo holt má teď vilu na Bahamách, jiný šanci...více

7. 3. 2004 | 10:36 | SedivyJ

To vsechno jo, ale nekdo uvadel, ze by to nekteri prozrali a co pak s tema? Nejjednodussi by bylo nedat jim nic navic, ale to by bud chcipla cast naroda hlady a navic by to myslim nikdy narod ve volbach neposvetil. Nemakacenku...více

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

Pasivum, Deetatizace, Depozitář fondu, doplňkové penzijní spoření, státní podpora, třetí pilíř, penzijní fondy, penzijní připojištění, Diskontování, Blanka, systém pro výplatu dávek, odpisová sazba, Vladimíra Dvořáková, penzička, český stát, Henry Ford, akciové společnosti, veřejné umístění akcií

3P64946, 3AI3206, 4AN8298, 4AN8288, 6T77957

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK