Dluhopisy v posledních letech připisovaly poměrně výrazné zisky, jednoznačně to dokládá i výkonnost dluhopisových fondů za uplynulé několikaleté období. Ta často dosahovala velice zajímavých hodnot, a investoři proto dluhopisové fondy preferovali před fondy peněžního trhu i fondy akciovými.
V první polovině tohoto roku jsme oproti tomu byli opakovaně svědky prolamování nových historických minim. Americkou centrální bankou určovaná sazba se dostala na 1 % a výnos desetiletého státního dluhopisu poklesl pod 3,4 %. Zároveň s těmito poklesy se začalo hovořit o blížícím se oživení trhu ve Spojených státech (což by dluhopisům neprospělo). Tytéž hlasy označují hodnoty dluhopisů jako nafouknutou bublinu. V současnosti se už téměř všichni představitelé americké centrální banky (FED) předhánějí v pozitivním hodnocení americké ekonomiky. Pod tíhou dat a událostí naznačujících úspěch snah o ozdravení americké ekonomiky zisky dluhopisů tají jako jarní sníh.
Clinton, Bush a inflace
| Kde hledat kořeny náhlé změny? |
|
Ekonomický boom za období Clintonovy prezidentské éry byl postaven na třech různých dlouhodobě neudržitelných bublinách. |
Je ale opravdu jisté, že k oživení ekonomiky a následnému pádu cen dluhopisů skutečně dojde? Pro odpověď se musíme vrátit o pár let zpět, do éry ekonomického rozmachu a utěšeně kynoucích obchodních přebytků na účtu Spojených států. Za vlády prezidenta Clintona došlo k nebývalému rozmachu americké ekonomiky. Nezaměstnanost byla minimální, mzdy rostly a taktéž akciové indexy. Zdálo se, že ty již jiný směr neznají.
Po nástupu současného prezidenta USA do úřadu náhle začala ekonomika ztrácet pracovní místa. Nárůst mezd se zastavil, přebytky navíc současná politická garnitura doslova rozprášila.
Budování nových kapacit přineslo mimo jiné další, dnes hojně zmiňovaný problém (více viz box vpravo), a tím je velmi nízká inflace. Množí se i obavy z jejího dalšího možného poklesu, např. podle Alana Greenspana, šéfa FEDu, se inflační vývoj v USA považuje za jeden z neuralgických bodů americké ekonomiky, zejména existuje-li neblahá zkušenost z japonského trvalého souboje s deflací. Takzvaná jádrová inflace dosáhla v měsíci září hodnoty 1,3 % v meziročním srovnání, což je hodnota před několika málo lety téměř nepředstavitelná. Navíc ani poměrně výrazný nárůst HDP nemusí přinést do americké ekonomiky tlaky na růst inflace.
Nejsou pracovní místa
Dalším faktorem, na který investoři reagují velice citlivě, je situace na americkém trhu práce. Zastavme se kupříkladu u posledního údaje popisujícího vývoj zaměstnanosti. Přijat byl jednoznačně jako doklad o tom, že na trhu práce dochází k dlouho očekávanému obratu. Nově obsazeno bylo 125 000 pracovních míst a míra nezaměstnanosti poklesla na 6 %.
Ponechme stranou, že by ekonomika potřebovala v na cestě za rovnováhou tvořit až 170 000 nových míst. Poněkud se však pozapomnělo na další data zveřejněná téhož dne. Pracovní týden zůstal stejně dlouhý a průměrný týdenní příjem dokonce poklesl! Je s podivem, že nedošlo k růstu příjmů v jednom z nejsilnějších čtvrtletí, měřeno nárůstem HDP, za několik posledních let.
Není důvod opouštět dluhopisy
Tato data svědčí, spíše než o lepšící se situaci, o stabilizaci na trhu práce. V této situaci je třeba zdůraznit, že přes poměrně rozsáhlé stimuly americké ekonomiky, ať už fiskální či monetární, nedošlo doposud k výrazné tvorbě nových pracovních míst. Vzhledem k velké závislosti americké ekonomiky na spotřebě obyvatelstva se zdá být právě tato oblast Achilovou patou oživení největší světové ekonomiky.
V situaci, kdy se nejeví oživování ekonomiky jako dlouhodobě udržitelné, je nepravděpodobné, že by FED v příštím roce přikročil ke zvyšování svých klíčových sazeb (zvláště v roce prezidentských voleb). V současné době trh očekává nejvýraznější zvýšení sazeb přibližně měsíc před prezidentskými volbami, což se jeví jako málo pravděpodobné. Naopak, dojde-li k vyčerpání růstového momentu během prvních měsíců příštího roku, lze se domnívat, že případné zvýšení sazeb se bude dále odsouvat. Z tohoto odkladu případného "utahování" měnových podmínek mohou samozřejmě těžit investice do fixně úročených aktiv. Další vývoj by proto pro dluhopisové investory neměl být tak bolestný, jako vývoj za poslední tři měsíce. Není tedy důvod k unáhlenému přesunu peněz do jiných typů fondů.
Autor je fondmanažerem Investiční společnosti ČS.
Co si o amerických dluhopisech myslíte vy? Je, či není důvod k unáhlenému přesunu peněz do jiných typů fondů? Jaký vývoj americké ekonomiky očekáváte?
Srovnávat se vyplatí
Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění a financí. My počítáme, vy šetříte.
Sdílejte článek, než ho smažem
