Válka v Perském zálivu - důsledky pro ekonomiku

Veškeré prognózy dalšího možného vývoje tak musíme rozdělit na dva základní scénáře. První z nich bude založen na tom, že válka bude krátká a bude trvat nejdéle několik týdnů. Druhý z nich bude založen na předpokladu, že válka bude vleklá s nejasným výsledkem.

Hrubý domácí produkt

Scénář 1 - krátká válka: Pokud bude válka trvat jen pár dní, nebude mít na ekonomiku zásadní vliv. V delším horizontu však přinese rychlejší oživení. Krátká válka by totiž mohla přinést zlepšení spotřebitelské nálady i levnější ropu a celá světová ekonomika by díky tomu dostala nový stimul k růstu. Českým podnikům by se kromě toho mohly teoreticky otevřít nové příležitosti na Blízkém východě. Otázkou ale je, zda budou mít stejné příležitosti jako podniky z mocnějších států.

Scénář 2 - vleklá válka: Pokud bude válka trvat řadu měsíců, dojde k nárůstu cen ropy, což prodraží dopravu i výrobu. V tu samou chvíli dojde i k poklesu spotřebitelské poptávky s tím, jak spotřebitelé budou odkládat spotřebu na lepší období. Růst ekonomik by zpomalil. S klesající poptávkou by pak klesala i výroba. Nejprve by se vyrábělo na sklad, ale později by se musela výroba omezit a v nejhorším případě i přerušit. Pokles celosvětové ekonomiky by se odrazil také do snížení vývozů. Rostoucí nezaměstnanost spolu s klesajícím spotřebitelským sentimentem by tlačily domácí poptávku ještě níže. Lidé by nakupovali stále méně, což by se odráželo v tržbách prodejců. Tempo růstu české ekonomiky by díky tomu zpomalilo o několik desetin procenta až jeden procentní bod podle toho, kolik měsíců by válka trvala. Světová ekonomika by přitom mohla zpomalit až o 2 procentní body.

Inflace

Scénář 1 - krátká válka: Krátká válka by vedla k poklesu cen ropy, což by se po jisté době odrazilo i do cen u našich čerpacích stanic. V ekonomice by se díky tomu prohloubily deflační tlaky. I tak by ale v druhé polovině roku došlo k mírnému růstu cen a současná deflace by se přeměnila na velmi mírnou inflaci. Inflační cíl centrální banky by tak byl splněn až v průběhu roku 2004.

Scénář 2 - vleklá válka: Vleklá válka by mohla vystřelit ceny ropy na historicky nejvyšší úroveň kolem 60 dolarů za barel. To by se samozřejmě projevilo i v cenách pohonných hmot u čerpacích stanic. Cena litru naturalu by se tak v tom nejhorším případě mohla dostat i velmi výrazně nad 30 korun. Zdražení pohonných hmot by vyústilo v rychlý růst inflace. Centrální banka by tak díky vnějším faktorům mohla splnit svůj inflační cíl ještě letos.

Nezaměstnanost

Scénář 1 - krátká válka: Krátká válka by se v nezaměstnanosti výrazně neprojevila. S příchodem jara by se objevily první sezónní práce a míra nezaměstnanosti by postupně směřovala k 9,6%.

Scénář 2 - vleklá válka: Dlouhá válka by se negativně projevila ve celosvětové i domácí poptávce. S klesající poptávkou by začal klesat i odbyt podniků. Podniky by nejprve vyráběly na sklad. Po určité době by ale mohly být donuceny omezovat svou výrobu a v některých případech ji i zcela zastavit. To by vyvolalo vlnu propouštění. Míra nezaměstnanosti by tak v tom nejhorším případě mohla vzrůst až k 11%.

Zahraniční obchod

Scénář 1 - krátká válka: Pokud bude válka krátká, nebude export nikterak vážně zasažen. V delším období by naopak mohla exportu pomoci s tím, jak by se otevřely s obnovou Iráku nové trhy. Import by reagoval rovněž příznivě, protože by postupně začaly klesat ceny ropy, což by tlačilo na snižování deficitu zahraničního obchodu.

Scénář 2 - vleklá válka: Pokud bude válka trvat řadu měsíců, dojde k poklesu zahraniční poptávky po dováženém zboží. Čeští exportéři by tak čelili ještě větším problémům, než v minulosti se silnou korunou. Válka by se odrazila i v přístupu českých podniků na trhy celého Blízkého východu. Naštěstí obchod s arabskými zeměmi představuje jen malý zlomek celkového zahraničního obchodu. Drahá ropa a plyn by navíc prodražovaly dovozy. Dovoz nerostných paliv se přitom na celkovém dovozu podílí přibližně osmi procenty. Schodek zahraničního obchodu by se prohluboval a za celý rok by výrazně překročil 100 miliard korun.

Státní rozpočet

Scénář 1 - krátká válka: Krátká válka by se veřejných financích neprojevila.

Scénář 2 - vleklá válka: Naopak dlouhá válka by vedla k výrazně pomalejšímu růstu ekonomiky, než se předpokládalo při sestavování státního rozpočtu. Státní rozpočet by byl negativně ovlivněn i rostoucím počtem nezaměstnaných, kterým by stát musel neočekávaně vyplácet podporu v nezaměstnanosti. Již sám o sobě rekordně vysoký deficit státního rozpočtu by se tak prohloubil o několik dalších miliard.

Cena pohonných hmot u čerpacích stanic

Scénář 1 - krátká válka: Cena benzínu u čerpacích stanic by začala pomalu klesat. S rýsujícím se koncem války začne klesat cena ropy na světových trzích. Tou samou dobou však zavládne euforie i na euro-dolarovém trhu. Dolar začne díky tomu na světových trzích sílit. Koruna proto vůči dolaru oslabí. Cena ropy v korunách se díky tomu příliš nezmění. Nesmíme také zapomínat na to, že mezi poklesem ceny ropy na světových trzích a poklesem cen pohonných hmot u nás je jisté časové zpoždění. Dlouhodobě se přitom potvrzuje, že při poklesu cen je toto časové zpoždění delší, než v případě růstu cen. Ceny pohonných hmot u nás tak začnou klesat až po několika dnech. Po skončení války by se měly ceny pohonných hmot postupně snižovat a směřovat ke 23 korunám za litr naturalu. K většímu poklesu podle nás nedojde díky nízkým zásobám ropy ve vyspělých zemích.

Scénář 2 - vleklá válka: V případě války by svět každý den přišel o 1,7 milionů barelů ropy, kterou v současnosti Irák dodává na světové trhy. Kromě toho je i Kuvajt připraven z bezpečnostních důvodů uzavřít některá svá ropná pole. To by denně znamenalo další ztrátu 700 tisíc barelů ropy. Vleklá válka by tak mohla i přes všechna ujištění organizace OPEC, že výpadek nahradí zvýšením těžby v jiných zemích, vyústit ve výpadek dodávek ropy. Cena ropy by díky tomu rychle rostla a mohla by se v nejhorším případě přiblížit až k 60 dolarům. To by se projevilo v růstu cen pohonných hmot u čerpacích stanic. Díky slábnoucímu dolaru by však ceny neměly překonat 33 korun za litr naturalu. Ve chvíli, kdyby se zdálo, že se válka již blíží ke svému konci, začala by cena ropy opět klesat. Byl by to však pokles jen pozvolný. To by se s určitým časovým zpožděním projevilo i u nás.

Cena zlata

Scénář 1 - krátká válka: Cena ztala v posledních měsících dosáhla svá dlouhodobá maxima s tím, jak ho kupovali ustrašení investoři, kteří se před válkou báli nakupovat rozkolísané akcie a dluhopisy. Pokud by investoři viděli, že se válka blíží ke svému konci, začali by zlato prodávat a nakupovali by raději likvidnější dluhopisy. Cena zlata by tak výrazně poklesla.

Scénář 2 - vleklá válka: Vleklá válka by na trzích vyvolávala nejistotu, kterou finanční trhy nenávidí ze všeho nejvíc. Strach a nejistota by tlačily investory k opouštění vrtkavých finančních instrumentů a nákupu jistějšího zlata. Cena zlata by tak dále rostla.

Turistický ruch

Scénář 1 - krátká válka: Krátká válka by turistický ruch měla ovlivnit jen dočasně a jednalo by se především o pokles cest našich občanů do oblasti Blízkého a Středního východu. Tento výpadek by se neměl výrazněji odrazit v platební bilanci.

Scénář 2 - vleklá válka: Vleklá válka by znamenala strach mnoha lidí cestovat nejen na Blízký východ, ale i kamkoli jinam. Počet turistů by tak poklesl stejně jako po zářijových událostech roku 2001. Tento pokles by se již mohl výrazněji projevit i v platební bilanci.

Kurz dolaru k euru

Scénář 1 - krátká válka: Kurz dolaru k euru nyní odráží očekávání obchodníků, že válka bude mít krátký průběh. Pokud se toto očekávání vyplní, dolar k euru ještě mírně zpevní. Skutečně prudkého zpevnění pod paritu s eurem se ale nedočkáme.

Scénář 2 - vleklá válka: Pokud by došlo k vleklé válce, znamenalo by to pro obchodníky na devizovém trhu obrovské zklamání. S postupným protahováním konfliktu by dolar oslaboval nejen k euru, ale i k dalším světovým měnám. Naproti tomu by posilovaly měny, které jsou obvykle chápány jako alternativní či bezpečné investice.

Kurz koruny k dolaru

Scénář 1 - krátká válka: V případě, že válka bude mít rychlý spád, dolar mírně posílí k hlavním světovým měnám, českou korunu nevyjímaje. To pro nás bude nepříjemné zejména kvůli cenám benzínu, pro které slabší koruna k dolaru znamená postupné zdražování. Stejně tak by situace byla nepříznivá pro vývozce do dolarových oblastí.

Scénář 2 - vleklá válka: V případě dlouhodobého konfliktu by koruna k dolaru postupně posilovala. Toto posilování by částečně pomohlo kompenzovat nepříznivý vývoj cen ropy a benzín by proto nemusel zdražit tak výrazně.

Kurz koruny k euru

Scénář 1 - krátká válka: V případě krátké války by se neměl kurz koruny k euru výrazněji změnit. Je sice možné očekávat prudké výkyvy kurzu na obě strany s tím, jak bude celosvětový devizový trh značně nervózní, situace se však brzy uklidní a po několika dnech se kurz ustálí blízko dnešních hodnot.

Scénář 2 - vleklá válka: Ani v případě vleklé války by se kurz koruny k euru neměl výrazněji změnit. Na obě ekonomiky, na českou i na Eurozónu, by sice měla zdlouhavá válka neblahé důsledky, ale právě proto, že postiženy by byly obě ekonomiky, kurz by stále zůstával relativně blízko současných úrovní. To znamená, že v nejbližších týdnech by kolísal od 31,30 CZK / EUR do 31,80 CZK / EUR, ve druhé polovině roku by pak koruna měla k euru velmi mírně posilovat.

Úrokové sazby

Scénář 1 - krátká válka: Krátká válka by neměla ani na domácí, ani na zahraniční úrokové sazby větší dopad.

Scénář 2 - vleklá válka: Pokud by se válečný konflikt protahoval, česká, evropská i americká ekonomika by tím byla negativně postižena. Zejména Evropská centrální banka by mohla přistoupit k výraznějšímu snižování úrokových sazeb, na což by podobně odpověděla i Česká národní banka. Trend zlevňování úvěrů by tedy pokračoval.

Akcie

Scénář 1 - krátká válka: V posledních dnech zavládl na akciových trzích obrovský optimismus, který má kořeny ve víře v rychlé ukončení války. Pokud by se tato očekávání potvrdila, potom by akcie mohly ještě po nějakou dobu mírně růst. Rozhodně však nelze na akciových burzách očekávat zásadní obrat k lepšímu. Růst akcií by zřejmě vydržel jen krátce. K dlouhodobějšímu růstu akcií je totiž nezbytný i dobrý stav ekonomiky, a o tom zatím nelze mluvit.

Scénář 2 - vleklá válka: Pokud se současná domněnka investorů ohledně brzkého ukončení války nepotvrdí, nastane na akciovém trhu velké zklamání. Akcie se propadnou stejně rychle, jako v posledních dnech rostly. Rozšířené tvrzení, že akciové trhy již dosáhly svého dna a nemají kam klesat, je podle našeho názoru přehnaným optimismem.

Dluhopisy

Scénář 1 - krátká válka: V případě rychlého ukončení války by došlo k alespoň krátkodobému oživení na akciovém trhu. Řada investorů by proto chtěla tohoto trendu využít a prodávala by dluhopisy, aby mohla získané prostředky investovat do akcií. To by vedlo k mírnému propadu cen zahraničních dluhopisů. V České republice je poněkud odlišná situace. Domácí dluhopisový trh by zřejmě na konflikt reagoval jen minimálně a ceny dluhopisů by stále zůstaly velmi vysoké.

Scénář 2 - vleklá válka: Jestliže při rychlé válce by zahraniční dluhopisy ztratily, v případě dlouhodobého konfliktu by zřejmě také mnoho nezískaly. Již nyní většina těch investorů, která chtěla do dluhopisů investovat, tak učinila. Proto se domníváme, že o mnoho více již ceny cizích dluhopisů růst nemohou. V České republice by opět byla poněkud odlišná situace. Domácí dluhopisový trh by zřejmě i na dlouhodobý konflikt reagoval jen minimálně.

Shrnutí: Krátká válka by měla přinést úlevu finančním trhům a otevřít dveře k urychlení růstu celosvětové ekonomiky, v současnosti škrcené strachem z války. ČR, jako jedna z nejotevřenějších ekonomik Evropy, by díky tomu měla v delším horizontu šance na vyšší tempo růstu HDP. Bezprostředně po válce bychom však kromě levnějšího benzínu neviděli v ekonomice výraznější změny. Vleklá válka by naopak zadusila celosvětový růst, což by se velmi negativně odrazilo i v ČR. HDP by zpomalilo, zatímco počet nezaměstnaných by rostl stejně jako inflace či veřejný dluh. Oživení světové ekonomiky by se díky válce dostavilo s přibližně ročním zpožděním.

Rizika: Námi nastíněný možný dopad války na ekonomiku je vystavěn celé řadě dnes neznámých faktorů, které vnáší do očekávání řadu rizik a nejistot. Rizikem může být reakce arabských zemí, ale i zemí, které s válkou nesouhlasí. To by mohlo vyvolat různá obchodní či jiná embarga. Rizikem je ale i eskalace organizovaného terorismu. To by mohlo podkopat důvěru spotřebitelů a i krátká válka by mohla vyústit v recesi. Zahájení války tak s sebou přinese celou řadu neznámých. Zahraniční finanční trhy jsou však v souvislosti s válkou optimistické.

Markéta Šichtařová a Vladimír Pikora
Autoři jsou analytici Volksbank ČR.