Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Škromachův novoroční dárek

Škromachův novoroční dárek
Kolektivní vyjednávání o obsahu letošních výplatních sáčků vrcholí. Ačkoli produktivita práce spíše stagnuje a průměrná míra inflace byla nejnižší od roku 1990, odboráři drží v rukou trumf. Je jím povinný devítiprocentní nárůst nejnižších mezd.
S platností od počátku ledna 2003 vláda nařízením č. 559/2002 zvýšila minimální mzdu. Následky jejího zvýšení z 5700 na 6200 korun se pravděpodobně ocitnou nejen ve výsledcích kolektivních vyjednávání, ale i v celkovém ekonomickém vývoji. 36,90 Kč za každou odpracovanou hodinu, tedy minimální plat, pobírají necelá dvě procenta lidí. Oficiální minimální mzdu může totiž zaměstnavatel dát pouze člověku, který vykonává práci vyžadující jen velmi nízkou kvalifikaci. Týká se např. pracovníků v textilním průmyslu. Ministerstvo práce a sociálních věcí tvrdí, že nařízení neovlivní hospodářský vývoj země. Naopak se domnívá, že čím vyšší bude minimum, tím více poroste motivace k práci, a tím méně lidí bude žít jen ze sociálních dávek. Zkušenosti minulých let to ale nepotvrzují.

Makroekonomické dopady

Minimální mzda byla zavedena v roce 1991. Byla stanovena na 2000 korun. Od roku 1998, kdy ČSSD poprvé vstoupila do vlády, její výše roste pravidelně. V roce 2000 vzrostla dokonce dvakrát - na 4000 korun a pak ještě na 4500 korun. Od roku 2001, kdy narostla na 5000 korun, se zvyšuje nařízením vlády vždy k 1. lednu. Minimální mzda tedy pravděpodobně poroste i v letech následujících. Lze proto očekávat, že některé firmy budou mít kvůli těmto každoročním vládním nařízením vážné problémy.
Skutečnost je spíše opačná. Aby zaměstnavatelé mohli zvýšení mezd pokrýt, musí některé pracovníky propustit. Produktivita práce u nás totiž neroste zároveň s výší platů. Nařízení dokonce stanoví, že nedosáhne-li mzda zaměstnance výše minimální mzdy, zaměstnavatel mu rozdíl doplatí, a to bez ohledu na zaviněnou či nezaviněnou nižší výkonnost zaměstnance. Platí to i pro zaměstnance odměňované úkolovou mzdou. Navíc lze předpokládat, že musí-li zaměstnavatel zaplatit svým nejméně kvalifikovaným pracovníkům vyšší mzdu, měl by, dříve či později, zvýšit odměnu i zaměstnancům odbornějším. Řešením této situace může být, kromě propouštění, zaměstnávání načerno či zdražení výstupu podniku. Zvýšení minimální mzdy by tedy na makro úrovni mohlo kromě rostoucí nezaměstnanosti ovlivnit i míru inflace (a možná i pokles tempa růstu HDP). Nutno ale dodat, že jisté pozitivum vyšší platová úroveň má. Nutí podniky k zefektivnění výroby. Nejednoznačné jsou i dopady na státní rozpočet. Na jedné straně vláda zinkasuje vyšší částku na daních z příjmu, a tím i na odvodech sociálního a zdravotního pojištění. (Např. měsíční zdravotní pojistné vypočtené z minimálního vyměřovacího základu vzroste z původních 770 na 837 korun.) U platů, kde byla část doplácena načerno, vzroste oficiální mzda na úkor černého dílu platu. Vzroste tedy i zdanění dosavadní „napůl černé“ mzdy. Na druhou stranu ale stoupnou výdaje spojené s rostoucí nezaměstnaností.

Dvojí dárek pro vojáky

Kromě nekvalifikovaných pracovníků se z vládního nařízení těší také vojáci. Ti začátkem roku dostali přidáno rovnou dvakrát. Spolu s platem jim totiž vzroste i armádní přídavek na bydlení, který se odvíjí právě od výše minimální mzdy. Jeho výše se v současnosti pohybuje v rozmezí 8 680 do 10 540 korun. Skutečné efekty vládního nařízení zjistíme až časem. Zvětšit rozdíl mezi výší minimální mzdy a podporou v nezaměstnanosti, a zesílit tak motivaci k hledání práce, by ale bylo možné učinit i opačně. Tedy snížením dávek v nezaměstnanosti. Otazníky totiž visí nad tím, zda-li je rozumné podnikům, které již beztak mají problémy se silnou korunou, házet pod nohy klacky ve formě povinného zvyšování odměn za nekvalifikovanou práci.

Jaký je váš vztah k institutu minimální mzdy? Domníváte se, že hospodářství více prospívá nebo škodí? Je 6200 hodně nebo málo? Ovlivňuje zvyšování mezd ve státních institucích růst mezd ve vašem podniku? Jaká by měla být relace mezi minimální mzdou a životním minimem? Co myslíte?


HSBC Zajištěné fondy

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

-1
Ano
Ne

Diskuze

30. 1. 2003 | 12:49 | PK

Však také v EU tisíce podniků "zavírá krám". Investice se hrnou pryč, ekonomika stagnuje a nezaměstnanost roste, roste, a roste... více

30. 1. 2003 | 12:03

To je nápad!!! Dosáhnout zvýšení rozdílu mezi životním minimem a min. mzdou tím, že se sníží již tak nouzové životní minimum. Někteří jedinci si ještě myslí, že lidé s životním minimem si žijí nad poměry. Je to spíš ale tak,...více

30. 1. 2003 | 11:43 | dudde

na průměrnou mzdu 4200 EUR v SRN rychle zapomeňte. Možná jste chtěla napsat 4200 DEM. Porovnejte si náklady vs. příjmy a zjistíte, že se v porovnání s některými státy EU máme mnohem lépe. Pravdou je, že nesmíte vycestovat...více

30. 1. 2003 | 11:14

Minimální mzda ve výši 6200 Kč představuje asi 200 EUR. Za to by Vám v EU nikdo nedělal. Průměrná mzda v sousedním Německu se pohybuje cca kolem 4200 EUR. Považuji za důstojné pro člověka za práci dostat odpovídající mzdu....více

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

Průměrné roční náklady, Rozptyl, Podílový fond, marta nováková, bankovnictví, banky, paušální daň, petr mach, eKonto Flexi, rýže, CAPE, rčení, vývoz elektřiny, lokální německé burzy, státní služba, přehlášení, Pakt růstu a stability, zbrojní dodávky

1SF5259, 3AV3783, 4Z75962, 5A92207, 8S21068

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK