Se zvýšením nemocenské přibylo v Česku nemocných

Zpřísnění výplaty nemocenské , které platilo od začátku roku, prokazatelně snížilo nemocnost. Za první tři dny nemocní nedostávali žádné nemocenské dávky. Krátkodobé pracovní neschopnosti, kterými si dříve řada zaměstnanců nahrazovala dovolenou jako výhodnější formu uvolnění z práce, se výrazně omezily. Od začátku roku až do června se nemocnost snížila o 20 procent. Jednalo se o nejvýraznější pokles nemocnosti v historii České republiky.

Společně se snížením nemocenské působilo na snížení nemocnosti i zavedení poplatků ve zdravotnictví. Za návštěvu lékaře pacienti musí zaplatit 30 korun. I když se nejedná o vysokou částku, mnoho simulantů poplatek od návštěvy lékaře odradil.

Ještě před rokem patřili Češi k nejnemocnějším národům na světě, měřeno počtem dní strávených na nemocenské. Zatímco loni Češi prostonali průměrně 34 dnů, v Německu to bylo 19 dnů, podobně jako v dalších sousedních zemích.

Když Ústavní soud zrušil část zákona , která obsahovala ustanovení o prvních třech dnech nemoci bez nároku na nemocenskou, nemocnost podle průzkumu Hospodářských novin opět vzrostla. Jednalo se přitom o letní, prázdninové dny, které nepřináší žádná výrazná zdravotní rizika.

Vysoká nemocnost způsobuje snížení příjmů, nejen přímo nemocnému člověku, ale i jeho zaměstnavateli a celé ekonomice . V celkových číslech přišli zaměstnanci za loňský rok dohromady o 4,2 miliardy korun.

Ačkoliv zaměstnavatelé zatím nenesou přímé náklady spojené s nemocenskou, dopady na jejich hospodaření jsou značné. Pokud nepřijde průměrných 7 až 9 procent zaměstnanců do práce kvůli nemoci, musí za ně zaměstnat adekvátní náhradu. Ne vždy je možné na takto omezenou dobu najmout brigádníka a tak musí firmy uměle zvyšovat zaměstnanost a nabírat zaměstnance, kteří nemocné nahradí. V roce 2007 vysoká nemocnost způsobila podle některých odhadů firmám škody více než 45 miliard korun.

Od příštího roku si firmy budou nemocné hlídat. Od 1. 1. 2009 bude zaměstnavatel povinen poskytovat zaměstnancům náhradu mzdy za prvních čtrnáct dní trvání pracovní neschopnosti . Za to se firmám sníží placené pojistné. Navíc budou moci dohlížet, zda nemocný opravdu dodržuje léčebný režim. Další novinkou bude opětovné zavedení prvních tří dnů bez nemocenské. Otázka je, jak se k tomuto opatření postaví Ústavní soud.

Zneužívání nemocenských dávek je do značné míry český fenomén. Například v Dánsku marodí o polovinu méně lidí než v České republice přesto, že tamní zaměstnanci mají nárok na nemocenské dávky ve výši 100 procent platu. Češi, ačkoliv neměli tři dny nemoci vůbec placené, vykazovali vyšší nemocnost než občané Dánska, Švédska, Norska a dalších zemí.

Co by zabránilo zneužívání nemocenské? Podělte se o názor.