Nové kalkulačky: Náhrada mzdy a nemocenská. I pro OSVČ

V roce 2011 se v souvislosti s úspornými opatřeními Nečasovy vlády přechodně prodloužila doba vyplácení náhrady mzdy zaměstnavatelem z původních čtrnácti na jednadvacet dní. Od ledna 2014 se však vracíme do původního stavu. Zaměstnavatel bude náhradu mzdy při pracovní neschopnosti vyplácet opět pouze dva týdny. Pak převezme štafetu stát – začne vyplácet nemocenskou. Výše náhrady mzdy a nemocenské se v roce 2014 (jako ostatně každý rok) trochu mění – kvůli změně redukčních hranic.

Na co přesně budete mít nárok a s čím můžete počítat, když se v roce 2014 zraníte či onemocníte a skončíte v pracovní neschopnosti, si vyložíme na následujících řádcích. A pokud vás zajímají jen tvrdá čísla a je vám vcelku jedno, kde se berou, pak je tu kalkulačka nemocenské od Peníze.cz.

První tři dny nedostanete nic, pak platí zaměstnavatel

Stejně jako v předešlých letech, i v roce 2014 platí pravidlo, že za první tři pracovní dny nemoci (respektive prvních 24 neodpracovaných hodin) nedostanete od zaměstnavatele ani státu nic. Výjimka z tohoto nepříjemného pravidla platí pouze pro člověka, kterému byla nařízena karanténa – ten pobírá náhradu mzdy od prvního pracovního dne. To jsou ale spíš mimořádné případy.

Pokud skončíte na neschopence, začne vám od čtvrtého dne nemoci zaměstnavatel vyplácet náhradu mzdy. Bude dosahovat šedesáti procent vašeho průměrného hrubého výdělku za poslední čtvrtletí. Váš průměrný hodinový výdělek se ovšem nejprve sníží pomocí redukčních hranic. Jejich výše se každoročně mění. Hodnoty redukčních hranic platné pro rok 2014 najdete v boxu.

Náhradu mzdy od zaměstnavatele budete v roce 2014 dostávat do čtrnáctého dne nemoci.

Pro jistotu ale ještě připomínáme, kdo má na náhradu mzdy v době pracovní neschopnosti vlastně nárok, i když je to poměrně zřejmé: všichni zaměstnanci v pracovním poměru a každý, kdo pracuje na dohodu o pracovní činnosti a za koho zaměstnavatel platí nemocenské pojištění.

Od patnáctého dne platí stát

Jestliže budete stonat déle než dva týdny, přebere od zaměstnavatele pomyslný štafetový kolík stát, konkrétně veleúřad jménem Česká správa sociálního zabezpečení, a začne vám vyplácet nemocenskou – přesněji dávky nemocenského pojištění. Na rozdíl od náhrady mzdy se ovšem vyplácí za každý kalendářní den nemoci, nejen za dny pracovní.

Nemocenskou je možné pobírat nanejvýš tři sta osmdesát dní od začátku pracovní neschopnosti. V případě opravdu dlouhodobé nemoci byste si měli v kalendáři vyznačit den číslo sto osmdesát. Platí totiž, že když bude váš stav k tomuto dni stabilizovaný, musí váš ošetřující lékař vaši pracovní neschopnost ukončit, i když třeba ještě nejste zcela zdrávi.

Denní vyměřovací základ pro výpočet nemocenské tvoří průměr vašich hrubých příjmů za poslední rok. Dávky nemocenské dosahují jeho šedesáti procent. Podobně jako u náhrady mzdy vyplácené zaměstnavatelem se ovšem na vyměřovací základ nejdřív uplatňují redukční hranice. Výši redukčních hranic nemocenské platnou pro rok 2014 najdete v boxu.

Příliš složité počty? Nic snazšího – stačí naťukat pár čísel do kalkulačky nemocenské a kalkulačka sama zařídí zbytek:

PRAKTICKÝ PŘÍKLAD: PAN VOKURKA V ROCE 2014 MARODÍ

 

Seznamte se s panem Vokurkou. Pracuje jako údržbář. A co čert nechtěl, v roce 2014 omarodil. Nemoc to byla vleklá a nepříjemná, v pracovní neschopnosti skončil na celých třicet dní. Za první tři pracovní dny nedostane od zaměstnavatele ani státu vůbec nic. Pak už mu ale zaměstnavatel začne vyplácet náhradu mzdy. Pan Vokurka si vydělává 19 455 korun hrubého měsíčně měsíčně (čistého to – jak napoví naše kalkulačka čisté mzdy – dá v roce 2014 bratru 15 850 korun) a v posledním roce se jeho plat nijak neměnil. Když využijeme výpočet, který jsme si popsali výše v textu, zjistíme, že za první dva týdny na neschopence dostane pan Vokurka od svého zaměstnavatele náhradu mzdy ve výši 3780 korun. Od patnáctého dne mu začne vyplácet nemocenskou stát – a to za každý kalendářní den nemoci. Celkem za prostonané dny dostane nemocenské dávky ve výši 5696 korun.

Když obě sumy sečteme, dá to za měsíc nemoci u pana Vokurky dohromady 9476 korun. Oproti svému běžnému měsíčnímu příjmu si tedy citelně pohorší.

Nemocenská není pro každého. Kdo ji nedostane?

Aby vám mohla být nemocenská v době pracovní neschopnosti vyplácena, musíte splňovat jednu rozhodující podmínku: být účastni nemocenského pojištění. V praxi to znamená, že za vás pojistné buď odvádí zaměstnavatel, nebo si ho jako podnikatelé platíte sami. A nezaměňujte v tomto smyslu pojištění zdravotní a nemocenské – jak se občas stává. Zatímco první platí všichni povinně – podnikatelé sami zaměstnanci prostřednictvím zaměstnavatele, druhé je pro ne-zaměstnané dobrovolné a velká část živnostníků a podnikatelů si ho neplatí. Na nemocenskou od státu pak ovšem nemůžou spoléhat, respektive: mohou na ni rovnou zapomenout. Vyplatí se jim vůbec nemocenské pojištění u státu uzavírat, nebo se spolehnou na některé z komerčních pojištění? Nápovědou můžou být i dvě kalkulačky v boxu pod tímto článkem.

Nemocenskou ovšem nemusí automaticky dostat ani všichni zaměstnanci – smůlu mají ti, kteří si pracovní neschopnost způsobí úmyslně. Když si ji přivodíte pod vlivem alkoholu nebo omamných látek, ve rvačce nebo při páchání úmyslného trestného činu, sníží se vám dávky nemocenské na polovic.

Pozor na kontroly. Hrozí i vyhazov

Jakmile skončíte na neschopence a začnete pobírat náhradu mzdy nebo nemocenskou, raději počítejte s tím, že u vás může zazvonit kontrola ze sociálky. A během prvních dvou týdnů navíc také od zaměstnavatele. Máte totiž povinnost dodržovat léčebný režim a umožnit jeho kontrolu. Vše má svá pravidla: adresu, na které budete v době nemoci pobývat, jste povinni sdělit svému ošetřujícímu lékaři, byt a zvonek musíte označit jmenovkou. Rozsah vycházek vám stanoví lékař, nesmí však trvat víc než šest hodin denně v době mezi sedmou hodinou ranní a sedmou večerní. Pouze ve výjimečných případech může lékař se souhlasem sociálky dobu vycházek ještě rozšířit.

Za porušení léčebného režimu hrozí postih, který může dost zabolet – vedle ztráty nemocenské, můžete dostat až dvacetitisícovou pokutu nebo dokonce výpověď.

Pravděpodobnost, že u vás doma kontrola zazvoní, přitom není úplně nízká. Z posledních statistik České správy sociálního zabezpečení vyplývá, že kontroloři navštíví zhruba každého devátého maroda. Ale záleží – například v Karlovarském a Olomouckém kraji v roce 2013 prověřili dokonce každého čtvrtého člověka na neschopence. Jen za prvních devět měsíců roku 2013 snížili nebo odebrali kontroloři nemocenskou 1856 lidem.

Kalkulačku další dávky vyplácené z nemocenského pojištění, totiž ošetřovného, přineseme na Peníze.cz již zítra.

Dlouhodobý investiční produkt

Myslete na sebe a zabezpečte se na penzi co nejlépe. Třeba investováním do široké nabídky fondů.

Založte si DIP

Sdílejte článek, než ho smažem