Za loňský rok evidovala Česká správa sociálního zabezpečení celkem 1 338 099 ukončených pracovních neschopností. V součtu loni Češi prostonali celkem 59 937 951 dní.
První věc, kterou musíte udělat, když ochoříte, je zamířit k lékaři. Jedině ošetřující lékař totiž může rozhodnout o tom, že jste práce neschopní. Od lékařského potvrzení na předepsaném formuláři – takzvané neschopence – se odvíjí váš nárok na finanční pomoc od zaměstnavatele a státu, kterou můžete v době nemoci pobírat. V pracovní neschopnosti jste ode dne, kdy lékař zjistí a uzná, že z důvodu špatného zdravotního stavu nemůžete svou práci vykonávat. Pokud jste ale nemohli lékaře navštívit včas, protože byl třeba na dovolené, může rozhodnout o pracovní neschopnosti až tři dny zpětně.
Záleží také na vaší profesi, každá činnost se při posuzování pracovní neschopnosti měří jiným metrem. Se zlomenou rukou například nemůžete řídit jeřáb, ale docela dobře zvládnete vykonávat povolání manažera.
Nezačíná to moc růžově – za první tři pracovní dny nedostanete nic. Pak ale až do uplynutí tří týdnů od začátku pracovní neschopnosti pobíráte od svého zaměstnavatele za každý pracovní den náhradu mzdy – konkrétně šedesát procent průměrného hrubého výdělku za poslední čtvrtletí. Průměrný hodinový výdělek se ale nejprve sníží pomocí redukčních hranic, které najdete v boxu.
Na náhradu mzdy mají nárok všichni zaměstnanci v pracovním poměru a zaměstnanci pracující na dohodu o pracovní činnosti, za které zaměstnavatel platí nemocenské pojištění.
Pokud vaše pracovní neschopnost trvá déle než tři týdny, přebírá po zaměstnavateli štafetu stát. Od dvaadvacátého kalendářního dne vám začíná vyplácet dávky nemocenského pojištění. Pobírat je můžete nanejvýš tři sta osmdesát dní od počátku neschopnosti. V kalendáři byste si však měli zakroužkovat den číslo sto osmdesát. Tehdy má totiž lékař povinnost vaši pracovní neschopnost ukončit v případě, že je váš zdravotní stav stabilizovaný, i když ještě nejste plně vyléčeni.
Pamatujte také na to, že nárok na nemocenskou mají pouze lidé, za které zaměstnavatel platil nemocenské pojištění nebo kteří si ho jako podnikatelé dobrovolně platili sami. Nárok na nemocenskou ovšem nemá zaměstnanec, který si přivodil pracovní neschopnost úmyslně. Člověk, který se vyřadí z pracovního procesu kvůli rvačce, při páchání úmyslného trestného činu nebo v důsledku opilosti či požití omamných látek, má nárok na nemocenskou v poloviční výši.
Nemocenskou dostáváte na rozdíl od náhrady mzdy za každý kalendářní den, dosahuje ale nižší částky. Denní vyměřovací základ pro výpočet nemocenské se u zaměstnanců počítá z hrubých příjmů za poslední rok. Nemocenská pak dosahuje jeho šedesáti procent. Opět se na něj ale nejprve uplatňují redukční hranice, které najdete v boxu.
A co konkrétně to znamená? Pokud například berete patnáct tisíc měsíčně, vaše nemocenská bude dosahovat 267 korun denně, což dělá zhruba osm tisíc za měsíc. Pokud berete pětadvacet tisíc, dostanete 444 korun denně, což dá za měsíc dohromady necelých čtrnáct tisíc. Kdo má plat pětatřicet tisíc měsíčně, bude na nemocenské dostávat 566 korun na den, což by dalo přes sedmnáct tisíc za měsíc.
Pracovní neschopnost s sebou kromě náhrady mzdy a dávek nemocenské přináší také povinnost dodržovat lékařem stanovený režim. Pravidla i kontroly se v posledních letech přiostřily. „Za celý rok 2011 bylo provedeno 151 951 kontrol dodržování režimu dočasně práceneschopných pojištěnců. Na základě těchto kontrol bylo pro porušení léčebného režimu zkráceno nebo odňato nemocenské 3004 pojištěncům,“ říká mluvčí České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) Jana Buraňová. Právě pracovníci sociálky totiž mají kontroly v popisu práce. Během prvních tří týdnů vás ale kromě nich může doma překvapit také zaměstnavatel. Jste totiž povinní dodržovat léčebný režim a umožňovat jeho kontrolu. „Dále jste povinni sdělit ošetřujícímu lékaři platnou adresu místa pobytu v době dočasné pracovní neschopnosti, označit byt a zvonek jmenovkou a dodržovat rozsah a dobu vycházek povolených ošetřujícím lékařem,“ vysvětluje mluvčí.
Pro osoby samostatně výdělečné je to všecko krapítko jinak. Nemůže se jim vyplácet náhrada mzdy a nemocenská podle toho, jakou dostávali před ochořením výplatu. A taky nemají zaměstnavatele, který by jim náhradu mzdy vyplácel. Dost možná se vám státní nemocenské pojištění nevyplatí a pořídíte si soukromé: kolik byste dostávali od státu to vám poví naše kalkulačka nemocenské pro OSVČ. Ale nezapomínejte, že z nemocenského pojištění nejste pojištěni jen pro případ nemoci, ale například i pro případ rodičovství. A to nejen dámy, ale i páni. Více v článcích:
Lékař vám může povolit vycházky v maximálním rozsahu šest hodin denně, a to v době od šesti do devatenácti hodin. Zatímco dřív se kdejaký simulant snadno schoval před kontrolou za výmluvu o nefunkčním zvonku, dnes už mají podobní vykukové smůlu – zákon totiž na tyto situace výslovně pamatuje. Přesto o unikátní výmluvy není nouze. „Při loňských kontrolách jich zaznělo několik, například: musel jsem během nemoci přespávat v autě, protože jsme spolu s manželkou nemluvili; psi štěkali tak, že nebyl slyšet zvonek; musel jsem si dojít pro mléko,“ vypráví mluvčí ČSSZ.
A jaká je pravděpodobnost, že kontrola zazvoní právě u vás? Z loňských čísel vyplývá, že kontroloři ze sociálky navštívili každého osmého. Denně stihli průměrně prověřit čtyři sta šestnáct lazarů. Kontroly se provádějí buď na základě náhodného výběru zaměstnanců sociálky, nebo z podnětu ošetřujícího lékaře či zaměstnavatele. Přijít mohou kontroloři kdykoli během dne – i časně z rána, večer nebo třeba o víkendu či o svátcích. Pokud se zjistí, že léčebný režim porušujete, můžete o náhradu mzdy i nemocenskou úplně přijít nebo vám alespoň bude citelně snížena. V krajním případě vám hrozí také pokuta – až ve výši dvaceti tisíc korun.
Nový zákoník práce, platný od začátku letošního roku, navíc zaměstnavatelům umožňuje, aby dali zaměstnanci za zvláště hrubé porušení léčebného režimu výpověď bez nároku na odstupné. Zaměstnavatel je ovšem oprávněn kontrolovat pouze to, zda se zdržujete ve stanoveném místě pobytu a zda nepřekračujete dobu lékařem povolené vycházky. Pokud vás doma nachytá, že malujete byt nebo třeba kopete bazén, nemůže vás nijak postihnout. Nejasné podle odborníků zůstává, co přesně znamená „zvláště hrubé“ porušení léčebného režimu. Jasné naopak už je, že tuto novinku v občanském zákoníku bude prověřovat Ústavní soud. Sociální demokraté a odbory totiž tvrdí, že není možné, aby byl nemocný za jedno provinění potrestán dvakrát – odebráním nemocenské a ještě vyhazovem.
Každopádně – pokud chcete v průběhu pracovní neschopnosti změnit místo pobytu, nepodnikejte to svévolně, mohlo by vás to přijít draho. „Stěhování“ vám musí povolit ošetřující lékař.
Říkáte si, že z nemocenské nevyžijete a potřebovali byste si trochu přivydělat? Nemusí to být problém. Během pracovní neschopnosti nesmíte vykonávat práci, ze které čerpáte nemocenské dávky. Nic vám ale nebrání v tom, abyste si vydělávali v práci jiné. Pokud tím tedy neporušíte pravidla předepsaného léčebného režimu.
|Všechny materiály © 2000 - 2013 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
06.04.2012 08:32, Jiří
Opět ojeb.Pojištěný musí být člověk každý den.Proč potom nedostane ,,pojistné plnění" za první tři dny (které by mimochodem většině lidí k vyléčení stačily) a víkendy???To jako nejí,nesvítí,netopí???
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
06.04.2012 23:24
Marodi, víte s čím můžete počítat? Pokud marodíte dlouho nebo často, tak jste první na řadě.