Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Vyplatí se pracovat? Sociální systém podporuje past chudoby

Vyplatí se pracovat? Sociální systém podporuje past chudoby
Lidé s nízkými příjmy, zejména mají-li děti, dostávají vyšší dávky, než je jejich reálně dosažitelný pracovní příjem. Když pracovat začnou, jsou až do určité výše příjmu zdaněni prakticky 100% sazbou. Zvýšení příjmu totiž může způsobit odebrání dávek, a tedy propad čistého příjmu rodiny o několik tisíc. Motivace pracovat je tak nulová. Podrobili jsme český systém daní a dávek metodě METR.

Většina lidí žije v domnění, že jejich daně odpovídají tomu, co najdou napsáno na výplatní pásce. Vnímají tedy daň z příjmu a část pojistného, kterou "platí zaměstnanec". Vnímána je ještě DPH a částečně spotřební daň. Poměrně málo lidí už si uvědomuje, že pojistné, odváděné zaměstnavatelem, je rovněž daní, kterou platí oni - tedy zaměstnanci. Pro zaměstnavatele není totiž důležitá hrubá mzda, ale mzda celková (nákladová, velehrubá). Ta, kromě dalších nákladů, určuje cenu práce. Celkové zdanění je tedy podstatně vyšší, než se zdá na první pohled, viz Jak hluboko šátrá státní ruka v naší kapse a Od vstupu ČSSD do vlády daně strmě narůstají

Odpočty jsou výběrové

Na druhé straně existuje mnoho způsobů, jak toto zdanění snížit. Jde jednak o daňové slevy - na poplatníka, děti, manželku, invaliditu, jednak o odčitatelné položky - penzijní připojištění, životní pojištění, úroky z hypotečních a stavebních úvěrů apod. Další takové možnosti dávají benefity poskytované zaměstnavatelem - příspěvky na penzijní připojištění, na stravování, různé zdravotní programy a mnoho dalších. Zaměstnanec tím získává čistou hodnotu příspěvku zaměstnavatele bez daní a pojistného.

Všechny tyto případy se ovšem týkají jen někoho. Možnost odpočtu benefitů těžko potěší pracovníka, jemuž je zaměstnavatel neposkytuje - takový zaměstnanec by patrně spíše uvítal, kdyby tato možnost neexistovala a byly nižší daně. Nižší daně místo nejrůznějších odpočtů by ostatně potěšily i spoustu lidí, kteří odpočty využívají - dnes tak činí jen proto, že se snaží optimalizovat své výnosy ve stávající situaci. Kromě toho, že odstranění těchto možností by umožnilo nižší zdanění, mělo by ještě jednu výhodu - daňová zvýhodnění by přestala deformovat trh - např. trh se spořicími produkty.

K úplnému obrazu je ovšem třeba připočítat ještě jednu část, a tou jsou dávky sociální podpory a sociální péče. Nejde o pojistná plnění jako jsou důchody, nemocenská či mateřská, ale skutečně o dávky. Jednak nárokové jako je porodné, pohřebné, rodičovský příspěvek atd., jednak tzv. testované, tedy závisející na výši příjmu - přídavky na děti, sociální příplatek, příspěvek na bydlení, a dopočty do životního minima rodiny. Ty se pochopitelně netýkají všech, věčným tématem diskusí ovšem je, do jaké míry je vyplácení těchto dávek adresné - poskytované skutečně potřebným, jaká je rozumná míra solidarity, tedy jak mají být dávky vlastně vysoké a především to, jak je nastaven dávkový systém. Tato poslední okolnost je ze všech nejdůležitější, pokud se na to podíváme z hlediska motivace k práci.

Současný systém nás drží v pasti chudoby

Český dávkový systém je totiž klasickou ukázkou toho, co sociologové a ekonomové nazývají "pastí chudoby". U lidí s nízkými příjmy, zejména mají-li děti, jsou totiž dávky vyšší, než je jejich reálně dosažitelný pracovní příjem. Když pracovat začnou, jsou až do určité výše příjmu zdaněni prakticky 100% sazbou, protože o příjem ze zaměstnání se jim krátí dávky. Pouze mírné zlepšení přineslo zavedení bonusu na děti, který se do příjmu pro stanovení nároku na dávky nepočítá.

České vlády tento problém neřeší, přestože doporučení renomovaných organizací a ekonomů jsou jasná - sociální systém nesmí být demotivační. Pro zhodnocení motivačního parametru sociálního systému se používá tzv. METR (Marginal Efective Tax Rate). Tato efektivní daň ukazuje, jaká je finanční motivace rodiny ke zvýšení příjmu vlastním úsilím. Počítá totiž tzv. mezní zdanění - teoreticky tedy to, jakou daň zaplatí rodina z každé další vydělané koruny. U nemotivačně nastavených systémů dochází ke zdanění nejen ve výši 100 %, ale i více. V našem systému takto působí především přídavky na děti, kde zvýšení příjmu za práci o pár set korun může způsobit propad čistého příjmu rodiny o několik tisíc.

Jak dopadá český systém?

Pochopitelně nebudeme uvažovat o zvyšování příjmu po korunách (to bychom se dostali na zdanění v tisících procent), ale zvolíme si rozumný interval: 1 000 Kč hrubého příjmu u zaměstnanců. Zároveň porovnáme finanční motivaci pracovat v nově navrhovaném systému kombinace rovné 15% daňové sazby a státem zaručeného příjmu 6 000 Kč na dospělého, 2 400 a 3 600 Kč na první, resp. druhé dítě.

Finanční motivace ke zvyšování příjmu - typizovaná rodina se dvěma dětmi 9 a 15 let:

V grafu u varianty současné vidíme, jak rodina zcela bez příjmů, kde jeden z rodičů začne pracovat na částečný úvazek za 5 000 Kč, získá z tohoto výdělku pouze 1 000 Kč - jde o již zmíněný daňový bonus na děti. Pokud se mzda zvýší na šest, sedm až devět tisíc, na příjem rodiny to nemá žádný vliv. Přesně tak, jak roste příjem ze zaměstnání, klesají dávky sociální péče. Motivace pracovat je tedy z finančního hlediska nulová. Teprve při změně na 10 tisíc mesíčně příjem vzroste - o 550 Kč. Dále už zdanění každé další tisícikoruny hrubého příjmu roste a klesá podle toho, jak se dávky snižují až zanikají.

V porovnání s tímto systémem kombinace rovné daně a státem zaručeného příjmu působí "normálně". Plynule se zvyšuje čistý celkový příjem rodiny s rostoucím příjmem za práci. Demotivační působení současného dávkového systému je tedy odstraněno.

Co se týče živnostníků, v jejich případě by METR v současném systému vypadal ještě podstatně hůř, vzhledem k minimální dani a minimálnímu pojistnému. K tomu je třeba připočíst i skandální zákaz společného zdanění manželů v případě, že živnostník nepřekročí minimální základ daně. Daň z minimálního základu zaplatit musí, společné zdanění ale využít nemůže. Pokud ale podnikání zanechá a přihlásí se na úřadu práce, společné zdanění je mu okamžitě umožněno! Demotivační faktor je tedy ještě vyšší než u zaměstnanců, snaha zvýšit si příjem vlastní prací je u lidí, kteří očekávají z podnikání jen nízké příjmy, z finančního hlediska vlastně nesmyslná. To, že to někteří přece jenom dělají lze připsat na vrub především snaze o sebeúctu. Neměla by však být vystavována takto těžké zkoušce.

Pro porovnání se podívejme nejen na mezní zdanění, ale rovněž na celkové zdanění v současném a navrhovaném systému:

Co si o výsledcích srovnání myslíte? Proč vláda přes kritiku ekonomů svůj přístup nezmění? Kolik na dávkách pobíráte vy?

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

+16
Ano
Ne

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

23. 4. 2006 17:45, G94003

Těžce jste nepochopila princip rovné sociální dávky... Ta je vždy jaksi navíc...

Takže i člověk, který si vydělá minimální mzdu nebude mít 6000, ale 12000...

Proto se mu oproti současnému systému vždy vyplatí si přivydělat!!!!!!!!!!!!

Reagovat

 

+136
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu (Jarmila 06. 04. 2006 17:19)

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

4. 4. 2006 17:13, Kaktus

Souložit se vyplatí - 2 děti nechat ,další zaříznout, kdo nemá 2 děti toho uškrtit !!!

Reagovat

 

-41
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu (hrb.hudul 03. 04. 2006 12:56)

Další příspěvky v diskuzi (45 komentářů)

23. 4. 2006 | 17:45 | G94003

Těžce jste nepochopila princip rovné sociální dávky... Ta je vždy jaksi navíc...
Takže i člověk, který si vydělá minimální mzdu nebude mít 6000, ale 12000...
Proto se mu oproti současnému systému vždy vyplatí...
více

23. 4. 2006 | 17:34 | G94003

To, co tady ODS zavedla hned na počátku reforem, je úměrné době vzniku... V té době bulo důležité vybudovat sociální "záchrannou síť"... A to se povedlo...
Hlavní problém je v tom, že ČSSD tady mohla 8 let kultivovat...
více

22. 4. 2006 | 21:53

Plně souhlasím s článkem. Systém je nastaven tak, že se nevyplatí pracovat. Minimální daň atd. motivuje spíše k pobírání dávek. Především menší živnostníci jsou naprosto odrazováni od jakékoliv aktivity. Přímo to vypadá,...více

7. 4. 2006 | 9:49 | Jirka

Pokud jsem pochopil rovnou dávku správně (možná že vzhledem k tajnůstkaření ODS ne), je to jinak. Jednak skutečná čísla chtějí zveřejnit až těsně před volbami. Pokud jde ovšem o princip, pak to s rovnou dávkou má být takto:...více

6. 4. 2006 | 17:19 | Jarmila

Pokusím se Vás vyvést z té iluze. Kdo nikdy nepracoval a pracovat nebude, ten se s 6.000,- bude mít jako prase v žitě. Může si 24 hodin denně válet šunky a vesele souložit, na to má peněz dost, protože za každý krk navíc...více

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

RPSN, Přímé obchody, Účetní hodnota, zaměstnanec, vladimír vaňo, nta, daňový bonus, daně, Forfaiting, akty, dagmar kocmánková, p.a., Exxon Mobil, Adam Smith, Henry Ford, zaměstnanecký fond, termínový charakter, Jarmila Lehnerová

4S26370, 4SUCCESS, 2SZ7074, 3SI8345, 4AK8181

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK