Dostanete oběd, notebook, auto, ale přijďte do práce!

Podle studie PayWell 2005: Efektivně řídit, efektivně odměňovat společnosti PricewaterhouseCoopers české firmy považují za hlavní prioritu odměňování udržení konkurenceschopnosti, zavedení odměňování podle výkonu a zajištění vnitřní spravedlivosti. Společnosti se stále více snaží podporovat vysoký výkon a kreativitu svých zaměstnanců, protože si uvědomují, že jen tak udrží krok s konkurencí. Kromě tradičních variabilních složek mzdy využívá řada společností jednorázových odměn za nadstandardní výkon, celkem 62 %. "Oproti roku 2004 se výrazně zvýšil podíl firem, které se snaží finančně podporovat nové nápady svých zaměstnanců, a to z 28 % na 36 %," říká např. Martina Wolfová, manažerka oddělení Poradenství pro lidské zdroje PricewaterhouseCoopers.

Snaha o snížení absence

S orientací na výkon je spjata i snaha snižovat absenci, která v České republice stále představuje palčivý problém mnoha společností. Průměrná doba jednoho případu pracovní neschopnosti narostla z 24,4 dní v roce 1995 na 34,8 dne v roce 2004, za letošní pololetí zatím ČSÚ uvádí hodnotu 30,12 dne, viz tabulku.

Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz
Ukazatel	1995	2000	2001	2002	2003	2004	pololetí 2005
Kalendářní dny pracovní neschopnosti (tis.)	105 693	106 730	110 431	110 411	110 306	94 083	53 270
Nově hlášené případy pracovní neschopnosti na 100 nemocensky pojištěných	91,9	84,4	86,2	80,4	81,7	61,6	40,34
Průměrná doba trvání 1 případu pracovní neschopnosti (kalendářní dny)	24,4	28,0	28,6	30,8	30,5	34,8	30,12
Průměrné procento pracovní neschopnosti	6,2	6,5	6,7	6,8	6,8	5,9	6,7
Zdroj dat: ČSÚ

Právě kvůli vysoké nemocnosti přijalo v roce 2004 podle PwC 30 % firem nějaké opatření (jednalo se převážně o výrobní firmy). Většina z nich váže tato opatření na odměňování. Rovněž vzrostl počet společností, které zavádějí kontrolní návštěvy u nemocných zaměstnanců doma (ze 36 na 41 %).
Mezi další metody snižování absence patří tzv. zdravotní dny volna (bez lékařského potvrzení s plnou náhradou mzdy pro účely krátkodobé neschopnosti), dovolená navíc za nulovou absenci, příp. snížení bonusu v případě vysoké absence.
Celkově se letos firmy více snaží o prevenci, a to např. nadstandardní zdravotní péčí, kterou v různé podobě svým zaměstnancům nabízí polovina respondentů. Zřetelně vzrostlo využívání jednorázových forem podpory zdraví, jako jsou příspěvky na očkování (z 35 % na 56 %), mírný nárůst zaznamenala vyšetření v nadstandardním zdravotním středisku nebo speciální zdravotní vyšetření.

I přes tato opatření se ale v 1. pololetí roku 2005 ve srovnání se srovnatelným obdobím minulého roku významně zvýšil počet nově hlášených případů pracovní neschopnosti na 100 pojištěnců z 33,34 případů na 40,34 případů (tj. o 21 % v meziročním srovnání). Průměrná délka trvání jednoho případu pracovní neschopnosti se naproti tomu meziročně snížila z 34,02 dne v 1. pololetí 2004 na 30,12 dne v 1. pololetí letošního roku. Ve srovnání s průměrnou délkou pracovní neschopnosti za celý rok 2004 bylo snížení ještě výraznější, a to o 4,65 dne (index 86,6). Z tohoto srovnání je patrné, že se při vyšším počtu nově hlášených případů pracovní neschopnosti zároveň snížila jejich průměrná délka.
V důsledku výše uvedených změn (rychlejšímu růstu počtu nově hlášených případů) se průměrné procento pracovní neschopnosti meziročně zvýšilo z 6,233 na 6,712, tj. o necelou polovinu procentního bodu (index 107,7).
Jak je patrné, po výrazném poklesu průměrného procenta pracovní neschopnosti v roce 2004, který byl mimo jiné ovlivněn novelizací zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění (s účinností od 1. 1. 2004) s významnou úpravou ve výpočtu nemocenských dávek, se hodnoty průměrného procenta pracovní neschopnosti i některých dalších ukazatelů opět vracejí k poněkud vyšším hodnotám.

Růst mezd rok od roku menší

Výše odstupného

Více než dvě třetiny společností vyplácejí svým zaměstnancům odstupné ve výši dané Zákoníkem práce. U nadstandardního odstupného se výše pohybuje nejčastěji na úrovni tří až pětinásobku měsíční mzdy (většinou u výrobních společností).

V posledních pěti letech neustále klesá průměrný plánovaný i skutečný nárůst mezd. Za posledních 12 měsíců společnosti v průměru navýšily mzdy svých zaměstnanců o 5,2 %, což je o 0,7 % méně než se očekávalo. Nejvyšší nárůst mezd zaznamenaly tyto sektory: banky a finanční služby (6,3 %), farmacie a média (shodně po 6 %), high-tech (5,9 %).

Je obvyklé, že po zkušební době společnosti navyšují mzdu. Letos takto postupovaly dvě třetiny společností. V průměru ji navyšují o 12 % (loni o 15 %). Nejvíce ze sektoru banky a finanční služby (o 16 %), farmacie (o 14 %), nejméně pak ze sektoru médií (o 6 %). Absolventy platí při nástupu nejlépe v sektoru farmacie (VŠ získá 21 857 Kč, SŠ 17 000 Kč) a rychloobrátkové zboží (VŠ 21 200 Kč, SŠ 16 750 Kč), nejméně pak v chemickém průmyslu (VŠ 15 850 Kč, SŠ 11 384 Kč). V 94 % společností je navýšení nástupní mzdy individuální, pouze u 6 % platí pro všechny zaměstnance stejná pravidla.

Zaměstnanecké výhody

Přehled nejčastějších zaměstnaneckých výhod (% společností)
Rok	Podpora stravování	Občerstvení na pracovišti	Přístup k internetu ze svého PC	Přístup k internetu z domova	Služební mobil	Služební vůz	Přenosný počítač
2004	93 %	71 %	89 %	35 %	93 %	92 %	98 %
2005	96 %	72 %	87 %	51 %	98 %	94 %	97 %
Zdroj dat: PayWell 2005

Studie PayWell:

skládá ze dvou celků: mzdového průzkumu (mzdy od roku 1992, více než 300 pozic, 12 sektorů, průzkumu odměňování a zaměstnaneckých výhod (nejnovější trendy). Letos se zúčastnilo 152 společností působících ve 12 sektorech (automobilový průmysl, banky a finanční služby, chemický průmysl, distribuce energií, farmacie, high-tech, importéři automobilů, média, obchod a distribuce, průmyslová výroba, rychloobrátkové zboží, spedice). Převážnou většinu respondentů tvořily společnosti se zahraniční majetkovou účastí (80 %).

Studie potvrdila stabilní zájem o penzijní připojištění – stejně jako loni jej nabízí dvě třetiny společností. Většina z nich (80 %) vyžaduje příspěvek i od zaměstnance. Mezi nejčastěji poskytované výhody patří podpora stravování, přístup k internetu ze svého počítače či týden dovolené navíc. Poslední zmíněnou výhodu poskytuje 77 % respondentů, což je o 12 % více než tomu bylo v loňském roce (převážně velké a výrobní firmy). Výrazně se zvýšil podíl firem, které umožňují svým zaměstnancům připojit se na internet z domova na náklady společnosti (z 35 na 51 %). Nejčastěji tak činí firmy ze sektoru high-tech a farmacie (77 %, resp. 67 %). Poskytování mobilních telefonů, přenosných počítačů či služebních automobilů se stává samozřejmostí a zda je možné tyto pracovní pomůcky považovat za zaměstnanecké výhody (zejména možnost jejich využívání k soukromým účelům), záleží pouze na politice společností.

Zdroj: PricewaterhouseCoopers, ČSÚ

Co si o výsledcích studie myslíte vy? Jak často marodíte? Čím si vykládáte tak obrovskou nemocnost, kterou statistiky předkládají?