Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Dostanete oběd, notebook, auto, ale přijďte do práce!

Dostanete oběd, notebook, auto, ale přijďte do práce!
Průměrná doba jednoho případu pracovní neschopnosti činila loni v ČR neuvěřitelných 34,8 dne, v letošním pololetí pak 30,12 dne. Zrazovat své zaměstnance od absencí se proto snaží každá třetí firma, a to často formou odměn. Jakou mají podobu? A jak je to s dalšími zaměstnaneckými benefity, růstem mezd či nástupními platy? Čím a za co si české firmy hýčkají své zaměstnance?

Podle studie PayWell 2005: Efektivně řídit, efektivně odměňovat společnosti PricewaterhouseCoopers české firmy považují za hlavní prioritu odměňování udržení konkurenceschopnosti, zavedení odměňování podle výkonu a zajištění vnitřní spravedlivosti. Společnosti se stále více snaží podporovat vysoký výkon a kreativitu svých zaměstnanců, protože si uvědomují, že jen tak udrží krok s konkurencí. Kromě tradičních variabilních složek mzdy využívá řada společností jednorázových odměn za nadstandardní výkon, celkem 62 %. "Oproti roku 2004 se výrazně zvýšil podíl firem, které se snaží finančně podporovat nové nápady svých zaměstnanců, a to z 28 % na 36 %," říká např. Martina Wolfová, manažerka oddělení Poradenství pro lidské zdroje PricewaterhouseCoopers.

Snaha o snížení absence

S orientací na výkon je spjata i snaha snižovat absenci, která v České republice stále představuje palčivý problém mnoha společností. Průměrná doba jednoho případu pracovní neschopnosti narostla z 24,4 dní v roce 1995 na 34,8 dne v roce 2004, za letošní pololetí zatím ČSÚ uvádí hodnotu 30,12 dne, viz tabulku.

Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz
Ukazatel 1995 2000 2001 2002 2003 2004 pololetí 2005
Kalendářní dny pracovní
neschopnosti (tis.)
105 693 106 730 110 431 110 411 110 306 94 083 53 270
Nově hlášené případy
pracovní neschopnosti na
100 nemocensky pojištěných
91,9 84,4 86,2 80,4 81,7 61,6 40,34
Průměrná doba trvání 1 případu
pracovní neschopnosti
(kalendářní dny)
24,4 28,0 28,6 30,8 30,5 34,8 30,12
Průměrné procento
pracovní neschopnosti
6,2 6,5 6,7 6,8 6,8 5,9 6,7
Zdroj dat: ČSÚ

Právě kvůli vysoké nemocnosti přijalo v roce 2004 podle PwC 30 % firem nějaké opatření (jednalo se převážně o výrobní firmy). Většina z nich váže tato opatření na odměňování. Rovněž vzrostl počet společností, které zavádějí kontrolní návštěvy u nemocných zaměstnanců doma (ze 36 na 41 %).
Mezi další metody snižování absence patří tzv. zdravotní dny volna (bez lékařského potvrzení s plnou náhradou mzdy pro účely krátkodobé neschopnosti), dovolená navíc za nulovou absenci, příp. snížení bonusu v případě vysoké absence.
Celkově se letos firmy více snaží o prevenci, a to např. nadstandardní zdravotní péčí, kterou v různé podobě svým zaměstnancům nabízí polovina respondentů. Zřetelně vzrostlo využívání jednorázových forem podpory zdraví, jako jsou příspěvky na očkování (z 35 % na 56 %), mírný nárůst zaznamenala vyšetření v nadstandardním zdravotním středisku nebo speciální zdravotní vyšetření.

I přes tato opatření se ale v 1. pololetí roku 2005 ve srovnání se srovnatelným obdobím minulého roku významně zvýšil počet nově hlášených případů pracovní neschopnosti na 100 pojištěnců z 33,34 případů na 40,34 případů (tj. o 21 % v meziročním srovnání). Průměrná délka trvání jednoho případu pracovní neschopnosti se naproti tomu meziročně snížila z 34,02 dne v 1. pololetí 2004 na 30,12 dne v 1. pololetí letošního roku. Ve srovnání s průměrnou délkou pracovní neschopnosti za celý rok 2004 bylo snížení ještě výraznější, a to o 4,65 dne (index 86,6). Z tohoto srovnání je patrné, že se při vyšším počtu nově hlášených případů pracovní neschopnosti zároveň snížila jejich průměrná délka.
V důsledku výše uvedených změn (rychlejšímu růstu počtu nově hlášených případů) se průměrné procento pracovní neschopnosti meziročně zvýšilo z 6,233 na 6,712, tj. o necelou polovinu procentního bodu (index 107,7).
Jak je patrné, po výrazném poklesu průměrného procenta pracovní neschopnosti v roce 2004, který byl mimo jiné ovlivněn novelizací zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění (s účinností od 1. 1. 2004) s významnou úpravou ve výpočtu nemocenských dávek, se hodnoty průměrného procenta pracovní neschopnosti i některých dalších ukazatelů opět vracejí k poněkud vyšším hodnotám.

Růst mezd rok od roku menší

Výše odstupného
Více než dvě třetiny společností vyplácejí svým zaměstnancům odstupné ve výši dané Zákoníkem práce. U nadstandardního odstupného se výše pohybuje nejčastěji na úrovni tří až pětinásobku měsíční mzdy (většinou u výrobních společností).
V posledních pěti letech neustále klesá průměrný plánovaný i skutečný nárůst mezd. Za posledních 12 měsíců společnosti v průměru navýšily mzdy svých zaměstnanců o 5,2 %, což je o 0,7 % méně než se očekávalo. Nejvyšší nárůst mezd zaznamenaly tyto sektory: banky a finanční služby (6,3 %), farmacie a média (shodně po 6 %), high-tech (5,9 %).

Je obvyklé, že po zkušební době společnosti navyšují mzdu. Letos takto postupovaly dvě třetiny společností. V průměru ji navyšují o 12 % (loni o 15 %). Nejvíce ze sektoru banky a finanční služby (o 16 %), farmacie (o 14 %), nejméně pak ze sektoru médií (o 6 %). Absolventy platí při nástupu nejlépe v sektoru farmacie (VŠ získá 21 857 Kč, SŠ 17 000 Kč) a rychloobrátkové zboží (VŠ 21 200 Kč, SŠ 16 750 Kč), nejméně pak v chemickém průmyslu (VŠ 15 850 Kč, SŠ 11 384 Kč). V 94 % společností je navýšení nástupní mzdy individuální, pouze u 6 % platí pro všechny zaměstnance stejná pravidla.

Zaměstnanecké výhody

Přehled nejčastějších zaměstnaneckých výhod (% společností)
Rok Podpora stravování Občerstvení na pracovišti Přístup k internetu ze svého PC Přístup k internetu z domova Služební mobil Služební vůz Přenosný počítač
2004 93 % 71 % 89 % 35 % 93 % 92 % 98 %
2005 96 % 72 % 87 % 51 % 98 % 94 % 97 %
Zdroj dat: PayWell 2005

Studie PayWell:

skládá ze dvou celků:

  • mzdového průzkumu (mzdy od roku 1992, více než 300 pozic, 12 sektorů,
  • průzkumu odměňování a zaměstnaneckých výhod (nejnovější trendy).

Letos se zúčastnilo 152 společností působících ve 12 sektorech (automobilový průmysl, banky a finanční služby, chemický průmysl, distribuce energií, farmacie, high-tech, importéři automobilů, média, obchod a distribuce, průmyslová výroba, rychloobrátkové zboží, spedice). Převážnou většinu respondentů tvořily společnosti se zahraniční majetkovou účastí (80 %).

Studie potvrdila stabilní zájem o penzijní připojištění – stejně jako loni jej nabízí dvě třetiny společností. Většina z nich (80 %) vyžaduje příspěvek i od zaměstnance. Mezi nejčastěji poskytované výhody patří podpora stravování, přístup k internetu ze svého počítače či týden dovolené navíc. Poslední zmíněnou výhodu poskytuje 77 % respondentů, což je o 12 % více než tomu bylo v loňském roce (převážně velké a výrobní firmy). Výrazně se zvýšil podíl firem, které umožňují svým zaměstnancům připojit se na internet z domova na náklady společnosti (z 35 na 51 %). Nejčastěji tak činí firmy ze sektoru high-tech a farmacie (77 %, resp. 67 %). Poskytování mobilních telefonů, přenosných počítačů či služebních automobilů se stává samozřejmostí a zda je možné tyto pracovní pomůcky považovat za zaměstnanecké výhody (zejména možnost jejich využívání k soukromým účelům), záleží pouze na politice společností.

Zdroj: PricewaterhouseCoopers, ČSÚ

Co si o výsledcích studie myslíte vy? Jak často marodíte? Čím si vykládáte tak obrovskou nemocnost, kterou statistiky předkládají?

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

+3
Ano
Ne

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

11. 11. 2005 11:33, hink

To se mi nechce věřit, že by jeden případ neschopnosti trval přes měsíc. Je to průměr, nebo medián? Průměr je na prd, stejně jako s platama. Jeden člověk z dvaceti, který marodí rok, než je uznán invalidou, vytvoří ostatním s lehkou virózou tento průměr. Nemohu uvěřit, že když mám chřipku na týden a musím čekat 4 hodiny u doktora, že polovina z těch chudáků v čekárně marodí tak dlouho.

Reagovat

 

+50
Líbí
Nelíbí

Další příspěvky v diskuzi (12 komentářů)

24. 2. 2011 | 11:31 | Laďka Žáková

Dobrý den všem, zaujal mě tento článek, protože právě zpracovávám diplomovou práci na téma "Pracovní motivace". Kdybyste měli chvíli, prosím vás o vyplnění dotazníku týkajícího se této problematiky. Nezabere vám víc než 5...více

16. 11. 2005 | 16:32

Nesouhlasim s vami zcela pokud jde o prechazeni nemoci u nizkoprijmovych skupin (coz jsou ty, ktere se nejvic boji o praci): pokud by to byla pravda, kde by se tu vzalo tolik nemocnych???
A jsem pro prispevek na stravu...
více

14. 11. 2005 | 9:08 | harryk

Bezne se mezi manualne pracujicimi marodi 3-4 tydny i vic. Ja osobne si nedokazu predstavit, ze bych v rijnu, v listopadu makal jeste nekde na stavbe, dyt uz je kosa jak v pr... Nejpozdeji do 2-3 dnu bych byl na hromade....více

11. 11. 2005 | 15:14 | PlischkeS

Amerika je produktivnější než Evropa o tolik, kolik Amerika víc pracuje. Míň dovolené, žádných max. 38 hodin týdně jako ve Francii. více

11. 11. 2005 | 15:01 | Jarmila

Nesouhlasím. Ještě v 19. stol. byla pracovní doba 12-16 hodin. Přiměřeně k tomu byla i malá produktivita. Pokusy zkrácení pracovní doby narážely na různá "vědecká" zjištění a výzkumy o škodlivosti kratší pracovní doby. Tyto...více

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

Hypoteční banka, Indikátor, Strategické certifikáty, nta, petr mach, euro, invalidní důchod, unicredit, průzkum trhu, Reálná úroková sazba, fpv, reforma daní, úmluva o právech dítěte, José Barroso, obvodní lékař, Pardubice, terrinvest, mKonto

8A72634, 2AC9026, 2AS9026, 2AS9626, 2AC9626

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK