Když jste místo na lůžku u sousedů na kafi

Ze zákona přísluší provádění kontrol pověřeným zaměstnancům okresních správ sociálního zabezpečení (OSSZ) příslušných podle místa pobytu, ve kterém se nemocný v době nemoci zdržuje. Adresu, na které bude k zastižení, je pacient povinen oznámit lékaři, který ji zapíše do nemocenského lístku spolu s vycházkami. Samozřejmě lze adresu pobytu v době nemocenské i změnit, tuto změnu ale musí povolit ošetřující lékař. Ten sám ovšem může takové povolení vydat maximálně na dobu 3 kalendářních dnů. Pokud jde o změnu pobytu na delší dobu, musí si vyžádat písemný souhlas OSSZ.

Kdy očekávat kontrolu?

Prakticky kdykoliv mimo lékařem stanovené a v nemocenském lístku zapsané vycházky. Protože se nemocenská poskytuje za kalendářní dny, nikoli jen za ty pracovní, můžete kontrolu očekávat i o sobotách a nedělích. Předepsaný léčebný režim byste tedy měli dodržovat i o víkendu.
Pracovník kontroly přichází bez předchozího ohlášení či upozornění, protože v opačném případě by samozřejmě kontrola ztrácela smysl.

V převážné většině případů je kontrola prováděna z iniciativy lékařů OSSZ, kteří vybírají jedince z evidence práce neschopných a dávají pokyn pracovníkům kontroly. Kontrola samozřejmě může být provedena i na základě podnětu pacientova ošetřujícího lékaře, jeho zaměstnavatele či z podnětu úřadu práce, pokud jde o nemocného vedeného v jeho evidenci.

Seděli jste u sousedů na kafi?

Když vás kontrola doma nezastihne, nejspíš ve schránce naleznete upozornění, že ve vašem případě bylo zjištěno porušení léčebného režimu. Tuto skutečnost také OSSZ oznámí vašemu ošetřujícímu lékaři, vašemu zaměstnavateli, příp. úřadu práce, jestliže jste vedení jako nezaměstnaní.
Trestem za porušení léčebného režimu může být odejmutí či snížení nemocenských dávek. Pokud je ale na nemocném jeho rodina finančně závislá, může mu být nemocenské sníženo maximálně o čtvrtinu. Současně platí, že dávky lze snížit či odejmout až ode dne, od něhož bylo porušení povinností zjištěno, nelze je tedy odejmout či snížit zpětně.
Toto ustanovení platí obdobně i pro osoby samostatně výdělečně činné, i těm mohou být nemocenské dávky sníženy či odejmuty.

Při porušení léčebného režimu je ošetřující lékař současně povinen zvážit, zda u pacienta trvá důvod k dalšímu trvání pracovní neschopnosti, nebo jestli už pracovní neschopnost ukončí.

Vláda chce ušetřit, chystá změny

Vláda se snaží na oblasti dávek nemocenského pojištění ještě více ušetřit. Ministr Škromach vypracoval návrh nového zákona o nemocenském pojištění, kterým se v současné době zabývá legislativní rada vlády (sama vláda by nad ním měla diskutovat v průběhu dubna). Zákon jako takový by pak měl vstoupit v platnost 1. 1. 2006 a měl by především přinést řadu úsporných opatření na výdajích na dávky nemocenského pojištění. Např. by mělo dojít ke zpřísnění sankcí za nedodržování léčebného režimu, také budou zpřesněny postihy lékařů a zdravotnických zařízení za nedodržování povinností v oblasti uznávání pracovní neschopnosti.

Zřejmě největší novinkou bude zavedení tzv. náhrady mzdy. Po dobu prvních 14 dnů nemoci bude, namísto současných nemocenských dávek ze státních prostředků, poskytovat náhradu mzdy ze svých vlastních prostředků zaměstnavatel nemocného. Náhrada by měla být poskytována pouze za pracovní dny a měla by v průměru odpovídat současné výši nemocenských dávek, již se nebude zdaňovat, ani z ní nebude odváděno pojistné. Zaměstnavatel bude moci poskytovat i vyšší částky, než mu bude ukládat zákon.
Stát by toto zaměstnavatelům kompenzoval snížením odvodů na nemocenské pojištění a to ze současných 3,3 %, které za zaměstnance odvádí zaměstnavatel, na částku 1,4 %. V praxi to bude znamenat úspory pro zaměstnavatele, jehož zaměstnanci budou nemocní co možná nejméně. Protože taková politika by měla tragické důsledky hlavně pro zaměstnance se zdravotním handicapem (lze u nich jistou nemocnost předpokládat, a stali by se tak ještě hůře zaměstnatelní), byla by pro organizace zaměstnávající osoby zdravotně postižené zavedena úleva. Polovina nákladů vynaložených na poskytování náhrady mzdy po dobu nemoci by podle návrhu měla být hrazena ze státního rozpočtu.

Nárok na nemocenské od státu vznikne práceneschopnému až po uplynutí těchto 14 dnů. Nemocenské dávky by měly být i nadále poskytovány za kalendářní dny. Byly by navíc zavedeny nové redukční hranice odvozené od průměrné mzdy, které by měly více zohlednit skutečně dosahované příjmy a výši odváděného pojištění. V důsledku toho by měla vzrůst i maximální výše nemocenské.

Co říkáte připravovaným změnám ? Pomohou nám lépe finančně zvládnout období nemoci? Budou motivovat zaměstnavatele k vytváření co nejzdravějších pracovních podmínek, nebo v důsledku povedou k vytváření nátlaku na zaměstnance, aby měli co možná nejmenší nemocnost?