Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Čistá mzda tvoří pouhou polovinu nákladů na práci

Čistá mzda tvoří pouhou polovinu nákladů na práci
Náklady na práci jednoho zaměstnance, to nejsou jenom jeho mzda a zákonné pojištění, ale řada dalších nezbytných výdajů. Je u nás práce drahá, nebo levná? Jaké jsou podíly nemzdových nákladů, tedy odvodů do zákonných fondů, státní kasy a dobrovolných výdajů?

Zájem zahraničních investorů, postavení domácího zboží i pracovních sil na mezinárodním a zejména evropském trhu jsou podstatně ovlivněny úrovní nákladů na materiální vstupy a práci. Náklady na suroviny jsou v rámci celoevropského trhu velmi podobné, s výjimkou neobchodovatelných produktů (tzv. nontradeables), což jsou zejména služby (spotřebovávané v místě a čase svého vzniku) a zboží s minimální dobou trvanlivosti, která jej vylučuje z možnosti skladování a přepravy. Naopak náklady na práci se významně liší napříč Evropou a jsou určovány především produktivitou práce.
O obecných charakteristikách nákladů práce a jejich výši u nás se můžete dočíst již dnes, jak na tom jsme ve srovnání s Evropou se dozvíte za týden. 

Co všechno tvoří náklady práce?

Náklady práce zahrnují všechny výdaje vynaložené zaměstnavateli na nábor a výchovu zaměstnanců, jejich mzdy a platy, krytí zákonně stanovených a dobrovolně poskytovaných nebo smluvně dohodnutých sociálních a personálních potřeb. Některé instituce (ČSÚ, EU) používají jako ekvivalentní pojem "úplné náklady práce". Podstatou je to, co si uvědomuje málokterý zaměstnanec a pociťuje téměř každý zaměstnavatel: mzda, zejména pak čistá, je jen částí celkových nákladů na zaměstnance – tedy převedení lidské práce do hodnoty konkrétního výstupu.

Co všechno musí zaměstnavatel uhradit

- Odměnu pro personální agenturu za nalezení vhodného pracovníka. Jinou možností jsou náklady na inzerci v médiích a náklady na organizaci pohovorů, jazykové testy apod.,
- Ihned po nástupu musí být zaměstnanec zapracován – náklady na školení a zaučení do požadované práce, náklady na další soustavné vzdělávání (zvyšování kvalifikace, jazykové kurzy),
- Nezbytnou součástí mnoha profesí je pořízení často nákladného pracovního oděvu,
Mzdy a platy, zákonem stanovené náklady v případě zaměstnanecké dovolené,
- Zákonem stanovené odvody za zaměstnance do fondů zdravotního a sociálního pojištění, 
- Další náklady na tav. zaměstnanecké výhody (benefits) – příspěvek na stravování, zajištění nadstandardní zdravotní péče, příspěvky na rekreaci, regeneraci a aktivní využití volného času,
- Další případné náklady plynoucí z kolektivních smluv mezi odbory a zaměstnavateli.

Vývoj jednotlivých složek nákladů práce je, jak ukazuje tabulka, v čase dosti stabilní. Mzdové náklady tvoří přibližně 70  %. V uvedené hodnotě jsou zahrnuty i odměny a náhrady mezd za neodpracovaný čas (dovolená). Přehled nákladů na práci naleznete v tabulce.

 

Úroveň, vývoj, struktura a diferenciace nákladů práce v ČR
1994 2001 2002 Přírůstek
(% 02/94)
%

% %
celkem 10 244 100,0 21 954 100,0 22 956 100,0 124
v tom: mzdy (přímé náklady) 7 240 70,7 15 228 70,5 16 170 70,4 123
soc. a pers. náklady (nepřímé náklady) 3 004 29,3 6 366 29,5 6 786 29,6 126
z toho: zákonné příspěvky zaměstnavatelů 2 551 24,9 5 525 25,6 5 905 25,7 131
sociální požitky 220 2,1 402 1,9 416 1,8 89
ostatní soc. náklady 64 0,6 174 0,8 224 1,0 250
soc. náklady úhrnem 2 835 27,7 6 101 28,3 6 518 28,4 130
personální náklady 169 1,6 265 1,2 268 1,2 59
Zdroj dat: ČSÚ

Z tabulky je možno vyvodit několik závěrů. Nominální peněžní úroveň nákladů práce na zaměstnance vzrostla za období 1994 - 2002 o 124 %, což představuje 10,6 % ročně. V porovnáním s nominálním růstem hrubého národního produktu rovněž v běžných cenách, který byl  8,5 %,  je dynamika růstu nákladů práce o něco vyšší
Příspěvky zaměstnavatelů do sociálních fondů plynoucích ze zákona představují 26 % celkových nákladů práce. Tím pro ostatní převážně dobrovolné sociální a personální náklady zůstává velmi malý prostor, něco kolem 4 %. Klesá podíl tzv. sociálních požitků, hlavní složkou zůstávají příspěvky na stravování a rostou náklady spojené s užíváním osobních vozů, ostatní výdaje stagnují.

Personální náklady - 2002
(v Kč měsíčně na zaměstnance)
nábor zaměstnanců 21
výchova a zapracování učňů 5
školení zaměstnanců 122
pracovní oděvy, ošatné 99
ostatní 21
celkem 268
V případě personálních nákladů, které jsou ve srovnání s EU značně poddimenzovány, došlo k poměrně významnému poklesu. Tyto výdaje jsou obvykle ze strany zaměstnavatelů stále více omezovány na minimální úroveň požadovanou právními předpisy. Není se čemu divit, protože náklady práce jsou nad čistou mzdu stále ještě o mnoho výše a zaměstnavatelé nechtějí zvyšovat uz tak dost vysoké náklady nad nezbytnou úroveň.
V podrobnější struktuře najdete personální náklady v tabulce vedle tohoto odstavce.

 

Čistá mzda je pouze polovina nákladů

Vycházíme-li z předpokladu, že mzdové náklady (tedy na hrubou mzdu) tvoří 70 % nákladů na práci, vypočteme, že příjem, který si zaměstnanec užije pro svou vlastní potřebu, je přibližně pouhá polovina z nákladů na práci. Konkrétně to dokládá náš příklad.

Bude-li zaměstnanec ochoten pracovat za 13 000 Kč měsíčně, bude tomuto platu odpovídat hrubá mzda ve výši 17 000. (Hodnoty jsou pro přehlednost zaokrouhleny, pro 17 000 Kč hrubé mzdy je čistá mzda 12 989 Kč). Aby zaměstnanec mohl získat hrubou mzdu ve výši 17 000 Kč, musí zaměstnavatel vynaložit 24 285 Kč (70 % z toho je hrubá mzda 17 000 Kč). Poměr čisté mzdy a celkových nákladů práce  je 53,5 %. Padesát procent znamená, že jeden pracovník ve firmě vytvoří hodnotu za více než dvojnásobek své čisté mzdy. Aby se firmě vyplatilo jej zaměstnat, musí být náklady na zaměstnance menší, než je výše jeho přínosu do firemní pokladny. A 53,5 % není není zrovna lichotivý poměr pro státní politiku, zároveň zaměstnavatelům nedává příliš prostoru pro motivaci zaměstnanců bez dodatečných nákladů.

Jak se dělí náklady na práci

Jako příklad jsme vybrali situaci blízkou průměrné mzdě. Pro přehlednost jsme na některých místech zaokrouhlovali.

Představa zaměstnance o čistém měsíčním příjmu 13 000 Kč
Odpovídající hrubá mzda: 17 000 (z toho čistá 12 989 Kč)
Odvody: Povinně je odvádí zaměstnanec (2 125 Kč) i zaměstnavatel (5 950 Kč). Zaměstnanec navíc musí mzdu (příjem) zdanit (1 886 Kč). Přehled zákonných odvodů naleznete v tabulce.

Odvody Zaměstnanec Zaměstnavatel
Zdravotní pojištění 765 1 530
Sociální pojištění
Nemocenské pojištění 187 561
Důchodové pojištění 1 105 3 315
Fond zaměstnanosti 68 544
Suma odvodů 2 125 5 950
Základ daně 11 800
Daň z příjmu 1 886
Čistá mzda 12 989

Víme-li, že mzdové náklady (17 000 Kč) tvoří přibližně 70 % nákladů na práci, pak jsou celkové náklady na práci 24 285 Kč. Něco přes 40 % nákladů na práci tvoří odvody zaměstnanců a zaměstnavatelů do zákonných pojišťovacích fondů a daňové zatížení mzdy (část z toho spoluvytváří i mzdové náklady).

 

Co říci závěrem?

Státní politika, která je v praxi převedena do zákonů o zdravotním a sociálním pojištění a do zákona o dani z příjmů, nedává zaměstnavatelům (podnikatelům zaměstnávajícím jednotlivce) prakticky žádný prostor pro výraznější motivace zaměstnanců v podobě přesunu části mzdových nákladů jinam. Zaměstnavatel téměř nerozhoduje o tom, jak s náklady na práci naloží, když je nehodlá zvyšovat nad zákonné požadavky. A přesto jen polovinu z vynaložených nákladů získá zaměstnanec. Zaměstnavatel zaplatí 25 % nákladů na práci do státem určených fondů a teprve potom vyplácí hrubou mzdu, která je opět podrobena procesu odvodů do fondů a zdanění. Z tohoto pohledu je práce v ČR drahá a náklady na ní jsou do značné míry neefektivní. Jak jsme na tom ve srovnání se světem? O tom příští týden.

Informace poskytl Svaz průmyslu a dopravy

Jaký máte názor na státní politiku, která nutí zaměstnavatele platit dosti vysoké odvody, které zaměstnanec na své výplatní pásce ani nevidí? Je to tak správně, nebo je to podivuhodné maskování nenasytnosti státních financí a polostátních fondů? Nebylo by lepší, aby existovala jen jedna platba a každý tak viděl, o co kráčí? Zaměstnavatelé musejí stejně své náklady kalkulovat a mohli by vyplácet o to vyšší mzdy.

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

+9
Ano
Ne

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

22. 9. 2004 15:46, Jan Sladký řečený Kozačka

náklady a zase jen ty náklady... každý zaměstnavael si jen stěžuje na náklady, ale co VÝNOSY ? To ty lidi zaměstnávají jen pro jejich krásné oči ? a hned si i odpovím - jistě že ne !!!
A zaměstnavatelům kteří neví jak na to ihned popíšu realitu dnešního novodobého otrokářství – vyhoďte pár lidí a jejich práci rozdělte ostatním zaměstnancům - a je to – a přesně tato realita dnes nazývaná restrukturalizací je tím, nad čímž vaše srdce plesá a zisky rostou…

Reagovat

 

+52
Líbí
Nelíbí

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

23. 9. 2004 15:13, Jana

Naprosto s Vami souhlasim. Takoveto clanky by mely byt uverejnovane casteji, protoze hodne lidi nevi, co stoji zamestnavatele, kdyz nekoho zamestna.

Reagovat

 

-18
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu (Jirka 22. 09. 2004 09:58)

Další příspěvky v diskuzi (21 komentářů)

24. 2. 2011 | 11:37 | Laďka Žáková

Dobrý den všem, zaujal mě tento článek, protože právě zpracovávám diplomovou práci na téma "Pracovní motivace". Kdybyste měli chvíli, prosím vás o vyplnění dotazníku týkajícího se této problematiky. Nezabere vám víc než 5...více

24. 9. 2004 | 13:33 | Trixi

To autor: Máte tam chybu. Část pojistného na nezaměstnanost se přesunula na důchody. Teď je to 28 % na důchody a 1,6 na nezaměstnanost. Na celkový výpočet to nemá vliv, ale pořádek je třeba :) více

23. 9. 2004 | 15:13 | Jana

Naprosto s Vami souhlasim. Takoveto clanky by mely byt uverejnovane casteji, protoze hodne lidi nevi, co stoji zamestnavatele, kdyz nekoho zamestna. více

23. 9. 2004 | 10:30 | Kateřina

Díky za snahu, ale to mi nepomůže. Já jsem si přečetla, že je dovolená započítána. Jenže jsem nepochopila jak - tak jak to je se zdá, že je to sice napsáno, ale není provedeno (což není kritika autora, data jsou z ČSÚ).
...
více

23. 9. 2004 | 9:22 | Fredy

Nenapsal jsem že vy závidíte a že všichni závidí. Také jsem nenapsal, že vše bylo je a bude čisté. Přesto vás musím zklamat. Nikdy jsem nebyl komunistou a to ani nikdo z rodiny a to zpětně až do roku 1475. Až tam jsem se...více

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

Transferová platba, Promptní finanční trh, Úvěr, jan sedláček, penzijní připojištění, transformované fondy, daň z příjmů, aleš poklop, junior program, Zdeněk Škromach, vázaná živnost, komisní prodej, rekordní ztráta, výhodné, KAPSCH, Kondor, regulovaný nájem, dotazník eurovolby 2014

8U25191, 7T54784, 4AY9985, 3Z02620, 7B75317

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK