Zájem zahraničních investorů, postavení domácího zboží i pracovních sil na mezinárodním a zejména evropském trhu jsou podstatně ovlivněny úrovní nákladů na materiální vstupy a práci. Náklady na suroviny jsou v rámci celoevropského trhu velmi podobné, s výjimkou neobchodovatelných produktů (tzv. nontradeables), což jsou zejména služby (spotřebovávané v místě a čase svého vzniku) a zboží s minimální dobou trvanlivosti, která jej vylučuje z možnosti skladování a přepravy. Naopak náklady na práci se významně liší napříč Evropou a jsou určovány především produktivitou práce.
O obecných charakteristikách nákladů práce a jejich výši u nás se můžete dočíst již dnes, jak na tom jsme ve srovnání s Evropou se dozvíte za týden.
Co všechno tvoří náklady práce?
Náklady práce zahrnují všechny výdaje vynaložené zaměstnavateli na nábor a výchovu zaměstnanců, jejich mzdy a platy, krytí zákonně stanovených a dobrovolně poskytovaných nebo smluvně dohodnutých sociálních a personálních potřeb. Některé instituce (ČSÚ, EU) používají jako ekvivalentní pojem "úplné náklady práce". Podstatou je to, co si uvědomuje málokterý zaměstnanec a pociťuje téměř každý zaměstnavatel: mzda, zejména pak čistá, je jen částí celkových nákladů na zaměstnance – tedy převedení lidské práce do hodnoty konkrétního výstupu.
Co všechno musí zaměstnavatel uhradit |
- Odměnu pro personální agenturu za nalezení vhodného pracovníka. Jinou možností jsou náklady na inzerci v médiích a náklady na organizaci pohovorů, jazykové testy apod., - Ihned po nástupu musí být zaměstnanec zapracován – náklady na školení a zaučení do požadované práce, náklady na další soustavné vzdělávání (zvyšování kvalifikace, jazykové kurzy), - Nezbytnou součástí mnoha profesí je pořízení často nákladného pracovního oděvu, - Mzdy a platy, zákonem stanovené náklady v případě zaměstnanecké dovolené, - Zákonem stanovené odvody za zaměstnance do fondů zdravotního a sociálního pojištění, - Další náklady na tav. zaměstnanecké výhody (benefits) – příspěvek na stravování, zajištění nadstandardní zdravotní péče, příspěvky na rekreaci, regeneraci a aktivní využití volného času, - Další případné náklady plynoucí z kolektivních smluv mezi odbory a zaměstnavateli. |
Vývoj jednotlivých složek nákladů práce je, jak ukazuje tabulka, v čase dosti stabilní. Mzdové náklady tvoří přibližně 70 %. V uvedené hodnotě jsou zahrnuty i odměny a náhrady mezd za neodpracovaný čas (dovolená). Přehled nákladů na práci naleznete v tabulce.
Úroveň, vývoj, struktura a diferenciace nákladů práce v ČR |
|
1994 |
2001 |
2002 |
Přírůstek (% 02/94) |
|
Kč |
% |
Kč |
% |
Kč |
% |
|
celkem |
10 244 |
100,0 |
21 954 |
100,0 |
22 956 |
100,0 |
124 |
v tom: mzdy (přímé náklady) |
7 240 |
70,7 |
15 228 |
70,5 |
16 170 |
70,4 |
123 |
soc. a pers. náklady (nepřímé náklady) |
3 004 |
29,3 |
6 366 |
29,5 |
6 786 |
29,6 |
126 |
z toho: zákonné příspěvky zaměstnavatelů |
2 551 |
24,9 |
5 525 |
25,6 |
5 905 |
25,7 |
131 |
sociální požitky |
220 |
2,1 |
402 |
1,9 |
416 |
1,8 |
89 |
ostatní soc. náklady |
64 |
0,6 |
174 |
0,8 |
224 |
1,0 |
250 |
soc. náklady úhrnem |
2 835 |
27,7 |
6 101 |
28,3 |
6 518 |
28,4 |
130 |
personální náklady |
169 |
1,6 |
265 |
1,2 |
268 |
1,2 |
59 |
|
|
|
|
|
|
|
|
Zdroj dat: ČSÚ |
Z tabulky je možno vyvodit několik závěrů. Nominální peněžní úroveň nákladů práce na zaměstnance vzrostla za období 1994 - 2002 o 124 %, což představuje 10,6 % ročně. V porovnáním s nominálním růstem hrubého národního produktu rovněž v běžných cenách, který byl 8,5 %, je dynamika růstu nákladů práce o něco vyšší
Příspěvky zaměstnavatelů do sociálních fondů plynoucích ze zákona představují 26 % celkových nákladů práce. Tím pro ostatní převážně dobrovolné sociální a personální náklady zůstává velmi malý prostor, něco kolem 4 %. Klesá podíl tzv. sociálních požitků, hlavní složkou zůstávají příspěvky na stravování a rostou náklady spojené s užíváním osobních vozů, ostatní výdaje stagnují.
Personální náklady - 2002 (v Kč měsíčně na zaměstnance) |
nábor zaměstnanců |
21 |
výchova a zapracování učňů |
5 |
školení zaměstnanců |
122 |
pracovní oděvy, ošatné |
99 |
ostatní |
21 |
celkem |
268 |
V případě
personálních nákladů, které jsou ve srovnání s
EU značně poddimenzovány, došlo k poměrně významnému poklesu. Tyto výdaje jsou obvykle ze strany zaměstnavatelů stále více
omezovány na minimální úroveň požadovanou právními předpisy. Není se čemu divit, protože náklady práce jsou nad čistou mzdu stále ještě o mnoho výše a zaměstnavatelé nechtějí zvyšovat uz tak dost vysoké náklady nad nezbytnou úroveň.
V podrobnější struktuře najdete personální náklady v tabulce vedle tohoto odstavce.
Čistá mzda je pouze polovina nákladů
Vycházíme-li z předpokladu, že mzdové náklady (tedy na hrubou mzdu) tvoří 70 % nákladů na práci, vypočteme, že příjem, který si zaměstnanec užije pro svou vlastní potřebu, je přibližně pouhá polovina z nákladů na práci. Konkrétně to dokládá náš příklad.
Bude-li zaměstnanec ochoten pracovat za 13 000 Kč měsíčně, bude tomuto platu odpovídat hrubá mzda ve výši 17 000. (Hodnoty jsou pro přehlednost zaokrouhleny, pro 17 000 Kč hrubé mzdy je čistá mzda 12 989 Kč). Aby zaměstnanec mohl získat hrubou mzdu ve výši 17 000 Kč, musí zaměstnavatel vynaložit 24 285 Kč (70 % z toho je hrubá mzda 17 000 Kč). Poměr čisté mzdy a celkových nákladů práce je 53,5 %. Padesát procent znamená, že jeden pracovník ve firmě vytvoří hodnotu za více než dvojnásobek své čisté mzdy. Aby se firmě vyplatilo jej zaměstnat, musí být náklady na zaměstnance menší, než je výše jeho přínosu do firemní pokladny. A 53,5 % není není zrovna lichotivý poměr pro státní politiku, zároveň zaměstnavatelům nedává příliš prostoru pro motivaci zaměstnanců bez dodatečných nákladů.
Jak se dělí náklady na práci |
Jako příklad jsme vybrali situaci blízkou průměrné mzdě. Pro přehlednost jsme na některých místech zaokrouhlovali.
Představa zaměstnance o čistém měsíčním příjmu 13 000 Kč Odpovídající hrubá mzda: 17 000 (z toho čistá 12 989 Kč) Odvody: Povinně je odvádí zaměstnanec (2 125 Kč) i zaměstnavatel (5 950 Kč). Zaměstnanec navíc musí mzdu (příjem) zdanit (1 886 Kč). Přehled zákonných odvodů naleznete v tabulce.
Odvody |
Zaměstnanec |
Zaměstnavatel |
Zdravotní pojištění |
765 |
1 530 |
Sociální pojištění |
|
|
Nemocenské pojištění |
187 |
561 |
Důchodové pojištění |
1 105 |
3 315 |
Fond zaměstnanosti |
68 |
544 |
Suma odvodů |
2 125 |
5 950 |
Základ daně |
11 800 |
|
Daň z příjmu |
1 886 |
|
Čistá mzda |
12 989 |
Kč |
Víme-li, že mzdové náklady (17 000 Kč) tvoří přibližně 70 % nákladů na práci, pak jsou celkové náklady na práci 24 285 Kč. Něco přes 40 % nákladů na práci tvoří odvody zaměstnanců a zaměstnavatelů do zákonných pojišťovacích fondů a daňové zatížení mzdy (část z toho spoluvytváří i mzdové náklady). |
Co říci závěrem?
Státní politika, která je v praxi převedena do zákonů o zdravotním a sociálním pojištění a do zákona o dani z příjmů, nedává zaměstnavatelům (podnikatelům zaměstnávajícím jednotlivce) prakticky žádný prostor pro výraznější motivace zaměstnanců v podobě přesunu části mzdových nákladů jinam. Zaměstnavatel téměř nerozhoduje o tom, jak s náklady na práci naloží, když je nehodlá zvyšovat nad zákonné požadavky. A přesto jen polovinu z vynaložených nákladů získá zaměstnanec. Zaměstnavatel zaplatí 25 % nákladů na práci do státem určených fondů a teprve potom vyplácí hrubou mzdu, která je opět podrobena procesu odvodů do fondů a zdanění. Z tohoto pohledu je práce v ČR drahá a náklady na ní jsou do značné míry neefektivní. Jak jsme na tom ve srovnání se světem? O tom příští týden.
Informace poskytl Svaz průmyslu a dopravy
Jaký máte názor na státní politiku, která nutí zaměstnavatele platit dosti vysoké odvody, které zaměstnanec na své výplatní pásce ani nevidí? Je to tak správně, nebo je to podivuhodné maskování nenasytnosti státních financí a polostátních fondů? Nebylo by lepší, aby existovala jen jedna platba a každý tak viděl, o co kráčí? Zaměstnavatelé musejí stejně své náklady kalkulovat a mohli by vyplácet o to vyšší mzdy.
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
22. 9. 2004 15:46, Jan Sladký řečený Kozačka
náklady a zase jen ty náklady... každý zaměstnavael si jen stěžuje na náklady, ale co VÝNOSY ? To ty lidi zaměstnávají jen pro jejich krásné oči ? a hned si i odpovím - jistě že ne !!!
A zaměstnavatelům kteří neví jak na to ihned popíšu realitu dnešního novodobého otrokářství – vyhoďte pár lidí a jejich práci rozdělte ostatním zaměstnancům - a je to – a přesně tato realita dnes nazývaná restrukturalizací je tím, nad čímž vaše srdce plesá a zisky rostou…
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
23. 9. 2004 15:13, Jana
Naprosto s Vami souhlasim. Takoveto clanky by mely byt uverejnovane casteji, protoze hodne lidi nevi, co stoji zamestnavatele, kdyz nekoho zamestna.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
V diskuzi je celkem (21 komentářů) příspěvků.