Čistá mzda tvoří pouhou polovinu nákladů na práci

Čistá mzda tvoří pouhou polovinu nákladů na práci
Náklady na práci jednoho zaměstnance, to nejsou jenom jeho mzda a zákonné pojištění, ale řada dalších nezbytných výdajů. Je u nás práce drahá, nebo levná? Jaké jsou podíly nemzdových nákladů, tedy odvodů do zákonných fondů, státní kasy a dobrovolných výdajů?

Zájem zahraničních investorů, postavení domácího zboží i pracovních sil na mezinárodním a zejména evropském trhu jsou podstatně ovlivněny úrovní nákladů na materiální vstupy a práci. Náklady na suroviny jsou v rámci celoevropského trhu velmi podobné, s výjimkou neobchodovatelných produktů (tzv. nontradeables), což jsou zejména služby (spotřebovávané v místě a čase svého vzniku) a zboží s minimální dobou trvanlivosti, která jej vylučuje z možnosti skladování a přepravy. Naopak náklady na práci se významně liší napříč Evropou a jsou určovány především produktivitou práce.
O obecných charakteristikách nákladů práce a jejich výši u nás se můžete dočíst již dnes, jak na tom jsme ve srovnání s Evropou se dozvíte za týden. 

Co všechno tvoří náklady práce?

Náklady práce zahrnují všechny výdaje vynaložené zaměstnavateli na nábor a výchovu zaměstnanců, jejich mzdy a platy, krytí zákonně stanovených a dobrovolně poskytovaných nebo smluvně dohodnutých sociálních a personálních potřeb. Některé instituce (ČSÚ, EU) používají jako ekvivalentní pojem "úplné náklady práce". Podstatou je to, co si uvědomuje málokterý zaměstnanec a pociťuje téměř každý zaměstnavatel: mzda, zejména pak čistá, je jen částí celkových nákladů na zaměstnance – tedy převedení lidské práce do hodnoty konkrétního výstupu.

Co všechno musí zaměstnavatel uhradit

- Odměnu pro personální agenturu za nalezení vhodného pracovníka. Jinou možností jsou náklady na inzerci v médiích a náklady na organizaci pohovorů, jazykové testy apod.,
- Ihned po nástupu musí být zaměstnanec zapracován – náklady na školení a zaučení do požadované práce, náklady na další soustavné vzdělávání (zvyšování kvalifikace, jazykové kurzy),
- Nezbytnou součástí mnoha profesí je pořízení často nákladného pracovního oděvu,
Mzdy a platy, zákonem stanovené náklady v případě zaměstnanecké dovolené,
- Zákonem stanovené odvody za zaměstnance do fondů zdravotního a sociálního pojištění, 
- Další náklady na tav. zaměstnanecké výhody (benefits) – příspěvek na stravování, zajištění nadstandardní zdravotní péče, příspěvky na rekreaci, regeneraci a aktivní využití volného času,
- Další případné náklady plynoucí z kolektivních smluv mezi odbory a zaměstnavateli.

Vývoj jednotlivých složek nákladů práce je, jak ukazuje tabulka, v čase dosti stabilní. Mzdové náklady tvoří přibližně 70  %. V uvedené hodnotě jsou zahrnuty i odměny a náhrady mezd za neodpracovaný čas (dovolená). Přehled nákladů na práci naleznete v tabulce.

 

Úroveň, vývoj, struktura a diferenciace nákladů práce v ČR
1994 2001 2002 Přírůstek
(% 02/94)
%

% %
celkem 10 244 100,0 21 954 100,0 22 956 100,0 124
v tom: mzdy (přímé náklady) 7 240 70,7 15 228 70,5 16 170 70,4 123
soc. a pers. náklady (nepřímé náklady) 3 004 29,3 6 366 29,5 6 786 29,6 126
z toho: zákonné příspěvky zaměstnavatelů 2 551 24,9 5 525 25,6 5 905 25,7 131
sociální požitky 220 2,1 402 1,9 416 1,8 89
ostatní soc. náklady 64 0,6 174 0,8 224 1,0 250
soc. náklady úhrnem 2 835 27,7 6 101 28,3 6 518 28,4 130
personální náklady 169 1,6 265 1,2 268 1,2 59
Zdroj dat: ČSÚ

Z tabulky je možno vyvodit několik závěrů. Nominální peněžní úroveň nákladů práce na zaměstnance vzrostla za období 1994 - 2002 o 124 %, což představuje 10,6 % ročně. V porovnáním s nominálním růstem hrubého národního produktu rovněž v běžných cenách, který byl  8,5 %,  je dynamika růstu nákladů práce o něco vyšší
Příspěvky zaměstnavatelů do sociálních fondů plynoucích ze zákona představují 26 % celkových nákladů práce. Tím pro ostatní převážně dobrovolné sociální a personální náklady zůstává velmi malý prostor, něco kolem 4 %. Klesá podíl tzv. sociálních požitků, hlavní složkou zůstávají příspěvky na stravování a rostou náklady spojené s užíváním osobních vozů, ostatní výdaje stagnují.

Personální náklady - 2002
(v Kč měsíčně na zaměstnance)
nábor zaměstnanců 21
výchova a zapracování učňů 5
školení zaměstnanců 122
pracovní oděvy, ošatné 99
ostatní 21
celkem 268
V případě personálních nákladů, které jsou ve srovnání s EU značně poddimenzovány, došlo k poměrně významnému poklesu. Tyto výdaje jsou obvykle ze strany zaměstnavatelů stále více omezovány na minimální úroveň požadovanou právními předpisy. Není se čemu divit, protože náklady práce jsou nad čistou mzdu stále ještě o mnoho výše a zaměstnavatelé nechtějí zvyšovat uz tak dost vysoké náklady nad nezbytnou úroveň.
V podrobnější struktuře najdete personální náklady v tabulce vedle tohoto odstavce.

 

Čistá mzda je pouze polovina nákladů

Vycházíme-li z předpokladu, že mzdové náklady (tedy na hrubou mzdu) tvoří 70 % nákladů na práci, vypočteme, že příjem, který si zaměstnanec užije pro svou vlastní potřebu, je přibližně pouhá polovina z nákladů na práci. Konkrétně to dokládá náš příklad.

Bude-li zaměstnanec ochoten pracovat za 13 000 Kč měsíčně, bude tomuto platu odpovídat hrubá mzda ve výši 17 000. (Hodnoty jsou pro přehlednost zaokrouhleny, pro 17 000 Kč hrubé mzdy je čistá mzda 12 989 Kč). Aby zaměstnanec mohl získat hrubou mzdu ve výši 17 000 Kč, musí zaměstnavatel vynaložit 24 285 Kč (70 % z toho je hrubá mzda 17 000 Kč). Poměr čisté mzdy a celkových nákladů práce  je 53,5 %. Padesát procent znamená, že jeden pracovník ve firmě vytvoří hodnotu za více než dvojnásobek své čisté mzdy. Aby se firmě vyplatilo jej zaměstnat, musí být náklady na zaměstnance menší, než je výše jeho přínosu do firemní pokladny. A 53,5 % není není zrovna lichotivý poměr pro státní politiku, zároveň zaměstnavatelům nedává příliš prostoru pro motivaci zaměstnanců bez dodatečných nákladů.

Jak se dělí náklady na práci

Jako příklad jsme vybrali situaci blízkou průměrné mzdě. Pro přehlednost jsme na některých místech zaokrouhlovali.

Představa zaměstnance o čistém měsíčním příjmu 13 000 Kč
Odpovídající hrubá mzda: 17 000 (z toho čistá 12 989 Kč)
Odvody: Povinně je odvádí zaměstnanec (2 125 Kč) i zaměstnavatel (5 950 Kč). Zaměstnanec navíc musí mzdu (příjem) zdanit (1 886 Kč). Přehled zákonných odvodů naleznete v tabulce.

Odvody Zaměstnanec Zaměstnavatel
Zdravotní pojištění 765 1 530
Sociální pojištění
Nemocenské pojištění 187 561
Důchodové pojištění 1 105 3 315
Fond zaměstnanosti 68 544
Suma odvodů 2 125 5 950
Základ daně 11 800
Daň z příjmu 1 886
Čistá mzda 12 989

Víme-li, že mzdové náklady (17 000 Kč) tvoří přibližně 70 % nákladů na práci, pak jsou celkové náklady na práci 24 285 Kč. Něco přes 40 % nákladů na práci tvoří odvody zaměstnanců a zaměstnavatelů do zákonných pojišťovacích fondů a daňové zatížení mzdy (část z toho spoluvytváří i mzdové náklady).

 

Co říci závěrem?

Státní politika, která je v praxi převedena do zákonů o zdravotním a sociálním pojištění a do zákona o dani z příjmů, nedává zaměstnavatelům (podnikatelům zaměstnávajícím jednotlivce) prakticky žádný prostor pro výraznější motivace zaměstnanců v podobě přesunu části mzdových nákladů jinam. Zaměstnavatel téměř nerozhoduje o tom, jak s náklady na práci naloží, když je nehodlá zvyšovat nad zákonné požadavky. A přesto jen polovinu z vynaložených nákladů získá zaměstnanec. Zaměstnavatel zaplatí 25 % nákladů na práci do státem určených fondů a teprve potom vyplácí hrubou mzdu, která je opět podrobena procesu odvodů do fondů a zdanění. Z tohoto pohledu je práce v ČR drahá a náklady na ní jsou do značné míry neefektivní. Jak jsme na tom ve srovnání se světem? O tom příští týden.

Informace poskytl Svaz průmyslu a dopravy

Jaký máte názor na státní politiku, která nutí zaměstnavatele platit dosti vysoké odvody, které zaměstnanec na své výplatní pásce ani nevidí? Je to tak správně, nebo je to podivuhodné maskování nenasytnosti státních financí a polostátních fondů? Nebylo by lepší, aby existovala jen jedna platba a každý tak viděl, o co kráčí? Zaměstnavatelé musejí stejně své náklady kalkulovat a mohli by vyplácet o to vyšší mzdy.

Držíte se udržitelnosti?

Držíte se udržitelnosti?

Generali Česká pořádá soutěž SME EnterPRIZE, která oceňuje udržitelné podnikání. Přihlásit se můžete do 5. dubna.

Sdílejte článek, než ho smažem

Líbil se vám článek?

+10
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 21 komentářů

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

22. 9. 2004 15:46, Jan Sladký řečený Kozačka

náklady a zase jen ty náklady... každý zaměstnavael si jen stěžuje na náklady, ale co VÝNOSY ? To ty lidi zaměstnávají jen pro jejich krásné oči ? a hned si i odpovím - jistě že ne !!!
A zaměstnavatelům kteří neví jak na to ihned popíšu realitu dnešního novodobého otrokářství – vyhoďte pár lidí a jejich práci rozdělte ostatním zaměstnancům - a je to – a přesně tato realita dnes nazývaná restrukturalizací je tím, nad čímž vaše srdce plesá a zisky rostou…

+51
+-
Reagovat na příspěvek

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

23. 9. 2004 15:13, Jana

Naprosto s Vami souhlasim. Takoveto clanky by mely byt uverejnovane casteji, protoze hodne lidi nevi, co stoji zamestnavatele, kdyz nekoho zamestna.

Zobrazit celé vlákno

-13
+-
Reagovat na příspěvek
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem (21 komentářů) příspěvků.

Nejlevnější aplikace na trhu. Zpracujte si daňové přiznání pro fyzické osoby v roce 2024 v jednoduché online aplikaci. Pro naše čtenáře exkluzivní sleva 10 %.

DníHodinMinutVteřin
Slevový kód: PENIZE1O
Vyplnit přiznání

Pokud chcete řešit daně po staru, máme pro vás chytré formuláře.

A tohle už jste četli?

Škromach a Tlustý říkají totéž

7. 9. 2004 | Kateřina Havlíčková

Škromach a Tlustý říkají totéž

Sečteme-li daňový odpočet na dítě a přídavky, zjistíme, že celková částka této "státní podpory" dětí s rostoucí výší příjmu u všech typů rodin neklesá, ale doslova "hopsá" nahoru dolů,... celý článek

Reforma daní a státního aparátu podle našich čtenářů

18. 6. 2004 | Jiří Šedivý | 1 komentář

Reforma daní a státního aparátu podle našich čtenářů

Překvapivé množství diskutujících i příspěvků k daňové problematice na našich stránkách nás přivedlo k myšlence navrhnout alternativní daňovou reformu podle čtenářů Peníze.CZ. Základním... celý článek

Vysypme své kapsy potřetí

27. 4. 2004 | Simona Ely Plischke

Vysypme své kapsy potřetí

Daň z příjmu jsme odvedli, zdravotní pojištění doplatili, čeká nás ale ještě finále. S napřaženou rukou se blíží správa sociálního zabezpečení. Skoncujme tedy úspěšně s poslední odvodovou... celý článek

Reforma versus peněženky živnostníků

7. 1. 2004 | Miroslav Škaloud, Kateřina Havlíčková

Reforma versus peněženky živnostníků

Jak zásahnou vládní úředníci do života živnostníků? Dá se očekávat více pracujících načerno či méně prostoru pro investování. Co dál?

Pomůže reforma snížit nezaměstnanost?

29. 10. 2003 | František Marek

Pomůže reforma snížit nezaměstnanost?

Vysoká cena práce v ČR je překážkou pro zaměstnávání lidí. Podnikatel má sice možnosti jak dát někomu práci tak, aby pro něj realizace zakázky neztratila smysl. Ne všechny, byť využívané,... celý článek

Partners Financial Services