Letošní rok nezačal pro cestovní kanceláře šťastně - pojišťovna Generali neprodloužila cestovní kanceláři Sunny Days smlouvu o pojištění proti úpadku. Firma tak může působit v Česku jen jako cestovní agentura a prodávat cizí, nikoliv však vlastní zájezdy. Sunny Days se snaží získat toto pojištění v zahraničí. Jak dopadne a co bude se zájezdy, které již prodala, není zatím zcela jasné. (Přečtěte si před čím vás pojištění storna zájezdu neochrání)
Pojištění cestovní kanceláře proti úpadku je to nejdůležitější, oč se má klient při koupi zájezdu zajímat. „Cestovní kanceláře mají většinou pojistku vyvěšenu v provozovnách. Pokud ji klientovi nechtějí ukázat, měl by s nimi přestat jednat a oslovit konkurenci,“ říká manažer středoevropského veletrhu cestovního ruchu Holiday World Libor Patočka.
Seznam pojištěných cestovních kanceláří je k dispozici i na serveru www.accka.cz Asociace českých cestovních kanceláří a agentur (AČCKA) v sekci zákony a dokumenty. Je řazen podle jednotlivých pojišťoven. Zahrnuje tedy všechny pojištěné cestovky – nejen členy asociace.
„Klienti by měli sledovat, do kdy a u jaké pojišťovny je cestovní kancelář pojištěna,“ říká mluvčí AČCKA Tomio Okamura. V Česku totiž organizuje a prodává zájezdy hodně nepojištěných subjektů – třeba jazykové školy pořádají jazykové pobyty v zahraničí, nebo zdravotní pojišťovny ozdravné pobyty u moře. Jejich katalogy zájezdů a letáky je někdy těžké rozeznat od nabídky cestovních kanceláří. (Přečtěte si odpovědi Tomia Okamury na dotazy čtenářů)
I pojištěná cestovní kancelář může zkrachovat. Pojištění ale chrání klientovy peníze – při krachu cestovky mu je pojišťovna vrátí. Při koupi zájezdu přes cestovní agenturu by si měl klient ověřit, zda je pojištěna cestovní kancelář, jejíž zájezd mu agentura prodává.
Smlouva o koupi zájezdu by měla obsahovat přesné údaje o kupujícím a cestovní kanceláři, jasně uvedené místo pobytu a dopravu na místo. Důležité body zájezdu by měly být specifikovány co nejpřesněji - třeba, že jde o pokoj s výhledem na moře, vzdálenost pláže od hotelu a další služby. Podle Okamury stačí i odkaz na číslo zájezdu v katalogu cestovní kanceláře. V takovém případě, ale musí klient katalog od cestovní kanceláře dostat.
Počet dnů zájezdu nemusí vždy odpovídat tomu, co by klient očekával. Jako první den zájezdu se počítá i to, když je odlet z Česka ve 23.30 hodin. Posledním dnem může být den s příletem o půl jedné ráno. Ve výsledku tak klient o deklarované dva dny dovolené přijde. Většina cestovek proto při prodeji uvádí, kolik dnů a nocí zájezd obsahuje.
Patočka doporučuje řídit se vlastními zkušenostmi i doporučením známých. Rozhodně má smysl prověřit si cestovní kancelář na internetu. Totéž platí i pro místo pobytu, třeba jak daleko je hotel či penzion od centra města, zda nejde o osamělé letovisko u moře, nebo zda neleží v příliš rušném prostředí.
Když je cestovní kancelář častěji zmiňována na internetu kvůli potížím s ubytováním, nebo častějším stěhováním klientů do jiných hotelů, nemusí mít zaplacené ubytování. Opakované dlouhé čekání na letadlo se značným zpožděním nebo zrušením původního letu může souviset s nezaplaceným letem. „Klienta by mělo zajímat, zda cestovní kancelář neřídí nebo nepropaguje někdo, kdo přivedl do těžké finanční situace nebo k úpadku jiné cestovky či firmy,“ radí Okamura.
Prodej zájezdů s dlouhým až ročním předstihem a vysokou zálohou může svědčit o tom, že cestovní kancelářichybí peníze, časté a velké změny plánovaných odletů a tras v hlavní sezóně o prodeji příliš malého počtu zájezdů. Pozornost je třeba věnovat i případným příliš nízkým cenám zájezdů vůči konkurenci.
Od loňského 18. listopadu musí cestovní kanceláře uvádět konečné ceny zájezdů (včetně letištních tax a palivových příplatků). Netýká se to položek, jako je třeba cestovní pojištění nebo víza, které nejsou nutnou součástí zájezdu. Zákon umožňuje jedinou přechodnou výjimku pro cestovní kanceláře, které již vytiskly katalogy před 18. listopadem 2009, a to nejdéle na zájezdy nabízené do letní sezóny.
Asociace českých cestovních kanceláří a agentur připravila loni na základě žádosti Ministerstva pro místní rozvoj poklady pro rating cestovních kanceláří. Zatím ale kvůli pomalému přístupu ministerstva nic takového neexistuje. AČCKA při něm vychází z kritérií, jako jsou například vysoký poměr počtu oprávněných stížnosti na cestovní kancelář vůči počtu prodaných zájezdů, situace, kdy CK nevyplácí provizním prodejcům provize, nebo je zdržuje a odkládá (mohou jí chybět peníze). Kombinace tří až čtyř kritérií naznačuje, že má cestovka jasné problémy. (Přečtěte si více o ratingu cestovních kanceláří)
Češi si mohou letos vybírat ze zhruba dvou milionů zájezdů, to je přibližně stejně jako loni. Kolem 40 procent z nich tvoří zájezdy First minute se slevou za včasné objednání, která má v tomto roce podle Okamury činit v průměru 10 procent. Dalších 20 procent zájezdů by se mohlo prodat za standardní cenu, zbývajících 40 procent by měly tvořit last minute, tedy zájezdy na poslední chvíli. Jejich slevy mohou dosahovat až 20 procent původní ceny. Právě u zájezdů Last minute si je třeba – s ohledem na možný nedostatek času – dát největší pozor na výběr cestovní kanceláře.
Kolik cestovek podle vás letos zkrachuje? Podělte se o názor.
Sdílejte článek, než ho smažem