Češi jsou prý na peníze machři

Rozpočet domácností řídí v Česku hlavně muži. Tento patriarchát je obvyklý zhruba v šesti rodinách z desíti. S přibývajícím věkem hlavy rodiny se ale situace trochu mění a polovina mužů ve věku 50 až 65 let přiznává, že domácí výdaje hlídá jejich žena. To, že je živitelem rodiny hlavně muž, ale již zdaleka neplatí. Oba partneři přispívají do domácnosti prakticky půl na půl. Vyplývá to z průzkumu, který pro GE Money Bank provedla společnost TNS AISA v šesti evropských zemích včetně Česka.

Průzkum také odhalil, že čtvrtina Čechů nemá přehled o svém majetku a přesně neví, jak je jejich rodina bohatá. Stejný počet českých domácností dokonce nemá spočítáno, kolik peněz dluží . V porovnání s dalšími zkoumanými zeměmi přesto umí Češi spravovat svůj majetek vcelku dobře a vedou si lépe než Lotyši, Maďaři, Poláci, Rumuni a Rusové. Průzkum ukázal, že ze všech sledovaných národů se peníze nejvíce rozkutálejí v Rusku, nejspořivější jsou Maďaři a Češi jsou zhruba uprostřed.

"Srovnání proběhlo podle Smart Money Indexu (SMI), který jsme vytvořili na základě odpovědí respondentů na otázky týkající se jejich finančního chování, vzdělanosti a praktického využívání finančních produktů. Češi dosáhli průměrně 56 bodů ze 100 možných. Maximálních hodnot dosahují ti, kteří dobře zhodnocují svůj majetek, zdravě si půjčují , zvyšují své příjmy, odpovědně řídí výdaje, rozumí finančním produktům a umí je využívat v daných podmínkách," přibližuje Christoph Glaser, finanční ředitel GE Money Bank .

Podle toho, jak se obyvatelé dotazovaných zemí k penězům chovají a jak s nimi dále nakládají, rozčlenil průzkum GE Money Bank populaci do pěti skupin. "Nejpočetnější skupinu tvoří v Česku "aktivně hospodařící" lidé. Tvoří 35 procent celé populace. Mají kontrolu nad svými financemi a aktivně jim věnují čas. Impulzivně nakupují jen zřídka. Šetří a své úspory spravují tak, aby jim vydělávaly. Úvěry neodmítají a jsou schopni se v rozumné míře zadlužit ," přibližuje Christoph Glaser. Pro srovnání, například v Rusku se takto ke svým penězům chová 21 procent obyvatel a v Rumunsku jen 17 procent.

Celkem 27 procent české populace "sází na jistotu". "Většinou jde o mladší ročníky ve věku 30 až 49 let. Mají průměrný stálý příjem a někdy žijí od výplaty k výplatě. Pokud mají nějaké úspory, nechávají je ležet na běžném účtu nebo je drží v hotovosti. Neradi se zadlužují, neberou si úvěry a jejich finanční znalosti jsou obecně malé. Svou práci vykonávají jen pro peníze a bojí se ztráty zaměstnání. Pokud se rozhodnou uspořené peníze investovat , preferují nízké riziko s nízkým výnosem,“ popisuje Glaser.

Lidé, kteří "vyjdou s málem" tvoří nejpočetnější skupinu hlavně v Rumunsku (29 procent obyvatelstva) a v Polsku (25 procent obyvatelstva). V Česku jsou to především starší lidé ve věku 50 až 65 let, kteří dosahují nižší příjem než činí průměrný hrubý výdělek (23 182 korun měsíčně). "Jsou opatrní, konzervativní, neradi se zadlužují a stále platí v hotovosti ," charakterizuje tuto skupinu obyvatel finanční ředitel GE Money Bank.

V Česku je na rozdíl od ostatních zemí poměrně málo lidí, kteří se "snaží žít pro druhé", a to jen 15 procent populace, zatímco v Rumunsku to je téměř třetina občanů a v Polsku každý čtvrtý. "Jsou to lidé silně orientovaní na rodinu, především starší ženy. Přesně ví, kolik mají na účtu peněz, umí vyčíslit svůj majetek a nakupují do zásoby. V práci se cítí často nedocenění, mají spíše podprůměrné příjmy a občas si přivydělávají. I když si stěžují na svoji finanční situaci, v dlouhodobém pohledu jsou optimisté," říká Christoph Glaser.

Obecně nejmenší skupina obyvatel se chová ke svým penězům tak, že "žijí dneškem" a neřeší, co bude zítra. Tito "bohémové" neví co jsou úspory, vydělávají jen aby mohli utrácet a jsou ochotní se zadlužit i ve větší míře než je zdrávo . V Česku se takto chová zhruba 9 lidí ze sta, zatímco v Maďarsku a Lotyšku jen pouhé 4 procenta obyvatel.

Jak vycházíte s penězi v posledním roce? Podělte se o zkušenosti.