Možnost odečíst si z daní deset tisíc korun namísto pěti, jako kompenzaci nákladů na elektronickou evidenci tržeb. Tak zní požadavek Asociace českého tradičního obchodu, která vyjednává s Ministrem financí o pomoci obchodům na malých obcích. Těch totiž valem ubývá. S trvalejší finanční podporou pro vesnické prodejny vedle toho přichází také ministr zemědělství Marian Jurečka.
Elektronická evidence tržeb funguje něco málo přes čtyři měsíce. Podle Finanční správy se do ní zapojilo 140 601 podnikatelů, kteří už zaevidovali přes 750 milionů tržeb. Jako první začali s evidencí tržeb loni v prosinci majitelé hospod, restaurací a penzionů. Letos v březnu se k podnikatelům v ubytovacích a stravovacích službách připojili podnikatelé v maloobchodě a velkoobchodě – supermarkety, stánkaři a e-shopy. A právě podnikatelé v maloobchodě, respektive jejich zástupci sdružení v Asociaci českého tradičního obchodu (AČTO), upozorňují na náklady, které podnikatelé – zejména v menších provozech – se zavedením elektronické evidence tržeb mají. Na konci března jednali o jejich možné kompenzaci s ministrem financí Andrejem Babišem.
Čeká vás elektronické evidování tržeb a nejste si jisti, že všechno stoprocentně zvládáte? Odborníci z naší poradny pro EET vám vrátí klid.
„Vyhovující systém i pro menší prodejny rychloobrátkového zboží začíná na částce okolo dvaceti tisíc korun,“ uvedl v prohlášení Petr Morava, člen představenstva AČTO. A vypočítal další náklady: obchody musí platit za připojení k internetu, provozování softwaru nebo proškolení zaměstnanců. Podle Moravy se budou náklady na EET i v případě nejmenších jednomístných prodejen či hospod každoročně pohybovat minimálně kolem deseti tisíc korun. Zástupci Asociace proto navrhují kompenzaci v podobě odpočtu z daní.
Už teď mají živnostníci nárok na jednorázovou slevu na dani 5000 korun. Podle Asociace je to málo, slevu navíc můžou využít pouze fyzické osoby. Zástupci Asociace proto navrhují kompenzaci nákladů ve výši deset tisíc korun na jedno pokladní místo, které si budou moct fyzické i právnické osoby jednorázově odečíst ze základu daně. „Panu ministrovi se zdál náš návrh poměrně rozumný. Myslím si, že jsme dospěli k nějakému pozitivnímu závěru," uvedl pro ČTK tajemník asociace Jan Hrdina. Jednání ovšem budou ještě pokračovat.
Se zavedením elektronické evidence tržeb má náklady kdekdo. Výjimkou samozřejmě není ani státní kasa. Podle dokumentu zveřejněném na stránce etržby.cz, kterou k elektronické evidenci tržeb zřídila Finanční správa, přijde jen letos systém EET na 370 milionů korun. Od roku 2019 by se pak výdaje měly pohybovat kolem 308 milionů korun za rok. Státní rozpočet ale nemá tratit – podle odhadů Ministerstva financí by se mělo letos díky elektronické evidenci tržeb vybrat na daních o 4,3 miliardy korun víc. Po startu všech fází v roce 2018 by prý měla EET generovat státní pokladně 18 miliard korun ročně.
| Počáteční náklady na projekt etržby za GFŘ | 2017 | 2018 | 2019* |
Technické zajištění | 151 023 314,80 Kč | 139 000 000 Kč | 91 000 000 Kč | 91 000 000 Kč |
PR | 26 092 345,34 Kč | 14 000 000 Kč | 2 000 000 Kč | 0 Kč |
Ostatní | 7 001 502,73 Kč | 20 150 000 Kč | 21 000 000 Kč | 20 000 000 Kč |
Mzdové náklady | 181 868 880 Kč | 197 000 000 Kč | 197 000 000 Kč | 197 000 000 Kč |
Celkem | 365 986 042,87 Kč | 370 150 000 Kč | 311 000 000 Kč | 308 000 000 Kč |
*Totožné náklady se předpokládají i v dalších letech
Zdroj: etržby.cz
Daňové zvýhodnění by se ale nemělo týkat zdaleka všech podnikatelů v maloobchodě. Asociaci českého tradičního obchodu jde totiž primárně o obchody v malých obcích. Náklady spojené se zavedením EET proto navrhuje kompenzovat jen v případě provozoven působících v obcích s maximálně patnácti sty obyvateli. Další variantou je omezit výši nároku na základě dosaženého maloobchodního obratu. „Možných variant řešení je určitě více, ale je potřeba začít jednat a dospět k reálnému zdůvodnitelnému návrhu. Je třeba připomenout, že podnikatelům v oblasti pohostinství byla navíc poskytnuta pomoc prostřednictvím snížení DPH na stravovací služby. Jistou formu podpory by si tak zasloužily i malé prodejny, z velké části zajišťující obchodní obslužnost venkova,“ myslí si předseda AČTO Zdeněk Juračka.
Předseda AČTO naráží na snahu kompenzovat restauracím náklady na spuštění elektronické evidence tržeb snížením sazby DPH z 21 procent na patnáct. Nižší sazbu lze ovšem uplatnit pouze na jídlo a nealkoholické nápoje. U alkoholu a tabákových výrobků zůstala DPH na jednadvaceti procentech.
Osud venkovských obchodů a jejich zákazníků leží na srdci také ministru zemědělství Marianu Jurečkovi. Podle materiálu Podpora obslužnosti venkova, který sestavila jím iniciovaná mezirezortní pracovní skupina, se zejména obce do 500 obyvatel dlouhodobě potýkají s nedostatečnou občanskou vybaveností. Počet prodejen a malých samoobsluh v posledních letech klesá. Za posledních dvacet let jich v Česku skončilo zhruba šest tisíc, což dělá třetinu jejich původního počtu. Obchod v obci, jak konstatuje materiál, je důležitý zejména pro seniory a pro rodiče s malými dětmi, mívá ale také sociální funkci jako místo setkávání.
Ztrátové prý začínají být obchody v obcích čítajících míň než tisícovku obyvatel, nejkritičtější situace je v obcích pod 500 obyvatel. A právě počet lidí, kteří v obci žijí, by mohl být pro přidělení dotace od státu rozhodující.
Asociace českého tradičního obchodu a zástupci měst a obcí dokonce navrhují, aby se na provozování obchodu s potravinami v malých obcích (pod 1000 obyvatel) pohlíželo jako na veřejnou službu. Dotace od státu by pak sloužila výhradně na částečné krytí mezd, včetně odvodů na sociální a zdravotní pojištění zaměstnanců prodejny.
Další variantou je podle předloženého materiálu finanční podpora obcí, které se na provozu prodejen podílejí. Uvažuje se o modelu financování, kdy by třetinu platil stát, třetinu obec a zbylou třetinu kraj. Ve hře je i daňové zvýhodnění.
Dotování venkovských prodejen se ovšem nelíbí například opoziční TOP 09. Předseda strany Miroslav Kalousek označil v Otázkách Václava Moravce záměr ministerstva zemědělství za návrat k socialismu. Vadí mu, že ministr Jurečka, respektive jeho strana, podpořila spuštění elektronické evidence tržeb, která prý byla pro řadu malých podniků poslední kapkou, zároveň ale chce vybrané podnikatele dotovat.
Počet živnostníků, kteří se rozhodli podnikání kvůli elektronické evidenci tržeb ukončit, ovšem nikdo přesně nezná. Například podle starosty Milovic u Hořic Aloise Jirsáka je udržení prodejen na vesnicích velmi obtížné, EET na tom ale nemá nijak zásadní podíl. „Vesnice se vylidňují, není v nich práce, lidé jezdí nakupovat do marketů do měst. EET je proti tomu podružná záležitost,“ řekl Jirsák pro ČTK.
Povinnost elektronicky evidovat tržby se od příštího roku rozšíří i na další podnikatele. V březnu začnou vedle hospodských a obchodníků evidovat tržby podnikatelé provozující stánky rychlého občerstvení nebo prodejci na farmářských trzích. Od června se k nim připojí řemeslníci. Celkově by se měla elektronická evidence tržeb týkat zhruba šesti set tisíc podnikatelů.
Monika Veselíková
Dlouhodobý investiční produkt
Myslete na sebe a zabezpečte se na penzi co nejlépe. Třeba investováním do široké nabídky fondů.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
10. 4. 2017 9:47, Pavel
Hýbe se to? Zdaň to.
Pořád se to hýbe? Zreguluj to.
Přestalo se to hýbat? Dotuj to.
Takže teď už menší prodejny se dostaly do fáze 3 a počet provozoven které dospěly až sem utěšeně roste.
Jen mi není jasné, jestli naše načálsto chápe (respektive je vůbec schopné pochopit) že až ve fáze tři bude celá republika, tak jaksi nebude z čeho to všechno dotovat.
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
11. 4. 2017 0:00, Rintintin
To může přijít. První fáze byla dobýt velká města. Druhá dobýt menší města. To mělo několik kol. Teď bych si pomalu myslel, že trh bude saturovaný, možná ještě budou nějaké souboje s rozvážením po velkých městech, pár let to sežere. Pak bude městský trh saturovaný a rozebraný a někdo začne vyzobávat ty plívy po venkově... Nebo ne. A nebo si to vezme nějakej startup, který vymyslí, jak ty důchodce naučit objednávat.
Každopádně určitě by se vyplatil víc nějakej obecní poselák, kterej by si objel obec, posbíral seznamy a jel někam nakoupit, než živit obchod.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
V diskuzi je celkem (10 komentářů) příspěvků.