Plýtvání potravinami se stalo velkým tématem. Někoho pohoršuje plýtvání samotné, zátěž pro životní prostředí, ať už souvisí se samotnou produkcí nebo dopravou, jiného znepokojuje spíš to, kolik peněz ze svého vlastního rozpočtu vyhazuje s nespotřebovaným jídlem do koše. Vznikají nejrůznější iniciativy, ale také aplikace do chytrých telefonů, které lidi učí plánovat nákupy nebo spotřebovat poslední zbytky surovin ve spíži. Lidem vlastně ukazují, jak znovu používat selský rozum, nekupovat v akci velké objemy jídla, které nestihnou sníst, nebo jak vařit a využívat suroviny ve spíži.
Od zemědělství až po domácnost
Z plýtvání potravinami se nejčastěji osočují velké nákupní řetězce. Jsou ale jen jedním z dlouhého článku výroby a spotřeby jídla. „K plýtvání potravinami dochází v celém řetězci od pěstitelů až po konzumenty. Plýtvá se hlavně čerstvými potravinami, kterými se spotřebitelé předzásobují, jako je pečivo, ovoce nebo zelenina,“ říká Pavlína Kalousová z projektu Potravinypomahaji.cz.
Celosvětově se prý vyhodí nebo znehodnotí asi jedna třetina (!) vyprodukovaného jídla, což odpovídá asi 1,3 miliardy tun za rok. „Plýtvá se v zemědělství, při výrobě potravin, distribuci, prodeji, v pohostinství a v domácnostech. V Evropské unii mají přes 40 procent vyhozeného jídla na svědomí právě domácnosti,“ dodává Jiří Marek z analytického centra Glopolis.
Supermarkety tedy nejsou tím nejproblematičtějším článkem. Navíc podle Pavlíny Kalousové celá řada z nich zavádí proti plýtvání konkrétní opatření a některé z nich potraviny poskytují potřebným. Ročně jde o potraviny v milionových částkách. „Většina českých supermarketů se s námi také zapojuje do Národní potravinové sbírky, kde se jen v loňském roce vybralo přes 236 tun potravin pro potřebné v celé České republice,“ doplňuje.
Kolik peněz letí do koše
V Česku jsou plýtvacími rekordmany především mladí lidé od 18 do 29 let s vyšším měsíčním příjmem, žijící ve větších městech nad sto tisíc obyvatel. „I když nejsme na evropské špičce, z ledničky a spíže přesuneme do odpadkového koše asi sedmdesát kilo potravin na osobu ročně,“ uvádí Hana Těšitelová z projektu Jídelníplán.cz.
Plýtvání potravinami přitom není levný „koníček“. Každý měsíc průměrná domácnost s dítětem vyhodí do kontejnerů potraviny v hodnotě 1700 korun, což v ročním součtu odpovídá téměř 21 tisícům korun. „Místo toho by si rodina mohla koupit například 58 balíků plenek, jedenáct ročních rodinných vstupenek do trojské ZOO nebo si zajet na dovolenou k moři,“ vypočítává sugestivně Těšitelová.
Spotřebujte do…
Z průzkumu společnosti Byznys pro společnost, který provedla v loňském roce, zase vyplynulo, že čtyři z deseti lidí vyhodí jídlo i několikrát do měsíce. Nejčastějším důvodem vyhazování potravin je to, že jsou shnilé, plesnivé nebo zkažené.
Podle Hany Těšitelové je nejčastěji důvodem vyhazování jídla to, že lidé neumějí nebo nemají čas plánovat rodinné stravování, skládat jídelníčky nebo přepočítávat množství surovin potřebných pro jednotlivé strávníky. „Nakoupí i uvaří víc, než reálně spotřebují. Dalšími příčinami plýtvání v domácnostech je například chybné skladování potravin nebo nákup nevyzkoušených surovin a nejasnosti ohledně značení trvanlivosti potravin,“ dodává.
Rozlišování mezi minimální trvanlivostí a značením „spotřebujte do“ by se mělo stát při hospodaření s potravinami základem. „Termín ‚spotřebujte do‘ říká, že jídlo nemusí být po tomto datu zdravotně nezávadné. Ale potravina po skončení doby minimální trvanlivosti bývá většinou v pořádku a vyhazovat se nemusí,“ upozorňuje Jiří Marek. Důležité tak je naučit se potraviny vhodně skladovat a umět využívat suroviny do posledních kousků v různých v receptech.
Sdílejte článek, než ho smažem