Skutečný půst: 40 dnů mimibazarové sodomy
20. 3. 2015 | Michal Kašpárek | 5 komentářů
Držet očistnou hladovku znamená pokračovat v konzumním životním stylu jinými prostředky. Kdo chce překonat svoje žádosti a osvobodit ducha, ať jí blafy.
A nejen cola, test, který provedli odborníci z Vysoké školy chemicko-technologické, prokázal rozdíly ve složení u třetiny „totožných“ potravin nakoupených v Česku a za západní hranicí. Ceny ale byly obdobné, jinými slovy: pokud můžete, nakupujte v Německu, za stejné peníze dostanete vyšší kvalitu.
Není to ovšem žádná novinka, ale potvrzení známého faktu. Obdobný test prováděli na stejném pracovišti už před třemi lety.
Partnerem rubriky Co si o tom myslíte? je nakladatelství Grada.
Tomáš Tyl: 10 způsobů, jak se (ne)nechat připravit o peníze
Kniha je určena nejen těm, kteří chtějí spáchat finanční sebevraždu, ale především těm, kteří se jí chtějí účinně vyhnout a kterým může pomoci, poradit nebo je jen pobavit. Čerpat z ní však mohou i profesionálové v oblasti osobních financí.
Minulý čtvrtek jsme v rubrice Co si o tom myslíte? psali o nápadu dát možnost zažádat o rodičovskou taky babičkám a dědečkům. Aby mohla máma do práce. Ptali jsme se vás, jak se vám líbí.
A vesměs se vám líbil. Nám se nejvíc zalíbilo pár větách, které pod článek připojila Kateřina Letovská: „Super nápad, až to projde napříč hlasovacími dělníky, tak jdu do toho! Budu skvělá babi a svým vnoučátkům vynahradím, co jsem nestihla u svých dětí. Ale přestože jsem pořád makala a makala a makala, tak mám dvě vynikající děti. Možná právě proto, od malička byly samostatnost sama. Je škoda, že tento návrh osvícené paní Adamové maskulinní sněmovna nejspíš zašlape do země. A nebo nás hoši překvapí? :-)“
Dobré ne? Pošleme knížku.
Optimista vidí, že u dvou třetin výrobků žádný rozdíl nebyl. A abychom optimistu ještě podpořili: verdikt vědců zní, že oproti minulému testování je letos rozdílů méně.
Srovnání mělo dva zadavatele, společnost Ahold (tedy provozovatele sítě obchodních domů Albert) a europoslankyni Olgu Sehnalovou.
Ahold patří při hodnocení výsledků spíš k optimistům. „Naší motivací bylo dokázat, že na českém trhu nejsou nekvalitní potraviny. A to se prokázalo,“ řekl on-line deníku Aktuálně vedoucí oddělení kvality společnosti Ahold Pavel Mikoška. (Paradoxně hodnotitelé samotní v prezentaci výzkumu doslova píšou, že „[p]osouzení celkové ‚kvality‘ nebylo předmětem zkoumání“.)
Spokojena ale není europoslankyně Sehnalová: „Český spotřebitel nakupuje za německé ceny mnohdy odlišné zboží. Pro mne i nadále platí, že stejný marketing má garantovat i stejné vlastnosti zboží, jinak se jedná o klamání spotřebitele. Proto znovu téma vrátím i do Evropského parlamentu,“ říká.
Co si Evropský parlament s tématem počne, na to jsem ovšem zvědav. Jako by neměl jiné věci na práci. Ale budiž. Věřím, že europoslanci jsou poctiví pracanti a že si nenechají naservírovat jen výsledky studie, ale také všechny ty dobroty, které naši chemici testovali. Jen aby z toho nedostali otravu: nákupčí totiž kupovali to, co se opravdu jí a pije. A ona je možná Pepsi slazená obyčejným cukrem (Německo) poctivější než Pepsi slazená fruktózovo-glukózovým sirupem (rozhodně v tom ohledu, že cukr je dražší) – jenže pořád je to jenom voda, kofein, kyselina fosforečná a hromada sladidla. Tedy s odpuštěním tak jako tak sajrajt. Porovnávat, který je nezdravější, je snad až ztráta času: soudný člověk si snad dá výjimečně sklenku a jeho tělo se dobře vyrovná s oběma přírodními sladidly, nesoudný vypije svůj menší soudek denně a sám se tak jako tak ve větší soudek promění. Po řepném cukru jen možná o něco málo pomaleji.
Kečup. Shoda, říkají chemici. Stejné pytle cukru na obou stranách hranice, dodávám já. Pokud ho vy a váš oblíbený hostinec používáte po kilech, nosíte nejspíš ta kila kolem pasu. Kokosová tyčinka Bounty. Shoda. Kalorická bomba nebezpečná stejně na obou stranách hranice. Toffifee. Shoda. Sladká smrt a vytahané plomby pro všechny.
Ve výsledcích se liší například složení jahodového jogurtu Activia od Danone. Protože samotné konzervované jahody nevypadají pro spotřebitele nejvábněji, přibarvují se. V Německu červenou řepou, u nás košenilou. Obojí barvivo je přírodní, košenila ale může spíš vyvolat u citlivého jedince alergickou reakci. Česká Rama méně maže: má šedesát procent tuku, německá je mastná na sedmdesát procent. Tak jako tak jde ovšem o výrobek ropného průmyslu, ne o potravinu.
To jsou ovšem neshody, které nelze ještě jednoznačně vyhodnotit jako prohru českého spotřebitele. Dal by se za ni bez obav označit výsledek souboje petlahví: u sousedů sladí Sprite cukrem, u nás je to opět starý známý – pan Glukóza-Fruktóza, tentokrát v doprovodu pánů Acelsulfama a d’Aspartama. Český čajový nápoj Nestea je o čtyřicet procent méně čajový než jeho německý protějšek. Naše skóre pak vylepšuje (?) instantní káva Jacobs, která má v Česku má o třetinu víc kofeinu.
Ech. Zapomněl jsem říct, že právě teď byla třikrát řeč o sajrajtu?
Opravdu velký rozdíl jsem mezi čtyřiadvaceti zkoumanými potravinami a nápoji ale viděl jen jeden. Ve srovnání lančmítů od firmy Tulip: Němci si kupují vepřové. A já bych sice vepřové maso podezříval, že je taky sajrajt – ale dělat to nebudu, protože kde bych pak našel přilehavé pojmenování pro kuřecí separát, který se v obdobných plechovkách prodává v Česku.
Výrobci na výtky vůči rozdílnému složení svých výrobků v různých zemích tradičně odpovídají, že oni nic, oni muzikanti. Rozdílné složení prý odráží rozdílné chuťové preference. Jenže ve skutečnosti spíš odrážejí to, že německý spotřebitel nechce kupovat aspartam a nechce kupovat separát. Ten český ho ovšem bude následovat, respektive velmi pomalu už ho následuje. Není tedy v nejmenším potřeba, aby se Evropa znepokojovala, trh to vyřeší. Zvlášť když je tak hezky zregulovaný jako u nás. Roman Vaněk – a tomu bych to věřil – říká, že jsme nejpoctivější vypisovači složení v Evropě. Tak co vlastně řešit? Pokud do sebe chcete nalít litr cukru v tekuté podobě, koutek s nápoji vám kdykoli vyhoví.
A teď první dnešní otázka: Co asi chce europoslankyně po svých kolegyních a kolezích? Aby nějak zařídili, že budeme dostávat to, co mají Němci? Nebo – ať sousedovi ta koza chcípne – by snad raději, kdyby Němci museli do regálů doplnit stejné konzervy, jako jsou ty naše? A teď otázky další, vážnější. Vadí vám, když tatáž lahev obsahuje něco krapet jiného tady a něco jiného tam? Dotýká se to vaší hrdosti, dělá vám to potíže na cestách? Je záhodno věc nějak regulovat? Dejte vědět v diskuzi pod článkem. Máme pro jednoho z debatujících knížku od nakladatelství Grada. A možná je tam i jedna kuchařka…
Držíte se udržitelnosti?
Generali Česká pořádá soutěž SME EnterPRIZE, která oceňuje udržitelné podnikání. Přihlásit se můžete do 5. dubna.
Sdílejte článek, než ho smažem
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno