Vyplatí se vybírat spotřebiče podle energetických štítků?

Na úspornost našich domácností dbá Evropská unie, a to prostřednictvím legislativy, která se promítá do národních norem. 

Proklamovaným záměrem Unie je snižování energetické náročnosti a jedním z konkrétních kroků, jak toho docílit, jsou právě spotřebiče konzumující minimum elektřiny. Historie samotných energetických štítků sahá do poloviny 90. let minulého století. Původně se objevily na tradiční bílé technice, jako jsou třeba chladničky nebo mrazničky, které jsou považované za nejnáročnější elektrospotřebiče v domácnosti vůbec, a to nejen proto, že jedou čtyřiadvacet hodin denně.

Nicméně vývoj pokročil. 

V roce 2011 prodělaly energetické štítky zásadní grafickou proměnu, která měla přispět ke snazší orientaci spotřebitele. Postupně se rozšiřuje i seznam elektrospotřebičů, které musí být štítkem označeny. 

„Energetické štítky mají velký vliv na výrobce, kteří se snaží snižovat energetickou náročnost spotřebičů. Například oproti roku 1975 se průměrný objem nových chladniček zvýšil zhruba o dvacet procent a přitom energetická náročnost klesla o cca 75 procent. Jedná se tedy o úsporu stovek korun ročně. Podobný efekt je znát i u dalších kategorií,“ informoval Michal Staša ze Střediska pro efektivní využívání energie.

Mrknu a vidím „áčko“

Takže zjednodušení energetického štítku by mohlo znamenat jedno: mrknu na něj, vidím áčko, koupím. Jenže… 

Energetická třída značená abecedními písmeny je údaj, který sice může hodně napovědět, ale není všeurčující. Rozhodně si dávejte pozor na znaménka plus. Trh, respektive normy se každým rokem proměňují, a pokud byl ještě nedávno nejúspornější spotřebič v kategorii „A“, dnes už je všechno jinak.

Hrajeme štítkovanou

Štítkované spotřebiče

Energetické štítky musí být při prodeji uvedeny u těchto kategorií spotřebičů: chladničky, mrazničky, myčky nádobí, pračky, sušičky, pokojové klimatizace, televizory, vysavače, zdroje světla, svítidla a nově také digestoře nebo trouby.

Hra se znaménky

Spotřebiče jsou na základě energetické účinnosti řazeny do tříd označovaných abecedními písmeny. Tedy od nejúspornější třídy A+++ po nejméně úspornou D. Některé spotřebiče (chladničky, myčky nebo pračky) lze přitom na trh uvádět v nejhorší možné třídě A+. Protože se škála písmenek a znamének posunula, aktuálně se uvažuje o novém formátu štítkování, který by reflektoval nejen současný, ale i budoucí technologický pokrok.

„Nejúspornější výrobky mají obvykle energetickou třídu A+++. U některých kategorií je ale nejvyšší třída nižší, například u zdrojů světla je nejvyšší třída A++. Na všech štítcích se také uvádí průměrná standardizovaná spotřeba elektrické energie v kWh za rok,“ upozorňuje Michal Staša.

Je to právě spotřeba elektrické energie, na kterou bychom se měli při výběru nového spotřebiče zaměřit. 

Vycházet přitom můžeme z údajů na energetickém štítku. Samozřejmě, jedná se o takzvanou standardizovanou spotřebu, skutečnost může být poněkud odlišná a závisí i na konkrétních provozních podmínkách. Například u chladniček záleží na tom, v jakém prostředí budou svoji práci vykonávat – blízko tepelného zdroje jsou zpravidla nuceny více chladit, zatímco v chladnější chodbě staršího domu může být jejich energetická náročnost nižší. 

Na druhou stranu, pokud si spotřebu v kWh vynásobíme průměrnou cenou elektrické energie (ta se u běžné distribuční sazby D02d pohybuje mezi 4–4,5 korunami za kWh), získáme zajímavé srovnání, které může být vodítkem při výběru spotřebiče.

U ledniček objem, u telky úhlopříčka

Podívejme se třeba na chladničky a mrazničky. 

U nich mimo jiné o výši standardizované spotřeby rozhoduje také objem. Tak například větší model v energetické třídě A+++ o objemu 475 litrů spotřebuje ročně 203 kWh elektřiny.

Když spotřebu vynásobíme průměrnou cenou elektřiny (4 Kč/kWh), vyjde nám částka 812 korun. Za pět let se dostaneme k číslu 4060 korun. Chladnička a mraznička v kategorii A+++ s menším objemem292 litrůsi ročně vyžádá asi 130 kWh, spotřebuje tedy elektřinu za 520 korun. Za pět let nás její provoz bude stát přibližně 2600 korun. 

U chladniček a mrazniček spotřebu a celkové náklady na provoz ovlivňuje nejen objem, ale také různé funkce „navíc“. V neposlední řadě rozhoduje o konkrétní energetické náročnosti spotřebiče i značka – tedy know-how výrobce, který se za ní skrývá.

Jestli je u ledniček a mrazniček zásadním údajem ovlivňujícím spotřebu objem jejich chladicí a mrazicí části, u televizorů hraje klíčovou roli, jak veliká je její úhlopříčka. 

Podívejme se opět na příklad. Tak třeba malá televize s LED podsvícením a úhlopříčkou 61 cm v kategorii A spotřebuje ročně kolem 36 kWh, její provoz tedy vyjde na 144 korun. Větší televizor opět s LED podsvícením a úhlopříčkou 119 cm v kategorii A++ má roční odhadovanou spotřebou kolem 67 kWh, což v přepočtu na peníze znamená 268 korun.

Štítek stejně nestačí

I když je energetický štítek plný užitečných informací a pomáhá nám zorientovat se ve spotřebě, objemu, hluku a dalších parametrech, které potřebujeme porovnat, nedělejme z něj diktátora. „Prvním hlediskem při výběru spotřebiče musí být naše vlastní požadavky a přání. Energetická třída je pouze relativním ukazatelem. Pokud například potřebujeme pouze menší chladničku, nevybírejme si velkou, i kdyby měla lepší energetickou třídu. Sušení na vzduchu je zase vždy úspornější než sušení v sušičce a podobně,“ upozorňuje Staša.

Tip!

Srovnejte si údaje

Pokud nechcete ztrácet čas studováním a porovnáváním štítků a raději se spolehnete na moderní technologie, využijte třeba aplikaci ecoGator pro chytré telefony. Tahle mobilní aplikace umožňuje neskenovat energetický štítek přímo v obchodě a prozradí vám, jaké parametry jsou úsporné a jaké ne. 

Dlouhodobý investiční produkt

Myslete na sebe a zabezpečte se na penzi co nejlépe. Třeba investováním do široké nabídky fondů.

Založte si DIP

Sdílejte článek, než ho smažem