Pro řadu domácností může být vytápění elektrickou energií stále zajímavou možností – obzvlášť, pokud nemají zavedenou plynovou přípojku a nechtějí topit tuhými palivy. Variant elektrického topení je široká škála, od akumulačních zdrojů v podobě kamen nebo stropních či stěnových topných folií přes přímotopné zdroje typu nástěnné či stropní sálavé panely nebo podlahové topné folie až po tepelná čerpadla vzduch–vzduch či země–voda. Pojďme se podívat na jednotlivé druhy podrobněji.
Akumulace
Ať už klasická akumulační kamna, zásobníkové nádrže s topnou vodou, nebo akumulace tepla do podlahy pomocí topných kabelů, podle odborníků je obecně systém akumulace tepla z elektřiny záležitostí spíše minulé doby, u současných novostaveb se prakticky nepoužívá. K výhodám tohoto způsobu elektrického vytápění patří nejnižší cena elektřiny v akumulačním tarifu a nižší cena za jistič. „Investice do zařízení – akumulačních kamen – je ale výrazně větší než u přímotopů,“ tvrdí energetický poradce Karel Murtinger.
Nevýhodou je také nejhorší regulovatelnost v porovnání s ostatními systémy. Nízká cena energie se pak obvykle „prodraží“ nižší efektivitou jejího využití. Tento systém však na druhou stranu může mít potenciál ve spojení s fotovoltaickými panely. „Zatím je ale takové řešení investičně nákladné a pohybuje se za hranicí návratnosti,“ říká Miroslav Petr ze společnosti Fenix Trading.
Přímotopy
Pod označením přímotop si nejspíš obvykle představíme klasický přímotopný konvektor umístěný na zdi. V současných novostavbách se však tato topidla v podstatě už vůbec nevyužívají. Místo konvektorů se dnes nejvíce instalují buď velkoplošné topné systémy (podlahové nebo stropní vytápění pomocí topných kabelů nebo folií), nebo sálavé topné panely (infrapanely). „Je dlouhodobě znát odklon od přímotopných konvektorů především k podlahovému vytápění,“ doplňuje Miroslav Petr.
K výhodám takového přímotopného vytápění patří podle odborníků velmi dobrá regulovatelnost, nejvyšší účinnost při přeměně dodané energie v teplo, nižší investiční náklady, nulové nároky na údržbu a nízká cena energie pro všechny elektrospotřebiče v domácnosti. Nevýhodou je pak vyšší cena za teplo (MWh elektřiny), vyšší cena za jistič a to, že zatím není možné reálně kombinovat takový topný systém s alternativními zdroji – nepočítáme-li například teplovzdušná krbová kamna.
Elektrické přímotopné vytápění je nejvhodnější využít především v domech s velmi dobrými tepelnými vlastnostmi. Díky nízké potřebě tepla na vytápění pak také celkový provoz domu vychází velice výhodně – vyšší cena tepla je zde totiž vyvážena účinností a regulovatelností systému a nízkou cenou za provoz ostatních domácích spotřebičů.
„Pokud bychom porovnali výhradně vytápění, bez kontextu s ostatní spotřebou, pak přímotopné elektrické vytápění je jedno z nejdražších. U objektů s vyšší potřebou tepla na vytápění už proto provoz ostatních elektrospotřebičů nevyváží vyšší cenu tepla a přímotopný systém přestává být výhodný,“ upozorňuje Miroslav Petr.
Tepelná čerpadla
Tepelná čerpadla odebírají energii z okolního prostředí – ze vzduchu, země či vody. Jejich výhodou je proto nejnižší cena za megawatthodinu získaného tepla, možnost kombinovat systém s dalšími alternativními zdroji a nízká cena energie pro všechny elektrospotřebiče v domácnosti. Nevýhodou tepelného čerpadla jsou poměrně vysoké pořizovací náklady a prostorové nároky na umístění technologie.
„Tepelné čerpadlo je protipól elektrického přímotopného vytápění, je vhodné především pro objekty s vyšší potřebou tepla na vytápění. Čím větší potřeba tepla, tím je výhodnější,“ vypočítává Miroslav Petr. Zdůrazňuje však, že výše uvedené argumenty a zhodnocení systémů jsou značně zjednodušené a výhodnost jednotlivých systémů je posuzována v souvislosti s investičními náklady. Pokud bychom porovnávali pouze provozní náklady, vychází tepelné čerpadlo ze všech druhů elektrického vytápění jako vítěz – ať už díky nízké ceně za vyrobené teplo, nebo nízké sazbě pro všechny domácí elektrospotřebiče.
Kam se co hodí?
Vhodnost a výhodnost jednotlivých systémů elektrického topení v každém případě závisí na spoustě okolností. Martin Ištvánek ze společnosti DPU Energy v tomto ohledu zdůrazňuje, že vždy je třeba vycházet z možností konkrétní budovy a jejího způsobu užívání.
Energetický poradce Karel Murtinger pak uvádí několik obecných příkladů, kam se co může hodit:
- Pasivní dům s velmi malou potřebou tepla – elektrický přímotop zálohovaný krbovou vložkou nebo kamny na pelety. Zvláště výhodná je přímotopná sazba tam, kde je poměrně velká spotřeba na domácí spotřebiče.
- Starý památkově chráněný dům, který nejde zateplit a není tam funkční komín – zde je jasným favoritem tepelné čerpadlo.
- Akumulační osmihodinová sazba se hodí tam, kde je malá spotřeba elektřiny na domácnost a poměrně velká na topení, a kde je už instalovaná akumulační nádrž (třeba ke kotli na tuhá paliva či krbové vložce) a je možné do ní dát elektrickou topnou vložku (t.j. není třeba kupovat akumulační kamna).
„V praxi to vypadá, že pro pasivní domy se používá přímotop a pro domy s vyšší spotřebou tepelná čerpadla. Skoro vždy, pokud to jde, se ale vedle elektřiny používají krbové vložky,“ uzavírá Karel Murtinger.
Sdílejte článek, než ho smažem