Když byla v 90. letech vyhlášena podpora přímotopů, ostatní zdroje elektrického vytápění se dostaly tak trochu na okraj zájmu. Pokud nás okolnosti nutí využít k topení elektřinu, pak může být zajímavou alternativou „přímotopení“ být akumulační vytápění. Kde se tento způsob topení nejlépe uplatní? Jaké jsou jeho výhody a nevýhody oproti přímotopům? Přinášíme vám více informací a srovnání odhadovaných ročních nákladů za vytápění „akumulačkami“ a přímotopy.
Efektivita akumulace a přímotopů
Vyhřívání celého domu přímotopy je podle Vladimíra Váchy ze společnosti E.ON mimořádně neefektivní. „Obecně jsou přímotopy, nejrozšířenější v podobě nástěnných konvektorů, doporučeny používat pouze tam, kde je nutné rychle zatopit a místnost není příliš používaná. Tedy třeba na chatách, v pokojích pro hosty nebo v koupelnách před koupáním dětí,“ říká Vácha.
Akumulační topení je podle něj efektivnější, ale nedoporučuje se používat například v případě vysokých stropů nebo při špatné tepelné izolaci objektu. Podle Petra Holubce ze společnosti PRE je akumulační vytápění vhodné všude tam, kde není například plyn a chceme si zajistit relativně snadné a čisté vytápění. Nejčastěji je zastoupeno kamny, která jsou vhodná pro lokální vytápění či temperování bytů, malých provozoven, kanceláří či menších rodinných domků, kde se nevyplácí elektrokotel. „Pro zásadní rozhodnutí o způsobu topení je dobré znát energetický audit nemovitosti,“ dodává Vácha.
Instalace akumulaček: Konzultujte s odborníkem
Při topení akumulačními kamny domácnost využívá osmihodinový levnější nízký („noční“) tarif na elektřinu. Princip a výhoda tohoto vytápění pak spočívají v tom, že kamna se v nízkém tarifu nahřívají (pomocí vestavěných topných těles) a teplo se postupně akumuluje ve speciální vyzdívce obklopující topné tyče. „Uskladněnou“ tepelnou energii pak kamna během dne postupně uvolňují a využívají ji pro vytápění místnosti.
Správně navrženými akumulačními kamny se mohou ušetřit i nemalé náklady. Při instalaci akumulaček bychom měli mít v první řadě přehled o tom, jaké jsou tepelné ztráty vytápěné místnosti, nejlépe vše konzultovat s odborníkem. Ten na základě výpočtu tepelných ztrát místnosti zvolí vhodný typ s odpovídajícím příkonem.
Moderní akumulační topení dokáže rychle reagovat na měnící se potřebu tepla v jednotlivých místnostech. Každou místnost tedy můžeme v podstatě vytápět samostatně a regulovat topení tak, abychom si vždy zajistili požadovaný tepelný komfort. Dnešní akumulační kamna mají také mnohem menší požadavky na prostor než dříve a designově lépe zapadají do bytových prostor.
Jak je to v penězích: Přímotop vesrus akumulačky
Porovnali jsme odhadované roční náklady, které by za rok 2014 zaplatil dům o sto padesáti metrech podlahové plochy a čtyř stech kubících objemu při topení akumulačkami a přímotopy. Při potřebě energie na vytápění a teplou vodu v průměru 13 460 kWh/rok vychází platby za topení u akumulačních kamen 18 431 Kč, u přímotopných konvekčních panelů na 21 352 Kč. Oproti přímotopům jsou však u akumulačního vytápění o něco vyšší náklady za investici, údržbu nebo jistič (hodnoty hlavního jističe mohou být vyšší než u přímotopů).
To šlo ovšem o jednu nemovitost – na webu tzb-info.cz najdete kalkulačku, se kterou můžete srovnat předpokládané náklady na vytápění pro jakýkoli byt či dům.
Použití akumulaček? Ideálně na rekonstrukce a výměnu kamen
Že může být akumulační vytápění pro některé domácnosti zajímavou alternativou, informovali odborníci např. už v roce 2000. Zajímalo nás, jak se od té doby změnila situace. „Došlo k významným změnám v legislativě, které bohužel elektrické vytápění diskriminují,“ sdělil Petr Novotný ze společnosti Stiebel Eltron.
Poukazuje tím zejména na přepočtový koeficient v rámci tvorby Průkazu energetické náročnosti budov (PENB). U objektů s elektrickým vytápěním je jako závazný ukazatel nutné zahrnout výpočet tzv. spotřeby neobnovitelné primární energie (NPE), která se počítá pomocí přepočtových koeficientů. Ty mají „přepočítat“, kolik primární (prvotní) energie bude spotřebováno, aby byly pokryty dílčí spotřeby. Elektrická energie je pak hodnocena jako nejméně efektivní zdroj – nejen pro vytápění.
„To nikterak nesnižuje výhody akumulačního vytápění, nicméně jejich praktické použití omezuje pouze na rekonstrukce a výměnu starých kamen za nové,“ komentuje situaci Novotný a doplňuje: „Věříme, že po změně přepočtového koeficientu na úroveň obvyklou v ostatních zemích [EU – pozn. red.] využití elektrického vytápění vzroste.“
Přechod z přímotopu v praxi
Pro zajímavost jsme se ještě zeptali odborníků, jak by měl postupovat člověk, který se rozhodne ve svém domku změnit stávající způsob topení z přímotopů na akumulaci. Jaké kroky je třeba provést? „Ten nejvýraznější zásah je nutnost instalace akumulační nádrže (tam kde je ústřední topení s elektrokotlem) nebo akumulačních kamen pro jednotlivé místnosti (tam kde jsou malé elektrické přímotopy na stěnách),“ vysvětluje energetický poradce Karel Murtinger.
A jaké jsou odhadem náklady na takovouto změnu? Podle výpočtů Karla Murtingera je cena akumulační nádrže 1 m³ přibližně 20 000 Kč a něco bude stát instalace. Uvedená hodnota je však podle něj spíše minimální objem, využitelný tam, kde je relativně nízkoteplotní topná soustava. V nezaizolovaném starším domě bude třeba zhruba dvojnásobek – zde proto doporučuje napřed zateplovat, což výrazně sníží ztráty a promění topnou soustavu na nízkoteplotní.
„Při spotřebě přibližně 1 MWh ve vysokém tarifu a 15 MWh v nízkém je úspora akumulační sazby D26d necelých 7000 Kč oproti přímotopu. Prostá doba návratnosti bude tedy zhruba tři roky,“ vypočítává Murtinger. Zdůrazňuje ale, že jde o hodně zjednodušené počítání, protože se spotřeba ve vyšším tarifu dá ovlivnit přesouváním doby chodu některých spotřebičů do nočního tarifu.
Čím menší je spotřeba elektřiny na vytápění a ohřev vody a čím větší je spotřeba domácích spotřebičů, které nelze přesunout do doby nízkého tarifu, tím podle Murtingera zároveň může růst výhoda přímotopu s dvaceti hodinami nízkého tarifu oproti osmi hodinám u D26d. „Například v pasivním domě se solárním ohřevem vody (spotřebou elektřiny5 MWh na vytápění a vodu a 2 MWh na domácnost) je úspora dva tisíce korun Kč a návratnost zhruba deset let,“ doplňuje Murtinger s tím, že vždy je vše nutné vypočítat přesně pro konkrétní dům.
Velmi výhodný je podle něj přechod na akumulační vytápění v situaci, kdy současně plánujeme zakoupit krbovou vložku s vodním výměníkem, a tudíž potřebujeme akumulační nádrž.
Sdílejte článek, než ho smažem