„Pokud velkoobchodní cena na trhu klesá, obchodníkům, kteří nakupují energie s menším časovým předstihem, nebezpečí příliš nehrozí. Opačný směr vývoje cen je však může ohrozit. Jejich konkurenční výhodou oproti velkým dodavatelům je totiž často pouze nízká cena,“ vysvětluje analytik společnosti BH Securities Petr Hlinomaz.
Domácnosti se ale nemusí bát, že by zůstaly bez energií. „V případě krachu společnosti se o její zákazníky postará takzvaný dodavatel poslední instance, tedy ta firma, která na daném území provozuje distribuční síť,“ připomíná mluvčí Energetického regulačního úřadu.
„O problémech společnosti Optim Trade jsme věděli již delší dobu. K 15. lednu bylo jejích 370 odběrných míst převedeno v režimu dodavatele poslední instance. Z celkového počtu ještě před tímto krokem požádalo 228 odběratelů o standardní změnu dodavatele energií, takže problém je z našeho pohledu velmi malý,“ upřesňuje Chvojka.
Bez dostatečných zásob
Dodavatelů, kteří nakupují s malým časovým předstihem, a nemají tudíž nakoupeny zásoby energií pro letošní rok, je podle odhadů jednatele poradenské společnosti ENA Jiřího Gavora celá řada. Jde právě zejména o malé firmy, prodávající energie stovkám, maximálně několika tisícům odběratelů.
„V tak malém rozměru obchodování je skutečně obtížné realizovat kvalitní risk management včetně zajištění proti kurzovému riziku a cenovým výkyvům,“ říká Gavor.
Nyní je na trhu asi stovka alternativních dodavatelů elektřiny a padesát dodavatelů zemního plynu, přičemž až čtyřicet z nich obchoduje obě komodity.
„Problémy čekají podle mého názoru pět až deset z nich,“ odhaduje Gavor.
Zachrání vás obři, ale dráž
V případě krachu některého z alternativních dodavatelů přebírá okamžitě její odběratele takzvaný dodavatel poslední instance. Tím je u elektřiny podle regionu jeden z trojice ČEZ, Pražská energetika nebo E.ON, u zemního plynu pak RWE, Pražská plynárenská nebo E.ON.
Celý článek si přečtete na Aktuálně.cz
Sdílejte článek, než ho smažem