Na první pohled to vypadá jako nabídka, která se neodmítá. Budete Googlu posílat 149 korun měsíčně, ti nejrychlejší z vás dokonce jen 129 korun, a za to přes službu Play Music dostanete neomezenou nadílku hudby v počítači, mobilu i tabletu. Legálně a se smluvním posvěcením hudebních nakladatelství, samozřejmě.
Sám od léta platím co měsíc sedm euro – 180 korun – za konkurenční službu Deezer. Nikdy před tím mi založení trvalého příkazu z platební karty nepřineslo do života tolik dobra. Ať pracuju nebo se toulám po venku, můžu poslouchat téměř jakoukoliv desku, kterou kdy kdo natočil. Okamžitě a bez přetahování empétrojek po kabelu mezi počítačem a telefonem. Podle svého profilu last.fm díky tomu poslouchám třikrát víc hudby než před Deezerem a nezasekávám se pořád dokola na pár oblíbených albech.
Ta samá statistika ale prozrazuje, že jsem za poslední měsíc poslechl 1375 písní z 272 alb, což vychází na 13 haléřů za písničku, 66 haléřů za rozposlouchané album nebo na korunu padesát za doposlouchanou dvanáctipísňovou desku. Docela sešup z pěti stovek, které stálo cédéčko před deseti lety. (Jasně, cédéčko vám zůstalo, ale těch pět stovek jste museli zaplatit, i kdybyste si ho nakrásně chtěli poslechnout jen jednou.)
Google, Deezer ani v Americe populární a u nás nedostupné Spotify neprozrazují, jak vysoká je jejich režie a kolik se dostane k umělcům a lidem, kteří jim pomáhají. (Navzdory hloupé všeobecné představě nejsou hudební manažeři a nakladatelství žádní vykořisťovatelé. Muzikanti s nimi uzavírají smlouvy dobrovolně a díky jejich péči se můžou soustředit na to, co umí: na skládání a vystupování. Říká se tomu dělba práce. Chleba taky nekupujete s požadavkem, že chcete platit jen pekaře, ne šéfa směny, řidiče dodávky a ostrahu obchoďáku.)
The Guardian odhaduje, že Spotify platí za přehrání písničky necelého půl centu, asi deset haléřů. Vychází tak alespoň jejich analýza příjmů cellistky Zoë Keating.
Přesto se stále najdou škrti, kteří muzikanty vydírají dál: „Za 150 korun měsíčně je to drahé, když jsou možnosti legálně poslouchat bez poplatku!“ vykřikuje dobrá duše pod článkem o Google Play Music na Technetu. Má spřízněnce, ale já do té stoky odkazovat nebudu.
Jen někteří muzikanti a manažeři odmítli dát svoje umění do výprodeje. V červenci kvůli obchodním podmínkám přestali svou hudbu na Spotify nabízet Radiohead a Thom Yorke. „Důvod? Noví umělci dostanou v tomhle modelu úplný prd. Je to rovnice, která nevychází,“ tweetnul producent Nigel Godrich. Sluší se dodat, že jde o vznešené gesto, protože pro Radiohead coby jednu z nejpopulárnějších kapel světa byly peníze ze Spotify spíš milým bonusem k solidním prodejům alb.
Co si z toho odnést? Za prvé, že může hudbu vedle kopírování zabíjet i kupování. Jako spokojený zákazník vám nebudu radit, ať se službám levně nabízejícím hudbu na přání vyhýbáte. Považuju je ale za pohodlnější a morálně méně spornou alternativu Ulož.to a torrentů. Pokud chcete svoje oblíbené interprety finančně podpořit, musíte si jejich alba kupovat dál. Zdůrazňuji: kupovat alba. Neříkám, abyste nechodili na koncerty. Jak ale píše ve své poslední knize Jaron Lanier: šňůry mohou živit „jen ty muzikanty, kteří jsou zdraví a bezdětní. Nejlíp pak ty, kteří mají ještě zdravé – a štědré – rodiče“.
Za druhé, ten samý Lanier trefně připomíná, že osud muzikantů čeká na spoustu z nás. Technologie dají zaniknout spoustě sexy povolání. Za pár let můžou aplikace a gadgety nahradit podstatnou část turistických průvodců, osobních trenérů nebo soukromých učitelů všeho možného. Proto stojí za to vzít si lekci z oboru, ve kterém cena zboží – hudebního alba – klesla za deset let na třetinu a jiným pohledem dokonce na méně než setinu původní hodnoty:
Nikdy, nikdy, nikdy se nesnažte konkurovat cenou. Nula je blíž, než si myslíte. A nikdy, nikdy, nikdy neustupujte těm zákazníkům, kteří vás beze studu vydírají. Závod ke dnu vyhrát nechcete.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
11. 10. 2013 0:40, kolemjdoucí
Ještě před pár desítkami let se komedianti živili z toho, co jim kdo dal. Později si pár mafiánů založilo byznys na tom, že budou komedianty chránit a vybírat za to výpalné. A prosadili příslušné zákony. Kde je na správném místě kufřík, tam jde všechno. Po vzoru Orwella se jim postupně daří i vymazat lidem paměť a ti mladí už současný stav považují za samozřejmost.
Všichni platíme výpalné při koupi disků, paměťových karet, tiskáren a mnoha dalších věcí a mafiáni se smějí, jak nám to všem natřeli.
Pro úplnost: vlastním asi 150 ks LP desek, pár desítek mp3 v počítači. Obojí jsem neslyšel několik let, neb mám nejraději ticho.
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
11. 10. 2013 6:20
Tak začni s tím vyživováním komediantů. Co jim navaříš dneska?
Samozřejmě že by jim nikdo nic nedal.
"a ti mladí už současný stav považují za samozřejmost"
Tím myslíš to, že si hudbu nekupují, ale stahují, že.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
V diskuzi je celkem (21 komentářů) příspěvků.