Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Spor o polské potraviny… Jak se vyhnout šmejdům?

Ke kvalitě polských potravin už se vyjádřili snad všichni. Tedy kromě nás. A vás, milí čtenáři Peníze.cz. A právě teď, uprostřed parného léta, ta chvíle přišla: Co si o potravinách z Polska myslíte vy? A nestyďte se říct svůj názor pěkně od plic, ať to všichni slyší. Jakmile jde o „blafy z Polska“, jsme přece odborníci všichni.
Spor o polské potraviny… Jak se vyhnout šmejdům?

Dohadují se o tom babičky ve frontě na maso a stává se z toho i diplomatický problém na nejvyšší úrovni. Nehledě k atraktivním mediálním přestřelkám. Většinou se přitom pálí náboji pochybného rázu. Hezky to ilustrovala například (pseudo)aférka z předminulého týdne. „Bezpečnost potravin v Česku je jen těsně lepší než v Polsku!,“ hlásala česká média s odvoláním na „renomovaný časopis The Economist“. Nu, renomovaným časopisem The Economist bezpochyby je, snad by se na něj i dalo spoléhat. Kdyby ovšem gros celého sdělení nezůstalo ztraceno v překladu.

Nad tím, že se českým překladatelům trochu pomíchali pojmy „food security“ a „food safety“ se na twitteru pousmál Martin Kuciel, v kulinářských kruzích známý jako pan Cuketka. A opravdu, záhy se ukázalo, že při interpretování výsledků průzkumu „o bezpečnosti potravin“ Češi trochu pomíchali hrušky a jablka.

Jak to bylo doopravdy: není bezpečnost jako bezpečnost

Výzkum, podle kterého je bezpečnost českých a polských potravin srovnatelná (Češi obsadili s 72,2 body 23. místo a Poláci s 69,9 bodu 27. místo) – pojímal bezpečnost podstatně šířeji, než jak se u nás zprvu interpretovalo. Odborníci u každé ze 107 zkoumaných zemí hodnotili takzvaný Globální index potravinové bezpečnosti (GFSI). Hodnotily se například možnosti zákazníků koupit si jídlo, měřilo se, kolik domácnost průměrně utratí za jídlo či kolik lidí v určité zemi žije pod hranicí chudoby. Experti se také zabývali tím, jestli mají dané země dostatečné zásoby potravin, zda hrozí nedostatek určitých surovin i jaká je ve státě zemědělská produkce. Také se zkoumala nutriční kvalita průměrné stravy či existence orgánů, které na bezpečnost potravin dohlížejí.

A je dost možné, že se budou míchat dál. Jako lvi o svou interpretaci problému pochopitelně zápasí zejména polští vývozci, nákupčí z našich obchodních řetězců a čeští výrobci/konkurenti Poláků (ti mají o „polských blafech“ jasno ze všech nejvíc).

Polští výrobci to hází na nákupčí, kteří prý chtějí kupovat jen ty nejlacinější šmejdy. Nákupčí obchodních řetězců zase na lidi, kteří prý chtějí nakupovat výhradně levně. A lidi zase na výrobce. A tak to jde pořád dokolečka.

Co aféry týkající se polských potravin udělaly s vámi? Začali jste víc přemýšlet o tom, co jíte?

Mluviti zlato!

Za dobré slovo knížku

Minulý týden jsme se v rubrice Co si o tom myslíte? zamýšleli nad tím, co se to za pár století stalo s penězi. Kdysi býval majetek pěkně hmotný, dneska je většina vašich úspor nejspíš zakletá do jedniček a nul. Má to jistě spoustu výhod, ale má to i nevýhody. Například se vám snadno může stát, že se ráno probudíte a vaše konto má o nulu míň a vaše peníze zachraňují státní kasu. Tak nějak to bylo letos na Kypru. Ale možná by se mohly stát i horší věci...

Hrozně rádi bychom poslali knížku za nejlepší komentář pod článkem člověku s nickem cml. Uklidnil nás, že zálohy jsou a že se není čeho bát. A že zlato by nám v případě kolapsu stejně nebylo k ničemu. Netřeba nutně souhlasit, ale určitě tu máme dobré argumenty k promýšlení. Jenže cml nám po sobě nenechal stopu, takže se nemůžeme zeptat, kam knížku posílat.

Není to jen polský problém

Máme tu jistá fakta: jed na krysy v sušenkách, přípravek proti vším ve zmrzlině, kyselina mravenčí v kysaném zelí a v kyselých okurkách a posypová sůl v uzeninách. Všechno z Polska. Otřesné. Kolik ale bylo mrtvých? Žádný? Při naší zcela české,tuzemské, domácí, národní methanolové aféře umřelo čtyřicet, možná padesát lidí. Předloni zase zabily německé klíčky s bakterií Escherichia coli 32 lidí. Zdá se, že to čistě polský problém asi nebude.

Potíž je v tom, že běžný člověk má vcelku málo možností se v tom všem zorientovat.

Blafy jíst nechceme, na tom se asi shodneme všichni. Jestli jsme ochotni si za kvalitu připlatit, to už je jiná (a dost možná ústřední) otázka do diskuze. Tady už si musí každý odpovědět podle svého. Koupím si radši bulharskou dovolenou a japonskou televizi, nebo se budu celý rok snažit jíst kvalitněji? Ti, kteří radši schramstnou šunku bez masa před obrazovkou velkou jak obývák, si nemůžou stěžovat. Život je věcí volby. Pak tu samozřejmě máme ty, kteří si mohou pohodlně dopřát obojí a ty kteří si nemohou pořádně dovolit ani jedno.

Na koho tlačit?

Jenže na koho má člověk, který chce jíst dobře a kvalitně, a přitom nestrávit věčnost študováním složení každého balení, vlastně zatlačit? Jak si zajistit, aby více méně všechno, co v obchodě hodíme do košíku, bylo (přinejmenším) v pořádku? Těžko čekat v klobáse vitaminy, ale jak si pojistit, aby v ní bylo tolik masa, kolik být má, a aby nám ji výrobce nepřisolil posypovou solí? Tím, že zatrhneme dovoz Polákům, těžko.

„Samo“ se to nevyřeší taky. To pořád budou jedni házet vinu na druhé. Jenže kudy z toho ven? Návod vám dnes nedáme, protože ho sami nemáme. Na mysli nám ale vyvstává jeden z našich starších textů:

Psali jsme v něm o humbuku, který propukl, když nám Evropská unie „zatrhla“ název pomazánkové máslo – protože příslušný výrobek jednoduše žádným máslem nebyl. Jenže právě evropské chráněné značky, o kterých zmíněný text pojednává a které leckomu pijou krev, můžou být pro bezradného spotřebitele úlevou. Ví díky nim, že se může spolehnout na špekáček nebo třeba marmeládu, protože je jasně předepsáno, co musí obsahovat. Pravidla zkrátka někdy mohou být osvobozující. Aby se dodržovala, jsou samozřejmě nezbytné kontroly – průběžné a důsledné. A přísné postihy pro šizuňky.

Jenže o tom, že samotné označení logem slibujícím zaručenou kvalitu není samospásné (zvlášť když probíhá v české režii) jste ne Peníze.cz četli minulý týden:

V čem spatřujete cestu ke kvalitnějším potravinám vy? Přemýšlíte, o tom co jíte? Ovlivňuje vaši volnu země původu? Jakou máte s polskými potravinami zkušenost? Jste ochotni si za kvalitu připlatit? Kolik? Své názory a postřehy pište do diskuze. A nezapomeňte nám nechat kontakt. Nejzajímavější příspěvek odměníme knížkou z nakladatelství Grada.

Partner rubriky

Partnerem rubriky Co si o tom myslíte? je nakladatelství Grada. Z jeho nabídky by vás mohlo zajímat třeba...

Petr Syrový. Jak si spořit na důchod

Kniha řeší žhavou problematiku důchodové reformy z pohledu účastníka.

Milan Taraba a Lenka Veselá. Rádce nájemníka bytu

Komplexní přehled informací pro nájemce, pronajímatele, vlastníky nemovitostí, obce, bytová družstva a jejich členy. 

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

+25
Ano
Ne

Přidat nový příspěvek

Diskuze na webu www.penize.cz se vždy věnují pouze tématu, k němuž se vztahují. Rozhodně nesuplují funkci Poradny. Máte-li proto jakýkoliv dotaz, obraťte se prosím přímo na naše odborníky, kteří vám rádi pomohou. Na dotazy vložené do Poradny standardně odpovídáme do čtyř pracovních dnů, obvykle se ale dočkáte reakce mnohem dříve. Pokud dotaz vložíte do diskuze, s velkou pravděpodobností na něj nikdo nezareaguje. Děkujeme za pochopení.

Diskuze

10. 8. 2013 18:17 | brnojezlatalod

V článku se kvalita potravin omezuje pouze na jejich zdravotní nezávadnost a správné složení. Úplně se zapomíná na to, že potravina musí mít také správnou chuť a ta není ovlivněna jen složením, ale také správným technologickým postupem při výrobě, čerstvostí a původem surovin. Např. není maso jako maso a není mouka jako mouka. Článek na mě působí dojmem, že se snaží obhajovat potraviny dovážené z Polska. Nikdy jsme v česku polské potraviny nejedli, nechápu, proč bychom s tím měli začínat, kvůli tomu, že z toho někdo bude mít dobrý byznys? Autorovi článku doporučuji, aby ochutnal polský sýr Gouda a poslkou Mortadelu. To jsou dva mé poslední (a doufám že opravdu poslední) zážitky s polskými potravinami. Obé skončilo v koši, pro naprosto neakceptovatelnou chuť a také konzistenci. Přitom cenově tyto potraviny nevyšly levněji, než české, nebo německé. Nevidím tedy důvod tyto blafy kupovat a podporovat tím jejich dovozce.
Reagovat | Citovat

Nahlásit nevhodný příspěvek

+4
Líbí
Nelíbí

9. 8. 2013 12:48 | Sasakr

Většinu věcí nakoupím v Německu, kde jsem se polskými potravinami ještě nesetkal a u nás prostě nejsem línej a přečtu si obal, ale to samozřejmě i u českých potravin. Navíc můj styl života a stravování mi stejně moc příležitostí ke koupi polských potravin nedává.
Reagovat | Citovat

Nahlásit nevhodný příspěvek

-1
Líbí
Nelíbí

8. 8. 2013 14:55 | Nox

A elektrinu si budeme vyrabet kazdy sam trenim ebonitove tyce liscim ohonem, latku na obleceni si budeme sami tkat... tohle sice funguje, ale je to obrovsky krok zpet, navic jak pisete pouze pro lidi s dostatecne velkou zahradou, miliony lidi v panelacich maji smulu.
Reagovat | Citovat

Nahlásit nevhodný příspěvek

+3
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu (jitka 08. 08. 2013 12:43)

8. 8. 2013 13:06 | Pavel

Mnoho mých známých pěstovalo na zahrádce ovoce a zeleninu. Ale poté, co v rámci kulturního obohacení jim úrodu sklidil někdo jiný, ba dokonce někteří z nich byli při sklízení vlastní úrody těmito kulturními obohacovači napadeni a zraněni, radši zahrádku zatravnili a ovoce a zeleninu kupují.
Reagovat | Citovat

Nahlásit nevhodný příspěvek

+3
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu (jitka 08. 08. 2013 12:43)

8. 8. 2013 12:43 | jitka

Myslím, že vše je i o pohodlnosti a lenosti lidí: spousta lidí má domek se zahradou (z měst lidi utíkají), ale kdo si na té zahrádce zasadí ovocný strom, rybíz, angrešt, papriky, rajčata, mrkev, brambory? Kdo si u baráčku postaví králíkárnu nebo vykrmí prase jako dřív? Pokud investuji trochu svojí práce a ušetřím na potravinách, které jsem schopen sám vypěstovat, mohu si potom dovolit koupit dražší kvalitní např. máslo, jogurt, uzeninu, které sám nevyrobím. U nás to takhle funguje odjakživa a navíc např. dětem lépe chutná polévka, do které sami natrhali mrkev, jogurt, do kterého přidáme jahůdkový džem ze zahrádky, nebo místo polské sušenky bublanina z domácích vajec s ovocem, které sami pomáhají zalévat dešťovou vodou.
Reagovat | Citovat

Nahlásit nevhodný příspěvek

+7
Líbí
Nelíbí

8. 8. 2013 12:25 | Pavel

Že mají v Polsku kvalitní potraviny, o tom nepochybuji. Ale to bohužel nijak nesouvisí s kvalitou polských potravin dovážených k nám. Je to podobné, jak mi to líčil jeden známý, který jezdil do Španělska sklízet pomeranče. Tam ty pomeranče hned dělili na tři kategorie. Ty nejlepší si nechal majitel sadu, druhou kategorii prodal ve Španělsku a západní Evropě, a ten zbytek vyvážel k nám a ostatní východní Evropy. Stejně tak nemám iluze o tom, že by si poláci nějak lámali hlavu a kvalitou potravin, které nedělají pro sebe.
Reagovat | Citovat

Nahlásit nevhodný příspěvek

+14
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu (Mirek 08. 08. 2013 07:59)

8. 8. 2013 7:59 | Mirek

Přiznávám se bez mučení ,že na obalech potravin složení nezkoumám .Jednak je to jenom papír /plast / a ten snese všechno a jako spotřebitel stejně nemám možnost si pravdivost těch údajů ověřit . Rozděluji tedy výrobky jednoduše na "chutná ,nebo nechutná " a pokud mi některý nový a mně dosud neznámý výrobek po "zkušebním " nákupu zachutná tak pak už jdu po něm na jistotu .
Co se týče potravin z Polska ,tak mám s nimi opravdu jen ty nejlepší zkušenosti . Některé jogurty ,tvrdé sýry a uzeniny nakupuji téměř výhradně tam - protože jsem si je osobně vyzkoušel a chutnají mi.
V době globalizace se v této zemi / Polsku / vyrábí i spousta výrobků které považujeme za "čistě naše " a přitom ani netušíme,že je to dovezeno z ciziny . Nevěděl jsem to ani já,ale asi před dvěmi lety jsem reklamoval váhové množství jednoho výrobku koupeného v sámošce přes ulici a v odpovědi mi přišlo že zkontrolovali celý výrobní postup ve výrobním závodu v Polsku ...
P.S. Poláků je asi 5x víc než nás . Máte pocit ,že jsou tam lidé hloupější než kdekoliv jinde a kteří si nedokážou pohlídat kvalitu toho ,co je na trhu ? Jsem přesvědčen,že ten problém je jen a jen o lidech v "byznysu " kdekoliv na světě ,kteří chtěji levně koupit a draze prodat .
Reagovat | Citovat

Nahlásit nevhodný příspěvek

+26
Líbí
Nelíbí

Zobrazeno všech 7 komentářů

Přihlásit odběr komentářů

Odebírat příspěvky mohou pouze zaregistrovaní a přihlášení uživatelé!

Přihlásit se

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

Liberalizace, Pákové produkty, Výnos, operátoři, tarify, mobilní operátoři, architektura, brno, konsolidace půjčky, léčivo, impost, správa vozového parku, odměna, GE Capital Leasing, dluhopisy pro občany, sunday times, spolky, papírový sáček

5AB2568, 3B78807, 8A35107, 3AP9787, 2J57559

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK