Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Národní značka kvality Klasa: za hodně peněz málo muziky

| rubrika: Co se děje | 1. 8. 2013 | 7 komentářů
Při procházce mezi regály supermarketu zjistíme, že takřka každá potravina je označena nějakým certifikátem kvality. Nejznámějším a nejpropagovanějším je „národní značka kvality“ Klasa, kterou potravinám českých výrobců uděluje Ministerstvo zemědělství. Jsou ale všechny výrobky s touhle nálepkou opravdu „klasa“? Odborníci o tom víc než pochybují.
Národní značka kvality Klasa: za hodně peněz málo muziky

Co to tedy vlastně znamená, když na potravině najdete označení Klasa? Na internetových stránkách projektu se můžeme dočíst, že „značka Klasa je udělována ministrem zemědělství již od roku 2003. Zaslouží si ji jen ty nejkvalitnější potravinářské a zemědělské výrobky. Díky pečlivému předvýběru vám při nákupu stačí orientovat se podle loga Klasa a máte jistotu, že nesáhnete vedle.“ Pokud by byl výběr kvalitních potravin opravdu tak snadný, bylo by nakupování jedna radost. Realita je ale trochu jiná. Kdo očekává, že oceněné výrobky představují výkladní skříň českých potravin, bude hodně zklamaný. Certifikát Klasa totiž získává množství naprosto průměrných produktů a dokonce i některé potraviny, které mají ke zdravému stravování a přívlastku „kvalitní potravina“ velmi daleko. „Řadu výrobků, kterých se toto ocenění týká, můžeme nepochybně označit za vysoce kvalitní potraviny. Na druhou stranu však v obchodech snadno narazíme na potraviny s logem Klasa, u kterých se ptám, jak je možné, že něco takového mohlo dostat jakékoliv ocenění,“ říká rozpačitě Rudolf Náprstek, předseda Občanského sdružení Zdravá potravina.

Rozhovory výživné a chutné

Peníze.cz se pravidelně přinášejí rozhovory s osobnostmi české gastronomické scény. Jak je to s kvalitou potravin v českých supermarketech a restauracích? Proč se ve většině školních jídelen vaří z prášku? A v čem se liší spotřebitelé ve střední a západní Evropě?

Národní značka kvality pro chemii

Problematická jsou už kritéria, na jejichž základě se ocenění uděluje. „Když se podíváte na pravidla pro udělování značky Klasa, najdete podle mne velice vágní a svéráznou definici kvality. Pro udělení značky v podstatě stačí, když dodržíte elementární hygienické a výrobní požadavky (které by měly být samozřejmostí a ne předmětem ocenění!) a jste český výrobce,“ rozhořčoval se už v roce 2006 na svých webových stránkách Martin Kuciel, který je milovníkům dobrého jídla známý pod pseudonymem pan Cuketka. Řada gastronomických odborníků dodává, že se na tom dodnes nic nezměnilo. Vadí jim především to, že certifikát nezohledňuje obsah éček, výživovou hodnotu výrobku, zemi původu použitých surovin a řadu dalších vlastnosti potravin, které mají přímý vliv na naše zdraví. Vladislava Veselá ze Státního zemědělského intervenčního fondu, který má projekt Klasa na starosti, se však podobné kritice brání: „Není pravdou, že stačí, aby výrobky oceněné značkou Klasa splňovaly pouze legislativní požadavky. Výrobky jsou posuzovány a hodnoceny z hlediska předložené technické dokumentace a předloženého vzorku výrobku. Hlavní důraz je přitom kladen na popis a prokázání nadstandardní kvalitativní charakteristiky konkrétního výrobku. Výrobky samozřejmě musí splňovat platnou legislativu, včetně správného označení výrobku. Dále je také posuzován průběh kontrol provedených dozorovými orgány v předchozím období, případně další relevantní údaje.“

Jen letmý pohled na dlouhý seznam oceněných výrobků, kterých je aktuálně 1186, však ukazuje, že ke spoustě z nich se zkrátka označení „nadstandardně kvalitní potravina“ nehodí. Jako názorný příklad nám můžou posloužit třeba:

  • Aljašská pomazánka s treskou, která obsahuje kontroverzní zvýrazňovač chuti glutaman sodný, konzervant benzoát sodný, červené barvivo košenilu, pocházející ze sušeného hmyzu, a další přídatné látky.
  • Ochucená minerální voda Mineral drink Limeta s řadou problematických syntetických sladidel, jako jsou například acesulfam draselný, aspartam či cyklamáty.
  • Podobně je na tom i další ochucená minerální voda Hanácká kyselka pomeranč, která obsahuje jen cukr, umělé sladilo a umělé pomerančové aroma.
  • Za nadstandardně kvalitní potravinu se také jen stěží může považovat plnotučná hořčice, která obsahuje obávaný konzervant benzoát sodný.
  • Certifikátem Klasa se pyšní i majonéza, u které v prosinci loňského roku spotřebitelský časopis dTest odhalil, že obsahuje nedostatečný podíl vaječných žloutků. Potravinářská vyhláška přitom ukládá výrobcům, aby do majonéz dávali alespoň dvě procenta vaječných žloutků, což je pro představu jeden vaječný žloutek na kilo majonézy. „Povinný podíl žloutků ve vyhlášce je tak nízký, že jsme původně ani nepočítali s odhalením hříšníků,“ říká redaktor dTestu Václav Beneš.

Kdo řekne, co je Klasa?

O certifikát Klasa se můžou ucházet všichni čeští výrobci, kteří splňují podmínky, zveřejněné na internetových stránkách projektu. Jak už bylo uvedeno, veškerá administrace národní značky Klasa spadá pod Státní zemědělský intervenční fond. O tom, zda bude nakonec výrobku, který se o ocenění uchází, udělen certifikát, rozhoduje speciálně sestavená dvanáctičlenná komise. „Hodnotitelská komise působí při sekci potravinářských výrob Úřadu pro potraviny. Je zřízena jako poradní orgán pro udělování národní značky kvality Klasa vydávající doporučení pro udělení či neudělení certifikátu. Komise je složena ze zástupců Ministerstva zemědělství, Státního zemědělského intervenčního fondu, dozorových organizací (Státní zemědělská a potravinářská inspekce, Státní veterinární správa), Potravinářské komory, Agrární komory, spotřebitelských organizací a nezávislých odborníků z oblasti potravinářství (vysoké školy, Výzkumný ústav potravinářského průmyslu). Členové komise za činnost v této komisi nedostávají žádnou finanční odměnu,“ vysvětluje Vladislava Veselá ze Státního zemědělského intervenčního fondu. Podle kritiků projektu Klasa však není udělování certifikátu dostatečně transparentní.

Odborníkům se příliš nezamlouvá ani oficiální web projektu – eklasa.cz. Chybí na něm především přesný popis složení oceněných potravin a vysvětlení, proč byl certifikát udělen právě danému produktu. „Na tomto webu postrádám jakékoliv konkrétní informace. Člověk se zde nemůže dočíst ani o obsazení odborné rady, která o přidělení certifikátu rozhoduje, ani o složení potravin, které získaly značku Klasa. Mělo by zde být také zdůvodnění, proč konkrétní potravina – a na základě jakých výjimečných vlastností – byla oceněna. Spotřebiteli tak nezbývá než věřit, že jemu neznámá odborná rada, na základě jemu neznámých kritérií, rozhoduje objektivně a nezaujatě,“ říká Rudolf Náprstek z Občanského sdružení Zdravá potravina.

Inflace „certifikátů kvality“

V obchodě je dnes s trochou nadsázky obtížné najít potravinu, která se nepyšní nějakým certifikátem, značkou či známkou poukazující na její vysoké kvality. Orientovat se v tom, co jaké logo vlastně znamená (a jestli vůbec něco znamená), je už takřka nadlidský výkon. Národní značkou Klasa oceňuje Ministerstvo zemědělství české potraviny. Dále můžeme narazit na zelené označení Bio – Produkt ekologického zemědělství. Některé produkty se zase můžou pochlubit značkami Chráněné zeměpisné označení, Chráněné označení původu a Zaručená tradiční receptura. Ministerstvo zemědělství vydatně podporuje také značku Regionální potravina. Potravinářská komora ČR zase označení Český výrobek. Projekt CEEF se svým certifikátem snaží poukazovat na potraviny, které neobsahují nezdravá barviva, aromata, konzervanty, zvýrazňovače chuti, regulátory, stabilizátory ani modifikované škroby. Největší problém je ale to, že si spoustu dalších značek a ocenění „udělují“ sami výrobci. A pak aby se v tom čert vyznal…

Anketa

Dáváte přednost českým potravinám?

Nejasnosti kolem financování

Od roku 2003, kdy projekt Klasa vznikl, bylo na jeho propagaci ze státní kasy vyplaceno už přes 1,5 miliardy korun. Pohled veřejnosti na to, jestli je částka vydávaná na zviditelňování českých výrobků přijatelná, či nikoliv, se různí. Někdo podporu domácích potravin vítá, jiní upozorňují na to, že jde o zbytečné investice, které navíc nejsou dostatečně transparentní. Nápadné byly především výdaje na konci minulého roku, kdy bylo podle informací deníku Mladá fronta Dnes na mediální podporu projektu Klasa během tří měsíců rozděleno 150 milionů korun. Ještě na podzim přitom zástupci Státního zemědělského intervenčního fondu tvrdili, že útrata bude pouze 30 milionů korun. „Náklady na podporu značky Klasa od roku 2003 do současnosti činí 1, 547 miliardy korun a dle našeho názoru jsou nízké v porovnání s náklady na podporu obdobných značek v zahraničí. Jako příklad lze uvést sousední Rakousko, kde jdou do propagace místních potravinářských výrobků v přepočtu zhruba dvě miliardy korun ročně. Státní investice do propagace značky Klasa je jednou z mála možností, jak může stát v souladu s unijními pravidly podpořit naše výrobce kvalitních potravin. A to zejména za situace, kdy jsou zahraniční producenti podporováni svými vládami v ještě větší míře. Navíc pokud má mít marketingová podpora značky tohoto typu smysl, vyžaduje to v dnešní době nemalé finanční náklady,“ hájí financování projektu Vladislava Veselá a odkazuje na únorový spotřebitelský průzkum společnosti společností STEM/MARK, ve kterém potvrdilo znalost značky 88 procent respondentů. Rudolf Náprstek však výsledky podobných průzkumů bere s rezervou: „Jako název je tato značka sice známá, ale její význam absolutní většině spotřebitelů uniká. Mnozí si myslí, že značí potraviny bez éček, jiní zase takto označené potraviny pokládají za tradiční české produkty.“

Stamilionové útraty spojené s propagací tuzemských potravin nakonec přece jen upoutaly pozornost státních kontrolorů. Nejvyšší kontrolní úřad totiž koncem května oznámil, že si hodlá posvítit nejen na projekt Klasa, ale i značky Regionální potravina a Vína z Moravy, vína z Čech. „Jedná se o kontrolu, jejímž záměrem je prověřit hospodaření s peněžními prostředky vynakládanými na služby v oblasti informování a komunikace s veřejností s cílem podpory zemědělských produktů a potravin na tuzemském trhu. Kontrolováno bude nejen Ministerstvo zemědělství, ale i Státní zemědělský intervenční fond a Vinařský fond. Bude se jednat o audit výkonnosti, budeme tedy posuzovat hospodárnost, efektivnost a účelnost vynakládaných prostředků,“ uvádí tisková mluvčí Nejvyššího kontrolního úřadu Olga Málková. Kontrola by měla být zahájena v říjnu letošního roku a její dokončení je předběžně stanoveno na červen 2014. Odpověď na otázku, jestli je s financováním propagace českých potravin všechno v pořádku, tedy dostaneme až za nějaký ten pátek. O tom, zda jsou produkty označené značkou Klasa skutečně „nadstandardně kvalitní“ si však může udělat obrázek každý sám už teď při návštěvě obchodu.

Základ: Nejíst odpad!

Za lepší jídlo s Peníze.cz

Kvalita potravin je absolutně důležitá pro hlavu i tělo. A nás na Peníze.cz opravdu zajímá. Nabízíme výběr z článků a rozhovorů, věnovaných tomu, co všechno nám také v našich obchodech dokážou nabídnout. I tomu, jak se bez takových nabídek obejít:

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

+38
Ano
Ne

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

6. 8. 2013 17:08, Pavel

Protože mám nejbližší obchod Lídl mám zcela jiná kritéria na kvalitu. Je jím značka made in Germania.

Reagovat

 

+7
Líbí
Nelíbí

Další příspěvky v diskuzi (7 komentářů)

10. 1. 2015 | 23:48 | Veronika

Tady ale někdo nepochopil, CO Klasa oceňuje. Pán ze sdružení pro zdravou výživu se sice může rozčilovat jak chce, ale Klasa nedeklaruje, že je to "zdravá" potravina. Deklaruje, že výrobek v některé oblasti vyniká nad ostatní...více

14. 4. 2014 | 18:17 | Rena

Dobrý den všem, mohla bych Vás poprosit o vyplnění dotazníku k mé bakalářské práci, která se zabývá právě těmito značkami záruky typu Klasa a podobně? Dotazník Vám zabere asi 3 minuty a mně to velice pomůže! :-) http://www.survio.com/survey/d/T4P9P8E8N6D6W1G4A...více

6. 8. 2013 | 17:08 | Pavel

Protože mám nejbližší obchod Lídl mám zcela jiná kritéria na kvalitu. Je jím značka made in Germania. více

2. 8. 2013 | 23:02 | Lumír Olšový

Tak tak, všichni staří dobří zelináři už dávno hnijou na krchově jak brambory v Bille. více

2. 8. 2013 | 21:44 | tomas

Řezník ok, pekař (toho nejmenujete) snad taky. Ale zelinář nevím. Snad nějaký farmářský obchod, jinak ti vietnamci to kupujou tamtéž co hypar super. No a co to ostatní? více

Čtenáři také navštívili

19. 1. 2013 |  | 15 komentářů

Náhražky, barviva, aromata a strávnická gramotnost. Rozhovor s Rudolfem Náprstkem

V pokračování rozhovoru s předsedou občanského sdružení Zdravá potravina se podíváme na zoubek spotřebitelským mýtům, potravinám bez cukru, margarínům zdravějších másla a přísadám z kopyt a lidských nehtů....

29. 12. 2012 |  | 22 komentářů

Václav Beneš: Je neuvěřitelné, co si spotřebitelé sami namluví

„Volají nám lidé a zastávají se prémiových značek, které jsou podle našich testů stejně kvalitní jako levnější výrobky. Nedokážou se smířit s tím, že si koupili výrobek za pár desítek tisíc a ve skutečnosti...

26. 10. 2012 |  | 14 komentářů

Očima expertů: Jak ušetřit při nákupu potravin, a přitom nejíst blafy?

Je vůbec možné nakupovat zdravé potraviny a zároveň ulevit svojí peněžence? Nebo si kvalitní stravování můžou dovolit pouze bohatí lidé? Zeptali jsme se předních českých odborníků na stravování a zdravý...

29. 7. 2012 |

To, co jíte

Ne že by si autor komiksu myslel, že se nedá jakžtakž slušně nakoupit. Ale teď se tak nějak nosí nadávat. Podporujeme blbou náladu!

12. 3. 2012 |  | 31 komentářů

Prohnilí! Proč nás supermarkety krmí prošlým zbožím?

Písnička o tom, že u nás zákazník dostane o řád horší zboží než zákazníci v supermarketu s týmž logem na Západě, je notně obehraná. Nedosti však na tom, že dostáváme druhou jakost – potravinářská inspekce...

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

Naturální směna, Systém národních účtů, Obligace, česká spořitelna, pracovní poměr, kreditní karta standard, mbank, porušení pracovních povinností, richard švéda, Botanica, penzijní připojištněé, Den rovnosti platů, průzkum, Raiffesienbank, zaplacení, progresivní výnos, sazebník úhrad, faktro

3Z96683, 3Z96683, 5E33715, 2T33500, 2T33501

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK