Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Václav Beneš: Dokud nepřestaneme kupovat šmejdy, budou se prodávat!

| rubrika: Rozhovor | 22. 12. 2012 | 22 komentářů
S manažerem testování časopisu dTest jsme si povídali o tom, jací jsou Češi spotřebitelé a o tom, jak probíhá testování výrobků ve speciálních laboratořích a proč se podobné testy výrobcům příliš nelíbí.
Václav Beneš: Dokud nepřestaneme kupovat šmejdy, budou se prodávat!

Jak byste našim čtenářům přiblížil sdružení TEST a časopis dTest?

Jde o občanské sdružení, které má za úkol bránit práva spotřebitelů. Nejviditelnější činností naší organizace je právě vydávání časopisu dTest, ve kterém lidem pomáháme řešit nejrůznější spotřebitelské problémy. Zveřejňujeme především výsledky nezávislých testů. Princip fungování spotřebitelských organizací, které vydávají časopis o testování výrobků a služeb, je všude ve světě stejný. Aby byla zaručena nezávislost, veškeré příjmy jsou zajišťovány z předplatného. Část financování je obvykle pokryta také z veřejných zdrojů. Ale v našem případě je podíl státních dotací rok od roku nižší, takže se snažíme celý chod časopisu pokrýt z příjmů od předplatitelů. Hlavní rozdíl oproti jiným časopisům je tedy ten, že na našich stránkách nezveřejňujeme reklamu, díky tomu jsme naprosto nezávislí a můžeme si dovolit říkat cokoliv, o čem jsme přesvědčeni, že je pravda. 

dTest radí na Peníze.cz

dTest přebírá spotřebitelskou poradnu na Peníze.cz. Jaká jsou práva spotřebitelů, jak na reklamace, jak nebýt za trumpetu. Ptejte se!

Kolik má dTest předplatitelů?

Máme přibližně 45 tisíc předplatitelů. To je sice na české poměry velmi solidní číslo, ale jen pro klasické komerční časopisy. Vhledem k tomu, že my jsme závislí na příjmech z předplatného, jde spíš o spodní hranici, která zajišťuje bezproblémové fungování. Pokud se podíváte na čísla v zahraničí, tak uvidíte, že je možné oslovit ještě víc abonentů. Jako příklad můžu uvést třeba Portugalsko, které je v mnoha ohledech velmi podobné České republice. Podobný časopis, jako vydáváme my, tam má přes tři sta tisíc předplatitelů.

Václav Beneš

(*1983) pochází z Litoměřic. Pro časopis TEST píše od roku 2006. V redakci má na starosti především mezinárodní testy širokého portfolia výrobků. Než jej zcela pohltila problematika kvality praček a myček, studoval politologii na Filosofické fakultě UK.

Kromě spotřebitelské problematiky se i nadále zajímá o politiku, klasickou hudbu (jako velmi nadšený posluchač), architekturu, cestování, dobré jídlo a pití.

Mění se v posledních letech počet vašich předplatitelů?

V poslední době zaznamenáváme růst. Z toho vyplývá, že určitý potenciál v českých spotřebitelích skutečně je. O mnohém vypovídá také věkový průměr našich předplatitelů. Ti jsou ve srovnání s předplatiteli stejných časopisů v západní Evropě výrazně mladší. V těchto zemích totiž do spotřebitelských otázek podstatně víc zasahují důchodci, kteří mají mnohem větší kupní sílu než u nás.

Na jaké oblasti se při testování nejvíc zaměřujete?

Při rozhodování o tom, jaké výrobky a služby je vhodné testovat, se snažíme inspirovat u zahraničních kolegů, kteří mají víc zkušeností, navíc jsme součástí jednoho globálního trhu. Díky tomu víme, jaká témata spotřebitele nejvíc pálí. Samozřejmě při volbě testů bereme v úvahu i specifika českého trhu, abychom nevynechali žádnou významnou oblast, která by spotřebitele mohla zajímat. Obecně probíhá nejvíc testů v oblasti domácích spotřebičů a řekl bych, že v tomhle ohledu tady máme takřka výsadní postavení, protože se o nich se u nás jinak píše jen v propagačních materiálech. Atraktivní pro čtenáře je také oblast elektroniky, ale o té už je poměrně dost informací i z jiných nezávislých zdrojů, takže je pro nás těžší se prosadit. Zhruba před dvěma lety jsme začali s testováním potravin. V poslední době tu vznikla poměrně užitečná celospolečenská diskuze ohledně kvality potravin a naší snahou je přispět k ní také svou troškou.

Jak probíhá takové testování domácího spotřebiče nebo elektroniky?

Oproti klasickým médiím postupujeme odlišně. Jako příklad můžeme uvést třeba mobilní telefony. V ostatních médiích dostanou redakce mobily k testování přímo od výrobce, nějakou dobu je zkoušejí a hrají si se všemi funkcemi a pak napíšou recenzi. My zásadně nepřijímáme žádné zboží od výrobců, ale kupujeme ho v maloobchodní síti stejně jako spotřebitel. Tím vylučujeme, aby bylo zboží výrobcem před samotným testováním speciálně prověřeno a nastaveno. Výrobky si také netestujeme v redakci na koleni, ale používáme odborné laboratoře. Většina z nich je v zahraničí, ale pár jich je i v České republice. Při testování výrobků funguje mezinárodní spolupráce, což nám samozřejmě práci velmi usnadňuje. I tak je to ale finančně náročné.

Jak probíhá vaše spolupráce na testování se zahraničními organizacemi?

Existuje překrývání trhu, takže většina výrobků je k dostání v celé Evropě. Toho využíváme při sestavování testovacích programů, které jsou nastaveny tak, aby se dopředu stanovily parametry, které budeme při testování sledovat. Pak proběhnou měření a rozbory vzorků, zpracují se statistiky a výsledná zjištění interpretujeme spotřebitelům. Výsledky testů můžou využít všechny organizace, které se na výzkumu nějakým způsobem podílely.

Existuje nějaká asociace, která by sdružovala spotřebitelské organizace zabývající se testováním výrobků?

Všechny spotřebitelské organizace, které se zabývají testováním na stejné úrovni jako my, jsou sdruženy v mezinárodní organizaci International Consumer Research & Testing. Jde o malou zastřešující organizaci sídlící v Londýně, která má na starosti koordinaci veškerého testování. Pak se určí, kde se budou jednotlivé druhy zboží testovat. Vytvoří se testovací program, zadá se tendr na laboratoř, do níž se shromáždí výrobky ze všech zemí, které se testování účastní. O náklady na testování se pak podělí jednotlivá sdružení. Obecně se tak dá ušetřit hodně peněz, protože například důkladné testování dvou set praček v laboratořích není rozhodně laciná záležitost.

Jak to dělala Magdalena Dobromila

Majonéza z tvrdých žloutků

Rozmačkej jemně osm na tvrdo vařených žloutků na míse, vlej do ní ustavičně míchajíc decilitr jemného olivového oleje, osol to a míchej tak dlouho, až to zhoustne, potom teprve přidej k tomu lžíci estragonového octa.

Zdroj: Magdalena Dobromila Rettigová. Domácí kuchařka.

Co zajímavého jste třeba testovali v poslední době?

Z pohledu spotřebitele jsou určitě zajímavé testy potravin. Většinou se nám totiž podaří odhalit něco, co se u ostatních výrobků tak často nevyskytuje. Ať už jde o nejrůznější falšování, nebo o nedostatky ve složení produktu. Při testech majonéz jsme například zjistili, že do nich výrobci nedávají ani půl žloutku na kilogram výrobku. [Klasický recept na majonézu vpravo, pozn. red.] Některé majonézy jsou prakticky jenom olej.

Jeden z vašich testů se věnoval také olivovým olejům a jeho výsledky byly hodně překvapivé.

Testování olejů, a nejen těch olivových, je vždycky hodně zajímavé. Například rostlinné oleje si postupně získaly jakousi aureolu zdravé potraviny a testováním se nyní ukazuje, že je to do jisté míry nespravedlivé vůči tradičním produktům, jako je třeba sádlo. Vědecké poznání se v tomto ohledu výrazně mění, takže to, co bylo před několika lety zatracováno, se dnes opět vrací na výsluní. Důležité je ale také sledovat kontaminanty z hlediska životního prostředí a výrobních procesů. Testovali jsme extra panenské oleje, což je nejvyšší třída olivových olejů, u kterých se automaticky počítá s tím, že jsou použity skutečně kvalitní suroviny. Naše testy ale ukázaly, že z hlediska zbytkového množství pesticidů a polycyklických aromatických uhlovodíků, to tak úplně být nemusí. Podle těchto ukazatelů se dá například poznat, v jakém prostředí použité olivy rostly. Rozhodně tím padla romantická představa o rozlehlých olivových hájích, ve kterých leží Řek, který je nechává růst a jen čeká, až dozrají. Z výsledků naopak vyplývá, že některé olivy se pěstují podél silnic, tedy v poměrně kontaminovaném prostředí. Pěstitelé navíc používají celou řadu postřiků, které našemu zdraví rozhodně neprospívají.

Takže olivové oleje nejsou tak zdravé, jak se říká?

Samozřejmě to nejde paušalizovat. Mezi jednotlivými výrobci jsou velké rozdíly. Někdy média naše testování interpretují tak, že se spotřebitelé mohou z některých olejů dokonce otrávit. Tak to samozřejmě není. Nejsme rádi, když se věci vytrhávají z kontextu. My jsme jenom poukázali na to, že kvalita vstupní suroviny u mnoha olivových olejů není taková, jak by se mohlo zdát. Když pak srovnáme, jaká je cena olivových olejů a kolik by stál řepkový olej, který je z hlediska nenasycených mastných kyselin pro naše zdraví minimálně stejně prospěšný, a my z něho děláme pohonné hmoty, tak je to určitě k zamyšlení.

Anketa

Zajímají vás spotřebitelské testy?

Jací jsou čeští spotřebitelé při nakupování potravin? Poměrně dobře tu fungují farmářské trhy, téma zdravého stravování a kvality potravin je v poslední době hodně medializované. Když ale spotřebitel stojí před regálem v obchodě, nerozhoduje se nakonec stejně podle ceny?

Upřímně řečeno se trochu bojím toho, že je to tak, jak říkáte. Určitě je dobře, že se tady o kvalitě potravin vede rozsáhlá diskuze a že se svým způsobem vracíme ke kořenům zdravé výživy. Na druhou stranu se ale stačí podívat na to, co se zákazníky v supermarketech udělají nápisy AKCE a SLEVA. V tu chvíli jde zkoumání obsahu výrobku okamžitě stranou. Disproporce mezi teorií a praxí v oblasti zdravého stravování je u českých spotřebitelů pořád ještě značná. Teď v době Vánoc, kdy lidé nakupují jako šílení, je to zvlášť patrné. Samozřejmě, že přístup zákazníků ke zboží ovlivňuje i ekonomická krize, která se negativně promítla do peněženek. Doufám, že se to ve střednědobém horizontu podaří alespoň částečně změnit.

Proč si tolik spotřebitelů kupuje v supermarketech opakovaně ty největší šmejdy? Jde opravdu jen o finanční stránku věci?

Lidé mají tendenci k nostalgickému vzpomínání, říkají, že kdysi bývaly potraviny mnohem lepší a dnes nestojí za nic, ale pak jdou stejně do toho samého obchodu jako obvykle a koupí si nejlevnější párky, které neviděly maso ani z rychlíku. Spotřebitelé musí získat především sebevědomí. Na Západě je běžné, že když se u konkrétního zboží najde nějaký zásadnější nedostatek, tak ho lidi zkrátka přestanou kupovat. Existují tam třeba bojkoty firem, často kvůli malichernějším věcem, než ke kterým dochází u nás. Dokud si lidé nepřestanou kupovat šmejdy, tak se budou pořád prodávat.

Pokračování příště

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

+128
Ano
Ne

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

23. 12. 2012 9:34, Jean Laroux

Máte z velké části asi pravdu. Problém je ale bohužel v tom, že v oblasti potravin či kosmetiky není zase tak obecně JASNÉ co je ten "šmejd". Nejpodezřelejší bude asi cena. Stojí to pár korun = okamžitě studuji co v tom je. A SAMOZŘEJMĚ - JE TO TAM ! U potravin údajně rizikový aspartam, acesulfam K nebo sacharin. Různé další náhražky a NEOVĚŘENĚ škodlivá éčka. U drogerie údajně dráždivé lauryl a laureth sulfáty nebo mraky parabenů. Problém je v tom slově "údajně". Tzv. odborníci Vám Vaše pochybnosti k uvedeným přísadám vždy velmi rádi zpochybní. Řeknou, že jde jen o konspirace nebo že ta škodlivost tam může být ale až při spotřebování velkého množství atp. A tak s spotřebitel řekne, že on přeci není nějaký paranoik věřící v konspirace a koupí si to. Ten "černý Petr" tedy není v rukou spotřebitele. Ten spotřebitel díky té "údajnosti" nakonec koupí kdejaký jed. ON PROSTĚ NEVÍ čemu věřit. Neobstojí tedy argument "no tak to nekupujte" když zákazník vlastně neví co nemá kupovat. Jedy ve výrobcích musí kontrolovat a zakazovat někdo jiný. Ten "někdo", který teď říká, že je to vlastně vše OK.

Reagovat

 

+6
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu (Johny 22. 12. 2012 21:47)

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

23. 12. 2012 13:38, jezevec

a von někdo tomu důchodcovi zakazuje pracovat hodinku-dvě denně, a trochu si přivydělat? utratí-li většinu důchodu za byt, nebydlí náhodou nad poměry? a pokud mu je důchodcovi miň než 80 - co dělal posledních dvacet let - všechno prožral, nebo trvdě špóroval?

Reagovat

 

-2
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu (van 23. 12. 2012 12:57)

Další příspěvky v diskuzi (22 komentářů)

7. 3. 2016 | 7:42 | rak

U toho aspartamu potřebuje slovo "údajně" zdůraznit http://galenus.cz/clanky/vyziva/aditiva-aspartam více

30. 12. 2012 | 6:56 | Fredy

Marcelo a teď si představte, že třeba v USA, které jsou považovány za bohatší, než mnoho států zde v Evropě, nemají ženy žádnou placenou mateřskou dovolenou. Asi kroutíte hlavou, ale je to tak a přitom to zvládají. Oni s...více

28. 12. 2012 | 22:55 | Marcela

Jak tak čtu jsou zde někteří kouzelníci? Nemám také moc vysoký důchod,ale i manžel má důchod, tak si zatím nestěžuji.Také když jsem pracovali, tak jsme se snažili si odložit nějakou korunu.Ale nevím jak bych vše zaplatila...více

28. 12. 2012 | 14:08 | Fredy


Nevím, které město máte na mysli, ale jen při letmém projití internetu se dá, například v Ústí nad Labem, sehnat pronájem garsonek kolem 3 až 3,5 tisíce a mnohdy i včetně topení. Nabídky silně převyšují poptávky. A...
více

26. 12. 2012 | 8:09 | Gustav

To si nedovedu představit, já mám náklady na garsonku v okresním městě na severu (navíc v cikánském předměstí) 6500 a po zdražováních budou vyšší. Do jejího ráje bych se rád přestěhoval. více

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

Koncepce, Protekcionismus, Management, doplňkové penzijní spoření, příspěvek zaměstnavatele, daň z příjmů, aleš poklop, penzijní připojištění, Úvěrové riziko, cizí správa, Google, příjem, spořitelna, obsílka, formulace, režijní jízdenky, představenstvo HPH, podnikatelské konto maxi

7T40858, 2U22710, 3AX7428, 2U22710, 3M35819

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK