Farmářské trhy určitě představují krok správným směrem. Jejich obliba snad může vstříknout trochu opatrného optimismu do žil i těm, kteří konstatují, že našinec dá vždycky přednost vysoustružené jahodě umělohmotného vzhledu i chuti, v každé roční době spolehlivě dlící v regálu známého supermarketu, před její třeba šišatější a menší, avšak autenticky chutnající sezónní kolegyní ze zahrádky.
Myšlenka farmářských trhů padla na úrodnou půdu a trhy samotné se těší přízni veřejnosti. Jakým kritériím musí farmářské trhy vyhovovat a před jakými dilematy dnes jejich provozovatelé stojí?
„Pravidla pro farmářské trhy – jako pro jakýkoliv jiný způsob prodeje potravin – jsou dána ve smyslu zdravotní nezávadnosti zboží, kterou kontroluje Státní veterinární správa, Státní zemědělská a potravinářská inspekce, hygiena a tak dále,“ uvádí Tereza Dvořáčková, tisková mluvčí ministerstva zemědělství, základní podmínku, kterou musí splňovat produkce nabízená na farmářských trzích. „Normy, které musí být při prodeji potravin na trzích dodržovány, obsahuje zejména tzv. hygienický balíček. To je soubor základních předpisů, které řeší, co vše musí prodejce na stánku splnit,“ upřesňuje Michal Spáčil, tiskový mluvčí Státní zemědělské a potravinářské inspekce.
Nutnost dodržovat legislativně dané normy nikoho nepřekvapí. Člověk ale čeká něco víc; nadstavbu, kterou mu běžné obchody nenabízejí, a proto ji hledá právě na trzích. Zádrhel je ale v tom, co vlastně je a co není „farmářský trh“. Pojem dovoluje různé interpretace a z nich plynou rozdíly mezi jednotlivými trhy. O alespoň rámcovou definici pojmu a základních principů, podle nichž by mohly (měly) trhy fungovat, se tak pokusilo ministerstvo zemědělství, které iniciovalo vznik kodexu farmářských trhů. Na jeho formulaci se podíleli reprezentanti Asociace krajů, Sdružení místních samospráv, Svazu měst a obcí a rovněž samotní organizátoři.
Text byl uveřejněn 31. května, a přestože je nezávazný, může zákazníkům poskytnout potřebné vodítko při výběru produktů. Pokud se totiž provozovatel konkrétního trhu ke kodexu přihlásí, musí označit viditelným logem stánky prodejců, kteří garantují původ prodávaného zboží z vlastních zdrojů a jsou schopni jej prokázat.
Uvádění kodexu do praxe nejen pomáhá zákazníkům s orientací, ale zároveň zvýraznilo kuriózní fakt, že na mnoha trzích nefarmářská produkce svým objemem převyšuje farmářskou. Čím to, že na některých trzích hlásících se ke kodexu a tím i k „české tradici pěstování plodin, chovu hospodářských zvířat a výroby potravinářských produktů“, potkáte stánky s klobásami dovezenými z Maďarska, krevetami či lososem? Kodex totiž povoluje organizátorům trhů poskytnout prostor i prodejcům provozujícím tzv. „doplňkový prodej“. Tato kategorie je natolik bezbřehá, že snese i krevetu. Sortimentní různost mezi trhy tak panuje i nadále, i když kodex svým dílem přispěl k určitému vyjasnění pozic. „Kodex je určitě užitečný pro všechny organizátory, kteří se snaží o kvalitu, na druhou stranu obsahuje body, které každý organizátor farmářských trhů, který to myslí poctivě a vážně, intuitivně dodržuje,“ hodnotí text Michaela Romanová, autorka projektu Nalok.cz, který se snaží podporovat lokální výrobce.
Záleží tedy především na provozovatelích, jaký trh chtějí mít. Podle toho pak nastavují prodejcům kritéria. „Podmínky jsou dány obecně závaznými předpisy, provozním řádem, tržním řádem, farmářským kodexem. Platí, že chceme výhradně české prvovýrobce a producenty, kteří jsou schopni doložit původ svého zboží,“ vyjmenovává hlediska pro výběr prodejců Monika Dušková z občanského sdružení Farmářské trhy, které organizuje trhy na Vítězném náměstí v pražských Dejvicích.
Zajímavou a dost kontroverzní otázkou je případná kooperace trhů se supermarkety. „Spolupráce se supermarketem je pro mě věc nepředstavitelná. Trhy vznikly jako protipól globální nabídce, jako místo, které spojuje příjemné s užitečným. Náš ‚sousedský‘ trh nefunguje jen jako místo k nákupu, ale i setkávání. A to jednak mezi sousedy, ale i zákazníků se ‚svými‘ prodejci,“ říká Klára Svobodová, organizátorka trhů v Dolních Břežanech, Klánovicích a Dolních Počernicích, a upozorňuje tak na významný sociální rozměr trhů. „V zahraničí velké supermarkety podporují malé producenty a snaží se vždy nabídnout přímo na prodejně lokální alternativu ke globálnímu zboží. Ideální by proto bylo, kdyby supermarkety u nás začaly nabízet produkty místních farmářů a producentů napřímo (za férových podmínek) a do trhů by se nevměšovaly,“ nastiňuje svou představu možné formy koexistence trhů a supermarketů Michaela Romanová.
Podobným směrem se ubírají i myšlenky Romana Vaňka z Pražského kulinářského institutu: „Farmářský trh před Teskem či Kauflandem je pro mě obyčejný kočkoland. Matějská pouť však patří do ‚Fučíkárny‘!“ vyznává se ze svého poměru k trhům před supermarkety. „Již dlouho křičím po malém růžku v českých supermarketech, kde by se dalo sehnat dobré zboží, které například nakupujeme na farmářských trzích. Malý růžek pro obyčejné lidi, kteří mají gastronomii rádi a kterým kvalita není jedno. Kteří vědí, že základní rovnice zní: dobré jídlo = dobrá nálada = zdraví,“ předkládá Vaněk svůj recept na to, jak i návštěvníkům supermarketů zprostředkovat kvalitní produkci. „Možná bychom tímto v českých supermarketech udělali takový malý krůček dopředu ne pro lidstvo, ale pro kulinářskou kulturu národa. Krůček k tomu, abychom přestali být gastronomickým Balkánem uprostřed Evropy,“ uzavírá dnešní část článku Roman Vaněk.
V pokračování článku budeme hledat odpověď na otázku, co nejvíce ohrožuje renomé farmářských trhů. Podíváme se, jaké nešvary vnímají organizátoři a jakými způsoby proti nim bojují. Rovněž zjistíme, s jakými pochybeními se při kontrolách setkávají orgány státní správy.
Srovnávat se vyplatí
Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění a financí. My počítáme, vy šetříte.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
24. 8. 2011 9:46, dan
Neřekl bych, že s kvalitou je to až tak vynikající. Mám zkušenosti z Modřan a Dolních Břežan. Sýry jsou oschlé, někdy bych řekl že zelenina je z velkoobchodu. Je vidět že se na trzích přiživují podnikavci. Samozřejmě je tam někdy očividně vidět že zboží je z farmy. Řekl bych, že málo lidí rozlišuje, pro ně je to dobré protože to koupili na Farmářském Trhu. Po této stránce je to šikovný marketingový tah.
V diskuzi je celkem (9 komentářů) příspěvků.