Na farmářských trzích se loni protočila miliarda

Většina potravin se na české pulty dováží. Spotřebitelé mnohdy věří, že zahraniční rovná se lepší. Ve skutečnosti jsme odpadkovým košem Evropy, po které se spokojeným pomlaskáváním dojídáme zbytky. Kvalita potravin stejné značky prodávaných ve „starších“ a „novějších“ členských zemích EU je různá. Když si Němec koupí salám, jí salám. Když si Čech koupí salám, jí cosi, co maso nevidělo ani z rychlíku. Vychutnáváme si „extra lahodné“ smetanové nanuky bez smetany, maso nastavované injekčně zaváděnou vodou nebo sójou a jogurty plné škrobu. A můžeme si za to sami. Dokud bude supermarket naším kultem a nízká cena zbožštělou touhou, nic se nezmění.

Je to horší než před rokem 1989

„Pro větší část spotřebitelů je stále nejdůležitější cena a obchodníci jim vycházejí vstříc, ale za cenu nižší kvality, trend se však mění k lepšímu,“ říká Hana Petraturová z projektu Nalok.cz, který lidem pomáhá hledat cestu k lokálním produktům. Zatímco v cizině zákazníci vyžadují určitou kvalitu, český konzument „snese všechno“. „Dokud řetězce neuvidí jasnou poptávku po kvalitních potravinách s naším původem, nebudou v nabídce reagovat,“ říká foodblogger Martin Kuciel alias pan Cuketka. „Kvalita mnohých potravin v obchodech je často horší než před rokem 1989. V té době sice nebyl výběr, ale potraviny byly poctivější, dnes jim škodí různé náhražky, které proces výroby zlevňují, případně dávají potravinám žádoucí vlastnosti, například delší trvanlivost,“ pokračuje Hana Petraturová.

Podle loňského výzkumu Státní zemědělské a potravinářské inspekce přibývá lidí, kteří nevěnují pozornost údajům na obalech potravin: je jich zhruba 56 %. Nejčastěji uvádějí, že informace jsou nečitelné nebo že je to nezajímá. Podle výzkumu také lidé čím dál více preferují velké nákupy v supermarketech. „Největší problém s řetězci je, že v nich převládají průmyslově opracované potraviny nad základními čerstvými surovinami. Ovoce, zelenina, pečivo, uzeniny nebo maso budou vždy lepší u místního prodejce nebo malého producenta. Je naivní čekat stejnou kvalitu v supermarketu,“ říká Martin Kuciel.

Farmářské trhy si získaly Česko

Navzdory pesimistickým vyhlídkám, nastal loni v Česku nečekaný zvrat. Zemi zaplavily farmářské trhy, které nabízejí produkty místních zemědělců. Nakoupíte tu čerstvé domácí potraviny, mnohé navíc v bio kvalitě. „Aktuálně každý měsíc v ČR probíhá asi sto trhů,“ říká paní Petraturová. Zatím se koncentrují hlavně ve velkých městech. „Už se ale pořádají i na vesnicích, kde dříve měly tradici a je na co navazovat,“ pokračuje. Loni vznikal trh za trhem, sklízely obrovské úspěchy. Lidé po celé zemi vstávali časně ráno a spěchali na tržiště, kde se v charakteristickém mumraji mačkali ve frontách u stánků domácích farmářů.

Jak si nenadálý boom vysvětlit? „Nakumulovala se určitá neuspokojená potřeba – řada lidí chce jíst kvalitněji, navíc zjistili, že jsou poctivé a čerstvé potraviny chutnější. A svým způsobem se z toho stala i móda,“ vysvětluje paní Petraturová. A cena – která zákazníky zajímá především? „Supermarkety tlačí cenu hodně dolů, ale cesta produktu k zákazníkovi je delší – řada natažených rukou si bere provizi. Farmář prodává přímo. Takže ceny jsou srovnatelné, i když je to samozřejmě produkt od produktu,“ vysvětluje Petraturová.

Farmářské trhy mají pro společnost také příznivý sociálně-ozdravný efekt. „Lidé tu potkávají známé, promluví spolu, na chvíli trochu zpomalí. Místo toho, aby se vypravili do novodobých poutních míst, kterými se staly nákupní centra, si vyjdou na čerstvý vzduch,“ říká Hana Petraturová.

Víme, co na trzích kupujeme?

Jak si můžeme být jistí, že rajče koupené na farmářském trhu je zaručené české a bio? „Pro Nalok je důležité, aby produkty byly lokální, nemusí být nutně bio. I když české bio je přirozeně nejlepší variantou,“ říká Hana Petraturová. „Spolupracujeme s farmáři dlouhodobě, známe je a znají se i mezi sebou. Když se na trhu objeví překupník, vyloučíme ho. Také dáme na zpětnou vazbu zákazníků, na našem webu mohou farmáře hodnotit a také psát vlastní komentáře k trhům,“ dodává. „Někteří pořadatelé ale trvají na tom, aby všechny potraviny byly bio a kontrolují to přísně,“ říká. „Transparence původu produktů je klíčová, rizika vidím právě v manipulaci s původem. Už samotný termín ‚farmářský‘ není chápán všude stejně a každý si s ním může pohnout tam, kam potřebuje,“ upozorňuje Martin Kuciel.

Trhy jako tahoun preferencí

Za raketový start farmářské trhy vděčí také vstřícnému postoji komunálních a krajských politiků. „V Praze se do toho loni vložilo hodně veřejných peněz a politici trhy hodně propagovali,“ říká paní Petraturová. Trhy pro ně představovaly líbivé předvolební téma. „Ať byla jejich motivace jakákoli, podařilo se díky tomu rozjet dobrou věc,“ hodnotí Petraturová.

Úspěšnost trhů dokládají i údaje o jejich obratech, které mnohdy dosahovaly nebeských výšin. „Loni se na farmářských trzích protočila miliarda. Obrat jednoho dopoledního trhu se pohybuje mezi 200 000 až 600 000 Kč,“ uvádí Petraturová. A trend bude nejspíš pokračovat. „Letos očekáváme nárůst okolo 25–30 %,“ doplňuje. „Tipuji, že trhů bude na konci letošní sezóny dvojnásobek než na vrcholu loňské sezóny,“ dodává Martin Kuciel.

Instituce zasahují

Tři kroky pro spokojenější bříško

Chcete jíst kvalitněji, ale nevíte, jak začít?

• První krok je naučit se číst – a jak se zdá, to jste zvládli.
• Druhý krok je začít číst: etikety na potravinách.
• Třetí krok je začít o přečteném přemýšlet.

Když zvládnete toto, budete třeba chtít hledat dál. Podrobnou databázi farmářských trhů, bedýnkářských komunit i možností on-line nakupování lokálních produktů najdete na www.nalok.cz.

Loni se farmářské trhy živelně šířily celou zemí. Letos se rodí snahy je usměrnit. Ministerstvo zemědělství s pořadateli dojednává kodex jejich fungování. Cílem má být, aby se zákazníci lépe orientovali a získali jistotu o původu a kvalitě nabízených produktů. „Pokud ministerstvo přijde s nějakým přehledným souborem pravidel, uvítáme to,“ říká Petraturová. Ve hře je také vznik označení původu produktů prodávaných na farmářských trzích. „Byl by to velmi zdlouhavý proces, těžko říct, jestli by k tomu farmáři byli otevření, zatím pro to nevidím prostor,“ uvádí. Nedávno vydala desatero pro správné fungování trhů i Státní veterinární správa. Předeslala však, že je vnímá se sympatiemi.

Nechce se vám na trh? Začněte bedýnkovat

Pokud se chcete vyhnout tlačenicím ve frontách, a přitom byste rádi měli přísun čerstvých domácích potravin, máte i další alternativy. Jednou z nich je „bedýnkování“. Jak na to? „Musíte si vyhledat bedýnkářskou komunitu ve svém okolí, aktuálně jich je kolem stovky. A zjistíte od organizátora, jaké produkty může do vaší bedýnky nabídnout,“ říká paní Petraturová. V dohodnutém intervalu pak od svého farmáře dostáváte bedýnku čerstvých potravin. „Buď vám ji doručí až domů, nebo si ji vyzvednete ve výdejním místě,“ vysvětluje. „Další možností je objednávat si lokální produkty on-line na našem webu,“ uvádí Petraturová. Bedýnkování i on-line nakupování lokálních produktů je ale zatím v plenkách. „Zájem roste, nabídka se rozšiřuje, ale jsme teprve na startu. Lidé si musí na tento druh nakupování zvyknout,“ uzavírá.

Přemýšlejte o tom, co jíte

Jak bude trend návratu k lokálním produktům pokračovat, ukáže až budoucnost. Dokážou si farmářské trhy udržet punc kvality? Nezmizí tak rychle, jako se objevily? Na odpovědi si musíme počkat. Nezpochybnitelné je jen to, že se jim podařilo nás aspoň na chvíli probudit z agonie super-, mega-, hyper- marketů. A to pro nás má v dnešním konzumním světě životadárný význam.