Proč Češi milují své tyrany a nakupují v Lidlu?

Lidl. Náš velký německý kamarád. Je s námi už od roku 2003. Letos jsme ho zase zvolili Obchodníkem roku. Proč? Víte, moji známí drží krok s dobou. A dokáží překvapit novými nápady. Moji známí nakupují v Lidlu, protože zkoušet nové věci se vyplatí. Lidl je levný. Lidl je SPRÁVNÁ VOLBA. A ten skvělý akční leták – vždycky zažíváme příjemné chvění, když s napětím čekáme na novou nabídku. Zbožňujeme hudbu v jeho reklamě. Nevěříme, že by Lidl mohl být padouch, když má rád tak citlivé písničky. To se hnedka pozná charakter. Milý Lidle, ONI jsou na Tebe často zlí. Říkají o Tobě ošklivé věci, dokonce je prý píšou i do novin. Ale neboj se, MY noviny nečteme. Není čas, vždyť Tvůj leták má celých 20 stran. Příští rok Tě zvolíme zas.

Tolik pokus o sondu do mysli českého konzumenta. Teď se na Lidl, fenomén českých srdcí a trojnásobného držitele titulu Obchodník roku, podíváme trochu jinýma očima. Připomeňme si jeho bohatou historii. Ta je totiž ještě barvitější než jeho akční letáky.

Dřevorubec se dere na český trh: když se kácí les, lítají třísky

Na českém trhu se objevuje v roce 2003 a nástup je to vskutku velkolepý. Zprvu byl obestřen rouškou záhad a tajemství – z nevysvětlitelných důvodů totiž začaly v okolí budovaných prodejen padat stromy jako hrušky. Záhy všem začalo svítat. Celkem 102 stromů bránilo výhledu na prodejny a reklamní poutače. Takže bylo třeba je zlikvidovat. Lidl nejdřív dával ruce pryč, ale po rozsáhlém mediálním humbuku kapituloval. Aby ukončil bojkot prodejen, podepsal s občanskými iniciativami smlouvu o kompenzační výsadbě.

S životním prostředím byl však na štíru i nadále. „Lidlu jsme uložili několikrát pokutu za porušení zákona o odpadech. Teprve po poslední pokutě v roce 2008 ve výši 2 000 000 Kč jsme už pochybení nezjistili,“ uvedla mluvčí České inspekce životního prostředí Ivana Awwadová.

První aféry však následovaly už krátce po řádění dřevorubců. Ve stavbě prodejen totiž Lidl tak důkladný jako v kácení nebyl. A tak se na jeho ostravském supermarketu zřítila střecha a jen zázrakem nikoho nezabila. Nebezpečná byla také střecha v Kralupech nad Vltavou, kde měla prodejna narušenou statiku. V Turnově Lidl použil levnější opěrné zdi, než měl, došlo k podmáčení a stavba poškodila místní silnici.

Špicloval jako Stasi

V roce 2008 odhalil německý časopis Stern praktiky sledování zaměstnanců, za které by se nemusela stydět ani tajná policie Stasi. Lidl vytvářel jejich charakterové profily a vedl záznamy o tom, jak často chodí na záchod, kdo má s kým poměr i kdo má tetování. Prý špicloval kvůli krádežím a pokorně slíbil, že už bude využívat jen viditelné kamery. Lekce mu však nestačila. V roce 2009 se objevily záznamy o zdravotním stavu 600 zaměstnanců. Mohli jste se dočíst třeba, že prodavačka XY „Chce otěhotnět, ale umělé oplodnění se nedaří.“ Za bachaře Lidl platil už dříve – v roce 2004 dostal cenu Big Brother Award za ponižující jednání se zaměstnanci.

Bojovník za práva slabých? Spíš novodobý otrokář

Nebyl by to Lidl, aby ochránce lidských práv nezdvihl ze židle i v roce 2010. Spustil reklamní kampaň, kde se chlubil, že u dodavatelů v Asii kontroluje spravedlivé pracovní podmínky a brání vykořisťování. Spotřebitelská sdružení se vypravila situaci obhlédnout. A ejhle – ukázalo se, že Lidl lže. Závěr mise byl jasný: S dělnicemi v továrnách se zachází jako s otrokyněmi. Kouzlo líbivé reklamy bylo rázem fuč. Záplatou na pošramocenou pověst mělo být v Německu zavedení minimální hodinové mzdy 10 eur, se kterou Lidl přispěchal. No, není to lidumil? České prodavačky si o něčem takovém prozatím mohou nechat zdát, jejich platy dosahují stěží 12 000 Kč.

Hrušky se vrací na scénu

Asijské dělnice vem čert, řekne si Čecháček. Ale co když něco začne ohrožovat nás? To se teprve spustí tyjátr. Zatímco v Česku padaly jako hrušky „jen“ stromy, v Rakousku a Německu začali loni jako hrušky padat zákazníci. Sýry, které Lidl prodával, totiž obsahovaly bakterie listerie. Nakazilo se 45 lidí a šest z nich zemřelo. Perličkou je letošní aféra z Prostějova: „Na provozovně byla zjištěna přítomnost myšího trusu, živých i mrtvých myší. V prodejně byl silný zápach po výskytu hlodavců. Na některých potravinách byly patrné stopy po myším okusu,“ vykládá mluvčí Státní zemědělské a potravinářské inspekce Romana Kadaňková. Vrásky Lidlu dělají také problémy s Úřadem na ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). „Vedeme s Lidlem správní řízení kvůli podezření z nesplácení faktur v předepsané lhůtě. Sankce se mohou pohybovat okolo 10% z obratu za poslední ukončené účetní období,“ uvedl předseda ÚOHS Petr Rafaj.

Lidl, reklamní bůh

A proč Češi navzdory všem nepravostem světa Lidl milují? Protože to s nimi umí. A svádí s konkurenčními řetězci nemilosrdný boj. Loni byl podle výzkumu Kantar Media největším zadavatelem reklamy, investice do ní meziročně zdvojnásobil z 426 milionů na 852 milionů korun. Že je LIDL SPRÁVNÁ VOLBA, už tedy víme opravdu všichni. „V jeho reklamách vystupují samí krásní a cool lidé. Čiší z nich, že nejsou na peníze, i když je mají. Samé dobrodružství a originální koníčky,“ říká psycholožka Ester Danelová.

Ani málo, ani moc – po tom touží srdce spotřebitele

Ale reklamní masáží to nekončí. „V Lidlu najdete vše, co potřebujete, a přitom toho není příliš. Ve čtyřech uličkách se rychle zorientujete. Místo abyste byli paralyzováni obřím regálem osmi set šedesáti sýrů,“ pokračuje psycholožka. „Co se týká potravin, nečíhá v Lidlu žádné překvapení, je to příjemná nuda, která nezdržuje,“ uvádí. Moment překvapení ale nechybí. „Přichází hezky plánovitě v přesném a dobře známém intervalu dvakrát týdně formou nabídky ne-jídel. A to funguje. Nabídka je totiž tematická: série věcí, které k sobě ladí a reagují na aktuální potřeby,“ pokračuje. „Zahrádkář tu koncem února pořídí kompletní vybavení na pár metrech čtverečních. A po Vánocích přijde nabídka sportovních potřeb pro zakulacené,“ vysvětluje psycholožka. Motivační je také omezené množství akčního zboží. „Nabídka trvá jen do vyprodání zásob, takže se musíme rychle rozhodovat a rychle kupovat – nebo nám to soused vyfoukne,“ říká. Velkou roli hraje nemalé, a přitom nevelké množství možností, které neklade velké nároky na spotřebitelovu rozlišovací schopnost. „Když v srpnu sháníme tužky a sešity pro děti, nepotřebujeme osmdesát vzorků různých značek. Rádi si vybereme z ‚pouhých‘ pěti a budeme dřív doma,“ uzavírá psycholožka Danelová.

A když se lidí zeptáte, jestli jim aféry Lidlu nevadí? Většina o nich neví. Snad jen stromy si vybaví každý. Pohoršeně zakroutí hlavou, ale jedním dechem dodají „No... jo… ale mám to do Lidlu tak blízko… a některé věci jsou tam fakt levnější…“ To pak stromy, principy i morálka prominou… a pominou.

Pozor, pozor! Důležité upozornění

Vy ještě čtete? Pošetilci. Vždyť akční nabídka je v plném proudu. A množství zlevněného zboží omezené! V ŽÁDNÉM případě neztrácejte cenné sekundy dumáním nad obsahem tohoto článku. Ke košíkům připravit. Tři, dva, jedna… STÁÁÁRT!