Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Sytý hladovému nevěří aneb jak banky přispívají na dobročinnost

Sytý hladovému nevěří aneb jak banky přispívají na dobročinnost
Umí být banky štědré? Kolik z 30 miliard korun, které vydělaly v prvních devíti měsících letošního roku, věnují na dobročinnost? Na jaké projekty přispívají? Patří charita k "dobrým mravům", nebo je to věc každé instituce? Jaký je názor neziskových organizací a co si o tom myslí banky? Jakou roli hrají daňové odpisy?

O Vánocích si možná více než kdy jindy uvědomujeme, že ne všichni se mají tak dobře, a vedle koupě vánočních dárků pro své blízké věnujeme část svého výdělku na pomoc potřebným. Tuzemské banky se bezpochyby dobře mají, díky velkému zájmu o půjčky letos dosahují rekordních zisků. Proto nás zajímalo, do jaké míry jsou banky ochotné se o svůj úspěch alias vydělané peníze podělit. Vedle "klasických" bank jsme oslovili i hypoteční banky a stavební spořitelny, kterým se tento rok díky úvěrovému "šílenství" také mimořádně daří.

Skutečnost, že banka významně přispívá na veřejně prospěšné projekty pravděpodobně nebude hlavním důvodem, proč se stát jejím klientem, ale sociálně smýšlející jedinci to jistě ocení. Zajímavým momentem je i určitý posun ve sdílnosti bank ohledně částky, kterou přispívají. V loňském roce, kdy jsme před Vánoci zkoumali totéž (viz článek Jak české firmy investují do veřejně prospěšné činnosti) a banky ohledně výše příspěvků na charitu mlčely, letos většina z nich konkrétní částku uvedla.


O Vánocích si možná více než kdy jindy uvědomujeme, že ne všichni se mají tak dobře.


Charita očima finančních institucí

Mínění jednotlivých bank se od sebe poněkud liší. Převažuje však názor, že úspěšné a silné finanční instituce by pomáhat měly a charitativní činnost by měla být součástí jejich podnikání. Většinou banky dobročinnost chápou jako určitý závazek (někdy dokonce i jako povinnost či přirozenost) a otázku společenské zodpovědnosti. Touto formou tak vrací část úspěchu společnosti, která jim pomohla uspět. Jinými slovy banky si obvykle uvědomují, že nebýt klientů, nebylo by zisků.

Každopádně banky pochopitelně nezapomínají ani na svoji image. Uvědomují si, že filantropie je v současnosti důležitým nástrojem budování značky a pověsti finanční instituce. Filantropie se ve světě stává jakýmsi standardem, novodobí majetní se musí snažit dostat nejen na list miliardářů, ale také na list filantropů, viz článek Světoví boháči-filantropové: již nestačí jen mít, musí se i dávat. Pouze Raiffeisenbank uvedla, že pomoc chápe jako "soukromou" věc banky a od charitativních projektů neočekává žádnou publicitu či reklamní přínos. Naopak eBanka kladla důraz právě na firemní image s tím, že záleží vždy na daném subjektu, zda se rozhodne na charitu přispívat, jakým způsobem a v jakém rozsahu. Většinou však banky na image myslí spíše v souvislosti s volbou konkrétního projektu, nikoli dobročinností samotnou. Je pochopitelné, že např. stavební spořitelny, které by obecně měly lidem pomáhat k bydlení si často vybírají charitativní projekty související s bydlením (viz tabulku níže).


Charita očima neziskových organizací

Podle Josefa Šplíchala z Informačního centra neziskových organizací většina klíčových finančních institucí, které působí na českém trhu vykazuje alespoň dílčí charitativní činnost. Nedá se však říct, že by ze statistik nebo jiných ukazatelů byl během Vánoc zřejmý nárůst charitativní činnosti u finančních institucí, a to ani přesto, že konec roku je posledním možným termínem pro možné odpisy darů z daňového základu firem.

Zajímavým projektem z oblasti veřejně prospěšných činností je také Druhá spořitelna alias "Banka pro lidi bez banky". Tato banka nabízí časově omezený účet Rakušanům, kteří ztratili přístup k bankovním službám, ať už z ekonomických či sociálních důvodů. Více informací se dočtete v článku Nemáte bankovní účet? Nedostanete práci.

Ty největší bankovní ústavy se pak pravidelně objevují na žebříčcích nejštědřejších dárců, např. v anketě Top Firemní Filantrop, kterou každoročně vyhlašuje občanské sdružení Fórum dárců. Podle objemu poskytnutých prostředků se letos Česká spořitelna umístila na 4. místě, Komerční banka na 9. a ČSOB na 10. místě. Kompletní výsledky letošního ročníku najdete zde. Podle Šplíchala koncept společenské odpovědnosti firem platí pro finanční instituce tím spíše, že často mají zahraniční vlastníky, kteří tyto principy uznávají a přenášejí do českých podmínek. Kateřina Niklová z Komunitní nadace Euroregionu Labe zase upozorňuje na skutečnost, že pro nadace je důležité dobré jméno. Při práci s dárci se často setkává s počáteční nedůvěrou.

Na jaké charitativní projekty přispívají banky a kolik?
Banka Projekt Částka
Živnostenská banka (profil, názory) od roku 2005 spolupracuje s Nadací Terezy Maxové 700 000 Kč ročně
Hypoteční banka (profil, názory) od roku 2001 pomáhá SOS Dětským vesničkám v Medlánkách u Brna za každou uzavřenou hypotéku v síti Hypoteční banky dává z vlastních zdrojů 20 Kč, celkem již takto poskytla 844 800 Kč
eBanka (profil, názory) v současné době žádné projekty nepodporuje 0 Kč
ING Bank (profil, názory) spolupracuje s motolskou nemocnicí v Praze (dětská hematologie a klinická onkologie) v ČR méně než 1 000 000 Kč
Komerční banka (profil, názory) má vlastní projekt Nadace KB - Jistota, podporuje hlavně oblast zdravotnictví letos 11 000 000 Kč
Česká spořitelna (profil, názory) má vlastní projekt - nadaci České spořitelny, v současnosti se zaměřuje zejména na podporu seniorů, drogově závislých, tělesně a mentálně postižených a na ochranu životního prostředí 51 000 000 Kč v roce 2005,
92 045 000 Kč v roce 2006
ČSOB (profil, názory) v rámci projektu Vzděláváním proti sociálnímu vyloučení podporuje zdravotně a sociálně handicapované mladé studenty (Fond vzdělání Nadace Olgy Havlové), dále seniory (sdružení Život 90 Internet pro seniory) a děti a mladé lidi ze sociálně slabších skupin obyvatelstva (Člověk v tísni) 11 521 000 Kč Fondu vzdělání Nadace Olgy Havlové (v letech 1995-2006), 714 000 Kč Životu 90 (v letech 2005-2006)
a 2 047 500 Kč Člověku v tísni
(v roce 2006)
Raiffeisenbank (profil, názory) podporuje především oblast vzdělání a charity nezveřejňuje, neočekává publicitu
HVB Bank (profil, názory) spolupracuje s Nadací Leontina (děti se zrakovým postižením) + regionální projekty cca 1 450 000 Kč
Citibank (profil, názory) v rámci finanční skupiny má vlastní projekt - nadaci Citigroup Foundation + lokálně projekt Peníze pro život (začlenění mladých lidí z dětských domovů do společnosti) + zaměstnanecký charitativní fond 4 175 000 Kč v roce 2005
(+ 605 000 Kč ze zaměstnaneckého charitativního fondu) letošní rok ještě není uzavřen
Raiffeisen stavební spořitelna (profil, názory) spolupracuje s Integračním centrem Zahrada (denní stacionář pro děti s kombinovanými vadami) IC Zahrada 215 850 Kč + další projekty částkou v řádu několika desítek až staticíce korun
Stavební spořitelna České spořitelny (profil, názory) je generálním partnerem benefiční kampaně Akce Cihla (začlenění mentálně postižených do společnosti) letos 1 500 000 Kč
Wüstenrot stavební spořitelna (profil, názory) zaměřuje se na pomoc handicapovaným dětem konkrétní částku neuvedla, prý jde každoročně o statisíce korun
HYPO stavební spořitelna (profil, názory) samostatně žádné projekty nepodporuje 0 Kč
Českomoravská stvební spořitelna (profil, názory) podporuje projekty z oblasti vzdělávání, kultury a zdravotnictví letos 800 000 Kč
Zdroj dat: banky

Modrá pyramida (profil, názorya GE Money Bank (profil, názory) přes urgenci do uzávěrky odpověď neposlaly.


Jakou roli hrají daně?

Dárce-právnická osoba má v ČR nárok na daňový odpis, pokud hodnota jednoho daru (nebo všech darů jedné organizaci) bude činit alespoň 2 000 Kč. Základ daně však lze snížit nejvýše o 5 % a odepisovanou částku navíc nelze rozložit na delší časové období.

Většina bank uvedla, že daňová úleva není a neměla by být jediným důvodem charity. Přesto banky připouští, že možnost výraznějších odpisů z daní by obecně byla velmi prospěšná, protože by motivovala více společností. Daňové prostředí pro dárce v České republice nepovažuje za ideální a motivační ani Šplíchal. Niklová k tomu dodává, že na základě výzkumu jejich nadace zjistila, že daňové odpisy a jejich nastavení je jedním z nejvýznamnějších faktorů, který ovlivňuje výši darovaných prostředků. Týká se to však hlavně menších firem, u finančních institucí tvoří limit 5 % z hrubého ročního zisku (základu daně) poměrně vysokou částku.

Např. ve Velké Británii a Irsku si firmy mohou své dary odepsat až do výše 100 % hodnoty daru. Firmy ve Francii si mohou odepsat až 60 % hodnoty darů pro veřejně prospěšnou organizaci, a to až do výše 0,5 % jejich obratu. A pokud darovaná částka převýší 0,5 % obratu, může si firma tento dar odepsat v dalších 5 letech. V Německu to funguje stejně jako ve Francii, jen s podmínkou, že částka darovaná na vědecké, dobročinné nebo kulturní účely je vyšší než 25 000 eur. V Maďarsku si firmy při podpoře veřejně prospěšných projektů prostřednictvím obecně prospěšných organizací mohou z daňového základu odečíst 20 % až 25 %. V Lotyšsku se jedná dokonce o 85 % ze základu daně.

Ucházíte se o dotaci z Evropské unie?
Nevíte přesně jak na to? Informujte se u nás jak postupovat! Zhodnotíme, zda má váš konkrétní projekt šanci na získání dotace, poradíme, na jaké dotace má šanci firma vaší velikosti a zaměření. Potřebujete zjistit, jaké je finanční zdraví vaší firmy, což je nutná podmínka pro získání dotace, nebo "jen" chcete pomoci se zpracováním žádosti či s výběrem vhodného dotačního titulu? Přečtěte si naše poradenské texty a obraťte se na naši novou unikátní poradnu získávání dotací ze strukturálních fondů EU! Čím více konkrétních informací nám poskytnete, tím přesnější odpověď získáte.

Co si myslíte o dobročinnosti tuzemských bank? Přispívají dost, nebo málo? Nakolik je pro vás důležité, zda banka podporuje veřejně prospěšné projekty? Myslíte si, že vyšší daňové odpočty by přinesly vyšší dary?

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

+4
Ano
Ne

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

28. 12. 2006 20:13, Jarmila

Ale jano, vítě, kdy se dítě dostává do dětského domova, kolik je tam dětí, které by tam být nemusely? Ne každé dítě jde do dětksého domova ve 13 letech. Proč proboha stát nepomůže potřebným rodinám, když halasně troubí o tom, že má odbory sociální péče? Máte malý byt a sociálce se to nelíbí? Šup s dětmi do dětského domova! Přečtěte si třeba tohle: http://zpravy.idnes.cz/vratte-mi-deti-zadala-matka-soud-dnb-/krimi.asp?c=A061218_191437_krimi_cen . To je od nás, proto mně to zaujalo. Děti byly rodině odebrány jen kvůli nevhodnému bytu a 6 let rodiče bojovaly, aby se vrátily domů. Dneska je děti téměř neznají. Já se nedivím, že nás Evropská komise kritizuje. Je to od státu nechutné. Na jednu stranu se tu mele, že se máme starat o všechno sami, tak co je komu do toho, že velká rodina má malý byt, když prostě na větší nemá, ale o své děti je schopna se postarat? To je dětí v dětských domovech málo, aby se musely takhle násilím plnit?

A co se týká té výchovy: pracovala jsem u dětí na hranicích vzdělavatelnosti. Zákony ekonomiky a hospodaření pochopily za dva měsíce. Když to pochopily moje nevzdělavatelné děti, myslíte, že by normální děti nepochopily? Jo, asi bych se občas s dětmi zlobila, to je fakt. Ale myslíte, že je lepší, když se s dětmi nikdo nezlobí, že je lepší, když si řekne "no co, to není moje věc, to nejsou moje děti, mně to nezajímá, ať se stará stát"? To mu nevadí děti, co skončí v 18 letech na ulici a jejich děti zase v dětském domově? Asi ne.
Asi fakt patřím k těm, co k tomuhle hospodaření nedovedu mlčet. Co ale nemůžu, je to změnit.

Reagovat

 

+50
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu (janasv 28. 12. 2006 12:57)

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

22. 12. 2006 12:17, bousovak

Takže by podle vás bylo lepší, kdyby si banky veškeré zisky nechaly? Nebo, aby skutečnost, že nějakých 100 miliónů dají na charitu před veřejností a novináři tajily? Podívejte se, jak to chodí jinde ve světě. Nějak nerozumím, co jste chtěl svým příspěvkem říci...

Reagovat

 

-1
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu (Petr 22. 12. 2006 11:14)

Další příspěvky v diskuzi (19 komentářů)

29. 12. 2006 | 20:27 | Jarmila

Abychom byli spravedliví, v článku jsou zdrbány banky. Stejně nemravně se ale chovají i další firmy, mnohdy monopolní, jako ČEZ (ten je navíc polostátní, měl by plnit státní pokladnu, ne rozdávat peníze politikům, na sport,...více

28. 12. 2006 | 20:13 | Jarmila

Ale jano, vítě, kdy se dítě dostává do dětského domova, kolik je tam dětí, které by tam být nemusely? Ne každé dítě jde do dětksého domova ve 13 letech. Proč proboha stát nepomůže potřebným rodinám, když halasně troubí o...více

28. 12. 2006 | 12:57 | janasv

Ja bych si do pece dite nevzala ani za sto tisic rocne, pokud k tomu nebudu mit nefinancni duvody. Opet zkuste pocitat: pro pet deti, pokud byste jim chtela poskytnout kvalitni materialni zabezpeceni, byste potrebovala jeden...více

24. 12. 2006 | 17:50 | Jarmila

Jezevče, díky, uznání od Vás potěší dvakrát!!! Přeju Vám pěkné Vánoce! Musím Vám odpovědět na dotaz: jo, účtujou. Účet pro neziskovou a charitativní organizaci má stejné poplatky jako podnikatelský účet, tedy dosti mastné....více

23. 12. 2006 | 19:12 | toni

V tomto "právním státě" obrovského nepořádku je charita akorát převlečené pokrytectví. více

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

Absolutní hodnota, Poplatek při prodeji, Veřejné výdaje na zboží a služby, petr brousil, příspěvek zaměstnavatele, o2, vodafone, čtú, Evropská nadace pro zlepšování životních a pracovních podmínek, pravidelná investice, bezpečnostní systém, ekonomicky aktivní obyvatelé, Rudé moře, náklady soudního řízení, cena potravin, zůstatková hodnota, eurozóna, penze

2SV8750, 2SV8750, 4L63300, 3C66698, 3C66699

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK